Do návrhu souboru opatření Evropské komise proti vysokým cenám energií by mohlo ještě přibýt prodloužení dočasného krizového rámce umožňujícího podporu velkých firem a jednat se ještě bude i o změně způsobu stanovení cen elektřiny. V Otázkách Václava Moravce to v neděli řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Jeho předchůdce v úřadu Karel Havlíček (ANO) je skeptický k tomu, co z toho se v pátek podaří evropským ministrům energetiky reálně dojednat a zda to bude pro Česko výhodné.
Ministr Síkela uvedl, že se nyní diskutuje o tom, že by se zvlášť určovala cena pro plynové elektrárny, kde elektřina vychází kvůli vysoké ceně plynu nejdráž, a zvlášť pro ostatní levnější zdroje. To, o čem se teď jedná, je oddělení plynu a ostatních zdrojů. Cena by se počítala průměrem cen jednotlivých zdrojů a jejich objemem (podílem na celkové výrobě). Tím pádem by došlo k dramatickému snížení cen. Takže by byl zvlášť trh pro energii z plynu a zvlášť pro jiné zdroje, například uhlí, nastínil Síkela.
Exministr Havlíček míní, že tento návrh na půdě EU neprojde. Podle něj by se měl změnit systém určování cen na evropské burze a také alespoň dočasně zbavit výrobce elektřiny zátěže z emisních povolenek. Podle bývalého šéfa ČEZ Jaroslava Míla to ale zachovává nefunkční systém evropské energetické burzy a model, který způsobil současnou krizi.
Míl považuje za důležité, aby se prodejní ceny v jednotlivých zemích odvíjely od nákladů energetického mixu v dané zemi. Reforma trhu by měla spočívat v tom, aby minimálně 80 procent dodávek stálo na bilaterárních a dlouholetých kontraktech, minimálně desetiletých. Nikoliv tedy na „absurdním obchodování na burze a spotovém trhu“. V této souvisloslosti kritizoval současnou návaznost cen na burzu v Lipsku, kterou považuje za nefunkční a manipulovatelnou. Za další vhodné opatření by pak považoval oddělení cen elektřiny vyráběné v plynových elektrárnách od cen na trhu. Upozornil však, že to nechtějí Němci. Celkově by doporučoval zvýšit nezávislost na Rusku i na tranzitu plynu z Německa.
Ceny elektřiny by pak měly zahrnovat výrobní náklady plus přiměřený zisk. Cestou k tomu by bylo i založení státního obchodníka, míní Míl. Tyto kroky by podle něj „zachránily“ ceny pro rok 2024 a dál a také by nabídly firmám dlouhodobý výhled.
Nová energetická koncepce a nové přívody plynu do Česka
Síkela v pořadu také bez bližších podrobností uvedl, že chystá úplně novou energetickou koncepci. Kritizoval, že předchozí vlády nepřišly v energetickém mixu s žádnou změnou od roku 2015. Zmínil, že se podíl obnovitelných zdrojů snižoval.
Jeho předchůdce v úřadu, Havlíček, uvedl, že koncepce není o strategii, ale o jednotlivých krocích. Síkelu obvinil, že dělá vše pro to, abychom přišli o průmyslové firmy, které nás živí, a stali se nekonkurenceschopnými.
Síkela zmínil, že jeho ministerstvo nyní pracuje na nových přívodech plynu do Česka. Chystá i rozšíření kapacity ropovodu TAL, abychom se mohli odpoutat od ropovodu Družba. Česko je sice připraveno to samo zafinancovat (zhruba za 1,5 miliardy korun), ale věří, že na to získá evropské peníze.
Česko také obnovilo spolupráci s Polskem na přípravě plynovodu Stork II, který by propojil obě země. Náklady s tím spojené odhadl ministr na osm miliard.
Evropská komise před týdnem představila soubor návrhů, který počítá mimo jiné s využitím nadměrných zisků elektráren využívajících levnější zdroje než plyn a producentů fosilních paliv. Podle Bruselu by členské státy měly díky tomu získat přes 140 miliard eur (3,43 bilionu korun). Unijní exekutiva navrhla také povinné pětiprocentní úspory elektřiny v nejvytíženějších hodinách, což má eliminovat nasazení drahých plynových zdrojů, které slouží pro pokrytí těchto špiček.
Podle Síkely je v návrhu také například průlomové zastropování cen energií pro domácnosti i pro malé a střední podniky, které umožní pomoc velkému množství firem, aniž by bylo porušené unijní právo.
Evropští ministři pro energetiku by měli návrhy Komise i jednotlivých států projednat v pátek.
