Schodek rozpočtu zamíří k 200 miliardám korun, uvedl Babiš. Vláda chystá ekonomický balíček

Nahrávám video
Babiš v rozhovoru pro ČT24 připouští schodek 200 miliard
Zdroj: ČT24

Schodek státního rozpočtu letos kvůli dopadům koronaviru na ekonomiku může dosáhnout 200 miliard korun, řekl pro Českou televizi premiér Andrej Babiš (ANO) po schůzce s prezidentem republiky Milošem Zemanem. Dal to do souvislosti s chystaným rozsáhlým ekonomickým balíčkem, který má zahrnout například odložení daní, poskytnutí garancí a dotací. Představen má být v pondělí.

O nárůstu deficitu Babiš hovořil v souvislosti s balíčkem na podporu malých a středních firem, zaměstnanců i živnostníků, který projedná vláda. „Ten balíček bude velká kombinace odložení daní, poskytnutí garancí a samozřejmě i dotací v rámci státního rozpočtu,“ řekl premiér. Podpora by podle něj měla jít také do rozpočtu ministerstva dopravy na výstavbu dálnic. Babiš zároveň počítá s poklesem příjmů rozpočtu. 

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) přitom v pátek odpoledne hovořila o možném schodku ve výši 100 miliard korun. Již ve čtvrtek ministerstvo informovalo, že počítá se zvýšením schodku státního rozpočtu na letošní rok, který je naplánován na 40 miliard korun, a to o desítky miliard korun. Úřad tehdy uvedl, že novelu zákona o státním rozpočtu představí v řádu dnů.

Schodek přes 100 miliard korun vykázal státní rozpočet naposledy za rok 2012, a to 101 miliard korun. Nejvyšší deficit doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun. Že schodek rozpočtu může letos překonat 100 miliard korun, odhadovali v tomto týdnu již ekonomové.

„Pozice je dobrá, nicméně ty výdaje budou tak obrovské a propady příjmů taky tak velké, že musím předložit novelu zákona o státním rozpočtu. Stále to počítáme, ale už teď to bude bezesporu víc než sto miliard korun,“ uvedla Schillerová.

Nahrávám video
Události: Schodek rozpočtu se prudce zvýší
Zdroj: ČT24

Stát si to může dovolit

Schodek plánuje ministerstvo financí pokrýt běžnou emisní činností, tedy vydáním státních dluhopisů. Podle ekonomů si to může stát díky příznivému hodnocení ratingovými agenturami a nízkému zadlužení ve srovnání s jinými státy Evropy dovolit.

„I s letošním deficitem v řádu několik procent HDP zůstane zadlužení v porovnání s ostatními zeměmi EU nízké. Česko tak nebude mít problém si na finančním trhu půjčit potřebné prostředky,“ uvedl již dříve například hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Obdobně se vyjádřila Národní rozpočtová rada. Podle ní pro překonání situace související s šířením koronaviru je potřebná rychlá a dostatečně masivní reakce rozpočtové politiky státu, která si vyžádá změnu zákona o státním rozpočtu. Výhodou České republiky podle rady je, že proti jiným zemím EU má relativně nízkou úroveň veřejného dluhu. Česko tak má poměrně velký prostor pro stimul ekonomiky ze strany státního rozpočtu.

Podobně to vidí i prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. „Máme spoustu prostoru pro větší fiskální stimulaci. I kdybychom zhoršili podíl dluhu na HDP z 30 na 40, 45 procent, tak spousta zemí v Evropě nám to bude závidět… Máme prostor nejenom k takovémuto schodku (100 miliard), ale možná ještě většímu,“ řekl Dlouhý. Podle něj není nutné se obávat sankcí za nedodržení evropských rozpočtových pravidel. „Různá pravidla teď přestanou platit,“ dodal šéf komory.

Po prolomení nynějšího schodku volají i odbory. Stejně jako zaměstnavatelé žádají o masivní podporu podniků, zaměstnanců i živnostníků. Předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) zmínil částku 300 miliard, tedy zhruba pět procent HDP.

Náměstek ministryně financí Stanislav Kouba na čtvrtečním jednání rozpočtového výboru pak uvedl, že kvůli dopadům šíření koronaviru bude zasažen státní rozpočet hlavně propadem daňových příjmů. Přesné číslo ovšem neuvedl. Propad lze podle něj čekat i u významného zdroje příjmů rozpočtu, kterými jsou odvody na sociální a zdravotní pojištění.

V rámci rozpočtu přitom již MF provádí některé úpravy. Například přesouvá peníze v rámci jednotlivých kapitol na výdaje související s ochranou zdraví. Zrušena bude také účtenková loterie k EET a některé dotace. Zároveň ministerstvo využije rozpočtovou rezervu zhruba 4,9 miliardy korun a rezervu na řešení krizových situaci s rozpočtem 140 milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy prudce vzrostly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), kolem poledního to bylo 62 eur, před 17. hodinou pak přes 54 eur. K růstu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Na rekordní částku se vyšplhala i cena za přepravu LNG přes Atlantik. Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou též ceny ropy. Brent v úterý okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel, před 16. hodinou to bylo kolem 84 dolarů.
09:46Aktualizovánopřed 18 mminutami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 17 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 20 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...