Schodek státního rozpočtu ke konci února stoupl na 27,4 miliardy korun z lednových osmi miliard korun. Letošní únorový výsledek je nejhorší od roku 1993, vyplývá z údajů na stránkách ministerstva financí.
Příjmy rozpočtu ke konci února meziročně stouply o 11,8 miliardy na 229,2 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení stouply meziročně o 14,3 miliardy na 203,3 miliardy korun. Výdaje rozpočtu meziročně stouply o 19,4 miliardy na 256,6 miliardy korun.
Na straně daňových příjmů chybělo za první dva měsíce zhruba 30,9 miliardy korun, což je dáno hlavně absencí kvartální zálohy na dani z příjmu právnických osob, která je splatná až v březnu, uvedl ekonom Komerční banky František Táborský. Krom toho ale zaostávají v podstatě všechny hlavní daňové příjmy státu, což je největší změna oproti lednovému výsledku, dodal.
Naopak běžné výdaje se podle něho vyvíjejí podle plánu státního rozpočtu. „Jejich struktura však zůstává nevyrovnaná. Hlavní neinvestiční transfery navýšilo předfinancování některých výdajů, na druhou stranu ale stát vydal méně na platech státních zaměstnanců.“
Táborský doplnil, že investiční aktivita zůstává již tradičně na začátku roku slabá, ve srovnání s předchozími léty se ale rozjíždí rychleji. Celkově tak výdaje státu byly za první dva měsíce nižší o více než 13 miliard korun ve srovnání s plánem státního rozpočtu, což ochránilo výsledný deficit od hlubšího propadu.
Nebývalý propad v daních
Schodek na úrovni 27,4 miliardy korun zcela vybočuje z běžného standardu, uvedl analytik Raiffeisen Research Vít Hradil. „I při odhlédnutí od daní z příjmů právnických osob, které na začátku roku pravidelně zaostávají, si nelze nevšimnout, že peníze chybí v dalších oblastech. Například na dani z přidané hodnoty úměrně k uplynulým dvěma měsícům roku chybí přes čtyři miliardy korun.“
Analytik dodal, že i spotřební daň vykazuje manko přes tři miliardy korun, nicméně v této oblasti stát pravděpodobně počítá s postupným náběhem příjmů z nedávného zvýšení sazby daně v pozdějších měsících. V pojistném na sociální zabezpečení, které se obvykle vyvíjí v průběhu roku stabilně, pak chybí přes pět miliard. Přibližně v souladu s plánem vlády se naopak vyvíjí výběr daní z příjmů fyzických osob.
Světovou ekonomiku zpomalí koronavirus
„Nové, byť samozřejmě již zcela neočekávatelné ohrožení státní kasy letos představuje další šíření koronavirové nákazy, které letos výrazně zpomalí světovou ekonomiku,“ zmínil hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.
Doplnil, že Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v pondělí zhoršila svůj odhad ekonomického růstu klíčových hospodářských celků světa. Učinila tak v rámci speciální publikace věnované ekonomickému dopadu šíření koronavirové nákazy. OECD nyní očekává, že globální ekonomika letos poroste o 2,4 procenta, dříve předpokládala 2,9 procenta.
„Přitom už před rozšířením nákazy bylo zřejmé, že ministerstvo financí nemusí naplnit letošní rozpočtový závazek a dosáhnout rozpočtového schodku maximálně 40 miliard korun. Nyní je třeba realisticky předpokládat, kvůli pomalejšímu růstu světové, čínské i české ekonomiky, že schodek může dosahovat až 60 miliard korun,“ odhadl Kovanda.
