Schodek rozpočtu je nyní 401,5 miliardy, nejvíc od vzniku České republiky

Schodek státního rozpočtu ke konci listopadu stoupl na 401,5 miliardy korun z říjnových 335 miliard korun, informovalo ministerstvo financí. Je to nejhorší listopadový výsledek od vzniku České republiky. Loni ke konci listopadu činil deficit 341,5 miliardy korun. Podle ministryně financí v demisi Aleny Schillerové (ANO) bude schodek rozpočtu za celý rok nižší než schválených 500 miliard korun.

„Listopadové plnění státního rozpočtu znamená, že schválené celoroční saldo ve výši 500 miliard zůstane výrazně nenaplněno. Listopad je navíc z hlediska výdajů i příjmů tradičně horší měsíc. Vyplácely se totiž zálohy na regionální a soukromé školství ve výši 30,4 miliardy nebo čtvrtletní dotace na obnovitelné zdroje za téměř sedm miliard. Naopak příjmová strana nebyla v listopadu podpořena výběrem těch daní, které do rozpočtu plynou až v posledním měsíci každého čtvrtletí,“ uvedla ministryně v demisi.

Celkové příjmy rozpočtu ke konci listopadu meziročně stouply o 14,2 miliardy na 1,33 bilionu korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení vzrostly meziročně o 36,5 miliardy na 1,16 bilionu korun, zatímco samotné příjmy z daní bez pojistného meziročně klesly o 14,6 miliardy na 616,9 miliardy korun. Celkové výdaje rozpočtu ke konci listopadu meziročně stouply o 74,3 miliardy na 1,73 bilionu korun.

„Omezená ekonomická aktivita na počátku roku, prohlubovaná snížením zdanění práce, kapitálu či majetku a změnou rozpočtového určení daní, se negativně promítá do inkasa daňových příjmu státního rozpočtu, které je svým objemem pod úrovní roku 2018. Ani mírně lepší meziroční výsledky v jednotlivých měsících druhé poloviny roku nedokázaly vykompenzovat schodky v lednu až dubnu, prohlubované podporou státu zasaženým odvětvím ekonomiky, zdravotnímu systému a domácnostem,“ uvedlo ministerstvo.

Kvůli novým restrikcím bude jen hůř, čekají analytici

Vláda před koncem listopadu vyhlásila nové restrikce kvůli šíření covidu-19 a zároveň připravila i programy na podporu dotčených podnikatelů. To podle ekonoma Komerční banky Martina Gürtlera přispěje k tomu, že ke konci roku bude schodek ještě vyšší.

„Aktuálně odhadujeme letošní schodek státního rozpočtu poblíž 430 miliard korun. Výsledkem může ke konci roku zahýbat především vývoj vládních investic, který v jeho dosavadním průběhu zaostával za očekáváními,“ uvedl. Podle analytika Raiffeisenbank Davida Vagenknechta je jisté, že deficit za celý rok bude v řádu desítek miliard nad 400 miliardami korun.

Předsedkyně Komise pro spravedlivé důchody Danuše Nerudová je ale přesvědčena, že nebyly covidové příspěvky úplně správně zacílené. „Mnohdy se k těm, kteří je skutečně potřebovali, nedostaly,“ domnívá se. Za správné by považovala, kdyby byl kabinet převzal způsob, kterým odškodňovaly podnikatele vlády v Německu nebo Rakousku. „K tomu nedošlo. Šli jsme jinou cestou, šli jsme cestou roztříštěnosti programů,“ prohlásila.

Podle předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové ale nelze nynější výsledek rozpočtu přičítat jen covidu, nýbrž i předpandemickému hospodaření vlády. „Peníze, které přišly navíc díky tomu, že ekonomika rostla nadprůměrně rychle, místo aby se daly do rezerv, případně do investic, se okamžitě přetavily do mandatorních výdajů. Poukazovaly jsme na to, že až přijdou horší doby, na mandatorní výdaje stěží zbyde,“ kritizovala.

Nerudová považuje aktuální výsledek i za důsledek zrušení superhrubé mzdy. „Je patrné, že chybějí peníze v důsledku zrušení superhrubé mzdy, zvýšení základní slevy na poplatníka. Pohybujeme se v řádu 30 až 40 miliard. To už jsou velmi citelné dopady do státního rozpočtu,“ řekla.

Babišova vláda podle ní „ustupovala extrémně silně požadavkům odcházející ministryně práce a sociálních věcí, které se pod bohulibými záminkami podařilo veřejné finance prakticky rozvrátit,“ míní.

Nahrávám video

Skoro půl bilionu na covid

Ministerstvo financí uvedlo, že na zvládání pandemie šlo zatím – tedy od loňského března do konce letošního listopadu – 478,2 miliardy korun. Přímá opatření, například v podobě kompenzačních bonusů, programů Antivirus a dalších programů, si vyžádala 305,7 miliardy korun.

Odklad záloh daní vyčíslil úřad na 41,4 miliardy korun a výdaje na zdravotnictví v podobě nákupu ochranných prostředků, odměn zdravotníkům nebo oddlužení vybraných nemocnic na 131,1 miliardy korun. Za letošní leden až listopad ministerstvo celkovou pomoc z rozpočtu vyčíslilo na 260,2 miliardy korun.

Inkaso daně z přidané hodnoty stouplo ke konci listopadu meziročně o 7,9 miliardy na 270,5 miliardy korun. Výběr daně z příjmu právnických osob meziročně stoupl o 22,9 miliardy korun na 104,4 miliardy korun.

Naopak inkaso daně z příjmů fyzických osob kleslo o 40,7 miliardy na 95 miliard korun. V meziročním srovnání se podle resortu promítá vliv daňových změn účinných od roku 2021, zejména snížení základu daně o více než 25 procent a zvýšení slevy na poplatníka. Inkaso dále negativně ovlivnil kompenzační bonus vyplacený v průběhu roku 2021.

Běžné výdaje

V případě výdajů rostly běžné i kapitálové. Na běžných výdajích stát ke konci listopadu vydal 1,58 bilionu korun, meziročně o 72,6 miliardy více. Kapitálové výdaje stouply o 1,6 miliardy na 154,2 miliardy korun. Schválený rozpočet počítá za celý rok s kapitálovými výdaji 188,3 miliardy korun.

Na sociálních dávkách stát vyplatil ke konci listopadu 634,8 miliardy korun, meziročně o 19 miliard korun více. Z toho na důchody šlo 487,1 miliardy korun.

Letošní schválený schodek státního rozpočtu činí 500 miliard korun. Loni, kdy byl výsledek ovlivněn dopady pandemie, skončil rozpočet s deficitem 367,4 miliardy korun. Na příští rok vláda schválila schodek 376,6 miliardy korun. Vznikající koaliční vláda chce ale sestavit nový státní rozpočet na příští rok s deficitem do 300 miliard korun. Stát tak s největší pravděpodobností bude na počátku příštího roku hospodařit v rozpočtovém provizoriu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Úroda ovoce bude letos podle odhadu poloviční

Úroda ovoce v Česku letos kvůli silným jarním mrazům klesne meziročně o 53 procent na 68 445 tun. V porovnání s průměrem posledních pěti let sklizeň propadne o 44 procent. Vyplývá to z odhadu sklizně, který k 15. červnu provedl Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Podle Ovocnářské unie přesáhnou ztráty ovocnářů na tržbách miliardu korun.
10:41Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zemědělský fond: EU proplatila květnové dotace firmám z Agrofertu

Evropská unie proplatila všechny peníze, které Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) poskytl letos v květnu firmám z holdingu Agrofert, potvrdila na dotaz ČTK mluvčí fondu Eva Češpiva. Fond v květnu poskytl koncernu 204 milionů korun, dosud ale nebylo jasné, zda je Unie zpětně proplatí. Posuzovala, zda premiér Andrej Babiš (ANO) vložením Agrofertu do svěřenského fondu vyhověl pravidlům zakazujícím střet zájmů. Evropská komise ale sdělila, že platby se vztahují k žádostem podaným ještě před jmenováním Babiše premiérem.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Sněmovna opět nedokončila schvalování stavební novely

Dolní komora ve středu opět nedokončila schvalování stavební novely. Opozici rozhořčilo vystoupení vicepremiéra Karla Havlíčka, který ji vinil z toho, že při vládním působení v minulém volebním období zničila obdobný stavební zákon přijatý za minulé vlády Andreje Babiše (oba ANO). Předtím poslanci schválili vládní návrh na růst rodičovského příspěvku na 400 tisíc korun od příštího roku. Sněmovna také podpořila novelu o výraznějším růstu státních plateb do zdravotnictví za děti, důchodce nebo nezaměstnané v příštím roce.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Sněmovna schválila růst rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek zřejmě vzroste od příštího roku o 50 tisíc korun na 400 tisíc korun, v případě narození dvojčat a vícerčat jde o dvojnásobek částky. Vládní novelu schválila sněmovna hlasy 158 ze 162 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo. Opoziční STAN, Piráti a KDU-ČSL neprosadili žádný ze čtveřice návrhů na zavedení valorizace rodičovské. Předlohu, kterou dolní komora upravila také takzvanou superdávku, dostane k posouzení Senát.
včera v 10:59

Sněmovna odmítla senátní podmínky pro zvyšování výdajů nad schválený rámec

Sněmovna v noci na středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila svoji podobu novely rozpočtových zákonů. Senát do ní chtěl vložit omezující podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec. Opozice předlohu kritizuje a vyjadřuje obavy, že umožní vládě nekontrolovatelné navýšení výdajů a tím i nárůst státního dluhu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tyto obavy odmítla a vyzvala k podpoře původní sněmovní verze. Senátní změny by podle ní například přinesly právní nejistotu.
7. 7. 2026Aktualizovánovčera v 07:22

Bytovou nouzi řeší nová kontaktní místa. Za první půlrok se vypořádala s téměř šesti tisíci problémy

Bydlení v nevyhovujících podmínkách, nejasnosti ohledně nájemní smlouvy nebo žádání o sociální podporu na kauci. V takových situacích lidem nově pomáhají takzvaná kontaktní místa pro bydlení. Od začátku roku, kdy služba začala fungovat, se na ně obrátilo přes 1500 lidí, navíc řešily další čtyři tisíce anonymních podnětů. České televizi to potvrdila mluvčí ministerstva pro místní rozvoj (MMR) Veronika Lukášová. Kontaktní místa vznikla v lednu podle zákona o podpoře bydlení. Podle něj začala od prvního července platit i další opatření, jako například garance pro soukromé majitele bytů.
včera v 06:00

USA zrušily výjimku pro prodej íránské ropy po útocích na tankery

Americké ministerstvo financí v reakci na útoky na tankery v Hormuzském průlivu zrušilo výjimku, která umožňovala prodej íránské ropy. Informovala o tom agentura Bloomberg a dodala, že tím rezort ohrozil prozatímní mírovou dohodu mezi Washingtonem a Teheránem. Íránské ministerstvo zahraničí rozhodnutí USA odsoudilo. Podle Teheránu jde o porušení memoranda o ukončení války, kterou Spojené státy proti Íránu vedly od konce února do vyhlášení příměří v první polovině dubna.
7. 7. 2026Aktualizovánovčera v 00:16

Nový odhad NATO: Česko dá letos na obranu 2,01 procenta HDP

Pět členských států NATO by již letos mělo podle odhadu splnit nový cíl Aliance vynakládat na obranu 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle agentury Reuters to vyplývá z aktualizovaných údajů Severoatlantické aliance zveřejněných v úterý před aliančním summitem v Ankaře. Nový cíl pro polovinu příští dekády si určilo NATO vloni, podle odhadů mají hranici již letos překročit pobaltské státy, Polsko a Řecko. Česko podle odhadů NATO letos splní cíl výdajů na obranu a vynaloží 2,01 procenta HDP.
7. 7. 2026Aktualizováno7. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.