Výbor doporučil poslancům projednávat rozpočet až po jmenování nové vlády

3 minuty
UDÁLOSTI: Plénum sněmovny letos vůbec neprojedná návrh rozpočtu na další rok
Zdroj: ČT24

Poslanecká sněmovna by měla začít projednávat v prvním čtení státní rozpočet na příští rok až po jmenování nové vlády vzešlé z říjnových voleb. Sněmovně to doporučil její rozpočtový výbor. Výbor také zároveň projednávání návrhu přerušil do jmenování nové vlády. Podle dosavadních informací by prezident Miloš Zeman mohl novou vládu jmenovat v polovině prosince.

Pro přerušení hlasovalo třináct členů výboru, osm členů výboru za hnutí ANO bylo proti, dva poslanci se zdrželi.

Pokud sněmovna rozpočet neschválí do konce roku, stát bude hospodařit v takzvaném rozpočtovém provizoriu. Hospodaření státu se pak řídí podle posledního schváleného rozpočtu. Jednotlivé kapitoly státního rozpočtu dostávají v každém měsíci peníze na výdaje do výše jedné dvanáctiny celkové roční částky v předcházejícím roce.

Přerušení debaty o rozpočtu navrhl předseda výboru Josef Bernard (STAN). Představitelé budoucí koaliční vlády tvořené ODS, TOP 09, KDU-ČSL, Piráty a STAN podle něj mají jasné stanovisko.

„Nikdy jsme nezabředli do takto se rozvíjející dluhové pasti. Kdy jindy, než když se mění politická reprezentace a než se změní vláda, bychom měli rozpočet zevrubně projít a zkusit se jím prokousat na zelené louce,“ uvedl. Krok považuje Bernard za slušný vůči budoucí exekutivě, aby si sestavila rozpočet, podle kterého bude řídit zemi. Poukazoval i na deficity loňského a letošního rozpočtu i schodkového návrhu na příští rok.

Výbor se rozpočtem zabývá vždy ještě před jeho prvním čtením na plénu. Dává sněmovně doporučení, jak má v prvním čtení naložit se základními parametry rozpočtu: příjmy, výdaji, schodkem a jeho vypořádáním. Sněmovna pak projedná rozpočet v prvním čtení, a pokud tyto parametry schválí, nemůže už je dále měnit. Rozpočet nelze zamítnout, je možné ho pouze vrátit vládě k přepracování. Zatím se tak stalo pouze jednou, a to v roce 2012.

Schodek do 300 miliard

Předseda ODS a nový premiér Petr Fiala uvedl již v říjnu, že vznikající koaliční vláda chce sestavit rozpočet se schodkem do 300 miliard korun. Návrh odcházejícího kabinetu počítá s deficitem 377 miliard.

„Je to úplně špatně. Znamená to, že bude naprosto jasně rozpočtové provizorium,“ řekla ministryně financí v demisi Alena Schillerová (ANO). Bude podle ní velký problém s čerpáním peněz z covidových programů, protože nebudou mít zajištěny peníze z rozpočtu. „Nemohou se teď vypsat, protože tam není zajištění a není možné je realizovat. A problémů bych mohla jmenovat dalších X,“ dodala. Upozornila, že kvůli provizoriu budou zmrazeny platy státních zaměstnanců, takže „jim nedáme ani částku, která nepokryje inflaci, což je 1400 korun“.

Poslanec ANO Milan Feranec to označil za „skok do tmy“ a poukazoval na to, že provizorium přinese problém i se schvalováním rozpočtu fondu dopravy. Státní fond dopravní infrastruktury dostává dotaci v řádu desítek miliard korun právě ze státního rozpočtu. Patrik Nacher (ANO) řekl, že změna rozpočtu se dá řešit pozměňovacími návrhy a že vstoupit v současné době do provizoria mu připadá jako riskantní krok.

24 minut
Studio ČT24: Eva Zamrazilová i Danuše Nerudová kritizují hospodaření končící vlády
Zdroj: ČT24

S tím, že bude stát hospodařit podle provizoria, ale budoucí koalice počítá. Josef Bernard (STAN) řekl, že považuje za reálné, že upravená verze rozpočtu bude hotová po dvou měsících provizoria. „Počítejme s tím, že bychom mohli cílovat schválení rozpočtu do konce února. To je varianta, která by se ještě dala ustát,“ řekl. Horší variantou je podle něj čtvrtroční provizorium.

O březnu jako termínu, do kdy se bude státní hospodaření řídit provizoriem, hovořil již dříve kandidát na ministra financí Zbyněk Stanjura (ODS). Nyní prohlásil, že bude-li v polovině prosince jmenován nový kabinet, do konce ledna bude přepracovaný návrh rozpočtu zpátky ve sněmovně.

Za „menší zlo“ považuje provizorium i předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. „Dojde k ohrožení nových investičních projektů, ale pokud rozpočtové provizorium nebude trvat déle než dva měsíce, o kterých se nyní hovoří, tak si myslím, že je rozpočtové provizorium přijatelná cena za to, že bude rozpočet sestaven kvalitněji,“ řekla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česká pošta loni prohloubila ztrátu o půl miliardy

Česká pošta loni podle předběžných výsledků hospodařila se ztrátou kolem 1,25 miliardy korun, což je o půl miliardy více než o rok dříve. Důvodem zhoršení výsledku je především neuskutečněný plánovaný prodej budovy hlavní pošty v Praze, který měl vynést zhruba 1,4 miliardy korun, sdělil generální ředitel Miroslav Štěpán.
14. 3. 2025

Objem hypoték v únoru stoupl o třináct procent

Banky a stavební spořitelny poskytly v únoru hypotéky za 25,5 miliardy korun, což je proti lednu nárůst o třináct procent. Nové úvěry bez refinancování stouply stejným tempem na 21,1 miliardy korun. Úrokové sazby v únoru pokračovaly v mírném poklesu a snížily se v průměru ze 4,78 procenta na 4,72 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
14. 3. 2025Aktualizováno14. 3. 2025

Růst tržeb obchodníků meziročně zpomalil

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel v lednu zpomalily meziroční růst na 2,8 procenta po prosincovém revidovaném růstu o 6,4 procenta, oznámil ve čtvrtek Český statistický úřad (ČSÚ). V lednu k růstu tržeb podle statistiků nejvíce přispěl internetový prodej a prodej pohonných hmot. V porovnání s loňským prosincem se tržby v maloobchodě o půl procenta snížily.
13. 3. 2025Aktualizováno13. 3. 2025

Pohonné hmoty zlevnily o desítky haléřů

Pohonné hmoty třetí týden v řadě zlevnily, tempo poklesu cen zrychlilo. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se u čerpacích stanic prodává v průměru za 35,42 koruny, před týdnem byl o 80 haléřů dražší. Nafta zlevnila o 65 haléřů, za litr řidiči dají průměrně 34,88 koruny, vyplývá z údajů společnosti CCS. Benzin byl naposledy levnější loni v říjnu, nafta na začátku letošního roku.
13. 3. 2025Aktualizováno13. 3. 2025

Za poklesem prodejů Tesly může být kromě politiky i obrat firmy k robotům

Zatímco po zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA akcie automobilky Tesla vystřelily vzhůru, v posledních měsících výrazně klesají. Také prodeje se snižují. Analytici to připisují mimo jiné nejistotě na trzích s ohledem na Trumpovo zavádění cel či odporu vůči majiteli Tesly Elonu Muskovi, který z pozice šéfa úřadu DOGE podniká na prezidentův příkaz rozsáhlé škrty ve federálním sektoru a vyjadřuje také podporu krajně pravicovým hnutím. Upozorňují ale i na další faktory, třeba na možnou změnu orientace samotné Tesly od aut směrem k robotice a většímu využívání umělé inteligence.
13. 3. 2025

Podpis smluv na jaderné bloky v Dukovanech se asi zpozdí, řekl Beneš

Podpis finálních smluv o výstavbě nových jaderných bloků v Dukovanech mezi společnostmi ČEZ a KHNP se oproti původním plánům zřejmě zpozdí, řekl generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Důvodem je dle něj čekání na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, kromě toho zbývá také vyřešit zapojení českého průmyslu do projektu. Dohody měly být původně uzavřeny do konce března.
13. 3. 2025Aktualizováno13. 3. 2025

EU a Kanada zavedou odvetná cla na americké zboží, Trump reaguje

Evropská unie zavede v reakci na americká cla od příštího měsíce protiopatření vůči americkému zboží v hodnotě 26 miliard eur (650 miliard korun). K podobnému opatření přistoupila i Kanada, která od čtvrtka zavede odvetná cla na dovoz z USA v hodnotě 29,8 miliardy kanadských dolarů (zhruba 475 miliard korun). Ve Spojených státech začalo ve středu platit pětadvacetiprocentní clo na veškerý dovoz oceli a hliníku. O jeho navýšení rozhodl dříve americký prezident Donald Trump. Nově uvedl, že chystá odvetná opatření v reakci na evropské oznámení.
12. 3. 2025Aktualizováno12. 3. 2025

Celní válka může mít dopad na české firmy

Pro celý svět začala ve Spojených státech platit pětadvacetiprocentní cla na dovoz hliníku a oceli, o kterých rozhodl americký prezident Donald Trump. Evropská unie v reakci během dubna zavede zase cla na americké zboží a Trump už pohrozil, že protiopatření nenechá bez odpovědi. Situace může mít dopad i na české firmy. Tuzemský vývoz do Spojených států má hodnotu přes pět miliard dolarů.
12. 3. 2025
Načítání...