Prominutí pokut za kontrolní hlášení bude snazší. Finanční správa k tomu ne vždy přistupuje se selským rozumem, uvedl Babiš

Nahrávám video
Události: Postihy za kontrolní hlášení
Zdroj: ČT24

Ministerstvo financí rozšířilo pravidla pro prominutí pokut souvisejících s kontrolním hlášením u DPH. Plátci, kteří dostali pokutu za kontrolní hlášení v roce 2016, budou moci požádat o prominutí dvou pokut bez ohledu na příčinu pochybení, za letošní rok to bude možné u jedné pokuty. Rovněž bude možné odpustit pokutu, pokud podnikatelé budou reagovat na výzvu podat nebo doplnit kontrolní hlášení se zpožděním maximálně pět dnů.

„Dospěl jsem k názoru, že ne vždy Finanční správa k tomu přistupuje se selským rozumem a lidsky. A ne vždy je rozlišeno mezi porušením zákona a drobnou chybou,“ uvedl ministr financí Andrej Babiš (ANO). Zdůraznil ale, že ministerstvo nebude odpouštění pokut ovlivňovat. „Do kontrol a do odpouštění ministerstvo samozřejmě nezasahuje. Dokonce ani generální ředitel Finanční správy nemá tu kompetenci,“ řekl. 

Ministerstvo tak mírní pravidla pro prominutí pokuty u kontrolního hlášení, která se týkají sankcí 10 tisíc, 30 tisíc a 50 tisíc korun. Dosud mohla finanční správa prominout pokuty jen v případě nepříznivého zdravotního stavu nebo živelní pohromy. Nyní bude u těchto sankcí k loňským hlášením možné žádat odpuštění až dvakrát, za letošní rok to bude jednou. Plátce však musí jinak bezchybně plnit své povinnosti související s kontrolním hlášením.

  • Žádost o prominutí pokuty lze podle zákona podat nejpozději do 3 měsíců ode dne právní moci platebního výměru, kterým bylo rozhodnuto o povinnosti uhradit pokutu.

Vedle plošného prominutí pokuty bude také možné prominout pokutu 50 tisíc korun, když se plátce opozdí s reakcí na výzvu k podání kontrolního hlášení maximálně o pět dní. Pokutu bude možné odpustit i u 30 tisíc korun, když plátce bude reagovat na výzvu k odstranění nesrovnalostí nejdéle pět dnů po zákonném termínu.

K pátku uložila Finanční správa v souvislosti s kontrolním hlášením zhruba 2500 pokut za 102 milionů korun.

Postup ministerstva a Finanční správy kritizovala ODS. „Andrej Babiš poslední dobou připomíná hasiče, který je zároveň pyromanem. Nejprve nějaký oheň zapálí – nastaví vysoké pokuty, špatně napíše zákon o EET – aby jej následně s velkou slávou hasil a tvářil se jako zachránce,“ uvedl Jan Skopeček z ODS. Vyzval ke zrušení kontrolního hlášení.

Kdo závažně ztěžuje správu dání, může dostat půlmilionovou sankci

V souvislosti s kontrolním hlášením hrozí poplatníkům řada postihů. Nejnižší pokuta, tisíc korun, za pozdní podání hlášení bez výzvy úřadu je už nyní plátci jedenkrát ročně prominuta automaticky bez nutnosti podávat žádost na finanční úřad. Dále správa může dát pokutu 10 tisíc korun, pokud poplatník hlášení podá v náhradní lhůtě poté, co jej finanční úřad vyzval.

Pokuta 30 tisíc korun hrozí plátcům, kteří nevyhověli výzvě úřadu na změnu, doplnění nebo potvrzení údajů v hlášení. Postih 50 tisíc korun hrozí firmě, která by kontrolní hlášení nepodala ani v náhradní lhůtě. Existuje i pokuta 500 tisíc korun v případech, kdy plátce závažně ztěžuje nebo maří správu daní.

Ministerstvo financí nyní informovalo, že v rámci kontrolního hlášení u DPH identifikovalo 1307 rizikových propojení, do kterého spadá 9225 subjektů, a identifikovalo 8400 nespolehlivých plátců DPH. Zároveň loni poklesl díky hlášení objem vyplácených nadměrných odpočtů u DPH o 11 miliard na 289 miliard korun. „Naplnil se tak záměr kontrolního hlášení, a to narovnání podnikatelského prostředí,“ uvedla Schillerová.

Kontrolní hlášení podle aktuálních odhadů ministerstva přispělo 10,2 až 12,6 miliardy korun k lepšímu výběru DPH. Z této daně stát loni získal téměř 350 miliard korun, meziročně o zhruba 18 miliard korun více.

Kontrolní hlášení bylo zavedeno loni v lednu jako opatření v boji proti daňovým únikům. Týká se zhruba půl milionu poplatníků. Firmy musí podávat kontrolní hlášení každý měsíc. Pro fyzické osoby, které jsou plátci DPH, je lhůta pro kontrolní hlášení závislá na lhůtě přiznání u DPH, tedy buď měsíčně, nebo čtvrtletně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...