Zavedení kontrolního hlášení zlepší výběr daní. Uvedla to více než polovina respondentů v průzkumu agentury TNS Aisa pro Českou televizi. Češi přitom nevidí rozdíl mezi živnostníky nebo malými a středními podnikateli a velkými podnikateli. Pokud jde o bariéry, které stojí v cestě vytvoření a provozování podnikání, nejčastěji zmiňují legislativu a její časté změny, složitý daňový systém a finanční prostředky.
Ať už jde o živnostníky s malými a středními podnikateli, nebo o velké firmy, přes padesát procent lidí se domnívá, že se zavedením kontrolního hlášení u nich docílí lepšího výběru daní. V platnost už tento nástroj vstoupil začátkem letošního roku.
Lidé ve věku 60 a více let se častěji domnívají, že zavedením kontrolního hlášení se docílí lepšího výběru daní právě od velkých podnikatelů. Naopak skeptičtější je hlavně skupina lidí ve věku 30–44 let.
Za výsledky průzkumu vidí majitel společnosti Best Tomáš Březina spíš mediální masáž. „Kdo by nechtěl mít víc peněz ve státním rozpočtu? To samozřejmě chci i já,“ řekl v pořadu Otázky Václava Moravce. Podle něj by ale téměř nikdo z respondentů nevěděl, jak se DPH vybíralo doposud bez kontrolního hlášení.
Nová povinnost byla kritizována jako zvýšení administrativní zátěže pro podnikatele. „Všude to stojí práce navíc, jsou to hodiny, u větších klientů i dny,“ tvrdí Ivan Fučík z poradenské kanceláře Fučík & partneři. Často také musejí u hlášení provádět opravy. „U všech každé dva měsíce. Nejčastěji DIČ, čísla faktur, přehlédnutí a překlepy,“ dodal.
„Samozřejmě to extrémně zvýšilo exponování našich účetních,“ přidává Březina. Byrokracie v Česku je podle něj obludná a rostla i za pravicových vlád. „S touto vládou přišla byrokracie útočná, restriktivní, která podnikatele automaticky označuje za podvodníky,“ prohlásil.
Jinou zkušenost má zase statutární ředitel společnosti Juta a senátor Jiří Hlavatý (nestr. za ANO). Podle něj s kontrolním hlášením není více povinností ani starostí. „My máme ročně více než sto tisíc faktur. Děláme to se softwarovou firmou a udělala nám to na paušál. My jsme za to vůbec nic ani nezaplatili,“ prohlásil Hlavatý a dodal: „Nikoho jsme nepřijali.“
Ve svém okolí také nezaznamenal Hlavatý žádnou stížnost. „Je to něco, co tady je a co zprůhledňuje placení DPH,“ dodal.
Překážky v podnikání a podpora státu
Mezi největší bariéry pro podnikání patří podle průzkumu státní nařízení a legislativa nebo složitost daňového systému. Od dubna se tento pohled příliš nezměnil. U podnikatelů ale došlo k významnému posunu. Za daleko větší bariéry v současné době považují státní nařízení (69 vs. 58 procent v dubnu) a složitost daňového systému (65 vs. 47 procent v dubnu).
Nejmenším problémem se pak podle Čechů jeví úřední náležitosti potřebné k založení firmy. Ty vidí jako problematické 24 procent respondentů, přičemž v dubnu to bylo až 31 procent. Druhou nejmenší bariérou podnikání byla výše daní, která je bariérou pro 26 procent respondentů.
Statutární ředitel Juty by viděl ještě jeden problém. „Protože jsme hodně exportující firma, tak je to dnes renomé a respekt České republiky, což je na velice nízké úrovni. Nic víc jiného nepotřebujeme,“ doplnil Hlavatý.
- Aktuální průzkum pro ČT v rámci pravidelného projektu Trendy Česka provedla společnost TNS Aisa. Sběr dat pro tuto část probíhal ve dnech 6. 8. až 26. 8. 2016 na reprezentativním vzorku 600 respondentů, který odráží reálné sociodemografické rozložení společnosti (pohlaví, věk, kraj, vzdělání, místo bydliště).
