Dva dny před Vánocemi se poslanci mimořádně sešli k debatě o ročním odkladu zákona o zavedení kontrolních hlášení u DPH, který jinak vstupuje v platnost v lednu 2016. Opoziční řečníci s přednostním právem se hodinu a půl snažili poslance přesvědčit, aby zákon odložili. Koalice ale navržený program zamítla a schůze tím skončila. Předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura už ale vyhlásil, že ODS bude žádat o opakované projednání předlohy v lednu.
Opozice ve sněmovně nepochodila, kontrolní hlášení u DPH bude od ledna platit
Kontrolní hlášení s účinností od prvního ledna 2016 zavedla loňská novela zákona o DPH. Je jedním z nástrojů, od kterých si vláda slibuje omezení daňových úniků. „Vzhledem k tomu, že se pohybujeme v oblasti šedé až černé ekonomiky, tak je těžké odhadovat. Zatím v první vlně odhadujeme pět až deset miliard korun ročně,“ uvedla náměstkyně ministra financí pro daně a cla Simona Hornochová.
Občanští demokraté ale chtěli hlášení odložit až na rok 2017. Podle předsedy strany Petra Fialy přinese jen zbytečnou zátěž podnikatelů, kteří navíc nejsou o novince dostatečně informováni.
ODS zdůvodňovala odklad i tím, že nástroj úzce souvisí se zavedením elektronické evidence tržeb. „Vzhledem k tomu, že zavedení EET vláda plánuje nejdříve v polovině roku 2016, je vhodné odložit i související opatření,“ tvrdí ODS.
ODS vadí i další administrativní zátěž. „Podle studie světové banky jsme na 122. místě, co se týče času, který podnikatelé stráví tím, že plní své daňové povinnosti. Až zavedeme kontrolní hlášení, tak ani tuto velmi nízkou příčku neudržíme,“ uvedl předseda poslaneckého klubu Zbyněk Stanjura.
Změna názoru se ve sněmovně nečekala
Podle vlády ale všichni měli dostatek času se na změny připravit. Rozložení sil ve sněmovně navíc nedávalo moc šancí na změnu. Koaliční zákonodárci tak mimořádnou schůzi ukončili dříve, než fakticky začala.
Obavy o data podnikatelů
Opozice se nicméně obává zneužitelnosti dat. Úřady totiž budou mít přístup k údajům o obchodech mezi plátci a budou moci porovnávat data obou stran. Kontrolní hlášení už dříve napadla u Ústavního soudu skupina senátorů. Tvrdí, že novela je v rozporu s právem na ochranu před shromažďováním a zneužíváním údajů. Ministerstvo financí je ale přesvědčeno o ústavnosti zákona.
Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek obvinil Babiše, že může zneužívat data získaná z kontrolních hlášení ve svůj prospěch a prospěch svojí skupiny Agrofert. Babiš to ale odmítá: „Není pravda, že se zneužijí data, je to lež.“ Podle Babiše cílí opatření na organizovaný zločin: „Který organizuje karuselové obchody a který nás každý rok okrádá o 80 miliard korun,“ dodal ministr financí.
Hornochová navíc upozorňuje, že systém poběží v bezpečnostním režimu. „V okamžiku, kdy byste chtěl zneužívat data, musíte podplatit člověka s bezpečnostní prověrkou, což je úplně jiná kategorie, než když fungujete s normálním úředníkem. Každý vstup do systému bude přísně zaznamenaný,“ uvedla s tím, že si nedovede představit, že by si tak někdo troufnul vytahovat ze systému data.
„Myslím si, že data zneužitelná nejsou. Dnes všechna tato data plátci daně mají a vedou je. Co je nové, že je budou pravidelně posílat na finanční úřad. Dnes kdyby chtěl někdo data zneužívat, tak si je úředník může bez problémů vyžádat a žádný záznam o tom nebude,“ dodala.
Opozici vadí i vysoké sankce
K pravicové opozici se ve sněmovně netradičně přidali i komunisté. Se systémem kontrolních hlášení v principu souhlasí, zákon je ale podle nich špatně připravený. „Mohlo to být odloženo jen o několik měsíců, až bude na stole jasná korekce z dílny legislativců ministerstva financí,“ poznamenal místopředseda komunistů Jiří Dolejš.
Pravicová i levicová opozice se shodují i na tom, že nastavené sankce za porušení pravidel jsou příliš vysoké. Asociace malých a středních podniků pak požaduje určitou dobu na vyzkoušení systému. „Je hrozně důležité, aby v době, kdy to budou zkoušet, nebyly nějak uplatňovány sankce. To je naprosto zásadní a primární,“ konstatoval Karel Havlíček z asociace.
Podnikatele, kteří podají kontrolní hlášení se zpožděním do pěti dní, čeká pokuta tisíc korun. Když ho pošlou po výzvě úřadu, zaplatí deset tisíc. A pokud ho nepodají vůbec, bude jim hrozit pokuta až 50 tisíc. Zatímco firmy budou muset kontrolní hlášení DPH posílat elektronicky každý měsíc, živnostníci ho budou odesílat buď jednou měsíčně, nebo jednou za čtvrt roku. Podle toho, jak často platí DPH.