Pokuty kvůli kontrolnímu hlášení dostávají hlavně ti, kteří ho úplně ignorují

České firmy dostaly kvůli kontrolnímu hlášení DPH za prvních deset měsíců letošního roku 1776 pokut za 76,8 milionu korun. ČTK o tom informovala poradenská společnost Grant Thornton, která získala údaje od Generálního finančního ředitelství. Největší část pokut připadá na firmy, které povinnost ignorují.

Kontrolní hlášení bylo zavedeno od letošního roku jako opatření v boji proti daňovým únikům. Plátců DPH je v Česku přes půl milionu a kontrolní hlášení podává každý měsíc více než 220 tisíc z nich (zbytek ho podává čtvrtletně). Za první deset měsíců padly pokuty v souhrnné výši 76,8 milionu korun.

Na první pohled se ta čísla mohou zdát velká, ale ve skutečnosti jsou pod naším očekáváním, které jsme měli na začátku roku.
Gabriela Hoppe
poradenská společnost Grant Thornton

„Za těch deset měsíců musely být podány minimálně tři miliony kontrolních hlášení. Pokutováno by pak bylo zhruba jen každé sedmnáctisté hlášení. Počet uložených pokut se nám zdá opravdu překvapivě malý,“ podotkla Gabriela Hoppe z poradenské společnosti Grant Thornton.

Nepodání nebo pozdní podání hlášení

Nejčastěji byly pokutovány firmy, které kontrolní hlášení vůbec nepodaly a na výzvy správce daně nereagovaly. Pokuta za tento přečin je 50 tisíc korun a bylo jich uloženo celkem 1383. Druhým nejčastějším prohřeškem je pozdní podání kontrolního hlášení. Sankce za to, že správce daně musí firmě připomenut její povinnost výzvou, je 10 tisíc korun. Bylo jich uloženo přes dvě stě.

Méně často byly pokutovány firmy, které do pěti pracovních dnů nezareagovaly na výzvu, aby své hlášení opravily. Tato povinnost firmám vzniká, přestože se nakonec může ukázat, že měly své hlášení v pořádku a chyba vznikla na straně obchodního partnera. Sankcí je zde pokuta 30 tisíc korun a uloženo jich bylo 185.

Z odpovědi Generálního finančního ředitelství vyplývá, že nejčastějším prohřeškem českých plátců DPH je úplné ignorování kontrolního hlášení.

Nízký počet uložených pokut dokládá, že drtivá většina podnikatelů zvládá podávat kontrolní hlášení v souladu se zákonem. Podle odborníků z Grant Thornton to však nemění nic na skutečnosti, že podnikatelé, kteří své daně řádně platí, cítí kontrolní hlášení jako velkou zátěž.

„Řada podnikatelů ho vnímá jako přenesení kontroly od státu na firmy. Vadí jim, že i když mají svá hlášení v pořádku, jsou často zbytečně a pod pohrůžkou pokut vyzýváni k jejich opravám,“ dodala Hoppe.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 8 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...