Kontrolní hlášení bylo zavedeno od letošního roku jako opatření v boji proti daňovým únikům. Plátců DPH je v Česku přes půl milionu a kontrolní hlášení podává každý měsíc více než 220 tisíc z nich (zbytek ho podává čtvrtletně). Za první deset měsíců padly pokuty v souhrnné výši 76,8 milionu korun.
„Na první pohled se ta čísla mohou zdát velká, ale ve skutečnosti jsou pod naším očekáváním, které jsme měli na začátku roku.“
Gabriela Hoppe
„Za těch deset měsíců musely být podány minimálně tři miliony kontrolních hlášení. Pokutováno by pak bylo zhruba jen každé sedmnáctisté hlášení. Počet uložených pokut se nám zdá opravdu překvapivě malý,“ podotkla Gabriela Hoppe z poradenské společnosti Grant Thornton.
Nepodání nebo pozdní podání hlášení
Nejčastěji byly pokutovány firmy, které kontrolní hlášení vůbec nepodaly a na výzvy správce daně nereagovaly. Pokuta za tento přečin je 50 tisíc korun a bylo jich uloženo celkem 1383. Druhým nejčastějším prohřeškem je pozdní podání kontrolního hlášení. Sankce za to, že správce daně musí firmě připomenut její povinnost výzvou, je 10 tisíc korun. Bylo jich uloženo přes dvě stě.
Méně často byly pokutovány firmy, které do pěti pracovních dnů nezareagovaly na výzvu, aby své hlášení opravily. Tato povinnost firmám vzniká, přestože se nakonec může ukázat, že měly své hlášení v pořádku a chyba vznikla na straně obchodního partnera. Sankcí je zde pokuta 30 tisíc korun a uloženo jich bylo 185.
Nízký počet uložených pokut dokládá, že drtivá většina podnikatelů zvládá podávat kontrolní hlášení v souladu se zákonem. Podle odborníků z Grant Thornton to však nemění nic na skutečnosti, že podnikatelé, kteří své daně řádně platí, cítí kontrolní hlášení jako velkou zátěž.
„Řada podnikatelů ho vnímá jako přenesení kontroly od státu na firmy. Vadí jim, že i když mají svá hlášení v pořádku, jsou často zbytečně a pod pohrůžkou pokut vyzýváni k jejich opravám,“ dodala Hoppe.