Pokud eurozóna neodstraní své zásadní vady, nemá smysl do ni vstupovat, soudí ekonom Kysilka

Nahrávám video

Koruna je odsouzena ke středně- či dlouhodobému posilování, uvedl v pořadu Interview ČT24 bývalý viceguvernér ČNB a garant ekonomického programu KDU-ČSL a STAN Pavel Kysilka. Její nahrazení eurem nepovažuje v současné době za vhodné, vzhledem k zásadním vadám, které má eurozóna. Pokud by byly tyto vady odstraněny, domnívá se, že přijetí společné evropské měny by Česku prospělo, protože je silnou exportní zemí.

Kdyby Česká národní banka ve svých obavách z deflace nepřistoupila k devizovým intervencím (nákupy eur) a oslabování české měny nad 27 korun za euro, byl by podle Kysilky nyní kurz kolem 24,80 - 24,90 korun na euro. 

ČNB spustila intervence v listopadu 2013 a ukončila je letos v dubnu. Od dubna pak česká měna jak vůči euru, tak vůči dolaru postupně posiluje. Ve čtvrtek na chvíli prolomila hranici 26 Kč za euro, páteční obchodování pak končila nejsilnější od startu intervence (26,02 Kč za euro podle serveru Patria Online). Koncem června pak česká měna prolomila hranici 23 Kč za dolar (v pátek končila na 22,33 Kč za dolar, což byla nejsilnější úroveň od konce roku 2014).

Důvodů, proč koruna postupně od dubna posiluje, je podle Kysilky několik. Česko je silný exportér, který ať už přímo či třeba přes Německo, Britániii, Francii vyváží do celého světa. Má tak v přebytku obchodní bilanci. Česká ekonomika je v rovnovážném stavu, má přes řadu možných výhrad docela slušný státní rozpočet, je to bezpečná země, má nízkou nezaměstnanost, vypočítával Kysilka. 

To jsou všechno hrozně dobré zprávy pro trh, který koruně věří a věří ji správně. Ta rovnovážná hodnota koruny je dnes někde na 24 až 25 korunách za euro.
Pavel Kysilka
bývalý viceguvernér ČNB, garant ekonomického programu KDU-ČSL a STAN

Dodal však, že trend posilování koruny budou  doprovázet výchylky, epizody směrem k jejímu oslabování. Například tehdy, kdy zahraniční investoři budou prodávat nakoupené koruny. Trend k posilování ale podle něj „nikdo nepřetlačí“. Češti exportéři si tak musí zvyknout na to, že koruna bude silná.

K možným úvahám o tom, zda ČNB již v srpnu zvýší úrokové sazby, se nechtěl vyjadřovat s odkazem na to, že nemá k dispozici její data a analýzy. Důvod, proč se tak však dříve či později stane je podle něj jasný: oživila inflace. Připomněl, že to byl také cíl, který ČNB intervencemi (respektive kurzovým závazkem držet korunu nad 27 Kč za euro) sledovala. 

Inflace je podle něj zatím rozumná, pohybuje se kolem dvou procent, tedy blízko cíle ČNB, a centrální banka tak má možnost „opět normalizovat úrokové sazby,“ které jsou nyní na historických minimech (téměř nulové). 

V další části Interview ČT24 Kysilka uvedl, že co opravdu před námi stojí, „musíme se tomu věnovat, nemůžeme se tomu vyhnout,“ je seriózní diskuse o euru. Nejde podle něj jen o formální, byť důležitý závazek přijmout někdy euro, který jsme při vstupu do EU (2004) přijali. Zdůraznil, že daleko důležitější je podívat se na to, zda je v zájmu Česka a jeho ekonomiky euro přijmout nebo ne, a pokud ano, tak kdy.

Kysilka řekl, že je dlouhodobě tvrdým kritikem eurozóny a „myslím si, že naprosto oprávněným“. 

Eurozóna má zásadní vady. Ty vyplývají ze situace ve státech, které jsou členy eurozóny. … Pokud by měla přetrvávat současná situace, jaká v eurozóně panuje, tak nepřichází v úvahu udělat krok vstupu.
Pavel Kysilka
bývalý viceguvernér ČNB, garant ekonomického programu KDU-ČSL a STAN


Zminil, že v eurozóně jsou státy, které nejsou schopny provozovat rozumnou rozpočtovou politiku a dodržovat pravidla. Připomněl také jejich předluženost. Rozpočtový dluh vůči hrubému domácímu produktu činí podle něj v eurozóně téměř 90 procent. To považuje za skandální číslo, zvláště za situace, kdy euroróza aspoň trochu roste.

Přes tuto tvrdou kritiku říká, že v dlouhodobém zájmu Česka je spíše přijmout euro a vstoupit do eurozóny. Slovo spíše dal do souvislosti s tím, že bychom měli mít zájem vstoupit do eurozóny, „která aspoň ty nejhorší vady odstraní“.

Názor Čechů na příjetí eura
Zdroj: ČT24

Připomněl ovšem, že ani my v české ekonomice ve vládních rozpočtových politikách nejsme schopni naplnit základní princip toho, abychom mohli vstoupit do eurozóny. 

Tím nemyslí formální principy typu splnění Maastrichtských kritérií, ale podstatný princip, že v dobrých časech vytváříme rozpočtové přebytky a ve špatných časech je rozpouštíme, abychom pomohli ekonomice, zaměstnanosti.

Bez široké shody na tomto principu nemá podle něj cenu o vstupu do eurozóny vůbec uvažovat, zdůraznil bývalý viceguvernér ČNB a garant ekonomického programu KDU-ČSL a STAN.

Kysilka souhlasil s názorem bývalého ministra financí Andreje Babiše (ANO) ohledně ručení za řecké dluhy. 

Babiš v červnu řekl agentuře ČTK, že „eurozóna byl ekonomický projekt, stal se politickým. A já nechci ručit za řecké dluhy, za italské banky, nechci být součástí tohoto systému, protože to nám nic dobrého nepřinese. My kdybychom tam vstoupili, tak musíme zaplatit dvě miliardy euro, musíme ručit,“ uvedl.

Země eurozóny se podílejí na záchranném mechanismu ESM, který má pomáhat státům, co budou mít problémy se splácením svých závazků.

Podle Kysilky musí mít eurozóna jasná pravidla, za co ručí, za co neručí a jak se řeši problémy jednotlivých zemí. Podotkl, že ta pravidla tady kdysi existovala a byla hrubě porušena. Pakt stability tehdy jako jedni z prvních porušili Němci a Francouzi. 

Bývalý viguvernér ČNB se domnívá, že ačkoliv je vad a nedostatků v eurozóně řada, jsou řešitelné. „A pokud to řešení postoupí do nějaké rozumné úrovně, pak má smysl vážně uvažovat o vstupu do eurozóny,“ řekl. Důvodem je podle něj to, že exportně silné země na tom, že platí eurem, významně vydělaly, „protože jim neuvěřitelně pomáhá k exportní expanzi, vysoké zaměstnanosti, růstu HDP a k celkovému blahobytu a prosperitě“. 

Velmi rozdílné názory na euro a jeho případné přijetí mají i sami členové vedení České národní banky.

Například člen bankovní rady Oldřich Dědek, bývalý Pan euro, je přesvědčen o jeho výhodách. Domnívá se také, že pokud Česká republika vstoupí do eurozóny, za dluhy cizích států ručit nebude, protože to neumožňují unijní smlouvy. Proto považuje argument Babiše za chybný. Za hlavní výhody společné měny považuje to, že euro odstraňuje kurzová rizika a zjednodušuje platební styk.

Naopak viceguvernér ČNB Mojmír Hampl například zmiňuje, že Česku „chybí příběh“, proč euro přijímat, jaké jsou paradoxy eurozóny a jak je to s tím slovenským ekonomickým zázrakem. Dochází pak k závěru, že „vstoupit do eurozóny obecně je pro zemi našeho typu, našeho měnového založení a naší peněžní historie krajně problematická úvaha. Byla jí vždy. Dnes ale o to víc.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 8 hhodinami

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoProcházková: Zastropování důchodového věku bude později. Nesplnitelné sliby, míní Grolich

Důchodci starší 80 let by mohli od ledna dostat k běžné valorizaci penze 500 korun měsíčně navíc. O stejnou částku by mohl důchod vzrůst penzistům, kteří dosáhnou 90 či 95 let. Rozšíření valorizací schválila v pondělí vláda, avizovanou štědřejší valorizaci důchodů pro všechny penzisty ale do novely nakonec nezařadila. Zastropování věku odchodu do důchodu, které kabinet zmiňoval v programovém prohlášení, přijde podle senátorky Věry Procházkové (ANO) až v roce 2030, není podle ní kam spěchat. Argumentovala přípravou „pořádné důchodové reformy“. Podle hejtmana Jihomoravského kraje a předsedy KDU-ČSL Jana Grolicha je plán mimo toto volební období, sliby označil za nesplnitelné. „Rozdávání peněz“ podle něj důchodovému systému nepomůže. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 18 hhodinami

Války, katastrofy i přetlak turistů. OECD radí, jak řešit problémy cestovního ruchu

Cestovní ruch dle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v posledních letech potvrdil svou roli hnací síly hospodářského růstu. Počet mezinárodních turistů mířících do zemí OECD se dle studie této mezivládní organizace v roce 2024 zvýšil o 8,1 procenta, díky čemuž se tento sektor přímo podílel na čtyřech procentech HDP. Růst navíc pokračoval i loni. Přesto se cestovní ruch potýká s řadou výzev. Zmínit lze třeba fakt, že na některých místech je cestovatelů až příliš. S řízením turistických toků může dle studie pomoci mimo jiné i umělá inteligence (AI).
před 20 hhodinami

Okřídlený šíp jen do roku 2029. Plzeňské Škodě skončí licence na logo i značku

Škoda Group, přední evropský výrobce vozidel pro veřejnou dopravu, připravuje novou korporátní identitu. Nové jméno a logo musí mít firma ze skupiny PPF nejpozději do konce června 2029. Novou značku chce představit v září 2028 na berlínském veletrhu InnoTrans, což je největší světová přehlídka dopravní techniky, řekl mluvčí Škody Group Jan Švehla.
21. 7. 2026

Havlíček podepsal memorandum o vzniku modulárních reaktorů

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) podepsal ve Velké Británii memorandum se společnostmi ČEZ a Rolls-Royce SMR o dalších lokalitách pro takzvané modulární reaktory v Česku. Podle ministerstva se posuzují zejména Dětmarovice na Karvinsku a Tušimice na Chomutovsku.
21. 7. 2026Aktualizováno21. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.