Podle guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka není správná chvíle na to, aby Česko přijalo euro. Domnívá se, že výhody společné měny nyní nepřevažují, eurozóna si nejprve musí dořešit vlastní potíže. „Ten barák se musí po požárech a potopách, které se tam nedávno staly, trochu rekonstruovat, vymalovat, znovu zařídit, a až pak se do něj můžeme stěhovat,“ uvedl v pořadu Devadesátka na ČT24.
Česko vede „platonickou debatu“ o přijetí eura. Alespoň tak to vidí guvernér centrální banky Jiří Rusnok. A ani v horizontu tří až čtyř let tomu podle něj nebude jinak.
„Eurozóna ještě nezvládá úklid po nedávných požárech, proto se obávám, že v tuto chvíli to (zavedení eura v Česku) je bezpředmětné. A hlavně o tom rozhodne politická reprezentace, a ta, jak vidím jako pozorovatel, se k tomu zrovna nechystá,“ konstatoval guvernér.
Do bankovní rady ČNB byl nedávno jmenován Oldřich Dědek, národní koordinátor pro zavedení eura. To by se dalo vykládat jako krok směrem ke společné evropské měně. Rusnok však zdůraznil, že banka je servisní organizací státu. I nadále se tak Česko bude k případnému přijetí eura připravovat, a to „objektivně s maximální možnou neutralitou“. Česká republika už nyní plní téměř všechna kritéria k přijetí eura, přičemž platy za vyspělou Evropou pokulhávají.
Lidé se s příchodem eura bojí zdražování
Mnozí Češi se bojí, že po zavedení eura zdraží zboží i služby. Přitom v Lotyšsku nebo v Litvě byla inflace po zavedení eura nižší než v eurozóně.
„Obava ze zdražování v těch zemích, které jsou ekonomicky méně rozvinuté, než je jádro eurozóny, je přirozená, protože obvykle je tam nižší cenová hladina z hlediska parity, čili kupní síly, než je cenová hladina ve vyspělých zemích eurozóny. Ale vzhledem k tomu, že zažíváme spíš doby deflační nebo velice nízké inflace, tak myslím, že tato obava není vůbec zásadní problém,“ uvedl Rusnok.
Odmítl tezi, že by se Česko zhlédlo v politice levné práce a slabé měny. Když se podle něho podíváme historicky na vývoj české koruny, tak ta s drobnými výkyvy neustále posiluje. Jak upozornil Rusnok, ve srovnání s polským zlotým nebo maďarským forintem je koruna mnohem silnější měnou.
A jak vnímá srovnání českých platů s těmi, které dostávají lidé v západní Evropě, například v Německu? „Souvisí to s produktivitou, která je dána tím, že nemáme tolik, jako mají kontinuálně se vyvíjející země,“ říká. Česko podle něj nemá takové množství evropských či světových značek, nemá mnohdy finální část produkce. „Tyto věci se zřejmě nedají udělat tak rychle, jak si někdo představuje. Startovali jsme před desítkami let z úplně jiné pozice než země, se kterými se porovnáváme,“ zdůraznil.
Upozornil, že při srovnání životní úrovně měřené HDP na obyvatele je Česko velice blízko Španělsku, přičemž mnohem níž je Řecko či Portugalsko. „Máme to štěstí a tu smůlu, že naši sousedé, Německo a Rakousko, jsou prakticky nejbohatší země EU, s výjimkou Lucemburska a Irska,“ podotkl.
Jiří Rusnok nicméně míní, že jednou, až se situace zejména na straně eurozóny usadí, máme mít stejnou měnu, jako má Německo. „Já nevím, jestli to bude euro, ale doufejme, že ano,“ uvedl.
