Pokud budou banky okolních zemí dále dramaticky uvolňovat svou měnovou politiku, tak Česká národní banka bude muset adekvátně reagovat: Zvyšuje se pravděpodobnost krátkodobého užití záporných úrokových sazeb. V Interview ČT24 to prohlásil člen bankovní rady a bývalý premiér Jiří Rusnok, kterého by prezident Miloš Zeman od léta rád viděl v čele ČNB. Rusnok zároveň odhadl, že v příštích šesti letech Češi nebudou platit eurem. A přivítal, že vláda jde důsledně po výběru daní a chce prostřednictvím evidence tržeb nastavit férové podnikatelské prostředí.
V příštích šesti letech zůstane Česko bez eura, tipuje expremiér Rusnok
Rusnok: Nelze vyloučit použití záporných úrokových sazeb (zdroj: ČT24)
Na zavedení eura je podle Jiřího Rusnoka Česko připraveno. Bývalý premiér soudí, že se společné evropské měny jeho generace dožije, i když pravděpodobně ne v období, kdy by měl působit v čele České národní banky - tedy v následujících šesti letech. „Nespatřuji v přijetí eura žádné bezprostřední výhody, spíše jsou to výhody strategické,“ dodal Rusnok.
Rusnok také v Interview ČT24 komentoval hádky ohledně elektronické evidence tržeb. Přivítal, že vláda jde po výběru daní. Podle něj není důležité, jak to udělá technicky. Evidenci tržeb považuje za dobrý krok, i když si netroufá odhadovat, zda očekávaný příjem ve výši 18 miliard korun ročně, jak uvádí ministr financí Andrej Babiš, je reálné číslo. „Odhadovat černou nebo šedou ekonomiku a vyčíslovat dynamickou složku, tedy co se stane, když se změní podmínky, je nesmírně těžké. Nechejme se překvapit, jsem přesvědčen, že to zlepší daňový výběr a jsem přesvědčen, že se narovná podnikatelské prostředí,“ zamýšlí se Rusnok.
Zároveň však uvedl, že kdyby šel jen po věcné stránce, tak si EET podle něho nezasloží takovou pozornost, jaká je jí věnována. „Ale v politice rozhodují často symboly a toto byl symbol, věc, se kterou se identifikoval ministr financí a z hlediska voličů se to dotýká velkého množství lidí, protože živnostníků je u nás hodně,“ řekl. A dodal, že za podstatnější považuje kontrolní hlášení u DPH. „Tam se krade ve velkém, ale kradou tam zase profesionálové,“ míní Rusnok.
Případné zavedení záporných úrokových sazeb občané nijak nepocítí
Rusnok nevyloučil zavedení záporných úrokových sazeb. Pokud by ČNB skutečně k tomuto kroku přistoupila, pak by ho zavedla jen v omezené míře a týkala by se bank, které si u centrální banky ukládají peníze. Mohlo by to pro ně znamenat, že by za část uložených peněz musely platit. „I v Evropě jsou záporné sazby, ale přesto ty depozitní, tedy ty, které jsou na vkladech pro normální střadatele, jsou stále kladné,“ zdůrazňuje Rusnok.
Co by bylo tím okamžikem zlomu, aby ČNB k zavedení takových sazeb přistoupila, bude podle Rusnoka záležet především na dění kolem. „Jsme sice samostatná národní měnová autorita, ale nežijeme na ostrově. A jestliže všude kolem nás je situace taková, že záporné sazby v centrálních bankách již zavedené jsou, tak spekulanti hledají pozitivní rozdíl. A to zejména v zemi, kde je vysoká pravděpodobnost, že do budoucna její měna posílí,“ říká Rusnok. Nicméně vývoj inflace naznačuje, že se v druhé polovině dostane Česko někam k výši 1,5 procent, což by mohlo znamenat, že zavedení záporné úrokové sazby nebude nakonec potřeba.
Kurz koruny vůči EUR
Rusnok zároveň uvedl, že ČNB udělá vše pro to, aby v Česku nenastala podobná situace jako ve Švýcarsku, kdy po ukončení tamních intervencí prudce posílil švýcarský frank . „Neříkám, že uvolňování bude postupné, ale v momentě, kdy budeme opouštět závazek a s tím přecházet do řízeného plovoucího kurzu, tak na trhu zůstaneme. A nastane-li nějaká nezdravá fluktuace, která by vedla k neodůvodněné volatilitě kterýmkoliv směrem, tak zasáhneme. Skoky by totiž neprospěly nikomu,“ říká Rusnok.
ČNB od roku 2013, kdy zavedla intervenční režim, až do prosince loňského roku vydala na udržování svého kurzového závazku na úrovni 27 korun/euro 440 miliard korun. Sice na tom podle Rusnoka bude účetně prodělávat, na druhou stranu se tím však stává zemí, která si vytváří poměrně silné devizové rezervy. Což v dnešní nejisté době není vůbec špatná věc, míní Rusnok.