Česká ekonomika roste, i když pomaleji než dřív. Nezaměstnanost se zvýšila jen velmi mírně, ale mnozí ekonomové upozorňují na pokles průmyslové výroby. Člen bankovní rady ČNB Vojtěch Benda ovšem v Událostech, komentářích uklidňoval, že běžná česká domácnost bude ještě několik čtvrtletí těžit ze setrvačnosti na trhu práce. „Počítáme s tím, že mzdy porostou poměrně svižným tempem ještě několik čtvrtletí,“ dodal Benda.
„Mzdy v Česku porostou svižným tempem ještě několik čtvrtletí,“ odhaduje člen bankovní rady ČNB
21 minut
Události, komentáře: Je česká ekonomika na vrcholu?
ČNB nedávno v nové prognóze zlepšila odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 2,6 procenta a pro příští rok na 2,9 procenta. „Vnímáme samozřejmě rozdíl mezi domácí ekonomikou, která ještě pořád dost šlape. Je to vidět v sektoru služeb, je to vidět na tom, že lidé poměrně svižně utrácejí a že jim rostou mzdy. Zaměstnavatelé mají problém sehnat nové zaměstnance. Vedle toho už ale vnímáme zpomalení nebo nenávrat zahraniční ekonomiky k tomu růstu, který český export samozřejmě brzdí,“ vysvětloval Vojtěch Benda.
Podle šéfa Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly ovšem nejsou tahounem tuzemského hopsodářství automobilky, ale spotřebitel. „Ministerstvo financí to jasně dokládá, příspěvek k růstu HDP je jednoznačně ze strany spotřeby. V současné chvíli není důvod hovořit o tom, že se Česká republika blíží k nějaké krizi.“
Podle Středuly jsou určité důvody k obavám, ale třeba úterní zpráva o odložení amerických sankcí vůči Číně přinesla světovému obchodu velice pozitivní signál - slábnutí globálního růstu totiž podle analytiků může eskalace celních válek ještě urychlit.
Odbory proto v příštím roce žádají další poměrně výrazné navýšení platů. „Počítáme s tím, že mzdy porostou poměrně svižným tempem ještě několik čtvrtletí. Ale tempo, jakým rostou mzdy teď, není dlouhodobě udržitelné. I díky zpřísnění měnové politiky, které jsme nastavili v minulých čtvrtletích, by tempo růstu mezd mělo zpomalit někam k pěti procentům,“ upozorňoval člen bankovní rady ČNB Benda.
Dlouhý varuje před „španělským modelem“
Šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý pak kritizoval zvyšování byrokracie a nabírání nových úředníků. „Určitá část výdajů nebyla využita efektivně v tom smyslu, abychom zajistili investice, které nám zvýší přidanou hodnotu.“ Navíc budou mít důchodci, kteří dostali přidáno, očekávání a budou chtít dostat přidáno i příště, totéž platí podle Dlouhého i o dalších příjmových kategoriích.
„Začínám být nervózní, aby buď státní rozpočet nemusel výrazně přitvrdit a zpomalit růst ekonomiky. A nebude se dostávat na ty nutné výdaje, jako je výzkum, vzdělání, infrastruktura atd. Nebo se nastartuje opravdu prudké zvyšování deficitů. Varovný může být případ Španělska, které bylo v letech 2005 až 2008 dáváno za příklad, jak má rozpočtové přebytky. Během jednoho jediného roku se dostalo do obrovské dluhové pasti,“ varoval šéf Hospodářské komory v Událostech, komentářích.
Podle dosavadních hospodářských výsledků to ale v Česku zatím nehrozí. ČNB počátkem srpna dokonce zlepšila odhad vývoje veřejných financí, když nově očekává pro letošek přebytek 0,5 procenta HDP a v příštím roce zlepšila odhad na 0,4 procenta HDP.
„Z hlediska centrální banky je důležité to, jak se vyvíjí strukturální deficit. Ten je očištěn od všech cyklických efektů – to znamená v době růstu vyšší daně, v době poklesu nižší – a ten je relativně nízký. Dokonce všechny kritéria, která nám nařizuje Evropská komise a další dohody, plníme nadprůměrně,“ uklidňoval Vojtěch Benda.
Důchodová reforma trápí celou Evropu
České zadlužení je velmi nízké a navíc stále klesá. „Vláda v minulých letech dokonce nakumulovala přebytky, což je zase dobrá zpráva pro případ, kdy bychom strašili krizí nebo recesí,“ říká Benda. „V okamžiku, kdy bude potřeba stimulovat ekonomiku, tak může vytvořit dočasný deficit a bude si velmi levně půjčovat na finančních trzích, což je sen zemí jako Itálie, Francie nebo Španělsko. Z tohoto pohledu si myslím, že jsme v relativně komfortní pozici.“
Druhou záležitostí však podle něj je dlouhodobá udržitelnost v horizontu třiceti nebo padesáti let. „Narážíme na penzijní systém, který je dlouhodobě neudržitelný nejen u nás, ale i v Německu a ostatních zemích. A je to věc, která se zřejmě bude muset řešit na supranacionální úrovni, protože nikdo doma nemá dostatečnou odvahu, aby do toho šáhnul,“ uzavřel Benda.
