Pokud v letošním roce dále nevzrostou úrokové sazby, banky za současných podmínek nemají důvod dále zdražovat hypotéky, řekl člen bankovní rady České národní banky Aleš Michl. Pětiletá úroková sazba, která ovlivňuje ceny hypoték, spadla podle něj za měsíc z 2,3 procenta na 1,9 procenta. Doporučení ČNB omezující banky při poskytování hypoték není třeba dále zpřísňovat, dodal.
„ČNB ovlivňuje krátké úrokové sazby, ale ty delší pětileté a víc jsou nyní stlačeny výrazně dolů, a trh nemovitostí by tak dále mohl přerůstat do bubliny. Proto byla zavedena pravidla pro nové hypotéky,“ uvedl Michl.
Průměrná úroková sazba hypoték v prosinci stoupla podle údajů Fincentra Hypoindexu na 2,91 procenta z listopadových 2,78 procenta. Hypotéky tak zdražily nejrychleji za posledních deset let. Na minimu byla sazba v prosinci 2016, a to na 1,77 procenta. Loni v lednu byla na 2,28 procenta.
Říjnová regulace ČNB zavedla pravidla, podle kterých objem všech úvěrů žadatele nesmí převýšit devítinásobek jeho čistého ročního příjmu. Omezeny jsou také hypotéky s LTV (poměr výše úvěru k hodnotě zástavy) nad 80 procent. Tyto parametry by Michl zachoval. Hranice indikátoru DSTI, podle kterého měsíční splátka klienta nesmí přesáhnout 45 procent jeho měsíčního čistého příjmu, by se mohla snížit. „S růstem sazeb tento indikátor ztrácí na významu,“ podotkl.
- Česká národní banka zpřísnila od října 2018 pravidla pro poskytování hypoték o požadavky na výši příjmu. Výše dluhu žadatele o hypotéku by neměla překročit devítinásobek jeho ročního čistého příjmu. Žadatel by měl současně na splátku dluhu vynakládat maximálně 45 procent svého měsíčního čistého příjmu.
Michl souhlasí s názorem guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka, podle kterého by bankám měl pravidla pro poskytování hypoték nařizovat zákon. „Zbytečně se z toho stalo politické téma. Ministerstvu financí se do toho moc nechce. Ale centrální banka k tomu, aby mohla plnit cíl finanční stability, zákon potřebuje,“ poznamenal.
Objem hypotečních úvěrů činil loni podle odhadů lídra trhu Hypoteční banky 220 miliard korun, což je o šest miliard méně než v roce 2017. Letos očekává pokles na 200 miliard korun.
Vývoj na trhu hypoték v minulém roce podle generálního ředitele banky Jiřího Feixe výrazně ovlivňovaly regulace ze strany ČNB, které znamenaly postupný růst úrokových sazeb i výrazné zpřísnění podmínek pro získání hypotéky. „Naše interní data ukázala, že zavedení říjnových omezení dopadlo na více než desetinu žadatelů o hypotéku,“ uvedl Feix. „Nové hypotéky loni nepropadly, spadlo refinancování. Opatření ČNB míří na nové hypotéky a tam trh dolů nešel,“ reagoval Michl.
Ekonomice by prospělo opatrné zvýšení úrokových sazeb, míní Michl
„Ekonomice by prospěl opatrný růst úrokový sazeb o 0,25 procentního bodu. A to opatrný říkám proto, že sleduji vývoj v Německu a zahraničí a nechci signalizovat dopředu víc než jedno zvýšení. Když se podívám na českou ekonomiku, tak tam je to jasné, růst úrokových sazeb. Když se podívám na Německo, tak tam jsem opatrný,“ uvedl Michl.
Německá ekonomika ve třetím čtvrtletí ve srovnání s předchozími třemi měsíci klesla o 0,2 procenta. Zaznamenala tak první mezičtvrtletní pokles od prvního čtvrtletí 2015. Hrubý domácí produkt (HDP) Německa se pak za celý loňský rok zvýšil o 1,5 procenta, což je nejpomalejší tempo růstu za posledních pět let. Německá ekonomika je největší v Evropě a je na ní závislá řada českých podniků.
Michl uvedl, že je třeba pokračovat ve zvýšení úrokových sazeb s tím, že by ekonomika měla po deseti letech nezápornou klíčovou úrokovou sazbu. „Když je teď inflace na dvou procentech, tak by se repo sazba (základní úroková sazba) dotáhla na inflaci a měli bychom nezáporné úrokové sazby. Banky by na to mohly reagovat zvýšením úroků na spořicích účtech, lidé větším zájmem o spoření a ekonomika by byla lépe připravena na případné zpomalení,“ dodal s tím, že míra úspor domácností je nyní nižší než před krizí v roce 2008.
