Loňský propad HDP byl nejvýraznější od vzniku Česka, potvrdili statistici

Česká ekonomika se loni propadla o 5,6 procenta, nejvýrazněji od vzniku samostatného Česka. Ve zveřejněném zpřesněném odhadu to potvrdil Český statistický úřad (ČSÚ). Ve čtvrtém kvartále loňského roku klesl hrubý domácí produkt (HDP) meziročně o 4,7 procenta, zatímco mezičtvrtletně vzrostl o 0,6 procenta. Analytici za celý letošní rok čekají většinou růst mezi dvěma až třemi procenty, ale upozorňují, že výsledek bude záležet především na zvládnutí pandemie a očkování populace. Velkým rizikem je podle nich hrozba uzavření průmyslu.

Předběžný odhad statistiků z počátku února s poklesem o 5,6 procenta za celý loňský rok počítal. Meziroční propad v posledním čtvrtletí odhadovali na pět procent a mezikvartální nárůst na 0,3 procenta.

„Výkon české ekonomiky v minulém roce klesl o 5,6 procenta, nejvíce v novodobé historii. Nejvýrazněji k poklesu, o 2,2 procentního bodu, přispěl vývoj ve skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a dále průmysl o 2,1 procentního bodu,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Hrubý domácí produkt Česka (v %)
Zdroj: ČSÚ

Na straně poptávky byly podle něj hlavním faktorem nižší investice a spotřební výdaje domácností.Výdaje na konečnou spotřebu domácností loni klesly o více než pět procent. Tvorba hrubého fixního kapitálu za celý rok 2020 byla podle statistiků o 8,5 procenta nižší než v roce 2019. Klesaly především investice do dopravních prostředků a strojního vybavení.

Naopak výdaje vládních institucí loni vzrostly, a to o 2,9 procenta. Zásluhu na tom měly především rychle rostoucí kolektivní spotřební výdaje.

HDP představuje celkovou peněžní hodnotu všech výrobků a služeb vytvořených na určitém území za dané období. Naposledy zaznamenala česká ekonomika pokles v roce 2012. O rok později stagnovala a v letech 2014 až 2019 pokaždé rostla.

Vývoj ekonomiky bude záviset i na očkování, připomínají analytici

Nejnovější údaje o vývoji ekonomiky podle analytiků ukazují, že vývoj ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku byl díky průmyslu nad očekávaní dobrý a ukázal poměrně dobrou odolnost české ekonomiky. To ji ale nezachránilo před celoročním rekordním propadem. Z něj se bude česká ekonomika dostávat zhruba dva roky, upozornili někteří z nich.

„Ačkoli byl zpřesněný růst ekonomiky lepší, než očekával trh i odhad ČNB, bylo to zejména z titulu vývoje zahraničního obchodu, který přispěl k růstu 3,7 procentního bodu,“ zhodnotil vývoj hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler. Naopak spotřeba domácností zesílila propad na 8,3 procenta meziročně, investice pak na dvanáct procent, dodal.

Poslední nepříznivý pandemický vývoj sice tak podle něho naznačuje, že se ekonomika může v prvním čtvrtletí letošního roku opět mírně propadnout, nelze však vyloučit ani obdobně pozitivní efekt čistého exportu jako na konci minulého roku. „To bude záviset na tom, do jaké míry ovlivní tuzemské vývozce výpadky v subdodavatelském řetězci a do jaké míry bude omezen jejich provoz následkem třetí vlny pandemie,“ uvedl.  

Nadále však ekonomové ING Bank předpokládají, že navzdory současnému nepříznivému pandemickému vývoji se začne tuzemská ekonomika zotavovat od konce druhého čtvrtletí. „Růst za celý letošní rok by se měl pohybovat kolem tří procent,“ dodal Seidler.

 „Z loňského poklesu se bude ekonomika vzpamatovávat nejméně dva roky, protože už ani začátek letošního roku není nijak oslnivý. Pokračující lockdown bude dál držet služby u dna, zatímco průmysl se bude muset vypořádávat s opožděnými a drahými subdodávkami. Nadějně vyznívá až druhá polovina roku, kdy by mohla konečně pokročit vakcinace a život v Česku by se mohl vracet opět do normálu,“ uvedl analytik ČSOB Petr Dufek.

V samotném čtvrtém čtvrtletí byl výkon ekonomiky také podle ekonoma Komerční banky Martina Gürtlera nad očekávání dobrý, a to hlavně díky velmi dobrým výsledkům průmyslu. „Další vývoj ekonomiky bude záviset především na tom, jak se podaří zvládnout očkování. Pro celý rok 2021 očekáváme růst českého HDP o 2,6 procenta s tím, že rizika tohoto odhadu jsou ve světle posledního vývoje pandemie vychýlena ve směru nižšího růstu. Největším rizikem je případné úplné uzavření průmyslových odvětví,“ uvedl.

Rovněž analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák upozornil, že základním předpokladem udržitelného hospodářského oživení v dalších čtvrtletích letošního roku zůstává jednoznačně očkování populace a zvládnutí pandemie.

„Čtvrté čtvrtletí bylo ekonomicky nejméně postiženým od začátku pandemie. Revize čtvrtého čtvrtletí byla ovšem příliš malá na to, aby pohnula s celoročním výsledkem,“ upozornil hlavní ekonom UniCredit bank Pavel Sobíšek. Ten očekává kvůli restrikcím v prvním čtvrtletí mezičtvrtletní propad ekonomiky, což i přes odhadované oživení od dubna podle něj činí z očekávaného celoročního růstu ekonomiky o dvě procenta těžko dosažitelný cíl.

Podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče by se letos měla ekonomika vrátit k růstu zhruba tři procenta. „Stávající dění na poli pandemie a přitvrzování souvisejících omezení je ale připomínkou, že nejistoty zůstávají i nadále výrazné a viditelnější oživení české ekonomiky se dostaví nejdříve ve druhém čtvrtletí letošního roku,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Růst ekonomiky přinese do státní kasy jen asi deset miliard, odhaduje expert

Nová vláda chce přepracovat návrh státního rozpočtu na příští rok, v němž podle ní chybí až 96 miliard korun. Ekonomové v pořadu Otázky Václava Moravce upozornili, že případné nepokryté jednotky či nižší desítky miliard nejsou v celkovém objemu výdajů zásadním problémem. Větší rizika vidí v přesunech peněz mezi kapitolami a v omezeném přínosu hospodářského růstu pro státní kasu. Podle končícího náměstka ministra financí Tomáše Holuba je rozpočet již tak napjatý a prostor pro manévrování je velmi omezený. Debatoval s předsedou Výboru pro rozpočtové prognózy Michalem Skořepou.
před 8 hhodinami

Koalice ANO, SPD a Motoristů chce zpřísnit vymáhání výživného

Systém vymáhání výživného nebude po změně trestního zákoníku k 1. lednu 2026 podle zákonodárkyň vznikající vládní koalice ANO, SPD a Motoristů funkční. Podle senátorky Jany Mračkové Vildumetzové (ANO) proto připraví novelu předpisu, který byl přijat letos v létě. Ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) v Otázkách Václava Moravce vyzvala nastupující koalici, aby se změnou počkala alespoň na analýzu dopadů nových paragrafů. Délka legislativního schvalování návrhu umožní podle Mračkové Vildumetzové dostatečnou diskusi nad změnou i analýzu prvních dopadů.
před 9 hhodinami

Michelin posune Česko na světové mapě gastronomie, míní odborníci

Michelinův průvodce rozdal prestižní hvězdy restauracím. Také letos uspěly podniky z Česka, je jich však více než dříve a nachází se i mimo Prahu. Podle herce, blogera a autora Gastromapy Lukáše Hejlíka posune úspěch oceněných restaurací českou gastronomii výš na světové mapě. S tím souhlasí i prezident Asociace hotelů a restaurací ČR Václav Stárek, podle kterého díky tomu Česko nebude dírou na mapě Michelinu. O současné české gastronomii, jejím rozvoji, ale i problémech debatovali hosté v Událostech, komentářích z ekonomiky, kterými provázely Nina Ortová a Jitka Fialková.
před 15 hhodinami

Fiala připravil nové vládě zprávu o stavu Česka

Premiér v demisi Petr Fiala (ODS) zveřejnil zprávu o stavu země, v pondělí při výměně vlády ji předá svému nástupci Andreji Babišovi (ANO). Materiál s fakty a daty připravil, aby Česko mohlo pokračovat bez chaosu, řekl ve videu na síti X natočeném ve vyklizených prostorách vlády. Česko je ve velmi dobré kondici, dodal.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Platy ve státní sféře porostou podle Babiše i v rozpočtovém provizoriu

Platy učitelů, policistů, vojáků, úředníků a dalších státních zaměstnanců by od ledna mohly vzrůst i přesto, že Česko bude od začátku roku v rozpočtovém provizoriu. V rozhovoru pro ČT to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Provizorium přitom umožňuje vládě utratit každý měsíc jen dvanáctinu výdajů z předchozího roku. Třeba budoucí ministr školství Robert Plaga (za ANO) plánuje tarifní platy učitelů zvýšit od ledna o sedm procent. Stejný nárůst pro ně schválila na podzim i vláda Petra Fialy (ODS).
13. 12. 2025

Města plánují na příští rok deficitní rozpočty, realita může být jiná

Města po celém Česku schvalují návrhy rozpočtů pro příští rok. I tentokrát mají ta největší v plánu hospodařit většinou se schodky. U Prahy a všech sedmadvaceti statutárních měst je schválený nebo navržený deficit dohromady přes 21 miliard korun. Realita se proti schválenému rozpočtu u měst často dost liší. Radnice tak třeba peníze neutratí a končí v plusu nebo na nule. Za přebytky na účtech je opakovaně kritizuje ministerstvo financí.
13. 12. 2025

Chudobu způsobují hlavně drahé nájmy, ukazuje analýza a hledá řešení

Hlavní příčinou chudoby v Česku nejsou nízké příjmy, ale drahé a nedostupné bydlení. Zatímco podíl lidí žijících v nájmu v posledních letech roste, počet rodin i mladých, kteří si mohou dovolit vlastní bydlení, klesá. Nájemné se ale zvyšuje výrazně rychleji než výdělky, vyplývá z analýzy Platformy pro sociální bydlení a dalších organizací. Navrhují řadu opatření, jak krizi zmírnit už v nadcházejícím volebním období.
12. 12. 2025

Hosté Událostí, komentářů debatovali o klimatických cílech EU

Evropský parlament oznámil odsunutí platnosti emisních povolenek ETS 2 na rok 2028. Nový klimatický cíl je pak do roku 2040 snížit emise o devadesát procent oproti roku 1990. Z pěti procent se ale členské státy budou moci vykoupit takzvanými uhlíkovými kredity. Podle poslankyně Bereniky Peštové (ANO) jsou cíle EU příliš ambiciózní, některé protichůdné a nesplnitelné. „Evropa v současné době svými nesmyslnými cíli páchá sebevraždu, ve smyslu sebevraždy průmyslové,“ uvedla Peštová v Událostech, komentářích. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) v debatě moderované Martinem Řezníčkem uvedla, že investice do zelené transformace je důležité provádět tak, aby směřovaly k perspektivním odvětvím a dekarbonizaci.
12. 12. 2025
Načítání...