Loňský propad HDP byl nejvýraznější od vzniku Česka, potvrdili statistici

Česká ekonomika se loni propadla o 5,6 procenta, nejvýrazněji od vzniku samostatného Česka. Ve zveřejněném zpřesněném odhadu to potvrdil Český statistický úřad (ČSÚ). Ve čtvrtém kvartále loňského roku klesl hrubý domácí produkt (HDP) meziročně o 4,7 procenta, zatímco mezičtvrtletně vzrostl o 0,6 procenta. Analytici za celý letošní rok čekají většinou růst mezi dvěma až třemi procenty, ale upozorňují, že výsledek bude záležet především na zvládnutí pandemie a očkování populace. Velkým rizikem je podle nich hrozba uzavření průmyslu.

Předběžný odhad statistiků z počátku února s poklesem o 5,6 procenta za celý loňský rok počítal. Meziroční propad v posledním čtvrtletí odhadovali na pět procent a mezikvartální nárůst na 0,3 procenta.

„Výkon české ekonomiky v minulém roce klesl o 5,6 procenta, nejvíce v novodobé historii. Nejvýrazněji k poklesu, o 2,2 procentního bodu, přispěl vývoj ve skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a dále průmysl o 2,1 procentního bodu,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Hrubý domácí produkt Česka (v %)
Zdroj: ČSÚ

Na straně poptávky byly podle něj hlavním faktorem nižší investice a spotřební výdaje domácností.Výdaje na konečnou spotřebu domácností loni klesly o více než pět procent. Tvorba hrubého fixního kapitálu za celý rok 2020 byla podle statistiků o 8,5 procenta nižší než v roce 2019. Klesaly především investice do dopravních prostředků a strojního vybavení.

Naopak výdaje vládních institucí loni vzrostly, a to o 2,9 procenta. Zásluhu na tom měly především rychle rostoucí kolektivní spotřební výdaje.

HDP představuje celkovou peněžní hodnotu všech výrobků a služeb vytvořených na určitém území za dané období. Naposledy zaznamenala česká ekonomika pokles v roce 2012. O rok později stagnovala a v letech 2014 až 2019 pokaždé rostla.

Vývoj ekonomiky bude záviset i na očkování, připomínají analytici

Nejnovější údaje o vývoji ekonomiky podle analytiků ukazují, že vývoj ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku byl díky průmyslu nad očekávaní dobrý a ukázal poměrně dobrou odolnost české ekonomiky. To ji ale nezachránilo před celoročním rekordním propadem. Z něj se bude česká ekonomika dostávat zhruba dva roky, upozornili někteří z nich.

„Ačkoli byl zpřesněný růst ekonomiky lepší, než očekával trh i odhad ČNB, bylo to zejména z titulu vývoje zahraničního obchodu, který přispěl k růstu 3,7 procentního bodu,“ zhodnotil vývoj hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler. Naopak spotřeba domácností zesílila propad na 8,3 procenta meziročně, investice pak na dvanáct procent, dodal.

Poslední nepříznivý pandemický vývoj sice tak podle něho naznačuje, že se ekonomika může v prvním čtvrtletí letošního roku opět mírně propadnout, nelze však vyloučit ani obdobně pozitivní efekt čistého exportu jako na konci minulého roku. „To bude záviset na tom, do jaké míry ovlivní tuzemské vývozce výpadky v subdodavatelském řetězci a do jaké míry bude omezen jejich provoz následkem třetí vlny pandemie,“ uvedl.  

Nadále však ekonomové ING Bank předpokládají, že navzdory současnému nepříznivému pandemickému vývoji se začne tuzemská ekonomika zotavovat od konce druhého čtvrtletí. „Růst za celý letošní rok by se měl pohybovat kolem tří procent,“ dodal Seidler.

 „Z loňského poklesu se bude ekonomika vzpamatovávat nejméně dva roky, protože už ani začátek letošního roku není nijak oslnivý. Pokračující lockdown bude dál držet služby u dna, zatímco průmysl se bude muset vypořádávat s opožděnými a drahými subdodávkami. Nadějně vyznívá až druhá polovina roku, kdy by mohla konečně pokročit vakcinace a život v Česku by se mohl vracet opět do normálu,“ uvedl analytik ČSOB Petr Dufek.

V samotném čtvrtém čtvrtletí byl výkon ekonomiky také podle ekonoma Komerční banky Martina Gürtlera nad očekávání dobrý, a to hlavně díky velmi dobrým výsledkům průmyslu. „Další vývoj ekonomiky bude záviset především na tom, jak se podaří zvládnout očkování. Pro celý rok 2021 očekáváme růst českého HDP o 2,6 procenta s tím, že rizika tohoto odhadu jsou ve světle posledního vývoje pandemie vychýlena ve směru nižšího růstu. Největším rizikem je případné úplné uzavření průmyslových odvětví,“ uvedl.

Rovněž analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák upozornil, že základním předpokladem udržitelného hospodářského oživení v dalších čtvrtletích letošního roku zůstává jednoznačně očkování populace a zvládnutí pandemie.

„Čtvrté čtvrtletí bylo ekonomicky nejméně postiženým od začátku pandemie. Revize čtvrtého čtvrtletí byla ovšem příliš malá na to, aby pohnula s celoročním výsledkem,“ upozornil hlavní ekonom UniCredit bank Pavel Sobíšek. Ten očekává kvůli restrikcím v prvním čtvrtletí mezičtvrtletní propad ekonomiky, což i přes odhadované oživení od dubna podle něj činí z očekávaného celoročního růstu ekonomiky o dvě procenta těžko dosažitelný cíl.

Podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče by se letos měla ekonomika vrátit k růstu zhruba tři procenta. „Stávající dění na poli pandemie a přitvrzování souvisejících omezení je ale připomínkou, že nejistoty zůstávají i nadále výrazné a viditelnější oživení české ekonomiky se dostaví nejdříve ve druhém čtvrtletí letošního roku,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 28 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...