Karlovy vary, Františkovy Lázně a Mariánské Lázně – trojice českých měst, která čeká na zápis na seznam světových památek UNESCO. Pokud uspějí, mohou očekávat mnohem větší zájem turistů než dosud a zkušenosti z jiných míst v Česku ukazují, že dopad turismu na život ve městě může být obrovský. Mají ale výhodu – jak se na to připravit, jim už teď ukazuje nová analýza, kterou mají k dispozici.
Lázně dostaly recept na rozvoj. Pokud se dostanou na seznam UNESCO, čeká je nápor turistů
18 minut
Lázně dostaly návod na rozvoj
Když se po revoluci ucházel o zápis na seznam UNESCO Český Krumlov, žádnou analýzu neměl. Aktuální uchazeči tak mají výhodu – analýza společnosti Mastercard jim totiž podle jejího generálního ředitele pro Česko, Slovensko a Rakousko Miroslava Lukeše konkrétně ukázala, jak se v jejich městech turisté chovají a utrácejí.
„Jak dlouho se zdrží, co konzumují, co je baví. Dívali jsme se na strukturu útrat, čili jak se v daném městě chovají a jaký mají pro něho ekonomický přínos,“ vysvětluje Lukeš.
Firma na počáteční popud iniciátora, starosty Františkových Lázní Jana Kuchaře (nez.), pro lázeňská města zpracovala údaje o útratách v posledních třech letech, a to i ve srovnání s Českem nebo jinými městy na seznamu UNESCO. A konkrétní doporučení? „Zaměřit se na dopravní infrastrukturu, mobilitu a služby,“ dodává Lukeš.
Trojice českých lázní usiluje o zápis na seznam UNESCO společně s dalšími osmi evropskými lázeňskými městy. Podle předkladatelů dokládá projekt Slavné lázně Evropy význam evropského lázeňství, které se rozvíjelo především od 18. století až do třicátých let století dvacátého. Český lázeňský trojúhelník je v něm společně s německým Baden-Badenem, francouzským Vichy, belgickým Spa a dalšími lázeňskými středisky v Rakousku, Itálii a Anglii.
Slavné lázně
Podle odborníků mají zmíněné české lázně významné přírodní zdroje, ale i bohatou historii. „Jsou natolik rozsáhlé a mají zastoupeny všechny složky lázeňského dědictví v tak unikátní podobě, v jaké skutečně nejsou nikde jinde v Evropě, potažmo na světě,“ zdůrazňuje stavební historik a spoluautor nominační dokumentace Lubomír Zeman.
Starosta Kuchař: Není třeba paniky, ale je třeba spěchat
K zápisu na seznam UNESCO tak míří z lázeňských měst primárně přírodní léčivé zdroje, tedy prameny, ale také lázeňské procedury a léčebné postupy. „Samozřejmě do toho vstupuje velmi silné kritérium architektury a urbanismu, ale jsou velmi preferovaná i nehmotná hlediska,“ říká předseda sdružení starostů pro zápis do UNESCO Petr Kulhánek (KOA).
Očekávaný nárůst počtu turistů v případě zápisu je podle starostů trojice měst jednak příležitostí, ale také výzvou k tomu zaměřit propagaci na typy návštěvníků, které města potřebují. Jsou to zejména hosté s delšími pobyty namísto návštěvníků, kteří zůstanou jen den nebo pouze několik hodin.
„Základ je to, aby když lidé přijedou, měli kde zaparkovat. Ubytovací kapacity máme nastavené. Karlovy Vary jsou stále vysoko. Ale je potřeba se připravit na věci, které město nechávalo na později. Musíme vyřešit parkování, a to jak pro návštěvníky, tak i místní,“ uvedla primátorka Karlových Varů Andrea Pfeffer Ferklová (ANO).
Podle starosty Františkových Lázní Jana Kuchaře by města měla některé věci řešit společně, například sdílení aut nebo kol, jednotný systém parkování nebo navigace. Města mají na tyto věci asi dva roky. „Není třeba paniky, ale je třeba spěchat,“ dodal Kuchař.
Podle něj by cestovní ruch mohl narůst po zápisu na seznam UNESCO asi o 30 procent. Je proto potřeba nabídnout turistům kvalitní služby a náplň tak, aby ve světově unikátním trojúhelníku měst, které leží jen kousek od sebe, zůstaly co nejdéle.
Tato centra zdraví a společenského života mají každopádně představovat podle odborníků nejlepší příklady světově unikátních městských celků se specifickou funkcí a architekturou. Slavné lázně Evropy zároveň charakterizují hlavní mezníky ve vývoji lékařského využití minerální vody, a jakožto místa setkávání lidí z celé Evropy měly obrovský význam pro demokratizaci evropské společnosti.
Nominační protokoly jsou nyní v rukou hodnotící komise UNESCO, a to od 22. ledna letošního roku, po osmi letech příprav. Všechna města teď ale ještě čeká dopracování takzvaných management plánů. Hotové je musí mít do dubna. Na podzim se pak do jednotlivých měst vydají experti, kteří porovnají dodané materiály s realitou.
„Nemám informaci o tom, že by měli být v utajení, dokonce mi bylo i řečeno, že si tu návštěvu můžeme do jisté míry naplánovat my, to znamená připravit si určitý okruh, kterým bychom chtěli hodnotitele provést,“ konstatuje k tomu starosta Mariánských Lázní Martin Kalina (Piráti).
Pokud tedy nenastanou komplikace a nebude potřeba nominační dokumenty doplnit, výbor světového dědictví má o lázních hlasovat příští rok na jaře. K samotnému zápisu by mohlo dojít v polovině roku 2020.
V případě úspěchu české lázeňské trojice u komisařů UNESCO bude na seznamu světových památek už patnáct českých měst. Nejdéle jsou na seznamu historická centra hlavního města, Českého Krumlova nebo Telče. Mezi české skvosty patří i lednicko-valtický areál, vila Tugendhat nebo jihočeská vesnice Holašovice. Zatím poslední zápis je z roku 2003, kdy se na seznam dostaly židovská čtvrť a křesťanská bazilika sv. Prokopa v Třebíči.
Města na seznamu UNESCO
Města na seznamu UNESCO
