Panorama pražské Pankrácké pláně se postupně mění už přes čtyřicet let. K první vysoké budově Motokovu přibývají další a další věžáky. Podle mnohých kritiků je to problém a v důsledku to může znamenat i vyškrtnutí Prahy ze seznamu světového dědictví UNESCO. A není to jediné místo, které může vadit, dvojice odborníků z UNESCO město v minulých dnech navštívila – závěry z celotýdenní mise budou k dispozici do šesti týdnů. O architektuře a jedinečnosti Prahy si v pořadu Události, komentáře povídal s architektkou ČVUT Radomírou Sedlákovou moderátor Jakub Železný.
Jak si stojí Praha? Je na černé listině nebo je blízko černé listiny reálně?
Já se přiznám, že na to neumím tak úplně odpovědět. Pro některé takové ty hodně rigidní členy komisí UNESCO je na černé listině, skoro už je teda mimo ni i mimo ochranu UNESCO. Jinak si ale myslím, že z hlediska rozvoje města je potřeba dbát na to, aby zůstalo živé, nezměnilo se v turistický skanzen. Takže já bych ji na tu černou listinu ještě nedávala.
Hodně se mluví hlavně o Pankrácké pláni. Tam se ale přece první výšková budova objevila už v 70. letech. Byl to Motokov, dnes odborníky velmi ceněné dílo profesora Kuny. Měl stát jako solitér, nebo se počítalo s tím, že by tam byly i jiné podobně vysoké budovy?
Samozřejmě, že se počítalo s větším množstvím budov, ale nepočítalo se zase s takovými jaksi dramatickými tvary nebo roztodivnými tvary.
Když se na to takhle podíváte, tak už teď je to roztodivné?
No jistě. Vždyť se na to podívejte. Ještě se tam nic nevlní, zatím se to jenom prohýbá. Myslím si, že speciálně ta poslední stavba, to „véčko“, tomu dalo hodně teda…
Na frak jste chtěla říct?
Na frak, ránu, zabrat. Ne, já nechci hanit činnost architektů. Já prostě nechápu, proč najednou na Pankráci musí stát budova, která se tváří – za co, proč?
Není obecně problém v dlouhodobě necitlivém přístupu, který se v Praze uplatňuje na mnoha místech? Často o tom média mluví a pořád, jako by nebylo jasno, jak má Praha přistupovat k některým místům, k některým prostorům. Stačí připomenout rondokubistickou vilu Svépomoc v Praze 10, Transgas v Praze 2. Jsou to budovy z různých období, ale přitom jako kdyby se k nim přistupovalo podobně necitlivě.
Já nevím, co k tomu mám dodat, protože mi připadá, že speciálně u toho Transgasu spousta hlasů byla pro to nebourat, vynikající stavba, ojedinělá stavba, která ve své době byla naprosto na předních místech celého evropského hnutí a tomu, kdo o tom rozhodoval, to bylo jedno. Mám takový pocit, že tady není konsenzus spíše v tom, jak má kdo plnit svou veřejnou funkci.
Pojďme zkusit rozebrat, co vlastně znamená být v UNESCO. Podívejme se na české zápisy. Pomíjím ono nehmotné bohatství, bez kterého je staveb nebo souborů dvanáct. Co jim to vlastně přináší? Jde opravdu jenom o to být na prestižním seznamu?
Kdyby to bylo jenom o tom být na prestižním seznamu, tak je to prima, ale já si myslím, že speciálně třeba v Českém Krumlově, a už i v centru Prahy, vidíme, že ono to s sebou nese, kromě péče o kulturní dědictví hmotné, taky dost katastrofické scénáře. Český Krumlov je dneska v podstatě město, které už se téměř nedá navštěvovat. Připomíná velmi silně Benátky, které už se i vylidňují. Já tvrdím, že turista nedá pokoj, dokud objekt svého zájmu nezničí. A mám obavy, že…
To zní děsivě tedy.
No ale kdy jste byl naposledy v Benátkách? A co jste tam zažil? Nebo zkuste bydlet v Českém Krumlově v části Latránu a chtít přijít na náměstí. Ono se to nedá. V Praze dneska přejít přes Karlův most, to se dá snad jenom v noci a to zas není úplně bezpečné.
Pojďme se společně podívat ještě na uchazeče o zápis na seznam UNESCO, těch českých je celkem 18. Poprosím vás o velmi krátké komentáře – hrad hradů Karlštejn, proč tam vlastně není?
No, protože památkáři sami mezi sebou nemají jasno, co je autentické, nebo není autentické. Karlštejn díky Josefu Mokrovi ztratil všechny negotické přístavby a úpravy a kdosi pak památkářům řekl, že to je vlastně novogotika, novotvar.
Čili, že to není původní Karlův Karlštejn?
Já si myslím, že je v tom jistá dávka fantazie, ale myslím si, že Karlštejn by tam patřit měl, protože je to důležitá stavba historicky.
Pojďme k dalšímu místu, které nejvíc odpovídá takové té představě krásných měst, jako je Český Krumlov nebo Telč. Slavonice.
Jsou nádherné, ale já se přiznám, že když jsme loni byli ve Slavonicích, tak jsem panu starostovi říkala, že já bych jim to moc nepřála, aby se dostali do UNESCO právě proto, co je vidět vedle a Slavonice jsou už dneska téměř za hranicí turistické únosnosti.
Čili by tam bylo ještě mnohem víc turistů.
Bylo by tam ještě mnohem víc turistů a nejsem si jista, že by to tomu městu prospělo.
Další památka má spíš obrovskou historickou paměť, smutnou paměť. Je to místo, které je spjaté s tragickým osudem tisícovek lidí. Terezín.
Já si myslím, že pro Čechy, speciálně tentokrát pro Čechy, by bylo velmi důležité, aby se do toho seznamu dědictví dostal, aby se náhodou nestalo, že upadne v zapomnění i modernější historie, protože to je něco, co by měl každý navštívit a nejenom Čech.
Já vím, že patříte mezi historiky architektury, kteří neříkají, že v době, kdy tvořil, existoval jen Karel Hubáček, ale jistě uznáte, že ta jeho stavba je výjimečná. Ještěd.
Já si myslím, že tohle je stavba, kdyby Karel Hubáček nepostavil nic jiného, tak se zapíše zlatým písmem a on to moc nevymýšlel. On se díval na Ještěd a tak říkal, co by se tam nahoře takhle dalo udělat. No a ono se to tam udělalo.
Patří Ještěd na seznam UNESCO?
Tady mám trošku problém. Jaksi ideově to tam nepochybně patří, ale je nutno brát v úvahu technický stav a nezbytnost ho poněkud zrekonstruovat, ale jo.
Poslední místo. Žatec. Já jsem schválně vybral fotografii, která neukazuje náměstí, ale to, co tam je nové, protože podle mého názoru je to pěkné. Druhá věc je, jestli tohle patří do UNESCO? Upřímně.
Ne. Bez ohledu na to, že je to jednak krásné město, vynikající stavba. Myslím si, že nemusíme hodnoty jaksi potvrzovat jenom tím, že patří do UNESCO. Já bych třeba v UNESCO viděla soubor barokních kostelů na Broumovsku, například.
