Je výhodou nebýt nyní součástí eurozóny, uvedl viceguvernér ČNB Marek Mora

Česko má v současné hospodářské situaci výhodu, že není součástí eurozóny. V rozhovoru poskytnutém německému listu Frankfurter Allgemeine Zeitung to řekl viceguvernér České národní banky (ČNB) Marek Mora.

„Výhody toho, že nejsme součástí eurozóny, výrazně převažují,“ uvedl viceguvernér Mora v rozhovoru. Krize, kterou způsobilo šíření koronaviru, podle něj bude mít dopad na soudržnost eurozóny. Viceguvernér počítá mimo jiné s tím, že „debata kolem takzvané fiskální unie znovu získá na intenzitě“.

Podobně se nedávno pro ČT24 vyjádřil i premiér Andrej Babiš (ANO): „Dneska když nám někdo vyčítá, že nejsme v eurozóně, tak se musím smát. Buďme rádi, že nejsme v eurozóně,“ řekl s narážkou na spory v měnové unii mezi „severem a jihem“ o takzvané koronavirové dluhopisy

V debatě, která později v ČT24 následovala, souhlasili s vyjádřením premiéra i další představitelé. 

Prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý: „Asi ano, vždycky říkám a obzvlášť teď to říkám, že jsem rád, že jsme členy EU, ale říkal jsem od počátku, že euro bylo předčasně zavedený projekt a v daném okamžiku je výhodou, že máme vlastní měnu“.

Předseda odborové centrály Josef Středula pak dodal: „Já souhlasím, my dlouhodobě říkáme, že bychom měli být obezřetní ke vstupu do eurozóny a teď se projevuje možnost vlastní měny právě proto, abychom mohli regulovat situaci v ekonomice.“

Souhlasil i bývalý viceguvernér ČNB Mojmír Hampl nebo generální ředitel energetické firmy ČEZ Daniel Beneš. „Má to své výhody, samozřejmě, že máme svou měnu a svou centrální banku,“ uvedl šéf energetického gigantu. 

Na opačné straně příznivců eura stojí například současný prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a bývalý koordinátor pro zavedení eura v ČR Tomáš Prouza či viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar. 

Co si myslí veřejnost

V Česku dlouhodobě převažuje silná skepse veřejnosti k přijetí eura. 

Názory lidí na euro se loni zabýval i průzkum Eurobarometru. V Česku vidělo pozitivní dopad méně než polovina dotazovaných, informovala agentura ČTK. A 60 procent bylo proti zavedení eura, dodala. Nejvíce respondentů (38 procent) vidělo za nejpravděpodobnější přijetí eura za deset let.

Podle průzkumu CVVM z května 2019 si zavedení eura přálo 20 procent lidí, zatímco 75 % bylo proti a pět % nebylo rozhodnuto, uvedla Wikipedia. 

Mora v rozhovoru vyjádřil také nesouhlas s prognózami, které přirovnávají nadcházející hospodářský vývoj k písmenu V, a předpovídají tak, že po prudkém poklesu bude následovat prudký růst. „Nemyslím si, že je scénář V pravděpodobný. Myslím si spíše, že uvidíme něco mezi U a L, zhruba něco jako vlnovka firmy Nike,“ uvedl Mora. „Recese bude trvat déle a cesta zpět nahoru též,“ dodal.

K zavedení eura se Česko zavázalo přístupovou smlouvou do Evropské unie v roce 2003, dle níž by země měla vstoupit do eurozóny, pokud bude splňovat takzvaná konvergenční kritéria. Odpůrci zavedení eura dnes například argumentují tím, že se eurozóna od té doby výrazně změnila nebo že nechtějí, aby Česko ručilo za závazky kupříkladu Řecka. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...