Důchodový systém je dlouhodobě neudržitelný, na politiky čekají nepopulární kroky, myslí si Zamrazilová

Nahrávám video

Krátkodobě vypadají veřejné finance České republiky příznivě, ale nejpozději do deseti let se začnou projevovat potíže vyplývající z jejího demografického vývoje a z nyní nastavených výdajů státu a jeho daňové politiky. V pořadu Interview ČT24 to uvedla předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Připomněla, že mezinárodní organizace – OECD, Evropská komise či Světová banka – hodnotí český systém jako neudržitelný.

Rada přišla v úterý se svou druhou Zprávou o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Udělala dlouhodobou – padesátiletou – simulaci vývoje, který by nastal beze změn daňových a výdajových politik státu. Dluh veřejných financí by podle ní dosáhl v roce 2069 až 222 procent hrubého domácího produktu (HDP). To je více, než nyní vykazuje jakákoli země EU. Na základě toho rada uvedla, že české veřejné finance jsou dlouhodobě neudržitelné. 

Ministerstvo financí v reakci na zprávu naznačilo, že by s interpretací projekce celkového dluhu bylo opatrnější. Už jen proto, že v zákoně jsou nastaveny dluhové brzdy (pojistky). Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) pak byla v odsudku ještě razantnější. „To, co říká Národní rozpočtová rada, je pouhá matematika, která je nesmyslná. Protože nikdy nám nedovolí tyto zákony a tato opatření, ke kterým jsme se přihlásili už tím, že jsme součástí Evropské unie, aby to došlo do těchto konců.“

Predikce vývoje dluhu veřejných financí
Zdroj: ČT24

Zamrazilová uznala, že nyní má Česko jeden z nejnižších dluhů v Evropské unii a daří se ho dále snižovat. To připisuje současné demografické situaci a hospodářské situaci ve světě. Potíž je podle ní v dlouhodobém vývoji. 

Ten bude ovlivněn stárnutím populace, odchody do důchodu a zároveń rostoucími mandatorními (ze zákona povinnými) výdaji státu. Narostly zejména v posledních dvou třech letech a podle požadavků ze sociální oblasti by mohly v příštích letech růst ještě více, uvedla. „Tyto výdaje potom v případě hospodářských problémů ukusují prostor, který má fiskální politika pro stabilizaci ekonomiky. To vidím jako riziko.“

Demografické tlaky na důchodový systém začnou nastupovat kolem let 2031 a 2032, domnívá se předsedkyně Národní rozpočtové rady. Vláda se pak s prvním nárazem setká nejpozději v letech 2028 a 2029 při vytváření tříletého střednědobého rozpočtového výhledu (rámce). 

Zamrazilová také připomněla, že ministerstvo práce a sociálních věcí má podle zákona každých pět let vypracovat zprávu o věku odchodu do důchodu (nyní zastropováno na 65 letech) a jeho udržitelnosti. I s přihlédnutím, že v důchodu by měli lidé strávit čtvrtinu svého života. 

Která nepopulární opatření vybrat?

Ekonomka očekává, že postupně by se měl věk odchodu do důchodu zvyšovat až k 68 letům. To považuje za maximum, protože celková kondice člověka neroste s celkovou dobou dožití. Zdůraznila, že i pokud by se tato hranice opravdu zvyšovala k 68 letům, problém s udržitelností důchodového systému by se vyřešil pouze z jedné třetiny. 

Vyřešit zbývající třetiny by pak bylo na rozhodnutích politiků. Mohou sáhnout k několika variantám: zvyšovat odvody na sociální a zdravotní pojištění, vymyslet nové daně, snižovat vládní výdaje nebo akceptovat snížení tzv. náhradového poměru (poměr průměrného důchodu k průměrné mzdě), který je nyní na 39 procentech. 

Místo růstu důchodů raději vánoční příspěvek

Ekonomka se vyjádřila i ke státnímu rozpočtu na příští rok, jehož návrh se nyní připravuje. Schodek by měl podle ní činit maximálně 40 miliard korun (jak zatím předpokládá vláda), ale „lépe 30, pochopitelně“. Dodala, že čím menší schodek, tím by byl z její strany hodnocen příznivěji. 

Zmínila rovněž, že ve vládě se často hovoří o nutnosti revize sociálních dávek, ke které nedošlo mnoho let. Je to však nejen administrativně náročný úkol, ale také nepopulární. „Protože se určitě odhalí, že velká část peněz, které jdou do sociálního systému, je zneužívána,“ řekla Zamrazilová. Osobně to odhaduje mezi čtvrtinou a třetinou. Vychází přitom z pozorování života kolem sebe a z toho, že řada věcí není testována. 

V této souvislosti se vyjádřila také k chystanému dalšímu zvyšování důchodů a tím i mandatorních výdajů. Osobně by prý dala místo toho vánoční extra příspěvek, pokud by to veřejné finance umožnily. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 4 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Chceme racionalitu, ne obstrukce, řekl k nařízení o obalech Červený

Česko chce vyjednat změny v implementaci evropského nařízení o obalech (PPWR) tak, aby byla „zachována racionalita“, nechce dělat obstrukce. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) to uvedl po jednání s eurokomisařkou Jessikou Roswallovou. Nařízení by mělo vstoupit v účinnost 12. srpna. Zástupci českého průmyslu i obchodu jej považují za nepromyšlené a požadují dvouletý odklad. Červený upozorňuje, že zavádění je drahé. Ministr také uvedl, že chce podpořit třídění kovů, hlavně hliníku, a to i zálohováním. Kritický je naopak k plánu svého předchůdce stanovit zálohy pro plastové lahve.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Správa železnic plánuje do roku 2033 elektrifikovat dalších 590 kilometrů tratí

Generální ředitel Správy železnic (SŽ) Tomáš Tóth v pátek představil plány na modernizaci tratí. Do roku 2033 by podle něj mělo být elektrifikováno dalších 590 kilometrů českých tratí. Systém ETCS by měl pokrýt tranzitní koridory plus dalších sedm stovek kilometrů. Brífinku se účastnil také ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD), který ocenil „prozákaznické chování“ nového vedení této státní organizace.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

VideoVálka USA s Íránem má výrazný dopad na srílanský čajový průmysl

Zamrzlá válka mezi USA a Izraelem na jedné straně a Íránem na druhé má dopad na ekonomická odvětví a komunity tisíce kilometrů daleko. Postihla například srílanský čajový průmysl, který zaměstnává téměř 2,5 milionu lidí. Trhy Blízkého východu tvoří víc než polovinu exportu cejlonského čaje. Odbyt se s válkou v Íránu výrazně proměnil. „Začalo to 28. února. Na následující aukci se ceny čaje propadly o dvacet procent. A dvacet procent čaje se na aukci vůbec neprodalo,“ uvedl předseda Asociace obchodníků s cejlonským čajem Lusantha de Silva. Dovoz cejlonského čaje do Íránu ze dne na den skončil. Teherán přitom do války odebíral téměř polovinu srílanské produkce, ročně za 680 milionů dolarů. Majitelé plantáží tak stojí před zásadními změnami.
22. 5. 2026

VideoHospodářství táhne spotřeba domácností a nově i investice firem, řekl ekonom Marek

K rychlejšímu budoucímu růstu hospodářství jsou potřeba bilionové investice, a to zejména do lidského kapitálu, tedy do vysokých škol, vědy a výzkumu, řekl v Interview ČT24 hlavní ekonom Deloitte David Marek. Dalšími oblastmi jsou pak dostavba dopravní infrastruktury a příprava odolnější energetiky, uvedl v rozhovoru, který vedl Daniel Takáč. Pokud jde o současnost, ekonomický růst stál do loňského roku na spotřebě domácností, ale v posledních čtvrtletích se jeho dalším pilířem staly i investice firem. S rychlejším rozvojem spotřeby domácností lze podle ekonoma počítat nadále, protože bude pokračovat relativně rychlý růst mezd (nyní přes šest procent meziročně), i vzhledem k jejich dřívějšímu silnému reálnému propadu. Nyní jsou podle Marka na úrovni roku 2021. Spotřebu domácností bude podporovat též snižování vysoké míry úspor, jež vznikla při několika minulých krizích. Za největší brzdu pro české hospodářství považuje potíže Německa, až pak dění na Blízkém východě.
21. 5. 2026
Načítání...