Česku krize zdaleka nehrozí, jediný problém je nepříjemný růst cen bytů a domů, míní Mejstřík

Nahrávám video

Hned tři instituce najednou, Evropská komise, ČNB i resort financí, předpovídají české ekonomice hubenější časy. Banka předvídá růst o 2,4 %, Komise o 0,2 méně a ministerstvo je nejpesimističtější. Nicméně podle profesora ekonomie Institutu ekonomických studií FSV UK Karla Mejstříka je do krize ještě daleko. Jak uvedl ve čtvrtečních Událostech, komentářích, česká ekonomika pořád roste, i když pomaleji, přičemž stále dosahuje lepších výsledků než řada jiných zemí.

Na domácí scéně roste napětí, že by se Česko mělo připravit na další ochlazení ekonomiky, ne-li krizi. S tím však Mejstřík nesouhlasí.

„Krize ještě je daleko. Samozřejmě v tuto chvíli česká ekonomika žije z takzvané domácí spotřeby. Má ale poměrně velkou rezervu v tom, že jsme vypotřebovali spoustu evropských fondů, můžeme stavět tak, jak si mnozí představují. A pokud se nám budou uvolňovat pracovní síly z průmyslu, tak mohou s radostí přicházet právě do těch sektorů, které poptávají, jako je například právě stavebnictví, kde ubylo v minulých desetiletí nějakých 40 tisíc zaměstnanců. Takže já si myslím, že je tady ještě rezerva pro další růst a jde jenom o dobré načasování,“ míní Mejstřík.

Poukazuje na to, že pokud česká ekonomika roste rychleji než například evropská nebo americká a dosahuje 2,4 nebo 2,5 procenta, tak to je velmi slušný výsledek. „A pokud je to výsledek udržitelný, tak určitě to je lepší výsledek, než má řada jiných zemí. Když se podíváte jenom na jih Evropy, jako je Řecko, Itálie, tak to jsou země, které třeba 15, 20 let vůbec nerostly,“ upozorňuje.

Pravdou sice podle něho je, že česká ekonomika je silně navázaná na německou, která zpomalila, nicméně současně vykazuje německá ekonomika přebytek státního rozpočtu. „Pokud by byla ochotna přidat takzvaným fiskálním impulzem, tak si umím představit, že i německá ekonomika se zase daleko více rozjede,“ říká Mejstřík.

Komentoval také situaci ohledně obchodních válek, kde jsme podle něj svědky zajímavého jevu. „Sice se na jedné straně cosi ochlazuje, ale na straně druhé stačí pár tweetů pana prezidenta Trumpa o tom, že dojde k zásadnímu rozhodnutí a že on opustí některé ze svých hrozeb, a v tu chvíli se podíváte a burzy jsou navzdory ekonomickým výsledkům, které jsou nic moc, tak vysoko, jako ještě nebyly,“ upozorňuje.

Ovšem i z Mezinárodního měnového fondu zní, že by si Evropa měla připravit nouzové plány pro případ silného útlumu ekonomiky. V případě České republiky tuto roli může podle Mejstříka plnit už jen to, že má nízké fiskální zadlužení. Což znamená, že potenciální rezervou jsou fiskální impulzy, které může použít, když má navíc i nevyužité evropské zdroje.

„Netvrdím, že jsem optimista, ale myslím, že jsem přiměřeně realista, tudíž očekávání těch dvou procent růstu české ekonomiky se mi zdají docela realistická. A jediné, co je v Česku problematické, je skutečně nepříjemný nárůst cen bytů a domů. Tam shledávám naše chyby, a proto se podílím na rekodifikaci stavebního řízení, abychom to konečně po sobě uklidili,“ dodává Mejstřík.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěNedělní debata o rozpočtu i krocích ke snižování deficitu

Hlavním tématem Nedělní debaty je schodek státního rozpočtu, možnosti legislativních kroků ke snižování deficitu či ceny pohonných hmot a energií. Pozvání přijali ministryně financí Alena Schillerová (ANO) a bývalý ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Diskusi moderuje Lukáš Dolanský.
před 2 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát bude příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, a druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 3 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
před 17 hhodinami

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
před 17 hhodinami

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
před 22 hhodinami

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.