České dráhy vykázaly loni ztrátu přesahující čtyři miliardy, nejvíc se propadly tržby v osobní dopravě

Skupina České dráhy loni hospodařila se ztrátou 4,1 miliardy korun. Vliv na to měla především koronavirová krize. V předchozích pěti letech dráhy hospodařily se ziskem, v roce 2019 činil 1,3 miliardy korun. Největší propad tržeb loni zasáhl osobní dopravu, kde počet cestujících klesl o třetinu na téměř 118 milionů. Ve ztrátě však skončila i nákladní přeprava a další dceřiné firmy ve skupině.

Největší problém měly dráhy loni v osobní dopravě, například na jaře jezdila vlaky dopravce jen desetina obvyklého počtu cestujících a hluboko pod normálem byla i další části roku. „My jsme nicméně celou dobu pro občany zajišťovali základní dopravní obslužnost a náklady s tím spojené nebyly plně kryty tržbami. To je hlavní důvod, proč osobní doprava skončila ve ztrátě téměř čtyři miliardy korun,“ uvedl šéf Českých drah Ivan Bednárik.

Ztráty provázely i nákladní dopravu

Ztrátová byla loni i nákladní doprava, kterou ve skupině zajišťuje ČD Cargo. Ta loni zaznamenala ztrátu 248 milionů korun, v předchozích letech se přitom podnik zásadní měrou podílel na zisku celé skupiny. Největší propad byl v přepravách pevných paliv, metalurgie, opačný vývoj naopak měly zakázky na přepravu dřeva a papírenských výrobků, ve stavebninách a v přepravě potravin a zemědělských produktů.

„Navzdory pandemii jsme zároveň pokračovali v úspěšné expanzi na zahraničních trzích, kde se nám dařilo zejména v Rakousku a Německu. Díky tomu a vlivem úsporných opatření jsme výpadek příjmů zčásti sanovali,“ řekl šéf ČD Cargo Tomáš Tóth.

Ve ztrátě skončily i další dceřiné firmy Českých drah, například ČD Travel nebo Dopravní vzdělávací institut.

Koronavirová krize bude mít vliv na hospodaření podniku i letos, poptávku cestujících stále výrazně omezuje pandemie. Dráhy už v minulých měsících uváděly, že se ztráty snaží alespoň částečně snižovat omezováním nákladů, vedle toho využívají například také vládní podpůrné programy Antivirus. Skupina zároveň pokračuje v úsporných opatřeních a změnách i letos.

Nedávno si firma otevřela sedmileté rámcové úvěry za až 8,5 miliardy korun. Čerpat je bude v případě potřeby, přičemž využít je může pro jakýkoliv účel, prioritně je však chce využít pro nákup nových vlaků. Podnik chtěl dojednáním úvěrů posílit svou současnou likviditu. Společnost také plánuje od skupiny PPF odkup skoro třetinového podílu telekomunikační firmy ČD Telematika, v níž dopravce nyní drží přes 70 procent.

Skupinu Českých drah tvoří osobní dopravce a nákladní ČD Cargo. Do skupiny patří i Výzkumný ústav železniční, poskytovatel datových služeb ČD Telematika nebo poskytovatel informačních a komunikačních služeb ČD Informační systémy. Skupina zaměstnává kolem 23 500 lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...