Největší pozornost z rozsáhlého klimatického balíčku Evropské komise na sebe zatím poutá návrh, aby nové vozy od roku 2035 nemohly produkovat žádné emise oxidu uhličitého. Skončil by tím prodej aut se spalovacími motory. Unijní exekutiva také chce výrazně podpořit prodej elektromobilů, pro něž by měly členské země budovat podstatně více dobíjecích stanic. Premiér Andrej Babiš (ANO) k tomu řekl, že cíle pro zavedení elektromobility musí být takové, aby nepoškodily český průmysl. Z něj přicházejí nejednoznačné ohlasy. Návrh Komise ještě musí schválit členské státy a Evropský parlament.
Brusel chce konec spalovacích motorů. Návrh vzbuzuje v Česku opatrnost a pochyby
29 minut
Byznys ČT24: Konec aut se spalovacími motory v Evropě
Evropská komise v úterý představila plán, aby byl do roku 2035 prakticky vyloučen prodej nových aut na benzinový či naftový pohon. Rok 2035 souvisí s cílem dosažení takzvané klimatické neutrality do poloviny století. Komise počítá s průměrnou životností automobilu 15 let, takže v roce 2050 by podle jejích představ neměla v Evropě jezdit prakticky žádná auta s klasickými spalovacími motory.
Babiš považuje tento plán za extrémně ambiciózní. Dodal však, že návrh ještě důkladně nečetl. „Opakovaně říkáme, že cíle musí být takové, aby nepoškodily náš průmysl, aby nepoškodily automobilový průmysl, že to musíme dělat s rozumem, a ne s nějakou ideologií,“ řekl premiér.
Automobilový průmysl je pro Česko velmi důležitý, na hrubém domácím produktu se podílí zhruba devíti procenty, na exportu více než dvaceti procenty, na průmyslové produkci téměř čtvrtinou.
- Evropská komise navrhla, aby byl do roku 2035 prakticky vyloučen prodej nových aut na benzinový či naftový pohon.
- Komise potvrdila cíl snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent ve srovnání s rokem 1990. Dosavadní plán počítal se snížením o 37,5 procenta.
- Chystá se rozšíření systému emisních povolenek. Navrhla, aby se jejich prostřednictvím nově platilo i za znečišťování ovzduší ze silniční či lodní dopravy a vytápění budov.
- EK plánuje rovněž zavést takzvané uhlíkové clo, které by měly platit podniky dovážející do EU neekologicky vyráběné průmyslové produkty. Clo v zatím nespecifikované výši by měly hradit firmy importující například ocel, hliník, cement, hnojiva či elektřinu.
- Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie v EU by k roku 2030 měl podle EK vzrůst na 40 procent. Komise tak navrhla zvýšit dosavadní cíl, který činil 32 procent. Celá EU by podle návrhu rovněž měla do roku 2030 omezit spotřebu energie o devět procent proti současným hodnotám.
- Komise chce, aby se unijní státy snažily o zlepšování energetické účinnosti budov. Zatímco nyní se každý rok v EU dočká zateplení či jiné energetické renovace jedno procento domů, Komise navrhuje, aby země povinně renovovaly tři procenta veřejných budov za rok.
- Pokud všechny změny schválí členské státy a Evropský parlament, začnou ve většině platit od roku 2026.
- Zdroj: ČTK
Brabec chce jednat o tom, co je opravdu dosažitelné
K plánu na konec výroby dieselových a benzinových aut od roku 2035 se vyjádřil i ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). „Ta doba je na první pohled za čtrnáct let, ale je velmi krátká. Nesmí se stát, že takovýto cíl bude znamenat, že lidé – protože budou mít problém koupit si drahé auto – ve finále začnou nákup auta odsouvat,“ zdůraznil ministr.
Brabec nicméně spoléhá na vývoj technologií, je podle něj potřeba se odborně bavit o tom, co je dosažitelné. Už dříve médiím řekl, že je ohledně tohoto návrhu EK spíše konzervativní a předpokládá, že podobný přístup budou mít i některé „velké státy“.
Česko podle Brabce určitě dosáhne na 40 procent úspory emisí do roku 2030 oproti roku 1990. Evropa se přitom posouvá na 55 procent, a to by v ČR znamenalo na jednotku emisí třeba mezi 53 a 55 procenty nesmírně nákladné věci, upozornil.
Automobilky: Zvládneme to
Automobilka Škoda s elektromobilitou již loni začala a nové cíle považuje za dosažitelné. Ostatně její mateřský koncern, německý Volkswagen, se chce stát na tomto poli světovou jedničkou. Do elektrických aut investuje 35 miliard eur, připomněl list Financial Times. „Škoda Auto vítá jasně stanovený směr, kterým se vydala Evropská komise. V boji proti změně klimatu musí být Evropa světovým lídrem,“ řekl mluvčí automobilky Martin Ježek.
Ambiciózní cíle má i Toyota. „Pro nás to velké překvapení není. Dokonce interní cíl, který v Toyotě máme, je ještě trochu přísnější než to, co navrhuje Evropská komise. Do roku 2035 bychom měli být emisně neutrální nejenom, co se týče provozu vozidel, ale i při jejich výrobě, případně recyklaci,“ uvedl marketingový manažer Toyoty ČR Michal Velička. Řekl, že firma se snaží jít cestou „vodíkové elektromobility“.
Generální ředitel Hyundai Motor Czech Martin Saitz řekl v pořadu Byznys ČT24, že plán Evropské komise očekávali a jsou na něj připraveni. „Čekali jsme, že to bude kolem roku 2035, možná o pár let později.“ Realita tady podle něho je a automobilka se jí musí postavit. Navíc rok 2035 považuje za nejzazší termín a předpokládá, že přechod na elektromobilitu bude daleko rychlejší a v tuto dobu už bude nabídka spalovacích motorů výrazně omezena.
Sdružení automobilového průmyslu: Nesouhlasíme s pevným datem zákazu
Stanovení pevného data zákazu prodeje aut se spalovacími motory může podle automobilek a expertů paradoxně znamenat zhoršení klimatu. Lidé si totiž ve větší míře před rokem 2035 koupí vozy s benzinovými a dieselovými motory a zároveň budou déle používat starší a méně ekologická vozidla. Pro automobilky to bude znamenat dodatečné náklady spojené s urychlením přechodu k elektrickým vozům, vyšší investice i další nejistotu. Uvedlo to Sdružení automobilového průmyslu (SAP).
„Se stanovením pevného data zákazu prodeje spalovacích motorů nesouhlasíme a pro celý automobilový průmysl by mohlo jít v konečném důsledku o kontraproduktivní rozhodnutí. Nejde totiž zdaleka jen o automobilky, ale i jejich dodavatele, pro něž bude příští desetiletí extrémně náročné a velmi nákladné, z hlediska plánování a přeskupování výroby stávajících i nově požadovaných technologií. Negativní dopady lze proto očekávat v rámci celého hodnotového řetězce autoprůmyslu, a to včetně dopadů na pracovní trh,“ uvedl výkonný ředitel sdružení Zdeněk Petzl.
„Naprosto zásadním úkolem také je, aby změny vyžádané regulací nepředstavovaly skokové zásahy do objemů výroby jednotlivých technologií a dílů a jejího plánování,“ podotkl.
Německé sdružení VDA považuje návrh za protiinovační
Na další problém upozornil partner EY pro automobilový průmysl Petr Knap. „Jako důsledek stoprocentního vyloučení spalovacích motorů z nových osobních vozů bude velmi pravděpodobně narůstat stáří využívaných vozů, které budou zejména domácnosti déle provozovat v případech, kdy jim nebude vyhovovat elektromobil nebo pro ně bude příliš drahý,“ uvedl.
Pozitivní by naopak podle něj v této variantě byl jasně definovaný závazek členských zemí přispět ke zlepšení podmínek, tedy dobíjecí infrastruktury, pro rozvoj alternativních pohonů. Dosud byli zavazováni jen výrobci, a nebyl žádný tlak na vytvoření a usnadnění poptávky.
Skeptičtí jsou ke klimatickému balíčku i v mnoha dalších členských zemích. Například španělský automobilový průmysl, v Evropě druhý největší po Německu, se již obrátil na vládu v Madridu, aby „zvážila svůj postoj“. Uvedl, že sektor je takto vystaven nepříznivému tlaku. Německé sdružení automobilového průmyslu VDA pak podle listu Financial Times uvedlo, že návrh Evropské komise je „protiinovační“, a dodalo, že je téměř nemožné, aby ho automobilky, včetně dodavatelů, naplnily.
Národní plán počítá s růstem počtu elektromobilů i dobíjecích stanic
Do roku 2030 by na českých silnicích mělo podle Národního plánu čisté mobility jezdit až půl milionu elektromobilů, pro které by mělo fungovat 19 tisíc až 35 tisíc dobíjecích stanic na elektřinu. Ministerstvo dopravy má pro podporu infrastruktury připraveno desítky miliard korun. Agentuře ČTK to řekl mluvčí ministerstva František Jemelka.
V současnosti je v zemi přes 700 dobíjecích stojanů, v rámci EU Česko zaostává. Podle údajů Evropské asociace výrobců automobilů tvoří tuzemský počet dobíjecích míst pouze 0,4 procenta z jejich celkového počtu v Evropské unii.
Zájem o elektromobily v Česku postupně stoupá, ale jejich podíl na celkových prodejích zůstává velmi nízký. Jejich hlavní nevýhodou je jejich vysoká pořizovací cena ve srovnání s automobily se spalovacími motory.
Na konci loňského roku bylo v Česku registrováno 7109 elektromobilů a kolem 3000 plug-in hybridů, uvedla agentura ČTK. Počet bateriových elektrických vozidel se vloni téměř zdvojnásobil. Elektromobily se na celkových prodejích nových aut podílely z 2,58 procenta.
