Brusel chce konec spalovacích motorů. Návrh vzbuzuje v Česku opatrnost a pochyby

Nahrávám video

Největší pozornost z rozsáhlého klimatického balíčku Evropské komise na sebe zatím poutá návrh, aby nové vozy od roku 2035 nemohly produkovat žádné emise oxidu uhličitého. Skončil by tím prodej aut se spalovacími motory. Unijní exekutiva také chce výrazně podpořit prodej elektromobilů, pro něž by měly členské země budovat podstatně více dobíjecích stanic. Premiér Andrej Babiš (ANO) k tomu řekl, že cíle pro zavedení elektromobility musí být takové, aby nepoškodily český průmysl. Z něj přicházejí nejednoznačné ohlasy. Návrh Komise ještě musí schválit členské státy a Evropský parlament.

Evropská komise v úterý představila plán, aby byl do roku 2035 prakticky vyloučen prodej nových aut na benzinový či naftový pohon. Rok 2035 souvisí s cílem dosažení takzvané klimatické neutrality do poloviny století. Komise počítá s průměrnou životností automobilu 15 let, takže v roce 2050 by podle jejích představ neměla v Evropě jezdit prakticky žádná auta s klasickými spalovacími motory.

Babiš považuje tento plán za extrémně ambiciózní. Dodal však, že návrh ještě důkladně nečetl. „Opakovaně říkáme, že cíle musí být takové, aby nepoškodily náš průmysl, aby nepoškodily automobilový průmysl, že to musíme dělat s rozumem, a ne s nějakou ideologií,“ řekl premiér. 

Automobilový průmysl je pro Česko velmi důležitý, na hrubém domácím produktu se podílí zhruba devíti procenty, na exportu více než dvaceti procenty, na průmyslové produkci téměř čtvrtinou.

  • Evropská komise  navrhla, aby byl do roku 2035 prakticky vyloučen prodej nových aut na benzinový či naftový pohon. 
  • Komise potvrdila cíl snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent ve srovnání s rokem 1990. Dosavadní plán počítal se snížením o 37,5 procenta.
  • Chystá se rozšíření systému emisních povolenek. Navrhla, aby se jejich prostřednictvím nově platilo i za znečišťování ovzduší ze silniční či lodní dopravy a vytápění budov. 
  • EK plánuje rovněž zavést takzvané uhlíkové clo, které by měly platit podniky dovážející do EU neekologicky vyráběné průmyslové produkty. Clo v zatím nespecifikované výši by měly hradit firmy importující například ocel, hliník, cement, hnojiva či elektřinu.
  • Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie v EU by k roku 2030 měl podle EK vzrůst na 40 procent. Komise tak navrhla zvýšit dosavadní cíl, který činil 32 procent. Celá EU by podle návrhu rovněž měla do roku 2030 omezit spotřebu energie o devět procent proti současným hodnotám.
  • Komise chce, aby se unijní státy snažily o zlepšování energetické účinnosti budov. Zatímco nyní se každý rok v EU dočká zateplení či jiné energetické renovace jedno procento domů, Komise navrhuje, aby země povinně renovovaly tři procenta veřejných budov za rok.
  • Pokud všechny změny schválí členské státy a Evropský parlament, začnou ve většině platit od roku 2026.
  • Zdroj: ČTK

Brabec chce jednat o tom, co je opravdu dosažitelné

K plánu na konec výroby dieselových a benzinových aut od roku 2035 se vyjádřil i ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). „Ta doba je na první pohled za čtrnáct let, ale je velmi krátká. Nesmí se stát, že takovýto cíl bude znamenat, že lidé – protože budou mít problém koupit si drahé auto – ve finále začnou nákup auta odsouvat,“ zdůraznil ministr.

Brabec nicméně spoléhá na vývoj technologií, je podle něj potřeba se odborně bavit o tom, co je dosažitelné. Už dříve médiím řekl, že je ohledně tohoto návrhu EK spíše konzervativní a předpokládá, že podobný přístup budou mít i některé „velké státy“.

Česko podle Brabce určitě dosáhne na 40 procent úspory emisí do roku 2030 oproti roku 1990. Evropa se přitom posouvá na 55 procent, a to by v ČR znamenalo na jednotku emisí třeba mezi 53 a 55 procenty nesmírně nákladné věci, upozornil. 

Automobilky: Zvládneme to

Automobilka Škoda s elektromobilitou již loni začala a nové cíle považuje za dosažitelné. Ostatně její mateřský koncern, německý Volkswagen, se chce stát na tomto poli světovou jedničkou. Do elektrických aut investuje 35 miliard eur, připomněl list Financial Times. „Škoda Auto vítá jasně stanovený směr, kterým se vydala Evropská komise. V boji proti změně klimatu musí být Evropa světovým lídrem,“ řekl mluvčí automobilky Martin Ježek. 

Ambiciózní cíle má i Toyota. „Pro nás to velké překvapení není. Dokonce interní cíl, který v Toyotě máme, je ještě trochu přísnější než to, co navrhuje Evropská komise. Do roku 2035 bychom měli být emisně neutrální nejenom, co se týče provozu vozidel, ale i při jejich výrobě, případně recyklaci,“ uvedl marketingový manažer Toyoty ČR Michal Velička. Řekl, že firma se snaží jít cestou „vodíkové elektromobility“. 

Generální ředitel Hyundai Motor Czech Martin Saitz řekl v pořadu Byznys ČT24, že plán Evropské komise očekávali a jsou na něj připraveni. „Čekali jsme, že to bude kolem roku 2035, možná o pár let později.“ Realita tady podle něho je a automobilka se jí musí postavit. Navíc rok 2035 považuje za nejzazší termín a předpokládá, že přechod na elektromobilitu bude daleko rychlejší a v tuto dobu už bude nabídka spalovacích motorů výrazně omezena.   

Sdružení automobilového průmyslu: Nesouhlasíme s pevným datem zákazu

Stanovení pevného data zákazu prodeje aut se spalovacími motory může podle automobilek a expertů paradoxně znamenat zhoršení klimatu. Lidé si totiž ve větší míře před rokem 2035 koupí vozy s benzinovými a dieselovými motory a zároveň budou déle používat starší a méně ekologická vozidla. Pro automobilky to bude znamenat dodatečné náklady spojené s urychlením přechodu k elektrickým vozům, vyšší investice i další nejistotu. Uvedlo to  Sdružení automobilového průmyslu (SAP). 

„Se stanovením pevného data zákazu prodeje spalovacích motorů nesouhlasíme a pro celý automobilový průmysl by mohlo jít v konečném důsledku o kontraproduktivní rozhodnutí. Nejde totiž zdaleka jen o automobilky, ale i jejich dodavatele, pro něž bude příští desetiletí extrémně náročné a velmi nákladné, z hlediska plánování a přeskupování výroby stávajících i nově požadovaných technologií. Negativní dopady lze proto očekávat v rámci celého hodnotového řetězce autoprůmyslu, a to včetně dopadů na pracovní trh,“ uvedl výkonný ředitel sdružení Zdeněk Petzl.

„Naprosto zásadním úkolem také je, aby změny vyžádané regulací nepředstavovaly skokové zásahy do objemů výroby jednotlivých technologií a dílů a jejího plánování,“ podotkl.

Německé sdružení VDA považuje návrh za protiinovační

Na další problém upozornil partner EY pro automobilový průmysl Petr Knap. „Jako důsledek stoprocentního vyloučení spalovacích motorů z nových osobních vozů bude velmi pravděpodobně narůstat stáří využívaných vozů, které budou zejména domácnosti déle provozovat v případech, kdy jim nebude vyhovovat elektromobil nebo pro ně bude příliš drahý,“ uvedl.

Pozitivní by naopak podle něj v této variantě byl jasně definovaný závazek členských zemí přispět ke zlepšení podmínek, tedy dobíjecí infrastruktury, pro rozvoj alternativních pohonů. Dosud byli zavazováni jen výrobci, a nebyl žádný tlak na vytvoření a usnadnění poptávky.

Skeptičtí jsou ke klimatickému balíčku i v mnoha dalších členských zemích. Například španělský automobilový průmysl, v Evropě druhý největší po Německu, se již obrátil na vládu v Madridu, aby „zvážila svůj postoj“. Uvedl, že sektor je takto vystaven nepříznivému tlaku. Německé sdružení automobilového průmyslu VDA pak podle listu Financial Times uvedlo, že návrh Evropské komise je „protiinovační“, a dodalo, že je téměř nemožné, aby ho automobilky, včetně dodavatelů, naplnily.  

Národní plán počítá s růstem počtu elektromobilů i dobíjecích stanic

Do roku 2030 by na českých silnicích mělo podle Národního plánu čisté mobility jezdit až půl milionu elektromobilů, pro které by mělo fungovat 19 tisíc až 35 tisíc dobíjecích stanic na elektřinu. Ministerstvo dopravy má pro podporu infrastruktury připraveno desítky miliard korun. Agentuře ČTK to řekl mluvčí ministerstva František Jemelka.

V současnosti je v zemi přes 700 dobíjecích stojanů, v rámci EU Česko zaostává. Podle údajů Evropské asociace výrobců automobilů tvoří tuzemský počet dobíjecích míst pouze 0,4 procenta z jejich celkového počtu v Evropské unii.

Zájem o elektromobily v Česku postupně stoupá, ale jejich podíl na celkových prodejích zůstává velmi nízký. Jejich hlavní nevýhodou je jejich vysoká pořizovací cena ve srovnání s automobily se spalovacími motory.

Na konci loňského roku bylo v Česku registrováno 7109 elektromobilů a kolem 3000 plug-in hybridů, uvedla agentura ČTK. Počet bateriových elektrických vozidel se vloni téměř zdvojnásobil. Elektromobily se na celkových prodejích nových aut podílely z 2,58 procenta.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČEZ se bude bránit nařízení k Diag Human u lucemburského soudu, uvedl Babiš

Polostátní energetická společnost ČEZ se bude nařízení v kauze Diag Human bránit u lucemburského soudu. Zástupci ČEZu jsou přesvědčeni, že uspějí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Aktivit ani zákazníků v ČR se to podle něj nedotkne. ČEZ v pondělí oznámil, že lucemburský soud zablokoval kvůli kauze jeho podíly v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. V kauze Diag Human se česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva domáhá od státu odškodnění asi 17 miliard korun.
12:35Aktualizovánopřed 54 mminutami

Většina Američanů míní, že Trump z úřadu prezidenta neeticky či nezákonně těží

Většina Američanů se domnívá, že prezident Donald Trump z úřadu neeticky či dokonce nezákonně profituje a že ho víc než pomoc obyčejným lidem zajímá vlastní bohatství. Vyplývá to z v úterý zveřejněného průzkumu agentury AP a společnosti NORC. Trumpův rodinný byznys mezitím dle AP i vzhledem k jeho politice hlásí rekordní příjmy z nových podniků.
před 2 hhodinami

ŽivěPoslanci by měli zahájit jednání o zavedení mimořádné daně na rafinerie

Poslanci by během úterní schůze měli projednat v úvodním kole zavedení mimořádné daně na rafinerie, týkat by se měla letošního a příštího roku. Vláda návrh zdůvodňuje růstem marží rafinerií kvůli situaci na světovém trhu s ropou. Letos by mohla daň přinést podle odhadu kabinetu 5,5 miliardy až devět miliard korun. Sněmovna bude moci opět jednat až do noci, což až na druhý pokus to prosadila vládní koalice ANO, SPD a Motoristů.
03:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

MMF zhoršil výhled tuzemské ekonomiky, letošní růst odhaduje na 1,8 procenta

Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil výhled české ekonomiky na letošní i příští rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se letos podle nové prognózy zvýší o 1,8 procenta, napřesrok by pak měl jeho růst mírně zrychlit na 1,9 procenta. V jarní prognóze přitom MMF předpokládal, že tempo hospodářského růstu bude v obou letech činit 2,2 procenta. Loni dosáhl růst tuzemské ekonomiky 2,6 procenta. U světové ekonomiky pak MMF výhled naopak zlepšil na 3,1 procenta.
04:15Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Lucemburský soud zablokoval podíly ČEZ v tamních firmách, přiznala společnost

Lucemburský soud zablokoval kvůli kauze Diag Human podíly české polostátní energetické firmy ČEZ v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. Firma ČEZ to oznámila na svém webu. Na informaci upozornil server Ekonomický deník. Informaci již v únoru přinesl pořad Reportéři ČT, ČEZ ji nyní potvrdil.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánovčera v 15:46‌‌

Trumpova dohoda o ruské naftě podle Havlíčka ceny nesníží

Dohoda amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským diktátorem Vladimirem Putinem o dodávkách ruské nafty na americký a světový trh nebude mít podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) vliv na ceny. Havlíček se v pořadu Partie na CNN Prima News shodl s předsedou ODS Martinem Kupkou a místopředsedou STAN Lukášem Vlčkem na tom, že do budoucna je nutné pracovat na soběstačnosti Evropy tak, aby nebyla závislá na jednom zdroji fosilních paliv.
11. 10. 2026‌‌

Irsko chce snížit rozpočet EU na 1,62 bilionu eur, dotknout se to má i bezpečnosti

Irské předsednictví navrhuje snížení příštího sedmiletého rozpočtu EU na 1,622 bilionu eur (asi 39,5 bilionu korun). Evropská komise loni v červenci navrhla rozpočet v objemu 1,763 bilionu eur (asi 42,9 bilionu korun), rovněž v cenách roku 2025. Irský návrh je tak přibližně o osm procent nižší než původní návrh Komise. Největší snížení se týká kapitoly určené na konkurenceschopnost, prosperitu a bezpečnost. Podle irského ministra pro evropské záležitosti Thomase Byrna jde o vyvážený návrh.
10. 10. 2026Aktualizováno10. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.