Bankám stoupl v prvním pololetí čistý zisk o 23 a půl miliardy

Bankám a spořitelnám v Česku v letošním prvním pololetí stoupl souhrnný čistý zisk meziročně o 23,6 miliardy korun na 54,61 miliardy. Vyplývá to z dat, která zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Aktiva bank činila ke konci června 9,624 bilionu korun, což je o 1,1 bilionu více než na konci loňského roku.

Zisk z finanční a provozní činnosti bankám vzrostl v prvních šesti měsících meziročně o 30,2 miliardy na 117,7 miliardy korun. Úrokové výnosy se jim zvýšily o 104,6 miliardy na 186,1 miliardy korun. Výnosy z poplatků a provizí jim stouply o 3,2 miliardy na 26,1 miliardy korun.

Vláda v souvislosti s energetickou krizí a růstem cen elektřiny a plynu uvažuje, že na banky uvalí daň z mimořádných zisků, takzvanou windfall tax. Podrobnosti plánu zatím nezveřejnila. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dříve mluvil o tom, že se má týkat energetických firem, bank a rafinérií. Příští rok by mohla přinést do rozpočtu asi 70 miliard korun.

Banky profitovaly z vyšších úrokových sazeb

„První pololetí dopadlo pro banky nadmíru dobře. Finanční domy profitovaly z vyšších sazeb, které pomohly k přecenění některých úvěrů a zvětšily reinvestiční výnosy z úložek u ČNB. Navzdory nevyhnutelnému ochlazení ekonomiky banky zatím nepřistoupily ke zvýšené tvorbě rezerv a náklady rizika zůstávají nízké,“ řekl analytik Cyrrusu Tomáš Pfeiler.

Roli v nárůstu sehrál podle Pfeilera i efekt nízké srovnávací základny. V první polovině roku 2021 byly jejich zisky velmi nízké v reakci na křehké postcovidové zotavení.

„Na první pohled jde o rapidní nárůst, zisky za první pololetí 2021 však stále zasahovala pandemie, kdy banky vytvářely bezpečnostní rezervy. Jde tak o nepříliš objektivní srovnání,“ uvedl analytik obchodníka s měnami Purple Trading Petr Lajsek.

Argumentem pro mimořádné zdanění je podle Lajska fakt, že dané zisky z velké části zapříčinily právě vysoké úrokové sazby, které předchozí vedení ČNB zavedlo v rámci boje s vysokou inflací. „Zdá se, že banky mají dostatečné rezervy i na následující složité období. V případě zachování úrokových sazeb na současných vyšších hodnotách mimořádné zdanění dává smysl a jednoduše řečeno si jej banky mohou dovolit,“ podotkl.

Čistý zisk Komerční banky vzrostl letos meziročně o 60 procent na 8,426 miliardy korun, skupiny ČSOB o 52 procent na 10,1 miliardy. V případě České spořitelny to bylo meziročně o 67 procent na 11 miliard korun. Čistý zisk Moneta Money Bank stoupl o 101 procent na 2,9 miliardy korun a Raiffeisenbank o 78 procent na více než tři miliardy. Česká a slovenská UniCredit Bank vykázala čistý zisk 4,2 miliardy korun, což je nárůst o 45 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Méně čínských aut v EU může přinést nová dohoda Bruselu a Pekingu

Čína a Evropská unie dospěly k dohodě, která by mohla vést k poklesu vývozu čínských hybridních automobilů do EU o více než polovinu. Uvedl to v pátek evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič na tiskové konferenci po rozhovorech s čínským ministrem obchodu Wangem Wen-tchaem v Pekingu. Čínské ministerstvo obchodu již předtím oznámilo, že obě strany dosáhly „porozumění“ ohledně obchodu s hybridními vozy.
před 6 hhodinami

Plán na snížení podpor v nezaměstnanosti rozklížil vládu

Ve vládě pokračuje spor o podpory v nezaměstnanosti. Zatímco hnutí ANO a Motoristé podporují pokles podpor na loňskou úroveň, SPD je zásadně proti. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) tak nemá pro svůj návrh ve sněmovně dost hlasů. Kritizuje ho i opozice.
8. 10. 2026‌‌

V kuřecím masu z Lidlu byly bakterie způsobující salmonelózu, zjistila SZPI

V kuřecím masu z Lidlu našla Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) bakterie způsobující onemocnění salmonelóza, uvedl ve čtvrtek v tiskové zprávě mluvčí SZPI Marek Bartík. Letos jde již o několikátý případ, kdy je v chlazeném masu v některém z řetězců drůbeží maso s těmito bakteriemi, jež mohou mít pro člověka velmi nepříjemné zdravotní následky. Nemocí se například nakazily stovky žáků a vyučujících ve školní jídelně v Praze – Újezdu nad Lesy.
8. 10. 2026‌‌

Ferrit zůstane za prodej strojů do Ruska bez trestu. Žalobce upustil od stíhání

Státní zástupce podmíněně upustil od trestního stíhání strojírenské společnosti Ferrit, kterou policie obvinila kvůli dodávkám důlních strojů do Ruska. Podle vyšetřovatelů se sedm strojů dostalo do země přes prostředníky v dalších státech, přestože jejich vývoz podléhal sankčním omezením. Čtyři manažeři Ferritu včetně jednatele Petra Mohelníka uzavřeli dohody o vině a trestu, o jejichž schválení bude ještě rozhodovat soud. Státní zástupce s nimi sjednal peněžité tresty od 150 do 500 tisíc korun. Stíhání dalších dvou lidí žalobce zastavil.
8. 10. 2026‌‌

Místo Churchilla čmelák. Britské bankovky změní tvář

Na nových bankovkách vydávaných britskou centrální bankou se v příštích letech objeví sova, čmelák, papuchalk a ježek. Nahradí tak britské historické osobnosti, jako například politika Winstona Churchilla. Oznámila to Bank of England (BoE).
8. 10. 2026‌‌

Češi chtějí bydlet ve vlastním. Dostupnost je ale nejhorší v EU

Pořídit si vlastní bydlení je v Česku nejtěžší z celé EU. Podle indexu prosperity a finančního zdraví je na něj potřeba více než třináct hrubých ročních platů. Celkové podmínky se ale v tuzemsku ve srovnání s Unií paradoxně zlepšují. I přesto však necelá polovina lidí vydá na domácnost přes třicet procent čistých příjmů a jeden z deseti dokonce přes polovinu. Složitá situace se obzvlášť dotýká mladých, ukazují čísla, která zveřejnily Česká spořitelna a portál Evropa v datech.
8. 10. 2026‌‌

Společný dluh EU by mohl dosáhnout bilionu eur, varuje účetní dvůr

Společné zadlužení Evropské unie (EU) rychle roste, na konci roku 2027 by mohlo dosáhnout jednoho bilionu eur (zhruba 24,5 bilionu korun). Uvádí to Evropský účetní dvůr (EÚD). Za nárůst mohou především programy a opatření schválené na podporu unijních ekonomik po pandemii covidu-19. Úřad dříve také upozornil na odhadovanou míru chyb ve výdajích z rozpočtu EU. Je prý nadále příliš vysoká, míru chybovosti vypočetl EÚD na 3,8 procenta, o rok dříve to bylo 3,6 procenta.
8. 10. 2026Aktualizováno8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.