Vláda schválila jednomyslně návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 280 miliard korun, informoval o tom ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Celkové příjmy rozpočtu budou 1613,2 miliardy korun a výdaje 1893,2 miliardy korun. Nyní musí rozpočet schválit Poslanecká sněmovna, která by jej měla v prvním čtení projednat 18. února.
Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je návrh rozpočtu jeho vlády protiinflační. „Předchozí vláda jen od roku 2019 zadlužila každého občana o 90 tisíc korun, každý tedy dluží 250 tisíc korun. Tomu vláda nemohla přihlížet a také jsme museli reagovat na rostoucí inflaci. Schodek je o 100 miliard korun nižší než předchozí návrh, o 140 miliard korun nižší než výsledek rozpočtu za rok 2021 a o 220 miliard korun nižší než návrh rozpočtu na loňský rok. A to vše bez zvyšování daní. Podařilo se přitom vyčlenit dostatek peněz na priority, které posouvají naši zemi dopředu,“ uvedl na tiskové konferenci po jednání vlády Fiala.
Jako hlavní priority rozpočtu označil zodpovědné hospodaření, finanční prostředky na vzdělávání nebo investice. Potvrdil rovněž závazek vlády udržet platy pedagogů na 130 procentech průměrné mzdy. „Platí také, že u investic na výstavbu nové dopravní infrastruktury jsme nemuseli škrtnout ani korunu. A ten rozpočet počítá i s valorizací důchodů,“ dodal premiér.
Odbory kritizovaly některé úsporné kroky v rozpočtu. Dál chtějí jednat o zvýšení platů, vadí jim zmrazení plateb státu do zdravotního pojištění za děti, důchodce či nezaměstnané.
Úspory rozpočtu mají činit 77 miliard, dodatečné příjmy 62 miliard korun. Částečně by se měly využít na valorizaci důchodů, zvýšení příspěvku na bydlení v souvislosti s růstem cen energií nebo kompenzace pro podnikatele. Česko zatím od začátku roku hospodaří v rozpočtovém provizoriu.
„Je důležité si uvědomit, jaký je poměr mezi škrty ve výdajích a dodatečnými příjmy očištěnými o dodatečné takzvané inflační výdaje. Inflace nebude zvyšovat jenom příjmy do státní kasy, ale bude také zvyšovat výdaje na důchody a další sociální dávky. Když se podíváme na poměr, kde se našly zdroje na snižování schodku, dvacet miliard jsou čisté příjmy očištěné o inflační výdaje a sedmasedmdesát miliard je na straně výdajů. Zlaté pravidlo fiskální konsolidace říká, hledejte úspory z jedné třetiny na straně příjmů a ze dvou třetin na straně výdajů. Krok vlády je trochu ambicióznější než zlaté pravidlo,“ vysvětlila hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská v pořadu 90’ ČT24.
Rozpočet nemá zasáhnout mzdy občanů
Návrh státního rozpočtu už také ve středu dopoledne projednala tripartita. Petr Fiala na tiskové konferenci po jejím jednání řekl, že rozpočet, který připravila předchozí vláda, by podporoval zvyšování inflace a znehodnocování úspor občanů. Podle premiéra je rozpočet jeho vlády racionálnější. „Nebude mít dopad na občany a jejich mzdy, nebude mít dopad na investice a na klíčové věci, na kterých závisí rozvoj naší země,“ uvedl Fiala.
Podle ministra financí Stanjury by celkové příjmy rozpočtu měly být 1613,2 miliardy korun a výdaje 1893,2 miliardy korun. Úspory na užších provozních výdajích, tedy na energiích, nájmech nebo nákupech služeb, činí 13 miliard korun.
Na platech státních zaměstnanců vyčíslil úspory na 8,8 miliardy korun. „I tak ale objem mezd pro státní zaměstnance roste o sedm miliard. Když k tomu připočteme nespotřebovaný objem mezd z loňského roku, bude to deset, možná 12 miliard korun nárůst proti roku 2021,“ poznamenal Stanjura.
„Polovina veškerých škrtů jde na vrub neinvestičních dotací, to je velmi důležité a pozitivní. Že úspory bohužel musí jít i na vrub státních zaměstnanců, je smutné, ale není to většina. Není to o tom, že by stát automaticky šetřil jenom na státních zaměstnancích. Našel úspory nejen v provozu, ale důležité je, že i v dotacích firmám,“ míní ekonomka Horská.
Návrh dále počítá se zachováním plateb státu na zdravotní pojištění za děti, důchodce či nezaměstnané na úrovni loňského roku, tedy nikoli s jejich zvýšením, o němž rozhodla předchozí vláda. Úspora by podle Stanjury měla činit 14 miliard korun.
Vláda také navýšila rozpočet předsednictví České republiky v Radě Evropské unie o 400 milionů korun. Případné další peníze lze podle ní vzít z rozpočtové rezervy. Původně rozpočet pro letošní rok počítal s 1,3 miliardy korun, dodal Stanjura. ČR bude EU předsedat v druhé polovině roku.
Zvýšení těchto nákladů ocenil prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner. Je podle něj potřeba se toho úkolu zhostit dobře, „aby to nedopadlo jako při minulém předsednictví“.
Sníží se podpora obnovitelných zdrojů
Ministr financí Stanjura také na tiskové konferenci oznámil, že vláda v rozpočtu plánuje snížit podporu obnovitelných zdrojů, zejména fotovoltaiky, o osm miliard korun. Podle něj jde o realistický pohled. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) zahájí kontroly přiměřenosti zisku těch, kteří čerpají tyto podpory, dodal ministr financí.
Dále se úspory týkají ostatních běžných výdajů nebo snížení kapitálových výdajů, tedy investic, které nebyly připraveny a nešlo by je letos uskutečnit. U kapitálových výdajů jde celkem o úspory za 15,4 miliardy korun.
Celkové investice v rozpočtu jsou pro letošek naplánované na 203,3 miliardy korun. Loni z rozpočtu putovalo na kapitálové výdaje 177,4 miliardy korun.
„Jediným vodítkem vlády a všech ministrů bylo, zda se plánovaný výdaj, investice dá uskutečnit v roce 2022, dá se vysoutěžit a podepsat smlouva. Těch 15 miliard je nerealizovatelných a nerealistických,“ řekl Stanjura.
Dodatečné příjmy rozpočtu 62,2 miliardy korun na základě lednové prognózy plánuje ministerstvo financí využít na dodatečné výdaje za 42 miliard korun. Jde například o mimořádnou valorizaci důchodů za 21 miliard korun, navýšení příspěvku na bydlení za tři miliardy korun, na kompenzace pro podnikatele za tři miliardy korun nebo na zvýšené úroky státního dluhu za pět miliard korun, potvrdil Stanjura. Dodatečné příjmy stát získá zejména ze sociálního pojistného nebo některých daní, například DPH.
Vláda se ve středu také přihlásila k nákupu pásových bojových vozidel pěchoty a Stanjurovi uložila, aby nákup zohlednil v rozpočtu na další roky, podle kabinetu jde o nezbytný nákup pro zajištění obranyschopnosti České republiky. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) již dříve avizovala, že vládě předloží doplňkové usnesení ke státnímu rozpočtu, které bude strategický nákup bojových vozidel v dalších letech garantovat.
Česko se zavázalo v rámci NATO, že vybuduje do roku 2026 těžkou brigádu. Její nezbytnou součástí jsou právě bojová vozidla pěchoty. Ministerstvo obrany jich chce pořídit 210, hodnotu zakázky již dříve stanovilo na asi 51,7 miliardy korun.
Havlíček v Interview ČT24: Návrh rozpočtu je švindl
Opozice označila návrh za asociální. Bývalý ministr Karel Havlíček (ANO) ve středečním Interview ČT24 řekl, že nepochybuje o tom, že si vládnoucí koalice návrh rozpočtu protlačí.
Hnutí ANO podle něj bude chtít ukázat na některé položky, které jsou z jejich pohledu jednak asociální, jednak takové, že to je pouze účetní hra, třeba v případě obnovitelných zdrojů. Současně pak opozice bude chtít poukázat na fakt, že vláda nebude vydávat peníze na to, co slíbila, třeba na dopravní infrastrukturu, podotkl.
„Bude to dlouhé jednání, my jsme ale sebevědomá opozice. Máme největší poslanecký klub, máme 72 mandátů, a podle toho se i budeme chovat. Očekávají to od nás nejen naši voliči, ale možná i veřejnost. Jsme přesvědčeni, že v rozpočtu je celá řada špatných věcí, a my na to budeme poukazovat. Neobstruujeme však a ani nebudeme. Jsem přesvědčen, že jsme konstruktivní opozice, a pokud si to někdo nemyslí, nechť řekne, v čem jsme doposud konstruktivní nebyli,“ řekl.
Odbory chtějí změnu daňového systému
Podle šéfa Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly by bez daňových změn a zrušení superhrubé mzdy z minulého volebního období mohl být schodek nyní jen kolem sta miliard. Odboráři vyzývají k debatě o změně daňového systému. „Vyzvali jsme vládu, aby otevřela diskusi o českém daňovém systému, v něm je ten zásadní problém. To není jen otázka výše daní, problém je i vyvádění daní a podobné jevy, které nepomáhají stabilitě rozpočtu,“ míní Středula.
Odbory kritizují v rozpočtu zmrazení státních odvodů do zdravotního pojištění. Výhrady k tomu mají i zaměstnavatelé. Odboráři chtějí také dál jednat o navýšení platů ve veřejném sektoru.
Zdravotnické odbory jsou nespokojené s rozpočtem kapitoly zdravotnictví, už v úterý vyhlásily stávkovou pohotovost. Nad dalším postupem se chtějí sejít příští týden. Asociace českých a moravských nemocnic, která sdružuje mimo jiné krajské nemocnice, je také proti snížení plateb za státní pojištěnce, které vláda chystá. Podle asociace to vnese nestabilitu do příjmů veřejného zdravotního pojištění.
Předsedkyně odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková v pořadu 90’ ČT24 uvedla, že ve stávkové pohotovosti plánují zůstat. „Snížení je radikální. Zdravotnictví je skokanem v rámci úspor a škrtů. Když si spočítáte státní pojištěnce a úspory v rámci resortu ministerstva zdravotnictví, jsme skoro na jednadvaceti miliardách.“
K odvolání stávkové pohotovosti by podle ní vedly záruky ze strany vlády, že se nebude snižovat počet zaměstnanců krajských hygienických stanic a ty budou nadále kvalitně fungovat. „Co se týká státních pojištěnců, jedná se pouze o finanční operaci v rámci systému. Finanční prostředky se vezmou ze zdravotních pojišťoven a přelijí do státního rozpočtu a státní závěrečný účet bude stejný. Když se podíváte na všeobecnou pokladní správu, vláda tam má rezervu asi osm a půl miliardy a zůstaly jim ještě finanční prostředky, které odpovídají zvýšeným příjmům,“ míní.
Podle Stanjury bude v dalších dnech pokračovat debata o rozpočtových detailech s odborníky zaměstnavatelů i odborů. Středula řekl, že by se pak rozpočet mohl upravit ještě ve sněmovně. Vláda počítá s tím, že se schváleným rozpočtem bude Česko hospodařit nejpozději od dubna. Návrh rozpočtu vláda ještě ve středu projednává, po schválení ho pošle do Poslanecké sněmovny.
