Rozpočet na příští rok předloží nové sněmovně ještě Babišova vláda. Ta vznikající ho plánuje seškrtat

Nahrávám video

Do pěti dnů chtějí expertní týmy vznikající vládní koalice uzavřít debaty o programu. Do tří týdnů pak plánují zástupci ODS, lidovců, TOP 09, Pirátů a Starostů uzavřít koaliční smlouvu. Státní rozpočet na příští rok ale předloží nové sněmovně ještě končící Babišova vláda před předáním moci a vznikající kabinet tak plánuje návrh předělat. ODS, která pravděpodobně obsadí post ministra financí, chce schodek z 376,6 miliardy snížit na 250 miliard.

„Jsme v situaci, kdy se zhoršuje covid, kdy státní rozpočet krvácí, kdy, pokud se nebude konat rychle, budeme patrně v rozpočtovém provizoriu. Takže je dobře, aby se moc předala,“ konstatuje místopředseda hnutí STAN Petr Gazdík.

Dosavadní premiér Andrej Babiš (ANO) už také oznámil, že nechce nic blokovat. Počítá s tím, že vládu předá novému kabinetu. „Tenhle pětiblok, antibabišovský pětiblok, zkrátka je pevný, a proto já s tím nemám problém a předáme to této nové koalici a my budeme v opozici,“ uvedl.

Nastupující strany plánují ušetřit na jízdném

Plošné slevy na jízdné pro důchodce, děti a studenty ve výši 75 procent zřejmě po víc než třech letech skončí. Strany nastupující pětikoalice je chtějí buď zrušit, nebo výrazně seškrtat. Ušetřit by tak mohly několik miliard.

„Já myslím, že tak, jak jsou nastaveny, jsou špatně,“ vysvětluje důvody první místopředseda ODS Zbyněk Stanujura s tím, že mnozí senioři slevy vůbec nevyužívají. Například proto, že ze zdravotních důvodů nemůžou cestovat.

Podle místopředsedkyně poslaneckého klubu a místopřesedkyně STAN Věry Kovářové by se pak šestimiliardová částka dala využít tam, kde je to skutečně potřeba, a to na výstavbu základních a mateřských škol.

Už během listopadu a prosince chce pětikoalice seškrtat desítky miliard, hlavně na provozu státu a na neinvestičních dotacích. Nejambicióznější plán má ODS. „My jsme přesvědčeni, že ten schodek rozpočtu pro příští rok by se měl pohybovat někde kolem 250 miliard, a ne těch takřka 377,“ přiblížil Stanjura.

Schodek rozpočtu
Zdroj: ČT2424

Úspory za víc než 126 miliard by ale podle končící vicepremiérky a ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) mohly českou ekonomiku poškodit. „Sto nebo 120 miliard je nereálné seškrtat, pokud samozřejmě byste nechtěli zaškrtit investice, to znamená zastavit výstavbu dálnic, a pokud nechcete snížit platy ve veřejném sektoru včetně učitelů,“ uvedla.

S rozpočtovými škrty v provozních výdajích státu počítají i další strany pětikoalice. Jejich plány jsou ale ve srovnání s ODS skromnější. „Já předpokládám desítky miliard. Jak jsem říkal, jsme omezeni tím, co je stanoveno zákony, a to nejde rychleji, byť bych si představoval úspory výrazně vyšší,“ řekl místopředseda TOP 09 a předseda jejího poslaneckého klubu Jan Jakob.

Snížení o jednotky desítek miliard korun si představuje také předseda KDU-ČSL a poslanec Marian Jurečka.

Věra Kovářová (STAN) připomněla, že proškrtané výdaje musí být po dohodě s koalicí SPOLU. „Mohly by se pohybovat v řádech desítek miliard,“ dodala.

Projednávání rozpočtu začne ve druhé polovině listopadu

Poslanci začnou ve sněmovně projednávat návrh státního rozpočtu na rok 2022 ve druhé polovině listopadu. Hned poté ho chtějí strany rodící se pětikoalice vrátit vládě k přepracování. Pokud by nastoupil během listopadu nový kabinet, chtějí strany pětikoalice předložit seškrtaný rozpočet do sněmovny do poloviny prosince. S tím, že by poslanci stihli nejdůležitější zákon roku schválit do konce prosince, ale nepočítají.

„Pracujeme s variantou, že bude nějakou dobru rozpočtové provizorium. Není to nic nebezpečného, nic katastrofického, je to běžná věc,“ konstatoval Stanjura. Pokud by se jednalo například o měsíční zpoždění, pak by to podle Schillerové velký problém nebyl. Ale každý další měsíc navíc už ano. Nerostou pak například platy, dodala.

Strany pětikoalice by chtěly schválit návrh rozpočtu do konce března.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
před 7 hhodinami

Státní podpora pro výrobu čipů v Rožnově je nejistá, resort s onsemi dál jedná

Vládní podpora 12 miliard korun pro americkou technologickou firmu onsemi je nejasná. Slíbená státní podpora totiž podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) nesplňuje původní podmínky dohody. O dalším postupu se jedná. Firma však nadále potvrzuje zájem v tuzemsku investovat přes 40 miliard korun. Výrobce polovodičů ON Semiconductor Czech Republic, který pod onsemi spadá, loni navýšil zisk a tržby, letos ale propustil 200 zaměstnanců.
před 8 hhodinami

Nezaměstnanost mladých loni vzrostla na 12,4 procenta. Vliv má i nástup AI

Celosvětová míra nezaměstnanosti mladých lidí v loňském roce vzrostla o desetinu procentního bodu na 12,4 procenta. Bez práce tak bylo 67 milionů lidí ve věku 15 až 24 let. Nejvýraznější růst byl v zemích s vysokými příjmy, kde začíná trh práce měnit umělá inteligence (AI). Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila Mezinárodní organizace práce (ILO). V letech 2026 a 2027 by se míra nezaměstnanosti mohla podle předpokladů ustálit na 12,3 procenta.
před 15 hhodinami

Miliardový investiční podvod míří před soud, státní zástupce obžaloval tři lidi

Státní zástupce obžaloval tři lidi z podvodu, porušení pravidel hospodářské soutěže a neoprávněného podnikání v souvislosti s údajným investičním podvodem prostřednictvím společnosti Cryfin. V tiskové zprávě zaslané České televizi to ve středu uvedl žalobce Tomáš Černý z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Obvinění podle vyšetřovatelů způsobili 584 investorům škodu 1,1 miliardy korun. Obviněným hrozí až desetiletý pobyt za mřížemi.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Obalová revoluce „účtuje“ s věčnými chemikáliemi

Startuje velká obalová „revoluce“, od středy platí nová pravidla pro firmy i obchodníky. Přísné limity z obalů potravin prakticky vyloučí takzvané věčné chemikálie, které jsou známé i jako PFAS. Používaly se třeba pro balení jídla z fastfoodů, v krabicích na pizzu nebo v pečicím papíru. Nová pravidla se dotknou i výrobních procesů, což může zvýšit cenu zboží. Výrobci si navíc stěžují, že Evropská unie své technické předpisy pro plánované změny zveřejňuje pozdě.
11. 8. 2026

Brusel oznámil výplatu 897 milionů eur pro Česko z fondu na oživení ekonomik

Evropská komise v úterý oznámila, že Česku vyplatila 897 milionů eur (21,8 miliardy korun) v rámci šesté platby z takzvaného Nástroje pro oživení a odolnost (RRF). Tuzemsko tak z tohoto fondu ze svého národního podílu 8,67 miliardy eur i s nejnovější platbou vyčerpalo 88 procent.
11. 8. 2026

Inflace v červenci zrychlila, máslo ale bylo nejlevnější za šestnáct let

Spotřebitelské ceny v Česku v červenci zrychlily meziroční růst na 1,7 procenta z červnových 1,5 procenta. Meziměsíčně stouply ceny o 0,6 procenta. Svůj předběžný odhad z minulého týdne v úterý potvrdil Český statistický úřad (ČSÚ). Inflaci táhly vzhůru pohonné hmoty, opačně působily potraviny. Máslo bylo nejlevnější za šestnáct let a mléko od počátku sledování jeho ceny.
11. 8. 2026Aktualizováno11. 8. 2026

VideoNízké výkupní ceny mohou ovlivnit soběstačnost v produkci vepřového masa

Na tuzemských jatkách se ve druhém čtvrtletí vyrobilo bezmála 120 tisíc tun masa – meziročně o půl druhého procenta více. Růst se týká především drůbežího. Sektor také několik měsíců řeší nízké výkupní ceny – zejména u mléka a prasat. To může podle agrárníků ovlivnit soběstačnost, která se v tuzemsku u vepřového masa snižuje dlouhodobě. Ještě v roce 2014 se pohybovala kolem 57 procent, předloni to bylo o jedenáct méně. Do letošních statistik se zatím trend nepropsal, vepřového se vyrobilo přibližně stejně jako loni.
11. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.