Rozpočet na příští rok předloží nové sněmovně ještě Babišova vláda. Ta vznikající ho plánuje seškrtat

Nahrávám video
Vznikající kabinet plánuje rozpočtové škrty
Zdroj: ČT24

Do pěti dnů chtějí expertní týmy vznikající vládní koalice uzavřít debaty o programu. Do tří týdnů pak plánují zástupci ODS, lidovců, TOP 09, Pirátů a Starostů uzavřít koaliční smlouvu. Státní rozpočet na příští rok ale předloží nové sněmovně ještě končící Babišova vláda před předáním moci a vznikající kabinet tak plánuje návrh předělat. ODS, která pravděpodobně obsadí post ministra financí, chce schodek z 376,6 miliardy snížit na 250 miliard.

„Jsme v situaci, kdy se zhoršuje covid, kdy státní rozpočet krvácí, kdy, pokud se nebude konat rychle, budeme patrně v rozpočtovém provizoriu. Takže je dobře, aby se moc předala,“ konstatuje místopředseda hnutí STAN Petr Gazdík.

Dosavadní premiér Andrej Babiš (ANO) už také oznámil, že nechce nic blokovat. Počítá s tím, že vládu předá novému kabinetu. „Tenhle pětiblok, antibabišovský pětiblok, zkrátka je pevný, a proto já s tím nemám problém a předáme to této nové koalici a my budeme v opozici,“ uvedl.

Nastupující strany plánují ušetřit na jízdném

Plošné slevy na jízdné pro důchodce, děti a studenty ve výši 75 procent zřejmě po víc než třech letech skončí. Strany nastupující pětikoalice je chtějí buď zrušit, nebo výrazně seškrtat. Ušetřit by tak mohly několik miliard.

„Já myslím, že tak, jak jsou nastaveny, jsou špatně,“ vysvětluje důvody první místopředseda ODS Zbyněk Stanujura s tím, že mnozí senioři slevy vůbec nevyužívají. Například proto, že ze zdravotních důvodů nemůžou cestovat.

Podle místopředsedkyně poslaneckého klubu a místopřesedkyně STAN Věry Kovářové by se pak šestimiliardová částka dala využít tam, kde je to skutečně potřeba, a to na výstavbu základních a mateřských škol.

Už během listopadu a prosince chce pětikoalice seškrtat desítky miliard, hlavně na provozu státu a na neinvestičních dotacích. Nejambicióznější plán má ODS. „My jsme přesvědčeni, že ten schodek rozpočtu pro příští rok by se měl pohybovat někde kolem 250 miliard, a ne těch takřka 377,“ přiblížil Stanjura.

Schodek rozpočtu
Zdroj: ČT2424

Úspory za víc než 126 miliard by ale podle končící vicepremiérky a ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) mohly českou ekonomiku poškodit. „Sto nebo 120 miliard je nereálné seškrtat, pokud samozřejmě byste nechtěli zaškrtit investice, to znamená zastavit výstavbu dálnic, a pokud nechcete snížit platy ve veřejném sektoru včetně učitelů,“ uvedla.

S rozpočtovými škrty v provozních výdajích státu počítají i další strany pětikoalice. Jejich plány jsou ale ve srovnání s ODS skromnější. „Já předpokládám desítky miliard. Jak jsem říkal, jsme omezeni tím, co je stanoveno zákony, a to nejde rychleji, byť bych si představoval úspory výrazně vyšší,“ řekl místopředseda TOP 09 a předseda jejího poslaneckého klubu Jan Jakob.

Snížení o jednotky desítek miliard korun si představuje také předseda KDU-ČSL a poslanec Marian Jurečka.

Věra Kovářová (STAN) připomněla, že proškrtané výdaje musí být po dohodě s koalicí SPOLU. „Mohly by se pohybovat v řádech desítek miliard,“ dodala.

Projednávání rozpočtu začne ve druhé polovině listopadu

Poslanci začnou ve sněmovně projednávat návrh státního rozpočtu na rok 2022 ve druhé polovině listopadu. Hned poté ho chtějí strany rodící se pětikoalice vrátit vládě k přepracování. Pokud by nastoupil během listopadu nový kabinet, chtějí strany pětikoalice předložit seškrtaný rozpočet do sněmovny do poloviny prosince. S tím, že by poslanci stihli nejdůležitější zákon roku schválit do konce prosince, ale nepočítají.

„Pracujeme s variantou, že bude nějakou dobru rozpočtové provizorium. Není to nic nebezpečného, nic katastrofického, je to běžná věc,“ konstatoval Stanjura. Pokud by se jednalo například o měsíční zpoždění, pak by to podle Schillerové velký problém nebyl. Ale každý další měsíc navíc už ano. Nerostou pak například platy, dodala.

Strany pětikoalice by chtěly schválit návrh rozpočtu do konce března.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 9 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 9 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
před 19 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026

Nezaměstnanost překročila v lednu pět procent

Nezaměstnanost v Česku v lednu meziměsíčně vzrostla o 0,3 procentního bodu na 5,1 procenta. Na zvýšení měl vliv každoroční sezonní nárůst i navýšení podpory v nezaměstnanosti v prvních měsících, které je platné od ledna, uvedl Úřad práce ČR. Analytici také zmiňují vliv flexinovely zákoníku práce a odliv pracovníků z průmyslu. Nezaměstnanost podle nich roste dlouhodobě.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Kabinet mění opatření proti erozi půdy

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) oznámil, že mění požadavky na opatření proti erozi zemědělské půdy. Dále chce také upravit plochu, které se povinnost bránit odnosu části půdy vlivem srážek týká. Aktuálně to je zhruba 65 procent půdy v Česku. Někteří zemědělci upozorňují, že to je jeden z nejpřísnějších standardů v EU, kde je to průměrně 40 procent. Asociace soukromého zemědělství to vysvětluje tím, že v Česku je výrazně vyšší podíl velkých ploch v erozně ohrožených lokalitách.
9. 2. 2026
Načítání...