Rozpočet na příští rok předloží nové sněmovně ještě Babišova vláda. Ta vznikající ho plánuje seškrtat

5 minut
Vznikající kabinet plánuje rozpočtové škrty
Zdroj: ČT24

Do pěti dnů chtějí expertní týmy vznikající vládní koalice uzavřít debaty o programu. Do tří týdnů pak plánují zástupci ODS, lidovců, TOP 09, Pirátů a Starostů uzavřít koaliční smlouvu. Státní rozpočet na příští rok ale předloží nové sněmovně ještě končící Babišova vláda před předáním moci a vznikající kabinet tak plánuje návrh předělat. ODS, která pravděpodobně obsadí post ministra financí, chce schodek z 376,6 miliardy snížit na 250 miliard.

„Jsme v situaci, kdy se zhoršuje covid, kdy státní rozpočet krvácí, kdy, pokud se nebude konat rychle, budeme patrně v rozpočtovém provizoriu. Takže je dobře, aby se moc předala,“ konstatuje místopředseda hnutí STAN Petr Gazdík.

Dosavadní premiér Andrej Babiš (ANO) už také oznámil, že nechce nic blokovat. Počítá s tím, že vládu předá novému kabinetu. „Tenhle pětiblok, antibabišovský pětiblok, zkrátka je pevný, a proto já s tím nemám problém a předáme to této nové koalici a my budeme v opozici,“ uvedl.

Nastupující strany plánují ušetřit na jízdném

Plošné slevy na jízdné pro důchodce, děti a studenty ve výši 75 procent zřejmě po víc než třech letech skončí. Strany nastupující pětikoalice je chtějí buď zrušit, nebo výrazně seškrtat. Ušetřit by tak mohly několik miliard.

„Já myslím, že tak, jak jsou nastaveny, jsou špatně,“ vysvětluje důvody první místopředseda ODS Zbyněk Stanujura s tím, že mnozí senioři slevy vůbec nevyužívají. Například proto, že ze zdravotních důvodů nemůžou cestovat.

Podle místopředsedkyně poslaneckého klubu a místopřesedkyně STAN Věry Kovářové by se pak šestimiliardová částka dala využít tam, kde je to skutečně potřeba, a to na výstavbu základních a mateřských škol.

Už během listopadu a prosince chce pětikoalice seškrtat desítky miliard, hlavně na provozu státu a na neinvestičních dotacích. Nejambicióznější plán má ODS. „My jsme přesvědčeni, že ten schodek rozpočtu pro příští rok by se měl pohybovat někde kolem 250 miliard, a ne těch takřka 377,“ přiblížil Stanjura.

Schodek rozpočtu
Zdroj: ČT2424

Úspory za víc než 126 miliard by ale podle končící vicepremiérky a ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) mohly českou ekonomiku poškodit. „Sto nebo 120 miliard je nereálné seškrtat, pokud samozřejmě byste nechtěli zaškrtit investice, to znamená zastavit výstavbu dálnic, a pokud nechcete snížit platy ve veřejném sektoru včetně učitelů,“ uvedla.

S rozpočtovými škrty v provozních výdajích státu počítají i další strany pětikoalice. Jejich plány jsou ale ve srovnání s ODS skromnější. „Já předpokládám desítky miliard. Jak jsem říkal, jsme omezeni tím, co je stanoveno zákony, a to nejde rychleji, byť bych si představoval úspory výrazně vyšší,“ řekl místopředseda TOP 09 a předseda jejího poslaneckého klubu Jan Jakob.

Snížení o jednotky desítek miliard korun si představuje také předseda KDU-ČSL a poslanec Marian Jurečka.

Věra Kovářová (STAN) připomněla, že proškrtané výdaje musí být po dohodě s koalicí SPOLU. „Mohly by se pohybovat v řádech desítek miliard,“ dodala.

Projednávání rozpočtu začne ve druhé polovině listopadu

Poslanci začnou ve sněmovně projednávat návrh státního rozpočtu na rok 2022 ve druhé polovině listopadu. Hned poté ho chtějí strany rodící se pětikoalice vrátit vládě k přepracování. Pokud by nastoupil během listopadu nový kabinet, chtějí strany pětikoalice předložit seškrtaný rozpočet do sněmovny do poloviny prosince. S tím, že by poslanci stihli nejdůležitější zákon roku schválit do konce prosince, ale nepočítají.

„Pracujeme s variantou, že bude nějakou dobru rozpočtové provizorium. Není to nic nebezpečného, nic katastrofického, je to běžná věc,“ konstatoval Stanjura. Pokud by se jednalo například o měsíční zpoždění, pak by to podle Schillerové velký problém nebyl. Ale každý další měsíc navíc už ano. Nerostou pak například platy, dodala.

Strany pětikoalice by chtěly schválit návrh rozpočtu do konce března.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 3 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
11:26Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 18 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánovčera v 21:00

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
včera v 07:30

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...