Rozpočet na příští rok předloží nové sněmovně ještě Babišova vláda. Ta vznikající ho plánuje seškrtat

Nahrávám video
Vznikající kabinet plánuje rozpočtové škrty
Zdroj: ČT24

Do pěti dnů chtějí expertní týmy vznikající vládní koalice uzavřít debaty o programu. Do tří týdnů pak plánují zástupci ODS, lidovců, TOP 09, Pirátů a Starostů uzavřít koaliční smlouvu. Státní rozpočet na příští rok ale předloží nové sněmovně ještě končící Babišova vláda před předáním moci a vznikající kabinet tak plánuje návrh předělat. ODS, která pravděpodobně obsadí post ministra financí, chce schodek z 376,6 miliardy snížit na 250 miliard.

„Jsme v situaci, kdy se zhoršuje covid, kdy státní rozpočet krvácí, kdy, pokud se nebude konat rychle, budeme patrně v rozpočtovém provizoriu. Takže je dobře, aby se moc předala,“ konstatuje místopředseda hnutí STAN Petr Gazdík.

Dosavadní premiér Andrej Babiš (ANO) už také oznámil, že nechce nic blokovat. Počítá s tím, že vládu předá novému kabinetu. „Tenhle pětiblok, antibabišovský pětiblok, zkrátka je pevný, a proto já s tím nemám problém a předáme to této nové koalici a my budeme v opozici,“ uvedl.

Nastupující strany plánují ušetřit na jízdném

Plošné slevy na jízdné pro důchodce, děti a studenty ve výši 75 procent zřejmě po víc než třech letech skončí. Strany nastupující pětikoalice je chtějí buď zrušit, nebo výrazně seškrtat. Ušetřit by tak mohly několik miliard.

„Já myslím, že tak, jak jsou nastaveny, jsou špatně,“ vysvětluje důvody první místopředseda ODS Zbyněk Stanujura s tím, že mnozí senioři slevy vůbec nevyužívají. Například proto, že ze zdravotních důvodů nemůžou cestovat.

Podle místopředsedkyně poslaneckého klubu a místopřesedkyně STAN Věry Kovářové by se pak šestimiliardová částka dala využít tam, kde je to skutečně potřeba, a to na výstavbu základních a mateřských škol.

Už během listopadu a prosince chce pětikoalice seškrtat desítky miliard, hlavně na provozu státu a na neinvestičních dotacích. Nejambicióznější plán má ODS. „My jsme přesvědčeni, že ten schodek rozpočtu pro příští rok by se měl pohybovat někde kolem 250 miliard, a ne těch takřka 377,“ přiblížil Stanjura.

Schodek rozpočtu
Zdroj: ČT2424

Úspory za víc než 126 miliard by ale podle končící vicepremiérky a ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) mohly českou ekonomiku poškodit. „Sto nebo 120 miliard je nereálné seškrtat, pokud samozřejmě byste nechtěli zaškrtit investice, to znamená zastavit výstavbu dálnic, a pokud nechcete snížit platy ve veřejném sektoru včetně učitelů,“ uvedla.

S rozpočtovými škrty v provozních výdajích státu počítají i další strany pětikoalice. Jejich plány jsou ale ve srovnání s ODS skromnější. „Já předpokládám desítky miliard. Jak jsem říkal, jsme omezeni tím, co je stanoveno zákony, a to nejde rychleji, byť bych si představoval úspory výrazně vyšší,“ řekl místopředseda TOP 09 a předseda jejího poslaneckého klubu Jan Jakob.

Snížení o jednotky desítek miliard korun si představuje také předseda KDU-ČSL a poslanec Marian Jurečka.

Věra Kovářová (STAN) připomněla, že proškrtané výdaje musí být po dohodě s koalicí SPOLU. „Mohly by se pohybovat v řádech desítek miliard,“ dodala.

Projednávání rozpočtu začne ve druhé polovině listopadu

Poslanci začnou ve sněmovně projednávat návrh státního rozpočtu na rok 2022 ve druhé polovině listopadu. Hned poté ho chtějí strany rodící se pětikoalice vrátit vládě k přepracování. Pokud by nastoupil během listopadu nový kabinet, chtějí strany pětikoalice předložit seškrtaný rozpočet do sněmovny do poloviny prosince. S tím, že by poslanci stihli nejdůležitější zákon roku schválit do konce prosince, ale nepočítají.

„Pracujeme s variantou, že bude nějakou dobru rozpočtové provizorium. Není to nic nebezpečného, nic katastrofického, je to běžná věc,“ konstatoval Stanjura. Pokud by se jednalo například o měsíční zpoždění, pak by to podle Schillerové velký problém nebyl. Ale každý další měsíc navíc už ano. Nerostou pak například platy, dodala.

Strany pětikoalice by chtěly schválit návrh rozpočtu do konce března.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Koalice podle Okamury ve sněmovně navrhne zrušení části televizních a rozhlasových poplatků

Vládní koalice chce v úterý ve sněmovně podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby s tělesným postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024, sdělil po jednání koaliční rady předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD). Podle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) by měl zákon platit již od poloviny letošního roku. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) upozornily na dopady na financování.
11:45Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Sdílení elektřiny napříč republikou. Energetické seznamky spárovaly tisíce lidí

Přebytek ze solárních panelů na jedné straně, zájem o levnější proud na straně druhé. Platformy přezdívané energetické seznamky pomocí algoritmu propojují malé výrobce a odběratele elektřiny. Podle statistik oslovených provozovatelů seznamek a Elektroenergetického datového centra (EDC) už spárovaly přes čtyři tisíce lidí. Sdílet elektřinu mohou i domácnosti z opačných konců republiky.
před 10 hhodinami

Létání zdražuje. Aerolinky zvyšují ceny letenek i palivové příplatky

Kvůli konfliktu na Blízkém východě zdražuje cestování letadlem. Aerolinky ruší trasy, zvyšují ceny letenek a zavádějí palivové příplatky. Letecké palivo zdražilo v důsledku konfliktu na Blízkém východě v porovnání s loňským průměrem o 94 procent. Podle aerolinek ceny zvedá i vysoká poptávka po vybraných destinacích. Letenky tak můžou do léta ještě podražit.
před 12 hhodinami

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 15 hhodinami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
včera v 20:03

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
včera v 13:15

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
včera v 08:15

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026
Načítání...