Pro Izrael je velmi těžké, že se ocitl bok po boku zemí jako Rusko, které jsou mezinárodním soudem v Haagu obviňovány z genocidy, protože jeho vlastní národní identita stojí na zkušenosti s genocidou, uvedla v Událostech, komentářích analytička Irena Kalhousová, ředitelka Herzlova centra izraelských studií. Židovský stát podle ní verdikt bude brát vážně, protože si potřebuje udržet svoje postavení ve světě. Vedoucí Centra pro studium Blízkého východu z Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček upozornil, že řada izraelských extremistických politiků prokazatelně ke genocidě vyzývala a je otázkou, jak se k nim nyní postaví izraelská justice a vedení státu.
Obvinění z genocidy Palestinců vznesla proti židovskému státu Jihoafrická republika. Mezinárodní soudní dvůr nyní nařídil Izraeli podniknout veškerá opatření, která jsou v jeho silách, aby genocidě v Gaze zabránil. Židovský stát také vyzval, aby zlepšil humanitární situaci v enklávě. Každý měsíc by měl informovat o tom, jak se mu to daří.
Podle Turečka jde o kompromisní rozuzlení. „Zcela se nesplnila očekávání Jihoafrické republiky, která tu stížnost podala, ale ani Izraele, z jehož tábora zaznívalo, že by mohl být zcela očištěn. Obě strany to zároveň vydávají za své vítězství,“ shrnul expert.
Pro Izrael je těžké, že se dostal do skupiny zemí, jako je Rusko nebo Srbsko, a je obviňován z genocidy, upozornila Kalhousová. „Pro národ, který vznikl po genocidě a jehož národní identita je hodně postavená právě na tom, že si ti lidé prošli genocidou, tak z tohoto pohledu je to pro Izrael velmi těžký moment,“ míní analytička.
Obraz židovského státu ve světě
Rozhodnutí soudu OSN je právně závazné, ale soud nemá nástroje k tomu, aby ho vymáhal. „Pro Izrael je to rozhodnutí, se kterým bude pracovat a které bude brát vážně. Je to začátek celého stání, které může trvat několik let, a Izraeli záleží na tom, jakou má image. Nejde ani tak o to, že soud není schopen rozhodnutí implementovat, ale Izrael potřebuje mít svoji pozici v mezinárodním společenství a toto jeho pozici oslabuje, takže určitě to politici nebudou brát na lehkou váhu,“ podotkla Kalhousová.
Podle tamního premiéra Benjamina Netanjahua se Izrael nicméně bude i nadále bránit v souladu s mezinárodním právem. V reakci na rozhodnutí soudu také znovu odmítl obvinění z genocidy.
„Izraelci tvrdí, že už dělají teď, co po něm soud chce, to znamená, že zajišťují přísun humanitární pomoci do Gazy, nezabíjí záměrně civilisty v Gaze, takže to pro ně není nic nového. Porušení konvence o genocidě ale není jen fyzická likvidace skupiny obyvatel, ale je to i podněcování ke genocidě, a tam těch výroků prokazatelně zazněla celá řada od vysokých izraelských politiků. A haagský soud vyzval, aby Izrael těmto věcem zabraňoval,“ vysvětlil Tureček.
Zajímavé tak podle něj bude, jak se izraelská justice a vedení státu postaví k některým extremistickým politikům. Kalhousová k tomu dodala, že soudní řízení Izrael semklo včetně opozice, které vadí, že Jihoafrická republika používá slovo genocida. „Do určité míry tím Jihoafrická republika oslabila svůj argument, protože kdyby použila jiná slova jako nadměrné užití síly nebo porušování lidských práv, tak by měla mnohem silnější argument, protože tady bude velmi obtížné dokázat, že Izrael měl záměr spáchat genocidu v Gaze,“ podotkla analytička.
Soud nakonec nevydal pokyn k zastavení izraelské vojenské operace v Gaze. „Izrael v posledních týdnech několikrát avizoval, že bude omezovat některé typy vojenských operací. Je to otázka vnitřního kalkulování. I to v tom může hrát roli, že mrtvých civilistů v Gaze bude ubývat,“ myslí si Tureček.
Nástupce Hamásu v Gaze zůstává nejasný
Budoucnost Gazy po válce zůstává nejasná. „Je někdy těžké tam rozlišit mezi teroristickou a státní strukturou. Obávám se, že pokud Hamás zůstane u moci, tak se situace v Gaze výrazně nezlepší, nastolí se období příměří, které dříve nebo později přeruší nějaký konflikt. Takže největší obava je, jak vyřešit situaci v Gaze tak, aby tam přišla nová autorita, která nebude teroristická, a to není jednoduché, protože palestinská samospráva není v dobrém stavu a potřebuje výraznou reformu, a izraelská vláda nechce, aby se vrátila do Gazy,“ upozornila Kalhousová.
Klíčové je podle ní nalézt politické řešení, protože pouze vojenské řešení konflikt nemá. „Trošku bych se obávala přistupovat hned k jednáním o dvoustátním řešení. Vidíme, že se v Gaze zatím vedou ostré boje a je třeba postupné řešení,“ míní analytička s tím, že Izrael po brutálním útoku Hamásu nebude chtít, aby si jím Palestinci vymohli jednání o svém státu.
Podle Turečka bude klíčové nejen, kdo bude na palestinské straně, ale také kdo nahradí současnou izraelskou krajně pravicovou vládu a zda bude Izrael ochoten připustit kompromis.
