Rozsáhlý výpadek elektřiny postihl ve čtvrtek dopoledne část Prahy. Ochromil i městskou hromadnou dopravu – zejména na pravém břehu Vltavy se zastavily tramvaje, problémy byly i v metru, především na trase C. V části města zhasly také semafory na křižovatkách. Hasiči museli zachraňovat desítky lidí z výtahů, které se zastavily. Výpadek neohrozil fungování nemocnic, které mají záložní zdroje elektřiny. Obdobné agregáty využily také velké obchody nebo některá ministerstva. Výpadek trval přibližně hodinu. Kolem jedenácté hodiny dopoledne již jezdila městská hromadná doprava bez omezení.
Kolem tři čtvrtě na devět ve čtvrtek dopoledne přestala dodávat elektřinu rozvodna na pražském Chodově, což vzápětí ochromilo velkou část města. Zhasly domácnosti v Praze 4, 5 a 10. Pražská energetika má v zasažené oblasti asi čtvrtinu svých odběratelů.
Výpadek také způsobil výpadky internetových sítí. Mluvčí O2 Veronika Zachariášová připustila, že několik desítek minut bylo v oblasti postižené výpadkem nefunkční pevné připojení k internetu. „Trvalo jen pár desítek minut a podařilo se velmi rychle opět vrátit do normálu. Nyní jsou již všechny služby plně dostupné,“ ujistila mluvčí. Vodafone žádné podobné výpadky nezaznamenal.
Zastavené tramvaje
Mluvčí dopravního podniku Daniel Šabík uvedl, že se zastavily tramvaje na pravém vltavském břehu od centra k jihu a devět minut nejezdilo ani metro C. Dopravní podnik ihned spustil záložní generátory, díky nimž dojely vlaky, které by jinak zůstaly potmě v tunelech, do nejbližších stanic. „Lidé rozhodně nezůstali v tunelu mezi stanicemi,“ ujistil mluvčí Šabík.
Tramvaje se rozjížděly postupně, jako poslední se obnovil provoz ve východní části Prahy – Hloubětíně nebo Strašnicích. V malé míře ovlivnil výpadek provoz na příměstských železničních tratích, krátkodobě se zastavil provoz mezi Braníkem a Vraným nad Vltavou, potom nabíraly vlaky na trati zpoždění, protože vypadlo zabezpečovací zařízení.
Potíže měla i automobilová doprava. V jihovýchodní části Prahy zhasly semafory na křižovatkách a po dobu výpadku proudu byly uzavřeny tunely Mrázovka a Zlíchovský na Městském okruhu. Na běžný život měla vliv i nefunkčnost některých bankomatů. Že byly některé krátkodobě mimo provoz, připustily Moneta nebo Česká spořitelna.
„Výpadek postihl několik desítek našich bankomatů v dotčené oblasti metropole a část centrály na Budějovické. S ohledem na funkční mobilní datovou síť nebyl však dopad výpadku na fungování centrály dramatický,“ řekl mluvčí spořitelny Filip Hrubý.
Nemocnice, obchody i ministerstva fungovaly díky agregátům
Výpadek se ale zdaleka nedotkl jen dopravy či bank. Hasiči vyjížděli ke dvěma desítkám zaseklých výtahů, odkud vyprošťovali cestující. Mluvčí hasičů Martin Kavka řekl, že přišlo také několik hlášení na kouř ze střech budov, ukázalo se však, že to bylo jen kvůli spouštění záložních dieselových generátorů.
O dodávky proudu přišly i některé pražské nemocnice – Všeobecná fakultní nemocnice, Nemocnice Na Františku a Institut klinické a experimentální medicíny. I když v IKEMu výpadek byl, nedaleká Fakultní Thomayerova nemocnice žádný nezaznamenala. V nemocnicích nicméně mají záložní zdroje, proto nehrozilo omezení péče. Záchranná služba ale vyjížděla k nemocnému člověku, který byl v domácím léčení napojen na kyslíkový přístroj. Ten po výpadku elektřiny přestal fungovat, řekla mluvčí záchranky Jana Poštová.
Výpadek proudu nezaskočil ani operátorky zdravotnického záchranného systému. Navzdory problémům s dodávkami elektřiny si musely poradit s větším množstvím hovorů, převážně od lidí závislých na externím zdroji kyslíku. Díky rychlému obnovení dodávek elektřiny ale nakonec náhradní bomby nebyly potřeba.
Záložní agregáty zajistily, že výpadek neměl vážnější vliv na velké obchody ani na ministerstva spravedlnosti a místního rozvoje, která sídlí v zasažené oblasti. „MMR disponuje motorgenerátorem, takže takto krátký výpadek nijak neomezil činnost,“ ujistil Jiří Landa z oddělení komunikace. Naproti tomu ministerstvo práce a sociálních věcí oznámilo, že po výpadku vypnulo servery ve snaze předejít možným škodám.
Některé menší obchody však musely kvůli výpadku elektřiny zavřít. Přibližně dvacet minut bylo zavřeno deset obchodů Penny, uvedl mluvčí řetězce Tomáš Kubík. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza však ujistil, že výpadek, jaký postihl Prahu, nezpůsobí, že se zkazí zboží. Při přerušení dodávek elektřiny v řádu desítek minut nebo hodiny se podle něj v mrazácích udrží dostatečně nízká teplota, aby v nich uložené zboží nebylo znehodnoceno.
Praha byla „potmě“ hodinu
Bez proudu byla část Prahy zhruba hodinu. Mluvčí Pražské energetiky Petr Holubec uvedl, že poté, co selhala chodovská rozvodna, začala společnost zařizovat dodávky elektřiny do postižených oblastí z jiných rozvoden. Rozvodny jsou v Praze tři, kromě Chodova ještě v Malešicích a Řeporyjích. ČEPS, kterému ta chodovská patří, ale brzy oznámil, že již je pod napětím.
„V 8:48 došlo v rozvodně 400 kV ČEPS na Chodově v Praze k technické poruše, která způsobila krátkodobý výpadek dodávek elektrické energie na území některých městských částí. Napětí v Praze bylo krátce po 09:30 obnoveno,“ uvedla mluvčí správce přenosové soustavy Hana Klímová.
Výpadkem se zabývá i policie. Zatím vyloučila, že by za výpadkem byl kybernetický útok. Městský radní pro správu majetku Jan Chabr (TOP 09) míní, že má chodovská rozvodna nedostatečnou kapacitu přívodních kabelů, což považuje za dlouhodobý problém.
Rozvodnu vypnula automatika
Porucha podle ČEPS nastala kvůli ochraně tlaků izolačního plynu (LOT), která způsobila vypnutí rozvodny. „Tato automatika chrání zařízení při poklesu nebo ztrátě izolačního plynu, čímž předchází vzniku poruchy na elektrickém zařízení. Konkrétní technické příčiny se nyní zjišťují,“ sdělil Lukáš Hrabal z tiskového oddělení společnosti.
„Je několik vlivů, které mohly zasáhnout, víme, že nedošlo k fatálnímu poškození nějakého prvku přenosové soustavy, ani prvku rozvodny Chodov. Mohlo tam dojít třeba i k chybné manipulaci, anebo to mohla být třeba softwarová chyba,“ zamýšlí se energetický konzultant Martin Apko.
Elektrická rozvodna Chodov je v provozu od roku 1997. Před třemi lety ji nechala ČEPS za zhruba 300 milionů korun zrekonstruovat a rozšířit její kapacitu. Problémy s dodávkami proudu v Praze vznikly v rozvodně na Chodově i v minulosti.
Výpadky proudu v Praze se stávají, například v říjnu 2020 zhasla oblast Holešovic a Dejvic, tehdy to bylo kvůli poruše v holešovické rozvodně. I v tomto případě se zastavily tramvaje. Výpadek se tehdy podařilo nahradit po půl hodině. V Česku bývají nejčastějšími příčinami výpadků elektřiny živelní události, zejména větrné bouře. Velmi dlouho zůstávaly bez elektřiny oblasti zasažené velkými povodněmi, jako byly ty z let 1997 a 2002.
V červenci 2006 hovořil ČEPS o bezprostředním riziku blackoutu, tedy velmi rozsáhlého výpadku kvůli přetížení sítě. Nakonec se jej podařilo odvrátit, avšak za cenu omezení odběru velkými firmami.
