Čeští experti chtějí stabilizovat elektrárny s obnovitelnými zdroji. Pracují na záruce před blackouty

2 minuty
Události: Čeští experti vyrábějí zařízení, které má předejít blackoutům
Zdroj: ČT24

Už víc než třetina elektřiny v Evropské unii pochází z obnovitelných zdrojů, v krizových situacích ale zatím nemusejí zcela vyhovovat. Aby svedly regulovat výkon tak, jak to dovedou klasické elektrárny, pracuje nyní expertní tým na úložišti elektrické energie.

Přenosová síť v celé Evropě tvoří jeden složitě propojený organismus. 8. ledna se ale rozdělil na dvě poloviny. Asi na 15 sekund měl střídavý proud na severovýchodě výrazně nižší frekvenci než na jihovýchodě. Příčinou byla série poruch na Balkánu.

„Byl tady okamžitý nedostatek výkonu. A na druhé straně na jihovýchodě byl okamžitý přebytek výkonu. Na to reagují elektrárny tím, že tam výkon snížily, u nás výkon zvýšily,“ vysvětluje Miroslav Šula, ředitel sekce dispečerského řízení společnosti ČEPS.

Klíčová byla schopnost rychle regulovat výkon. Jak se ukázalo například v Rakousku, stabilitě sítě ale příliš nepomáhají zdroje ze slunce nebo větru. Jejich postavení by mohl v budoucnu zlepšit výzkum podpořený Technologickou agenturou ČR.

Experimentální zařízení

Jedním ze způsobů, jak tyto výpadky minimalizovat, je ukládat přebytky energie například do tepla. Za tímto účelem vyvíjejí experti z centra výzkumu Řež experimentální zařízení, které by to mělo umožnit.

„V době, kdy mám v síti přebytky, hrozí případné přepětí, ukládám energii do našeho úložiště. Ve chvíli, kdy je například špička a je zvýšené množství energie, tak energii potom vyrábím a vracím zpět do sítě,“ říká hlavní řešitel projektu Otakar Frýbort.

Přebytečnou energii – například z období, kdy hodně foukalo a svítilo slunce – má systém ukládat v podobě tepla do slitiny hliníku a křemíku. Začít měnit teplo opět na elektřinu by i za přispění nové inovativní technologie výměny tepla prostřednictvím superkritického CO2 mělo trvat asi 15 minut.

To je sice na okamžité řešení krizové situace pomalé, ovšem mohlo by to pomoci síť s čím dál větším podílem obnovitelné energie dlouhodobě stabilizovat. Funkční prototyp této takzvané bezemisní teplárny hodlají mít vědci do 10 let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropské řeky jsou plné mikroplastů. Včetně Labe

Ve srovnání s řekami v Africe a Asii jsou ty evropské řádově čistější. Přesto je podle sérií nových výzkumů i jejich voda znečištěná podle vědců znepokojujícím množstvím částeček umělých hmot.
před 18 hhodinami

Na vzdálené planetě by mohl existovat život, naznačují zjištění vědců

Vědci objevili pomocí vesmírného teleskopu náznaky života na vzdálené planetě. Tým expertů z Cambridgeské univerzity zkoumal atmosféru na planetě s názvem K2-18b a našel známky molekul, které na Zemi produkují pouze jednoduché organismy, napsal britský server BBC. Jistotu ale badatelé ještě nemají.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný

V úterý zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný, bylo mu 79 let. Informaci Institutu Cervantes potvrdila agentuře ČTK Monika Brenišínová ze Střediska ibero-amerických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde Opatrný působil. Byl předním znalcem vývoje česko-latinskoamerických vztahů a uznávaným expertem na dějiny Kuby a obecné problémy světových dějin.
16. 4. 2025Aktualizováno16. 4. 2025

Dva druhy českých lišejníků by mohly růst i na Marsu, naznačil výzkum

Vědci poprvé prokázali, že některé druhy lišejníků mohou přežít podmínky podobné těm na Marsu. A to včetně smrtícího ionizujícího záření, které těmto odolným organismům nedokázalo zabránit, aby téměř normálně rostly.
16. 4. 2025

Vědci poprvé natočili „kolosálního kalmara“ u něj doma

Vědci na palubě výzkumného plavidla zachytili vůbec první potvrzené záběry exempláře kalmara Hamiltonova (Mesonychoteuthis hamiltoni) v jeho přirozeném prostředí. Dospělí jedinci s přezdívkou kolosální oliheň, kteří byli zatím zkoumáni jen díky nálezům v žaludcích velryb, náhodným výlovům nebo ze záběrů rybářů, mohou, podle Schmidtova oceánského institutu, dorůstat délky kolem sedmi metrů. Mládě na snímku měří 30 centimetrů.
16. 4. 2025

Tričko, které upozorní řidiče na mikrospánek, vyvíjejí na univerzitě v Liberci

Blížící se mikrospánek nebo únavu řidiče za volantem pozná tričko, které vyvíjejí vědci na katedře oděvnictví Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci. Senzory změří zpomalující se dech a spustí alarm. Podle dopravních expertů stojí mikrospánek nebo nepozornost v důsledku únavy až za pětinou dopravních nehod.
16. 4. 2025

EK poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě

Evropská komise (EK) poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě, informovalo v úterý generální ředitelství EK pro zdraví. Přípravek Lecanemab je však vhodný jen pro velmi malou část pacientů, u kterých může nemoc trochu zpomalit, napsala agentura DPA.
15. 4. 2025

Antibiotika mohou zhoršit reakci kojenců na očkování, zjistila studie

Lidstvo nemá účinnější ochranu dětí před nakažlivými nemocemi, než jsou vakcíny. Řada faktorů ale může zhoršit reakci na ně. Vědci teď našli řešení na rozšířený problém.
15. 4. 2025
Načítání...