Premiér Andrej Babiš (ANO) je připraven vypovědět koaliční smlouvu, pokud by ministryně práce a sociálních věcí z ČSSD Jana Maláčová předložila jako poslanecký návrh zavedení bankovní daně. Maláčová o takové možnosti hovořila v Otázkách Václava Moravce. Babiš však věří, že jde o marketingový tah - upozornil, že zdanění bank není v programovém prohlášení vlády ani v koaliční smlouvě. Andrej Babiš byl hostem úterních Událostí, komentářů.
Pokud Maláčová navrhne bankovní daň, skončí koalice, pohrozil Babiš
Události, komentáře: S Andrejem Babišem o energetice, H-Systemu, sporech o daně i nezávislost justice (zdroj: ČT24)
Jana Maláčová (ČSSD) v neděli v Otázkách Václava Moravce uvedla, že uvažuje o navržení bankovní daně cestou návrhu nikoli vládního, ale poslaneckého, který by předložila. I to je ale pro koaliční ANO nepřijatelné.
„Ve chvíli, kdy to navrhnou, tak je to porušení koaliční smlouvy a my tu smlouvu vypovíme,“ řekl předseda ANO a premiér Andrej Babiš.
Maláčovou ale obvinil, že „pojala resort jako marketingovou agenturu, stále vypouští takové věci“. Babiš proto věří, že zavedení bankovní daně ministryně nakonec nenavrhne. „Bylo by dobré, aby si ČSSD konečně přečetla programové prohlášení vlády a koaliční smlouvu. Bankovní daň tam není,“ dodal.
Sociální demokraté hovoří o bankovní dani v souvislosti s růstem výdajů státu na zvyšující se důchody a platy. Andrej Babiš připustil, že „příští rok rostou důchody o 38 miliard – a to je přesně deficit“. Domnívá se ale, že investiční fond, na jehož založení se s bankami dohodl, je maximum možného a zavedení nové daně by bylo kontraproduktivní.
„V momentě, kdy navýšíte daně firmám, co ony udělají? Vezmou peníze lidem. Takže všechny její návrhy jsou proti občanům ČR, proti zaměstnancům,“ řekl k návrhu Maláčové Babiš.
Podle premiéra se státu nakonec ještě podaří sehnat peníze jinde. Zmínil se o devatenácti miliardách, které zadržuje Evropská unie kvůli problémům s dotacemi, ale očekává, že do konce roku přijdou. „Situace je skvělá,“ věří Babiš.
Uhlíkovou neutralitu do roku 2040 premiér slíbit nechce
Vláda se ovšem nemusí zabývat pouze současným stavem ekonomiky, ale i budoucností. Jedním z hlavních témat je energetika a omezování spalování uhlí. Podle člena uhelné komise za Zelený kruh Jiřího Koželuha by měly průmyslové země odstoupit od uhlí na začátku 30. let. Z vyjádření politiků ale vyplývá, že v Česku se to nejspíše nepodaří. Kdy se přestane v elektrárnách spalovat uhlí, zatím nevědí.
Odkazují právě na komisi, jejímž je Koželuh členem. „Chceme, aby tento poradní orgán navrhl vládě nejpozději do konce září 2020, jakým způsobem přestaneme spalovat uhlí, potažmo těžit uhlí,“ řekl premiér Andrej Babiš.
Nechtěl se přihlásit ani k tomu, že by rozhodující datum bylo před rokem 2040. „My k tomu přistupujeme seriózně. Na klimatickém summitu v New Yorku bylo strašně moc projevů. Ale nejsou to seriózní projevy. (…) Mohl jsem tam vystoupit a říct, my budeme CO2 neutrální v roce 2040. Ale proč bych to dělal, když to není pravda?,“ uvedl Babiš.
Dodal, že se Česko zavázalo ve velkém sázet stromy. Do roku 2025 jich má vyrůst milion. „A vysadíme miliardy sazenic,“ slíbil český premiér.
Domnívá se, že není možné jednoduše srovnat Česko s jinými zeměmi, které již termín znají a zřejmě uhlí přestanou spalovat dříve. „Jsme průmyslová země. Každá země v Evropě má jinou pozici,“ míní Babiš. Zároveň ale ujistil, že jeho vláda skutečně usiluje o to, aby se energetika s uhlím rozloučila.
„My klimatickou změnu bereme velice vážně a máme velice konkrétní plán. Že dochází ke klimatické změně, je nezpochybnitelné a my to víme,“ podotkl.
Babiš odmítl, že by měl vliv na Agrofert. „Kdybych šel na valnou hromadu, vyhodí mě“
Andrej Babiš se v posledních letech nemusel se svými politickými oponenty potýkat pouze kvůli tématům, která souvisela přímo s činností vlády, ale také kvůli svému trestnímu stíhání. To ukončilo Městské státní zastupitelství v Praze v září, v poslední den měsíce středočeský krajský úřad také ukončil přestupkové řízení, ve kterém se zabýval podezřením, že má Babiš stále vliv na své firmy.
Organizace Transparency International (TI) je ale přesvědčena, že rozhodnutí úřadu není správné a že vliv na firmy uložené ve svěřenských fondech přetrvává.
„Stojí za Agrofertem, ovládá ho, je jeho konečným majitelem i beneficientem, kdykoliv může akcie převést sám na sebe,“ řekl o Babišovi ředitel české pobočky TI David Ondračka.
To premiér odmítl. „Kdybych šel na valnou hromadu Agrofertu, tak mě vyhodí u dveří. Když se Sobotka s Kalouskem domluvili na lex Babiš a Babiš postupoval podle lex Babiš, to znamená, vzal firmu, dal ji do svěřenského fondu, nemám na ni žádný vliv, odešel jsem v lednu 2014, nemohu jít ani na valnou hromadu, neovládám to,“ ujistil.