Maláčová zvažuje minimální zaručený důchod. Financovala by jej daň z příjmů právnických osob

Nahrávám video

Zavedení nultého důchodového pilíře, tedy státem zaručené minimální penze, zvažuje ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Mohl by podle ní být financován zejména z daní právnických osob (firem), „protože ty jsou u nás velmi nízké“.  Uvedla to v Otázkách Václava Moravce. Ekonomka Helena Horská na to reagovala upozorněním, že právnické osoby mají „rychlé nohy“ a budou-li příliš zdaňovány, utečou.

Reformu důchodů chce ministryně Maláčová představit letos v prosinci. Připustila, že se vrací k pojmu reforma, zatímco dříve upřednostňovala slovo adaptace. Jednou ze změn má být to, že Česká správa sociálního zabezpečení bude posílat lidem ke kulatým (40., 50., 60.) narozeninám dopis, ve kterém je bude informovat o přibližné výši jejich důchodu. Vzniknout by také mohl národní (státní) důchodový fond.

Současný první důchodový pilíř, průběžný, by tak mohl být rozdělen na nultý (zaručený minimální důchod po odpracování zatím neurčeného počtu let, bez ohledu na výši odvodů) a  první, financovaný ze sociálního pojištění (tedy zásluhový, podle délky a výše odvodů). Druhý pilíř, který zavedla vláda Petra Nečase, byl již zrušen. Třetí pilíř nyní tvoří penzijní připojištění. 

Zvýšení důchodů
Zdroj: ČT24

Maláčová zdůraznila, že návrh nechce prosazovat „na sílu“ jako Nečasova vláda, a ráda by dosáhla shody napříč politickými stranami. I vzhledem k dlouhodobosti navržených změn, které přesahují funkční období politiků.  

Nyní se nejnižší důchody v Česku pohybuji kolem čtyř tisíc korun. Ministryně nechtěla uvést žádná čísla, jak vysoký by státem garantovaný minimální důchod mohl být. 

První místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová se domnívá, že daň z příjmů právnických osob je neúměrně nízká, a o tom se Piráti chtějí bavit. Připomněla i velký odliv zisků do zahraničí. 

Zatím nevidí konkrétní dopad chystaných opatření, jak je Maláčová připravuje, na jednotlivé důchodce. Její strana by chtěla motivovat lidi k tomu, aby dobrovolně pracovali i v seniorském věku. 

Ekonomka Horská se v pořadu několikrát ministryně ptala, jak vše ufinancuje. Připomněla, že už nyní přes státní rozpočet protéká (je přerozdělováno) více než 40 procent ekonomiky. Bude-li to pokračovat, vzroste to přes polovinu a stále, stále výš. „To jsme, s prominutím, zpátky v socialismu.“

Maláčová uvedla, že přes vznik Národního rozvojového fondu, domluveného premiérem Andrejem Babišem (ANO) se čtyřmi největšími bankami, je stále příznivkyní zavedení bankovní daně. Je připravena ji podat i jako poslanecký návrh vzhledem k tomu, že koaliční partner, hnutí ANO, ji zásadně odmítá. 

Ministryně zdůraznila, že zdanění práce a spotřeby je v Česku neúměrně vysoké - což zatěžuje nejnižší příjmové skupiny. Sociální demokracie si podle ní nemyslí, že by obrovské výdaje v sociální oblasti měli financovat ti nejslabší, ale že musí být spravedlivé rozdělení břemene. Dodala, že sociální demokracií zvažovaná sektorová daň není jen o bankách, ale i o dalších odvětvích. 

Národní rozvojový fond považuje ministryně Maláčová za výsměch: „Neměli bychom se plazit před bankami,“ uvedla. Kladně odpověděla na otázku moderátora, zda souhlasí, že se premiér tímto nápadem vysmál české veřejnosti.  

Maláčová poukázala také na různé nesmyslné daňové výjimky, jejichž odbouráváním by mohl vzniknout důležitý zdroj peněz pro státní rozpočet. Dodala rovněž, že zatímco žijeme v 21. století, daňový systém máme jako z 90. let minulého století. 

Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská
Zdroj: ČT24

Podle Maláčové „bychom se měli systémově podívat na strukturu daní v Česku“. Na to Horská uvedla, že sektorová daň není systémový pohled na dění. Podle ekonomky se hospodářství rychle mění a stát přestává umět zdanit nové ekonomické transfery. Se skutečně systémovou změnou, která by modernizovala současný systém, by proto souhlasila.

Horská: Banky také investují do technologického pokroku, což stát nedělá

Horská souhlasila, že banky mají rekordní zisky a velkou část odvádějí do zahraničí, ale dodala, že také výrazně investují  do české ekonomiky. „Do rozvoje, do jejího technologického pokroku, což stát nedělá“. Horská pracuje jako hlavní ekonomka Raiffeisenbank. 

K možnosti zavedení sektorové daně Richterová uvedla, že je to rozhodně něco, o čem se Piráti chtějí bavit. Jako příklad zmínila možnost zdanění těžby nerostných surovin.   

První místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

USA požadují uvolnění evropských rezerv nafty, Německu a Francii hrozí embargem

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vyzvala Německo a Francii, aby pomohly zmírnit světové ceny paliv uvolněním nafty z nouzových rezerv. Pohrozila, že v opačném případě by tyto země mohly čelit zákazu vývozu nafty z USA. Informovala o tom agentura Reuters, odvolává se na zdroje blízké rozhovorům. Washington prý žádá, aby celá EU v příštích šesti měsících uvolnila 120 milionů barelů nafty. Evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič řekl, že Unie usiluje ohledně snižování cen nafty o koordinovaný postup.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoPlynu je dostatek, ale méně než dřív. Odborníci čekají zdražení smluv

S nekončícím napětím na Blízkém východě roste význam zkapalněného plynu. Terminál v nizozemském Eemshavenu, který stát přes společnost ČEZ využívá, odbavil za čtyři roky fungování 92 lodí se surovinou určenou pro české spotřebitele. Celkem jí přivezly přes osm miliard kubíků. Aktuálně dodávky pokrývají skoro čtvrtinu tuzemských potřeb. Podle analytiků se Evropa momentálně bez LNG neobejde, přestože se v uplynulých letech začala chovat šetrněji. Odborníci uvádějí, že je plynu dostatek, i když kvůli výpadku dodávek přes Hormuzský průliv méně než dříve. A to ho zdražuje. V příštích měsících pak analytici očekávají i zdražení smluv na dobu neurčitou, proto radí si aktuální ceny zafixovat.
před 7 hhodinami

Maximální prodejní ceny pohonných hmot v pátek klesnou

Maximální prodejní cena nafty u čerpacích stanic v pátek klesne o 14 haléřů na 48,58 koruny za litr. Cena benzinu se sníží o 22 haléřů na 45,92 koruny za litr, určilo ministerstvo financí. Vláda ceny pohonných hmot reguluje od čtvrtka, opatření má zatím platit do konce října. Kabinet k němu přistoupil v reakci na prudké zdražování paliv v posledních týdnech.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Rýn se nadále potýká s nedostatkem vody, u městečka Kaub je hladina na minimu

Jeden z největších evropských veletoků se i na konci září potýká s nedostatkem vody. Hladina na středním toku Rýna v kritickém úseku u městečka Kaub ve spolkové zemi Porýní-Falc dál kolísá kolem historického minima. Pro místní obyvatele jde o nezvyklý a šokující fenomén. Zároveň jde o vážný problém pro lodní dopravu.
30. 9. 2026‌‌

VideoRozpočet je prorůstový a proinvestiční, míní Havlíček. Pádu vlády se nebojí

„Musí si sehnat podporu ti, kteří nám chtějí vyjádřit nedůvěru,“ řekl v pořadu Interview ČT24 ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) k jednání o vyslovení nedůvěry vládě. Předpokládá, že kabinet v hlasování vyvolaném sněmovní opozicí podpoří všichni koaliční poslanci, aniž by si od jednotlivých zákonodárců zjišťovali jasné stanovisko. Spory uvnitř koalice ohledně navrhovaného rozpočtu vnímá jako běžné neshody, které se daří řešit. „My se domníváme, že to, na čem jsme se dohodli s Motoristy i s SPD, tedy, že se to v průběhu příštího roku i v důsledku určitých změn v legislativě stáhne o dvacet miliard, že to je dělatelné,“ dodal. Zopakoval, že vláda dělá prorůstovou a proinvestiční fiskální politiku, což podle něho nedávno ocenily i ratingové agentury. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 9. 2026‌‌

Volkswagen kvůli škrtům vypovídá v Německu téměř všechny kolektivní smlouvy

Německý automobilový koncern Volkswagen přezkoumá budoucí mzdovou dohodu s odborovým svazem IG Metall a k 31. prosinci letošního roku vypoví několik stávajících kolektivních smluv, aby získal větší prostor pro plánované snižování počtu zaměstnanců. Odbory oznámený krok označily za velké zklamání a pohrozily vyhrocením sporu včetně stávek. Ty by podle agentury Reuters začaly od 1. ledna, kdy vyprší současné příměří.
30. 9. 2026Aktualizováno30. 9. 2026‌‌

Vláda v rozpočtu na rok 2027 zvýšila výdaje pro vnitro či školství

Vláda při projednávání státního rozpočtu na příští rok zvýšila proti původnímu návrhu ministerstva financí výdaje zejména u ministerstev vnitra, práce a sociálních věcí, školství a průmyslu a obchodu. Snížily se zejména výdaje v kapitole všeobecná pokladní správa, která zahrnuje mimo jiné vládní rozpočtovou rezervu. Vláda návrh státního rozpočtu schválila minulý týden, podrobnosti o něm zveřejnila v knihovně legislativních materiálů ve středu. Odpoledne už návrh obdrželi poslanci.
30. 9. 2026‌‌

Ministerstvo financí stanovilo maximální ceny pohonných hmot na čtvrtek

Maximální prodejní cena nafty bude ve čtvrtek 48,72 koruny za litr, u benzinu bude 46,14 koruny za litr. V cenovém věstníku to ve středu nařídilo ministerstvo financí. Vláda k regulaci cen pohonných hmot přistoupila kvůli jejich výraznému zdražení v posledních týdnech. Cenové stropy na jednotlivé dny zatím bude ministerstvo financí určovat do konce října.
30. 9. 2026Aktualizováno30. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.