Maláčová zvažuje minimální zaručený důchod. Financovala by jej daň z příjmů právnických osob

Nahrávám video
Otázky Václava Moravce: Komu pomůže stát?
Zdroj: ČT24

Zavedení nultého důchodového pilíře, tedy státem zaručené minimální penze, zvažuje ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Mohl by podle ní být financován zejména z daní právnických osob (firem), „protože ty jsou u nás velmi nízké“.  Uvedla to v Otázkách Václava Moravce. Ekonomka Helena Horská na to reagovala upozorněním, že právnické osoby mají „rychlé nohy“ a budou-li příliš zdaňovány, utečou.

Reformu důchodů chce ministryně Maláčová představit letos v prosinci. Připustila, že se vrací k pojmu reforma, zatímco dříve upřednostňovala slovo adaptace. Jednou ze změn má být to, že Česká správa sociálního zabezpečení bude posílat lidem ke kulatým (40., 50., 60.) narozeninám dopis, ve kterém je bude informovat o přibližné výši jejich důchodu. Vzniknout by také mohl národní (státní) důchodový fond.

Současný první důchodový pilíř, průběžný, by tak mohl být rozdělen na nultý (zaručený minimální důchod po odpracování zatím neurčeného počtu let, bez ohledu na výši odvodů) a  první, financovaný ze sociálního pojištění (tedy zásluhový, podle délky a výše odvodů). Druhý pilíř, který zavedla vláda Petra Nečase, byl již zrušen. Třetí pilíř nyní tvoří penzijní připojištění. 

Zvýšení důchodů
Zdroj: ČT24

Maláčová zdůraznila, že návrh nechce prosazovat „na sílu“ jako Nečasova vláda, a ráda by dosáhla shody napříč politickými stranami. I vzhledem k dlouhodobosti navržených změn, které přesahují funkční období politiků.  

Nyní se nejnižší důchody v Česku pohybuji kolem čtyř tisíc korun. Ministryně nechtěla uvést žádná čísla, jak vysoký by státem garantovaný minimální důchod mohl být. 

První místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová se domnívá, že daň z příjmů právnických osob je neúměrně nízká, a o tom se Piráti chtějí bavit. Připomněla i velký odliv zisků do zahraničí. 

Zatím nevidí konkrétní dopad chystaných opatření, jak je Maláčová připravuje, na jednotlivé důchodce. Její strana by chtěla motivovat lidi k tomu, aby dobrovolně pracovali i v seniorském věku. 

Ekonomka Horská se v pořadu několikrát ministryně ptala, jak vše ufinancuje. Připomněla, že už nyní přes státní rozpočet protéká (je přerozdělováno) více než 40 procent ekonomiky. Bude-li to pokračovat, vzroste to přes polovinu a stále, stále výš. „To jsme, s prominutím, zpátky v socialismu.“

Maláčová uvedla, že přes vznik Národního rozvojového fondu, domluveného premiérem Andrejem Babišem (ANO) se čtyřmi největšími bankami, je stále příznivkyní zavedení bankovní daně. Je připravena ji podat i jako poslanecký návrh vzhledem k tomu, že koaliční partner, hnutí ANO, ji zásadně odmítá. 

Ministryně zdůraznila, že zdanění práce a spotřeby je v Česku neúměrně vysoké - což zatěžuje nejnižší příjmové skupiny. Sociální demokracie si podle ní nemyslí, že by obrovské výdaje v sociální oblasti měli financovat ti nejslabší, ale že musí být spravedlivé rozdělení břemene. Dodala, že sociální demokracií zvažovaná sektorová daň není jen o bankách, ale i o dalších odvětvích. 

Národní rozvojový fond považuje ministryně Maláčová za výsměch: „Neměli bychom se plazit před bankami,“ uvedla. Kladně odpověděla na otázku moderátora, zda souhlasí, že se premiér tímto nápadem vysmál české veřejnosti.  

Maláčová poukázala také na různé nesmyslné daňové výjimky, jejichž odbouráváním by mohl vzniknout důležitý zdroj peněz pro státní rozpočet. Dodala rovněž, že zatímco žijeme v 21. století, daňový systém máme jako z 90. let minulého století. 

Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská
Zdroj: ČT24

Podle Maláčové „bychom se měli systémově podívat na strukturu daní v Česku“. Na to Horská uvedla, že sektorová daň není systémový pohled na dění. Podle ekonomky se hospodářství rychle mění a stát přestává umět zdanit nové ekonomické transfery. Se skutečně systémovou změnou, která by modernizovala současný systém, by proto souhlasila.

Horská: Banky také investují do technologického pokroku, což stát nedělá

Horská souhlasila, že banky mají rekordní zisky a velkou část odvádějí do zahraničí, ale dodala, že také výrazně investují  do české ekonomiky. „Do rozvoje, do jejího technologického pokroku, což stát nedělá“. Horská pracuje jako hlavní ekonomka Raiffeisenbank. 

K možnosti zavedení sektorové daně Richterová uvedla, že je to rozhodně něco, o čem se Piráti chtějí bavit. Jako příklad zmínila možnost zdanění těžby nerostných surovin.   

První místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EK chce změnit pravidla fúzí, aby vznikali silní konkurenti firem z USA a Číny

Evropská komise (EK) plánuje přepracovat pravidla pro fúze. Chce odstranit některé překážky bránící vzniku velkých lokálních firem schopných konkurovat velkým podnikům ze Spojených států a Číny. Byla by to první zásadní revize politiky fúzí a akvizic za dvacet let, upozornila agentura Bloomberg.
před 5 mminutami

Ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta, odhaduje ČSÚ

Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.
12:03Aktualizovánopřed 4 hhodinami

„Zběhnutí“ Emirátů je ranou pro Saúdy. Může rozkolísat ceny ropy

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.
před 5 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 22 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánovčera v 18:23

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánovčera v 16:16

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...