Zavedení nultého důchodového pilíře, tedy státem zaručené minimální penze, zvažuje ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Mohl by podle ní být financován zejména z daní právnických osob (firem), „protože ty jsou u nás velmi nízké“. Uvedla to v Otázkách Václava Moravce. Ekonomka Helena Horská na to reagovala upozorněním, že právnické osoby mají „rychlé nohy“ a budou-li příliš zdaňovány, utečou.
Maláčová zvažuje minimální zaručený důchod. Financovala by jej daň z příjmů právnických osob
61 minut
Otázky Václava Moravce: Komu pomůže stát?
Reformu důchodů chce ministryně Maláčová představit letos v prosinci. Připustila, že se vrací k pojmu reforma, zatímco dříve upřednostňovala slovo adaptace. Jednou ze změn má být to, že Česká správa sociálního zabezpečení bude posílat lidem ke kulatým (40., 50., 60.) narozeninám dopis, ve kterém je bude informovat o přibližné výši jejich důchodu. Vzniknout by také mohl národní (státní) důchodový fond.
Současný první důchodový pilíř, průběžný, by tak mohl být rozdělen na nultý (zaručený minimální důchod po odpracování zatím neurčeného počtu let, bez ohledu na výši odvodů) a první, financovaný ze sociálního pojištění (tedy zásluhový, podle délky a výše odvodů). Druhý pilíř, který zavedla vláda Petra Nečase, byl již zrušen. Třetí pilíř nyní tvoří penzijní připojištění.
Zvýšení důchodů
Maláčová zdůraznila, že návrh nechce prosazovat „na sílu“ jako Nečasova vláda, a ráda by dosáhla shody napříč politickými stranami. I vzhledem k dlouhodobosti navržených změn, které přesahují funkční období politiků.
Nyní se nejnižší důchody v Česku pohybuji kolem čtyř tisíc korun. Ministryně nechtěla uvést žádná čísla, jak vysoký by státem garantovaný minimální důchod mohl být.
První místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová se domnívá, že daň z příjmů právnických osob je neúměrně nízká, a o tom se Piráti chtějí bavit. Připomněla i velký odliv zisků do zahraničí.
Zatím nevidí konkrétní dopad chystaných opatření, jak je Maláčová připravuje, na jednotlivé důchodce. Její strana by chtěla motivovat lidi k tomu, aby dobrovolně pracovali i v seniorském věku.
Ekonomka Horská se v pořadu několikrát ministryně ptala, jak vše ufinancuje. Připomněla, že už nyní přes státní rozpočet protéká (je přerozdělováno) více než 40 procent ekonomiky. Bude-li to pokračovat, vzroste to přes polovinu a stále, stále výš. „To jsme, s prominutím, zpátky v socialismu.“
Maláčová uvedla, že přes vznik Národního rozvojového fondu, domluveného premiérem Andrejem Babišem (ANO) se čtyřmi největšími bankami, je stále příznivkyní zavedení bankovní daně. Je připravena ji podat i jako poslanecký návrh vzhledem k tomu, že koaliční partner, hnutí ANO, ji zásadně odmítá.
Ministryně zdůraznila, že zdanění práce a spotřeby je v Česku neúměrně vysoké - což zatěžuje nejnižší příjmové skupiny. Sociální demokracie si podle ní nemyslí, že by obrovské výdaje v sociální oblasti měli financovat ti nejslabší, ale že musí být spravedlivé rozdělení břemene. Dodala, že sociální demokracií zvažovaná sektorová daň není jen o bankách, ale i o dalších odvětvích.
Národní rozvojový fond považuje ministryně Maláčová za výsměch: „Neměli bychom se plazit před bankami,“ uvedla. Kladně odpověděla na otázku moderátora, zda souhlasí, že se premiér tímto nápadem vysmál české veřejnosti.
Maláčová poukázala také na různé nesmyslné daňové výjimky, jejichž odbouráváním by mohl vzniknout důležitý zdroj peněz pro státní rozpočet. Dodala rovněž, že zatímco žijeme v 21. století, daňový systém máme jako z 90. let minulého století.
Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská
Podle Maláčové „bychom se měli systémově podívat na strukturu daní v Česku“. Na to Horská uvedla, že sektorová daň není systémový pohled na dění. Podle ekonomky se hospodářství rychle mění a stát přestává umět zdanit nové ekonomické transfery. Se skutečně systémovou změnou, která by modernizovala současný systém, by proto souhlasila.
Horská: Banky také investují do technologického pokroku, což stát nedělá
Horská souhlasila, že banky mají rekordní zisky a velkou část odvádějí do zahraničí, ale dodala, že také výrazně investují do české ekonomiky. „Do rozvoje, do jejího technologického pokroku, což stát nedělá“. Horská pracuje jako hlavní ekonomka Raiffeisenbank.
K možnosti zavedení sektorové daně Richterová uvedla, že je to rozhodně něco, o čem se Piráti chtějí bavit. Jako příklad zmínila možnost zdanění těžby nerostných surovin.
První místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová
