Lex Babiš

Téma střetu zájmů předsedy ANO Andreje Babiše je po říjnových volbách opět na scéně. Pravděpodobný nový budoucí premiér totiž ve funkci předsedy vlády nesmí vlastnit firmu, která by čerpala dotace či obchodovala se státem. V případě Agrofertu jde přitom ročně minimálně o stovky milionů korun. Novela zákona, která střet zájmů členů kabinetu řeší, vznikla v roce 2017 a bývá přezdívána „Lex Babiš“. Při své minulé vládě šéf ANO vložil Agrofert do dvou svěřenských fondů. Podle Evropské komise a českých soudů toto opatření ovšem střet zájmů neřeší. Jak pravděpodobný budoucí premiér situaci vyřeší tentokrát, zatím neoznámil. Nejen na to, jaké možnosti Babiš má, se blíže zaměřila Jana Neumannová v pořadu Reportéři ČT.

Zpřísnění zákazu vlastnictví médií nebo přijímání dotací a investičních pobídek v zákoně o střetu zájmů vláda podpořila. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to oznámil vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Novelu skupiny koaličních poslanců v čele s Jakubem Michálkem (Piráti) projedná sněmovna. Nyní navrhovaná úprava by měla být účinná od července. Politikům, na něž se bude ohledně médií vztahovat, dá 60denní lhůtu na to, aby se s ní vypořádali.

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) si stojí za rozhodnutím proplatit Agrofertu dotace od předloňského února do loňského srpna. Paragraf o střetu zájmů se na fond nevztahuje, protože neproplácí peníze z kohezních fondů, vysvětluje vedoucí kanceláře generálního ředitele fondu Filip Sova.

Premiér Andrej Babiš (ANO) je připraven vypovědět koaliční smlouvu, pokud by ministryně práce a sociálních věcí z ČSSD Jana Maláčová předložila jako poslanecký návrh zavedení bankovní daně. Maláčová o takové možnosti hovořila v Otázkách Václava Moravce. Babiš však věří, že jde o marketingový tah - upozornil, že zdanění bank není v programovém prohlášení vlády ani v koaliční smlouvě. Andrej Babiš byl hostem úterních Událostí, komentářů.