Zpřísnění zákazu vlastnictví médií nebo přijímání dotací a investičních pobídek v zákoně o střetu zájmů vláda podpořila. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to oznámil vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Novelu skupiny koaličních poslanců v čele s Jakubem Michálkem (Piráti) projedná sněmovna. Nyní navrhovaná úprava by měla být účinná od července. Politikům, na něž se bude ohledně médií vztahovat, dá 60denní lhůtu na to, aby se s ní vypořádali.
Vláda podpořila zpřísnění zákazu vlastnictví médií politiky
Novela podle Bartoše zamezí obcházení zákona o střetu zájmů a zabrání případným snahám politiků ovlivňovat mediální domy skrze jejich vlastnictví nebo vydělávat na veřejných zakázkách, dotacích či investičních pobídkách. „Pokud jste třeba ministr, opravdu už nebude možné, abyste se jako osoba přímo nebo nepřímo podílela a rozhodovala o zakázkách či dotacích pro vlastní firmy,“ řekl Bartoš.
Brífink po jednání vlády 19. ledna (zdroj: ČT24)
Novela zejména mění ustanovení, které brání poslancům, senátorům nebo členům vlády provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Aby nebylo možné zákaz obcházet, má se nově vztahovat na skutečného majitele provozovatele médií, nikoli na ovládající osobu. Podobně tomu podle předlohy bude u společností v případě omezení u veřejných zakázek, dotací a investičních pobídek, které míří na členy vlády. Novela zákona upravuje rovněž nahlížení do majetkových oznámení veřejných funkcionářů, a to v reakci na verdikt Ústavního soudu.
Vládní legislativci změnu v případě médií zpochybnili, když pro účely zákona o střetu zájmů podle nich není podstatný ani tak majetkový prospěch jako vliv na jejich provoz a redakční práci. Za spornou pokládali také například skutečnost, že zákaz se netýká internetových médií. V případě veřejných zakázek novela podle podkladů neodstraňuje rozpory se zákonem o zadávání veřejných zakázek a nevyrovnává se se stanoviskem Evropské komise o nemožnosti vyloučit dodavatele veřejné zakázky automaticky.
Ani blízké osoby, ani svěřenské fondy
Politici by nesměli média podle předlohy převádět na osobu blízkou nebo do svěřenského fondu, za porušení povinností by hrozily vyšší pokuty. Funkcionáři, který by se dopustil přestupku prostřednictvím firmy, by mohl dohledový úřad uložit podle návrhu sankci až do tří procent aktiv této společnosti. Před pokutou by úřad navíc nejprve uložil „vhodné opatření“, například prodej média.
Podle podkladů pro kabinet jde o „velmi silný instrument“, který by bylo třeba zdůvodnit z hlediska evropského práva. Pochyby kabinet v podkladech vznesl i ke koncepci sankcí a upozornil na to, že novela by osobám blízkým zakázala nabývat média zcela.
Ustanovení o zákazu vlastnictví médií a získávání veřejných zakázek, dotací a investičních pobídek se do zákona o střetu zájmů dostala začátkem roku 2017. Bývalý ministr financí a premiér Andrej Babiš (ANO) o nich mluvil jako o „lex Babiš“ s tím, že novela míří na něj. Po její účinnosti vložil akcie svých firem Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů. Skupina Mafra spadající pod Agrofert patří k největším mediálním domům v Česku.
Neplacení funkcionáři menších obcí
Zákon o střetu zájmů se podle předlohy nově nemá vztahovat na neplacené radní menších a nejmenších obcí a na neplacené místostarosty nejmenších obcí. Dřívější údaje o nich bude muset ministerstvo spravedlnosti do dvou měsíců od účinnosti zákona z registru vymazat. Vládní legislativci upozornili na to, že pravomoci placených a neplacených funkcionářů jsou stejné, navíc by se na tyto politiky nevztahovala ani zákonná povinnost zdržet se každého jednání, při kterém mohou osobní zájmy ovlivnit výkon funkce.
Všechna majetková oznámení politiků by měla být v registru ministerstva spravedlnosti přístupná podle novely jen na základě individuální žádosti. Někdejší rozsah nahlížení do centrálního registru zrušil Ústavní soud pro porušení práva veřejných funkcionářů na soukromí už začátkem předloňského roku. Zákonodárcům dali soudci čas na nápravu do konce předloňska, což se nestihlo. Z údajů v internetovém registru vyplývá, že už nyní jsou přístupná jen na žádost i ta oznámení, do nichž bylo dříve možné nahlížet volně.
Žádost o nahlížení do majetkového přiznání by lidé mohli odesílat poštou, nově ale podle novely s úředně ověřeným podpisem. K žádosti elektronickou poštou by musel být připojen elektronický podpis, žádost by mohla jako doposud odejít i z datové schránky. Změny v identifikaci žadatele předkladatelé zdůvodňují snahou předejít neoprávněnému nakládání s údaji z majetkových oznámení i šikanózním žádostem.
Žaloba na EK, odklad stavebního zákona
Dalším rozhodnutím kabinetu bylo schválení návrhu na podání žaloby na neplatnost rozhodnutí Evropské komise, podle nějž má Česko vrátit zhruba miliardu za zemědělské dotace. Vláda rovněž přijala usnesení, kterým se přihlásila k tradicím zápasu Charty 77 o lidská práva a demokracii, řekl vicepremiér Vít Rakušan (STAN).
Bartoš dále řekl, že odklad účinnosti části stavebního zákona by vláda měla schválit začátkem února. Doplnil, že ministrům představil postup odkladu tak, aby mohla být novela projednána ve zrychleném řízení. Po odsouhlasení vládou se materiálem bude zabývat Sněmovna.
Smyslem odkladu je podle Bartoše získat čas na přípravu věcné novely. Základem přitom bude verze stavebního zákona, kterou opozice připravila ještě před loňskými podzimními volbami. Bartoš chce zachovat dosavadní působnost stavebních úřadů. Loni schválená novela stavebního zákona počítá s tím, že úřady budou fungovat na krajské úrovni, ústředním správním úřadem bude Nejvyšší stavební úřad.