Podezření na nežádoucí účinky hlásilo po očkování proti covidu 322 lidí. Zdravotníci podali přes 310 tisíc dávek

Z 310 tisíc podaných vakcín zaznamenali lékaři 322 podezření na nežádoucí účinky, oznámil Státní ústav pro kontrolu léčiv. Za poslední týden vzrostl počet hlášených podezření o 124. Především lidé trpěli horečkami, únavou nebo bolestí v místě vpichu, v pěti desítkách případů šlo o nevolnost či zvracení.

Státní ústav pro kontrolu léčiv zdůraznil, že 322 případů, na které upozornil, nejsou zatím prokázané nežádoucí účinky vakcíny proti koronaviru, nýbrž jde o podezření. Projevy, které lidé po podání vakcíny měli, tedy nemusí s očkováním souviset.

Příznaky však odpovídaly tomu, co výrobci jako nežádoucí následek očkování popsali. Nejčastěji to byly takzvané celkové příznaky, jako je horečka, třesavka, únava a slabost.

Ve čtvrtině případů zaznamenaných podezření si lidé stěžovali na bolest hlavy, závrať, třes, pocit na omdlení, mdlobu nebo mravenčení. Několik desítek případů se týkalo bolesti kloubů, svalů, zad či svalové slabosti nebo reakcí majících vliv na trávicí soustavu. Někteří pacienti měli vyrážku, dušnost, alergickou reakci nebo potíže, které by mohly souviset s ovlivněním cévního a kardiovaskulárního systému.

Podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv je celkový počet reakcí vyšší než počet podezření na nežádoucí účinky, protože někteří lidé hlásili více reakcí. Pokud by se objevil větší počet hlášení určité reakce, která pro používané vakcíny není dosud známa, mohli by odborníci zahájit podrobné hodnocení možného nežádoucího účinku.

Brzy se bude očkovat látkami už od tří výrobců

V Česku se zatím očkuje dvěma vakcínami, a to od firem Pfizer a BioNTech a od společnosti Moderna. V příštích dnech by měly do Česka dorazit také první dodávky vakcíny firmy AstraZeneca, kterou jako třetí registrovala pro použití v EU Evropská komise. Očkovat začal stát přednostně zdravotníky a seniory v pobytových zařízeních, později i další seniory ve věku nad 80 let. Od začátku měla začít rezervace termínů na očkování pro všechny, to však stát odložil.

Celkem bylo podle dat ministerstva zdravotnictví ke středečnímu večeru podáno 310 340 dávek, z nich 65 916 byly druhé dávky – tolik lidí by tedy již mělo mít očkování zcela za sebou.

Dosavadní vrchol očkování v Česku nastal po polovině ledna. V týdnu od 18. do 24. ledna podali zdravotníci 82 120 dávek, v dalším týdnu již očkování poněkud zpomalilo. Výrobce vakcín Pfizer/BioNTech avizoval třítýdenní snížení dodávek. Dosud byl jeho přípravek prakticky jediný, který se v Česku používal, vakcíny Moderna bylo podáno pouze sedm tisíc dávek. Do konce února by mělo do Česka přijít přes půl milionu dávek.

V březnu očekává resort zdravotnictví víc vakcín, než se původně předpokládalo. Vyšší by měla být už únorová dodávka AstraZenecy – 130 tisíc dávek místo 80 tisíc. V příštích měsících by měl masivněji dodávat i Pfizer. S hejtmany se nyní ministerstvo připravuje na to, aby se od té chvíle očkovalo co nejrychleji.

„Věříme, že dále už vakcíny budou přicházet podle dohodnutých schémat. Tak aby zejména v pozdních jarních a letních měsících zde byly dávky v dodávkách milionů za měsíc a mohlo se očkování rozběhnout opravdu naplno,“ řekl ve čtvrtečních Událostech Blatný. Očkování v ordinacích praktických lékařů podle něj neodstartuje dříve než v dubnu.  

Vakcíny se do krajů rozdělují podle poměru lidí nad 65 let

Kraje dostávají dodávky vakcíny proti covidu-19 podle poměru občanů nad 65 let vůči průměru Česka. Do budoucna se systém bude upravovat podle postupu a připravenosti očkování nebo epidemické situace. Vyplývá to z materiálu pro jednání vlády k vyhodnocení dosavadního průběhu očkování, který má k dispozici ČTK. 

Systém rozdělování bude třeba na začátku února narušit, aby všichni očkovaní vakcínou Pfizer/BioNTech dostali i druhou dávku. „Dodávka v prvním únorovém týdnu tak bude zčásti přesměrována do několika krajů tak, aby tyto mohly zajistit přeočkování druhou dávkou. Na oplátku se tyto kraje vzdají části dodávek očkovací látky Moderna tak, aby bylo zachováno rozdělení vakcín mezi kraje,“ píše se v materiálu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Podle Dvořáka je jeho vyloučení výsledkem předem rozhodnutého procesu, i když nikdy nebyl z ničeho obviněn ani vyšetřován.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoNovým velitelem operací armády bude Míka

Operacím české armády bude nově velet generál Jaroslav Míka. Funkci převzal symbolicky ve středu na pražském Vítkově, střídání přichází po třech letech. Velitelství pro operace funguje od roku 2020 a řídilo mimo jiné repatriace českých občanů z krizových oblastí, nasazení vojáků na Slovensku či pomoc Ukrajině. Do praxe má teď zavést obranné plány Česka i NATO, posílit akceschopnost armády a připravit ji na multidoménové operace – na zemi, ve vzduchu i kyberprostoru. Podle nového šéfa armády Miroslava Hlaváče je cílem „vytvořit efektivnější systém velení, který nám umožní rychleji rozhodovat a účinněji řídit ozbrojené síly“.
před 8 hhodinami

Prezidentovo veto nepředstavuje pro vládu komplikaci, řekl Macinka

Veto prezidenta Petra Pavla pro vládu reálnou komplikaci nepředstavuje, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s tím, že ho při nejbližší příležitosti přehlasují. Pavel podle Macinky prosazuje politiku opozice. Zároveň dodal, že vyrovnaný rozpočet není možné udělat „z roku na rok“, jeho strana se ale bude zasazovat o snižování schodků, uvedl. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 9 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 11 hhodinami

Antimonopolní úřad musí znovu vyměřit pokutu za digitalizaci stavebního řízení

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude muset znovu vyměřit pokutu, kterou v roce 2024 potrestal ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) za zadání zakázky na digitalizaci stavebního řízení (DSŘ) mimo tendr. Původně milionovou pokutu nyní zrušil Krajský soud v Brně na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) z letošního května. Vyplývá to z rozhodnutí dostupného na úřední desce soudu. Reakce ministerstva, které tehdy vedl Ivan Bartoš (Piráti), zatím není známa.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Jihomoravský kraj po vážné nehodě autobusů řeší, jak v nich zvýšit bezpečnost

Řada meziměstských autobusů není vybavena bezpečnostními pásy, protože v nich mohou cestovat i stojící pasažéři. Odborníci přitom upozorňují, že pásy mohou při nehodě zmírnit následky zranění. Tam, kde jimi sedadla vybavena jsou, je cestující dle platných pravidel musejí použít. Často to ale nedělají. Například Jihomoravský kraj po vážné nehodě z minulého víkendu nyní uvažuje o možnostech, jak bezpečnost v těchto spojích zvýšit.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.