Pítek a mlžítek přibývá, někde přidávají osvěžovače na podněty občanů

Pražský hrad, brněnský Björnsonův sad nebo náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích. To jsou příklady míst, kde před létem vznikla nová pítka a mlžítka. Městy s novými osvěžovacími prvky jsou i Plzeň, Liberec nebo Kutná Hora. V některých případech stavbu iniciovali přímo místní obyvatelé. Pítka a mlžítka vznikají hlavně na zpevněných plochách, jako jsou parkoviště nebo náměstí, která se v létě více zahřívají.

Nejvíce osvěžovacích prvků má Praha. Dvě nová mlžítka jsou letos na Pražském hradě. „První mlžítko se loni objevilo ve Zlaté uličce a rychle si získalo oblibu. Letos proto přibyla další dvě stanoviště — u Prašného mostu a na druhém nádvoří,“ uvedl mluvčí Pražských vodovodů a kanalizací (PVK) Tomáš Mrázek. Celkem je v metropoli 47 takových osvěžovačů. Pítka jsou například na Petříně, na Václavském náměstí nebo ve Stromovce, mlžítka na Karlínském náměstí nebo na náměstí Republiky.

Nové pítko bude na přelomu června a července k dispozici i v Brně. „Na základě výsledků a přání obyvatel se vybuduje další zdroj pitné vody, a to v Björnsonově sadu,“ řekl mluvčí Magistrátu města Brna Filip Poňuchálek. Dodal, že dotazováním veřejnosti, zda má o pítka zájem a v jaké lokalitě je chtějí umístit, vzniklo v Brně v minulosti už deset pítek. Celkem osmnáct takových prvků mají podle veřejně dostupných map obyvatelé Ostravy.

Před začátkem léta přidaly šest pítek České Budějovice. „Letos město zprovoznilo další pítka na sídlišti Šumava, u sportovní haly, v ulici Františka Ondříčka, na sídlišti Máj, v Českém Vrbném a na náměstí Přemysla Otakara II.,“ sdělila mluvčí budějovického magistrátu Jitka Brůha Welzlová. O dvě mlžítka rozšiřuje současnou sestavu šesti mlžítek a šesti pítek Plzeň. „Přibydou další dvě mlžítka, a to na náměstí Republiky, v rámci stavby rekonstrukce náměstí,“ řekla mluvčí Magistrátu města Plzně Eva Barborková s tím, že město plánuje dokončení prací ve druhé polovině roku.

Mlžítkopítka

V Liberci oba způsoby osvěžení spojili dohromady a vznikla tam tři takzvaná mlžítkopítka. „Kdo se bude chtít pouze napít, pustí si pítko, které je umístěno na stojanu níže, kdo osvěžit, přepne si na mlžítko,“ vysvětlila vedoucí odboru ekologie a veřejného prostoru libereckého magistrátu Lucie Sládková. Dodala, že aktuálně probíhá výběrové řízení na další tři mlžítkopítka a město by je rádo zprovoznilo během letních měsíců. Jejich instalaci navrhli sami občané v rámci participativního rozpočtu.

V Olomouci nebo Hradci Králové města zprovoznila už zavedené osvěžovače. „Ještě před začátkem letních prázdnin jsme zprovoznili všechny vodní prvky, které ve městě spravujeme. Letos žádné nepřibylo, nicméně za poslední dva roky jsme jejich počet rozšířili o celkem deset vodních mlžidel,“ uvedl PR manažer Technických služeb Hradce Králové Patrik Palátka. „Město Olomouc disponuje v tuto chvíli sedmi pítky a jedním mlžítkem. Zprovoznění nových pítek ani mlžítek zatím neplánuje,“ sdělila mluvčí olomouckého magistrátu Lenka Jedličková.

Dvě pítka mají i v Karlových Varech, podle mluvčího tamního magistrátu Jana Kopála místní využívají k pití i chladnější prameny s menším obsahem minerálů, například Hadí pramen. Ústí nad Labem má podle informací z internetových map vodních prvků k osvěžení sedm, Jihlava jeden. V Pardubicích najdeme 17 pítek, například na vlakovém nádraží nebo v okolí zámku, ve Zlíně jich funguje jedenáct.

Historická města

Nové zdroje osvěžení vznikají i v historických městech. „Do začátku prázdnin máme v plánu spuštění nového pítka a mlžítka u knihovny v ulici Na Náměti,“ uvedla mluvčí Městského úřadu Kutná Hora Jana Adamová. Aktuálně jsou v provozu v historickém centru města tři mlžítka a čtyři pítka.

I tady se na přípravě podílí veřejnost. „Požadavek na vybudování pítka se objevil i v participativním rozpočtu Panuj Hoře 2026, a to u sportovního areálu Olympia a v rámci studentského projektu 2026 dokonce vyhrál projekt zřízení nového mlžítka před Střední průmyslovou školou v ulici Masarykova, s jehož instalací bychom rádi počítali ještě do konce letošního roku,“ doplnila.

Situace je podobná i v Kroměříži. Město před letními měsíci zprovoznilo čtyři nová pítka – na Slovanském a Hanáckém náměstí, ve Vodní ulici a na odpočívadle u letiště. „Lidé v horkých dnech jistě ocení další možnosti, kde se osvěžit,“ vysvětlil starosta Kroměříži Tomáš Opatrný (ANO).

Podle mluvčí úřadu města Český Krumlov Petry Nestávalové jsou lidem k dispozici dvě pítka na vlakovém nádraží a v infocentru. „V poslední době jsme nová pítka ani mlžítka neinstalovali,“ uvedla Nestávalová. Rozmístění pítek a mlžítek lze najít na internetu v mapách přes klíčová slova: mlžítko, pítko nebo voda.

Pítka jako terč útoků vandalů

Zdroje pitné vody nejsou podle oslovených mluvčích příliš nákladné. „Náklady na vodu jsou poměrně nízké, pohybují se cca od 800 do 2 500 korun za rok na jedno pítko,“ uvedla Lucie Sládková z Magistrátu města Liberec. To potvrzují i jiní mluvčí. „Provozní náklady jsou v podstatě jen spotřeba pitné vody a nezbytný servis, včetně zazimování a zprovoznění na jaře,“ doplnil mluvčí karlovarského magistrátu Jan Kopál.

V některých případech ale údržbu komplikují vandalové. „S vandalismem se setkáváme. Jedná se především o pítka, která se nacházejí v sídlištní zástavbě,“ potvrdila za Liberec Sládková. To potvrdil i Jan Kopál z Karlových Varů, podle kterého se místní pítka s vandalismem nesetkávají, protože se nachází v centru.

„Nejčastěji se jedná o poškozování tlakových ventilů, nebo jejich ucpávání,“ popsala mluvčí Magistrátu města Plzně Eva Barborková. Vandalismu se nevyhnulo ani mlžítko v Praze. „V aktuální sezoně vandal zničil mlžítko u Zlaté uličky na Pražském hradě,“ potvrdil mluvčí PVK Tomáš Mrázek s tím, že mlžítko už je opravené.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Turek se na facebooku omluvil Seznamu za tvrzení o nahlížení do e-mailů

Poslanec Motoristů Filip Turek se v neděli na svém facebookovém profilu na základě rozhodnutí soudu omluvil společnosti Seznam.cz za tvrzení, že její zaměstnanci nahlížejí do e-mailů uživatelů. K soudem nařízené omluvě přidal vyjádření, podle něhož Seznam a jeho média přijdou o peníze od státu za mediální kampaně. Turek se za své výroky musel nedávno omluvit i ekologické organizaci Hnutí Duha.
před 3 hhodinami

VideoČeši si oblíbili výdejní boxy, umístění služby není bez problémů

Češi s oblibou využívají samoobslužné výdejní boxy. Před jinými možnostmi doručování je preferuje většina zákazníků. Slouží jim také k reklamaci nebo poslání vlastního balíčku. Ministerstvo zdravotnictví jedná o možnosti doručovat tímto způsobem i léky. Průměrně vychází jeden výdejní box na méně než tisíc obyvatel. Česko se tak řadí třeba s Polskem mezi země s největší hustotou úložných schránek v Evropě. A provozovatelé plánují další boxy přidávat. Jenže praktická služba může výrazně změnit podobu ulice. Města proto hledají způsob, jak výdejní automaty dostat pod větší kontrolu.
před 5 hhodinami

VideoLustrační zákon vyvolával naději i pochyby

Před pětatřiceti lety schválili poslanci Federálního shromáždění lustrační zákon. Měl zabránit, aby se do vysokých funkcí dostali bývalí příslušníci StB nebo Lidových milicí a vysocí funkcionáři komunistické strany. Zároveň vzbuzoval obavy z principu kolektivní viny či z věrohodnosti materiálů vedených StB. Z těchto důvodů zákon považoval za problematický i první porevoluční prezident Václav Havel. Objevovala se také falešná lustrační osvědčení. Norma měla platit pět let, platí ale dodnes.
před 5 hhodinami

Strany vládní koalice zvažují navýšení či zavedení některých daní

Po hnutí ANO začínají debatu o zvýšení daní připouštět i jeho koaliční partneři SPD a Motoristé. Vládní strany uvažují o navýšení či zavedení spotřebních daní na některé neřesti a hazard. Už minulý týden kabinet schválil sektorovou daň pro rafinerie, kterou by chtěl inkasovat už za letošní rok. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) teď navíc České televizi potvrdila, že ANO přemýšlí i o vyšším zdanění dalších odvětví – třeba zbrojařských či energetických firem nebo bank. Jejich vysoké zisky zmiňuje i premiér Andrej Babiš (ANO).
před 5 hhodinami

Stát dá 30 miliard na kapacity sociálních služeb, tvrdí Juchelka. Jurečka to odmítá

Stát má zhruba 30 miliard korun na provoz a zvyšování kapacit sociálních služeb, řekl v Nedělní debatě ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Peníze na jejich výstavbu v letech 2028 až 2034 podle něj půjdou z Národního plánu obnovy. Podle bývalého ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) ale návrh státního rozpočtu schválený vládou peníze na stavby pro sociální služby nezahrnuje. Diskuzi moderovala Jana Peroutková. V analytické části pořadu moderované Danielem Takáčem téma rozebrali experti.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Žalobce zastavil stíhání muže, který vstoupil do ukrajinské armády, píše iRozhlas

Státní zastupitelství zastavilo trestní stíhání muže, který navzdory nesouhlasu tehdejšího prezidenta Miloše Zemana vstoupil do ukrajinské armády a bojoval proti Rusku. Kriminalisté ho vinili z nedovolené služby v cizích ozbrojených silách. Žalobce ale uvedl, že riskoval život bojem za správnou věc, informoval v neděli server iRozhlas.cz, podle kterého je to první takové rozhodnutí. Přezkoumat ho ještě musí nejvyšší státní zástupkyně, která může nařídit pokračování trestního stíhání.
před 9 hhodinami

Koaliční i opoziční politici se pozastavují nad Pavlovou neúčastí u voleb

Koaliční i opoziční politici se pozastavují nad tím, že se prezident Petr Pavel nezúčastní příští týden obecních voleb kvůli soukromé zahraniční cestě. Mluví o chybě, političtí představitelé by podle nich měli jít příkladem. Řekli to v Nedělní debatě České televize a v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News. Pavel má bydliště v Černoučku na Litoměřicku, podle Hradu ho chyba v plánování mrzí.
před 11 hhodinami

VideoSkopeček a Nacher se přeli o poplatcích u penzijního spoření

Penzijní spoření čekají od příštího roku rozsáhlé změny. Vláda Andreje Babiše (ANO) chce upravit současná pravidla a přilákat ke spoření na stáří hlavně mladé lidi. Návrh reformy už podpořila sněmovna, výhrady ale mají penzijní společnosti a opozice chystá vlastní úpravy. Podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) bylo „potřeba něco dělat s poplatky“, zmínil ale stanovení hranice stropu na 0,5 procenta u všech investičních strategií. Nezdá se mu prý „normální“, aby poplatek byl stejný u všech portfolií. Místopředseda dolní komory Patrik Nacher (ANO) navázal, že se poplatek snížil na 0,5 procenta s tím, že jde o jeden poplatek a ostatní se ruší. Prostor pro „dynamizaci“ vidí ve vtažení více lidí do systému spoření. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázel Jakub Musil.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.