Pítek a mlžítek přibývá, někde přidávají osvěžovače na podněty občanů

Pražský hrad, brněnský Björnsonův sad nebo náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích. To jsou příklady míst, kde před létem vznikla nová pítka a mlžítka. Městy s novými osvěžovacími prvky jsou i Plzeň, Liberec nebo Kutná Hora. V některých případech stavbu iniciovali přímo místní obyvatelé. Pítka a mlžítka vznikají hlavně na zpevněných plochách, jako jsou parkoviště nebo náměstí, která se v létě více zahřívají.

Nejvíce osvěžovacích prvků má Praha. Dvě nová mlžítka jsou letos na Pražském hradě. „První mlžítko se loni objevilo ve Zlaté uličce a rychle si získalo oblibu. Letos proto přibyla další dvě stanoviště — u Prašného mostu a na druhém nádvoří,“ uvedl mluvčí Pražských vodovodů a kanalizací (PVK) Tomáš Mrázek. Celkem je v metropoli 47 takových osvěžovačů. Pítka jsou například na Petříně, na Václavském náměstí nebo ve Stromovce, mlžítka na Karlínském náměstí nebo na náměstí Republiky.

Nové pítko bude na přelomu června a července k dispozici i v Brně. „Na základě výsledků a přání obyvatel se vybuduje další zdroj pitné vody, a to v Björnsonově sadu,“ řekl mluvčí Magistrátu města Brna Filip Poňuchálek. Dodal, že dotazováním veřejnosti, zda má o pítka zájem a v jaké lokalitě je chtějí umístit, vzniklo v Brně v minulosti už deset pítek. Celkem osmnáct takových prvků mají podle veřejně dostupných map obyvatelé Ostravy.

Před začátkem léta přidaly šest pítek České Budějovice. „Letos město zprovoznilo další pítka na sídlišti Šumava, u sportovní haly, v ulici Františka Ondříčka, na sídlišti Máj, v Českém Vrbném a na náměstí Přemysla Otakara II.,“ sdělila mluvčí budějovického magistrátu Jitka Brůha Welzlová. O dvě mlžítka rozšiřuje současnou sestavu šesti mlžítek a šesti pítek Plzeň. „Přibydou další dvě mlžítka, a to na náměstí Republiky, v rámci stavby rekonstrukce náměstí,“ řekla mluvčí Magistrátu města Plzně Eva Barborková s tím, že město plánuje dokončení prací ve druhé polovině roku.

Mlžítkopítka

V Liberci oba způsoby osvěžení spojili dohromady a vznikla tam tři takzvaná mlžítkopítka. „Kdo se bude chtít pouze napít, pustí si pítko, které je umístěno na stojanu níže, kdo osvěžit, přepne si na mlžítko,“ vysvětlila vedoucí odboru ekologie a veřejného prostoru libereckého magistrátu Lucie Sládková. Dodala, že aktuálně probíhá výběrové řízení na další tři mlžítkopítka a město by je rádo zprovoznilo během letních měsíců. Jejich instalaci navrhli sami občané v rámci participativního rozpočtu.

V Olomouci nebo Hradci Králové města zprovoznila už zavedené osvěžovače. „Ještě před začátkem letních prázdnin jsme zprovoznili všechny vodní prvky, které ve městě spravujeme. Letos žádné nepřibylo, nicméně za poslední dva roky jsme jejich počet rozšířili o celkem deset vodních mlžidel,“ uvedl PR manažer Technických služeb Hradce Králové Patrik Palátka. „Město Olomouc disponuje v tuto chvíli sedmi pítky a jedním mlžítkem. Zprovoznění nových pítek ani mlžítek zatím neplánuje,“ sdělila mluvčí olomouckého magistrátu Lenka Jedličková.

Dvě pítka mají i v Karlových Varech, podle mluvčího tamního magistrátu Jana Kopála místní využívají k pití i chladnější prameny s menším obsahem minerálů, například Hadí pramen. Ústí nad Labem má podle informací z internetových map vodních prvků k osvěžení sedm, Jihlava jeden. V Pardubicích najdeme 17 pítek, například na vlakovém nádraží nebo v okolí zámku, ve Zlíně jich funguje jedenáct.

Historická města

Nové zdroje osvěžení vznikají i v historických městech. „Do začátku prázdnin máme v plánu spuštění nového pítka a mlžítka u knihovny v ulici Na Náměti,“ uvedla mluvčí Městského úřadu Kutná Hora Jana Adamová. Aktuálně jsou v provozu v historickém centru města tři mlžítka a čtyři pítka.

I tady se na přípravě podílí veřejnost. „Požadavek na vybudování pítka se objevil i v participativním rozpočtu Panuj Hoře 2026, a to u sportovního areálu Olympia a v rámci studentského projektu 2026 dokonce vyhrál projekt zřízení nového mlžítka před Střední průmyslovou školou v ulici Masarykova, s jehož instalací bychom rádi počítali ještě do konce letošního roku,“ doplnila.

Situace je podobná i v Kroměříži. Město před letními měsíci zprovoznilo čtyři nová pítka – na Slovanském a Hanáckém náměstí, ve Vodní ulici a na odpočívadle u letiště. „Lidé v horkých dnech jistě ocení další možnosti, kde se osvěžit,“ vysvětlil starosta Kroměříži Tomáš Opatrný (ANO).

Podle mluvčí úřadu města Český Krumlov Petry Nestávalové jsou lidem k dispozici dvě pítka na vlakovém nádraží a v infocentru. „V poslední době jsme nová pítka ani mlžítka neinstalovali,“ uvedla Nestávalová. Rozmístění pítek a mlžítek lze najít na internetu v mapách přes klíčová slova: mlžítko, pítko nebo voda.

Pítka jako terč útoků vandalů

Zdroje pitné vody nejsou podle oslovených mluvčích příliš nákladné. „Náklady na vodu jsou poměrně nízké, pohybují se cca od 800 do 2 500 korun za rok na jedno pítko,“ uvedla Lucie Sládková z Magistrátu města Liberec. To potvrzují i jiní mluvčí. „Provozní náklady jsou v podstatě jen spotřeba pitné vody a nezbytný servis, včetně zazimování a zprovoznění na jaře,“ doplnil mluvčí karlovarského magistrátu Jan Kopál.

V některých případech ale údržbu komplikují vandalové. „S vandalismem se setkáváme. Jedná se především o pítka, která se nacházejí v sídlištní zástavbě,“ potvrdila za Liberec Sládková. To potvrdil i Jan Kopál z Karlových Varů, podle kterého se místní pítka s vandalismem nesetkávají, protože se nachází v centru.

„Nejčastěji se jedná o poškozování tlakových ventilů, nebo jejich ucpávání,“ popsala mluvčí Magistrátu města Plzně Eva Barborková. Vandalismu se nevyhnulo ani mlžítko v Praze. „V aktuální sezoně vandal zničil mlžítko u Zlaté uličky na Pražském hradě,“ potvrdil mluvčí PVK Tomáš Mrázek s tím, že mlžítko už je opravené.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 2 hhodinami

Web Státního zdravotního ústavu napadli hackeři, zůstává nedostupný

Webové stránky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v sobotu večer napadli hackeři. Nedostupné pravděpodobně budou minimálně další dva dny, uvedla v neděli dopoledne instituce zřizovaná ministerstvem zdravotnictví. V sobotu o útoku informoval také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 4 hhodinami

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
08:54Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoVeterináři v létě denně řeší osiny zabodnuté v tělech psů, nejčastěji v tlapách

Majitelé psů by po každé letní procházce měli důkladně zkontrolovat tlapky svých mazlíčků. Zejména ve městech se totiž daří ječmenu myšímu, jehož osiny se do kůže zvířat mohou snadno zabodnout. Pes je dokonce může i vdechnout. Veterináři je nejčastěji vytahují právě z tlap, ale i z uší, nosu, nebo dokonce z hloubky svalové tkáně. Pokud však osina pronikne do těla a začne jím putovat, může způsobit vážné komplikace. K jejímu odstranění je pak leckdy potřeba zákrok v celkové anestezii.
před 10 hhodinami

V EU začíná platit povinné označování obsahu vytvořeného AI

Evropská unie od neděle zavádí povinné označování obsahu vytvořeného umělou inteligencí (AI). Týká se to nejen fotografií nebo videí, ale třeba i chatovacích asistentů v internetových obchodech. Vývojáři a provozovatelé mají na uvedení nařízení do praxe tříměsíční přechodné období.
před 11 hhodinami

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
před 21 hhodinami

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
před 22 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.