Pítek a mlžítek přibývá, někde přidávají osvěžovače na podněty občanů

Pražský hrad, brněnský Björnsonův sad nebo náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích. To jsou příklady míst, kde před létem vznikla nová pítka a mlžítka. Městy s novými osvěžovacími prvky jsou i Plzeň, Liberec nebo Kutná Hora. V některých případech stavbu iniciovali přímo místní obyvatelé. Pítka a mlžítka vznikají hlavně na zpevněných plochách, jako jsou parkoviště nebo náměstí, která se v létě více zahřívají.

Nejvíce osvěžovacích prvků má Praha. Dvě nová mlžítka jsou letos na Pražském hradě. „První mlžítko se loni objevilo ve Zlaté uličce a rychle si získalo oblibu. Letos proto přibyla další dvě stanoviště — u Prašného mostu a na druhém nádvoří,“ uvedl mluvčí Pražských vodovodů a kanalizací (PVK) Tomáš Mrázek. Celkem je v metropoli 47 takových osvěžovačů. Pítka jsou například na Petříně, na Václavském náměstí nebo ve Stromovce, mlžítka na Karlínském náměstí nebo na náměstí Republiky.

Nové pítko bude na přelomu června a července k dispozici i v Brně. „Na základě výsledků a přání obyvatel se vybuduje další zdroj pitné vody, a to v Björnsonově sadu,“ řekl mluvčí Magistrátu města Brna Filip Poňuchálek. Dodal, že dotazováním veřejnosti, zda má o pítka zájem a v jaké lokalitě je chtějí umístit, vzniklo v Brně v minulosti už deset pítek. Celkem osmnáct takových prvků mají podle veřejně dostupných map obyvatelé Ostravy.

Před začátkem léta přidaly šest pítek České Budějovice. „Letos město zprovoznilo další pítka na sídlišti Šumava, u sportovní haly, v ulici Františka Ondříčka, na sídlišti Máj, v Českém Vrbném a na náměstí Přemysla Otakara II.,“ sdělila mluvčí budějovického magistrátu Jitka Brůha Welzlová. O dvě mlžítka rozšiřuje současnou sestavu šesti mlžítek a šesti pítek Plzeň. „Přibydou další dvě mlžítka, a to na náměstí Republiky, v rámci stavby rekonstrukce náměstí,“ řekla mluvčí Magistrátu města Plzně Eva Barborková s tím, že město plánuje dokončení prací ve druhé polovině roku.

Mlžítkopítka

V Liberci oba způsoby osvěžení spojili dohromady a vznikla tam tři takzvaná mlžítkopítka. „Kdo se bude chtít pouze napít, pustí si pítko, které je umístěno na stojanu níže, kdo osvěžit, přepne si na mlžítko,“ vysvětlila vedoucí odboru ekologie a veřejného prostoru libereckého magistrátu Lucie Sládková. Dodala, že aktuálně probíhá výběrové řízení na další tři mlžítkopítka a město by je rádo zprovoznilo během letních měsíců. Jejich instalaci navrhli sami občané v rámci participativního rozpočtu.

V Olomouci nebo Hradci Králové města zprovoznila už zavedené osvěžovače. „Ještě před začátkem letních prázdnin jsme zprovoznili všechny vodní prvky, které ve městě spravujeme. Letos žádné nepřibylo, nicméně za poslední dva roky jsme jejich počet rozšířili o celkem deset vodních mlžidel,“ uvedl PR manažer Technických služeb Hradce Králové Patrik Palátka. „Město Olomouc disponuje v tuto chvíli sedmi pítky a jedním mlžítkem. Zprovoznění nových pítek ani mlžítek zatím neplánuje,“ sdělila mluvčí olomouckého magistrátu Lenka Jedličková.

Dvě pítka mají i v Karlových Varech, podle mluvčího tamního magistrátu Jana Kopála místní využívají k pití i chladnější prameny s menším obsahem minerálů, například Hadí pramen. Ústí nad Labem má podle informací z internetových map vodních prvků k osvěžení sedm, Jihlava jeden. V Pardubicích najdeme 17 pítek, například na vlakovém nádraží nebo v okolí zámku, ve Zlíně jich funguje jedenáct.

Historická města

Nové zdroje osvěžení vznikají i v historických městech. „Do začátku prázdnin máme v plánu spuštění nového pítka a mlžítka u knihovny v ulici Na Náměti,“ uvedla mluvčí Městského úřadu Kutná Hora Jana Adamová. Aktuálně jsou v provozu v historickém centru města tři mlžítka a čtyři pítka.

I tady se na přípravě podílí veřejnost. „Požadavek na vybudování pítka se objevil i v participativním rozpočtu Panuj Hoře 2026, a to u sportovního areálu Olympia a v rámci studentského projektu 2026 dokonce vyhrál projekt zřízení nového mlžítka před Střední průmyslovou školou v ulici Masarykova, s jehož instalací bychom rádi počítali ještě do konce letošního roku,“ doplnila.

Situace je podobná i v Kroměříži. Město před letními měsíci zprovoznilo čtyři nová pítka – na Slovanském a Hanáckém náměstí, ve Vodní ulici a na odpočívadle u letiště. „Lidé v horkých dnech jistě ocení další možnosti, kde se osvěžit,“ vysvětlil starosta Kroměříži Tomáš Opatrný (ANO).

Podle mluvčí úřadu města Český Krumlov Petry Nestávalové jsou lidem k dispozici dvě pítka na vlakovém nádraží a v infocentru. „V poslední době jsme nová pítka ani mlžítka neinstalovali,“ uvedla Nestávalová. Rozmístění pítek a mlžítek lze najít na internetu v mapách přes klíčová slova: mlžítko, pítko nebo voda.

Pítka jako terč útoků vandalů

Zdroje pitné vody nejsou podle oslovených mluvčích příliš nákladné. „Náklady na vodu jsou poměrně nízké, pohybují se cca od 800 do 2 500 korun za rok na jedno pítko,“ uvedla Lucie Sládková z Magistrátu města Liberec. To potvrzují i jiní mluvčí. „Provozní náklady jsou v podstatě jen spotřeba pitné vody a nezbytný servis, včetně zazimování a zprovoznění na jaře,“ doplnil mluvčí karlovarského magistrátu Jan Kopál.

V některých případech ale údržbu komplikují vandalové. „S vandalismem se setkáváme. Jedná se především o pítka, která se nacházejí v sídlištní zástavbě,“ potvrdila za Liberec Sládková. To potvrdil i Jan Kopál z Karlových Varů, podle kterého se místní pítka s vandalismem nesetkávají, protože se nachází v centru.

„Nejčastěji se jedná o poškozování tlakových ventilů, nebo jejich ucpávání,“ popsala mluvčí Magistrátu města Plzně Eva Barborková. Vandalismu se nevyhnulo ani mlžítko v Praze. „V aktuální sezoně vandal zničil mlžítko u Zlaté uličky na Pražském hradě,“ potvrdil mluvčí PVK Tomáš Mrázek s tím, že mlžítko už je opravené.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Naschvál, řekl k zákonu o pravomocích prezidenta Pospíšil. Libor Vondráček: Ne, vyjasnění

Jde o vyjasnění kompetencí, řekl v Nedělní debatě poslanec a předseda Svobodných Libor Vondráček z poslaneckého klubu SPD ke schválení omezení pravomoci prezidenta pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí. Zmínil, že nejde o naschvál, o němž hovořil poslanec a místopředseda TOP 09 Jiří Pospíšil. Podobně se vyjádřil i europoslanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra. Šéf sněmovního zahraničního výboru a místopředseda ANO Radek Vondráček prohlásil, že nechápe hysterii, která se kolem tématu rozpoutala. Hosté řešili také zahraniční politiku Česka i kauzu možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Debatou politiků provázel Lukáš Dolanský. V analytické části pořadu moderované Danielem Takáčem témata rozebírali experti.
11:31Aktualizovánopřed 54 mminutami

VideoChybí kliničtí psychologové. Ministerstvo navrhuje zkrátit jejich vzdělávání

V tuzemsku dlouhodobě chybí kliničtí psychologové. Ministerstvo zdravotnictví navrhuje řešit nedostatek třeba výrazným zkrácením doby jejich vzdělávání. Místo čtyřleté práce v oboru před atestací by tak mohl nově stačit rok. Proti jsou ale lékařské profesní svazy, které varují před snížením kvality péče o pacienty. Kliničtí psychologové také kritizují, že návrh nebyl projednaný s odborníky a vymyká se běžné evropské praxi. Podle resortu jde zatím jen o návrh a společná jednání ještě proběhnou.
před 4 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o tuzemském průmyslu

Český průmysl nabírá na síle – roste už osmnáctý měsíc v řadě. A to navzdory dlouhodobé ekonomické stagnaci Německa, tuzemského největšího obchodního partnera. Téma v Událostech, komentářích v sobotu rozebrali viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar, podnikatel a majitel Wikov Industry Martin Wichterle a generální ředitel Fenix Group Cyril Svozil. Na vyhlídky automobilového průmyslu se posléze zaměřil předseda představenstva společnosti Plastika Michal Nosek a šéfredaktor portálu AutoTablet.cz Vladimír Rybecký. Pořad se věnoval například také financování školství, o kterém hovořil ředitel IDEA CERGE-EI Daniel Münich. V českém školství podle něj finance chybí dlouhodobě. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
před 5 hhodinami

VideoInspiroval Hrabala i underground. Vycházejí poslední Sebrané spisy Ladislava Klímy

Spisovatel a filozof Ladislav Klíma inspiroval řadu dalších umělců, včetně Bohumila Hrabala nebo představitelů undergroundu. Před třiceti lety vyšel první díl jeho spisů v nákladu přes tisíc kusů. Poslední díl jeho Sebraných spisů vychází nyní. Obsahuje překlady dramat, Klímovy divadelní hry i dramata, která napsal spolu s Arnoštem Dvořákem. Například satiru Matěj Poctivý. Jde o kritiku prvorepublikové společnosti, která byla uvedena v Národním divadle v roce 1922. Stažená byla téměř ihned po premiéře. Klíma byl těžký kuřák a alkoholik, který zemřel v roce 1928 v devětačtyřiceti letech na tuberkulózu. Jeho teď už kompletně vydané spisy čítají téměř šest tisíc stran.
před 9 hhodinami

Radila jsem estébákům, jak napsat cvičení z ruštiny, vzpomíná na výslech Dvořáková

Šestadevadesátiletá Bohumila Dvořáková zažila nacistickou okupaci i komunistické represe. Jako mladá pomáhala otci v protinacistickém odboji, později ji vyslýchala Státní bezpečnost. Zapojila se také do podpory podzemní církve. Krátce před rokem 1989 emigrovala za dcerou do Austrálie, kde šířila informace o pronásledování věřících v Československu.
před 10 hhodinami

VideoVýjezdů horských záchranářů přibylo, nejčastěji se zraňovali cyklisté

Oproti minulým rokům měli v letošní letní sezoně horští záchranáři o patnáct procent zásahů víc. Za tímto nárůstem je dle nich vyšší návštěvnost hor. Nejčastější jsou úrazy cyklistů, následují pěší turisté, méně často jde o pracovníky chat a hotelů. „Letos skoro 50 procent úrazů bylo z řad cyklistů, obliba trail parku roste,“ popsal člen krušnohorské horské služby Lukáš Jelínek. Vůbec nejvíc práce měli o prázdninách záchranáři v Jeseníkách, kde pomáhali čtyřem stovkám pacientů. Dohromady se o bezpečí lidí na horách stará ve spolupráci se složkami Integrovaného záchranného systému zhruba 120 profesionálních a asi 350 dobrovolných horských záchranářů.
před 11 hhodinami

Koalice řeší zpřísnění vyhošťování trestaných cizinců. Shodu ale zatím nenašla

Koaliční politici se neshodují v přístupu vůči cizincům, kteří v Česku spáchají trestný čin. Zatímco ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) chce vyhošťovat jen za závažné, například násilné, zločiny, hnutí SPD prosazuje vykázání ze země za všechny úmyslné prohřešky. Opozice zpřísnění nepodporuje. Za dostatečnou má už současnou úpravu.
před 12 hhodinami

VideoNoční jízdy i závody v ulicích. Policie i radnice cílí na hlučná auta i motorky

Hlučná a často nelegálně upravená auta a motorky řeší policisté i některé radnice. Obyvatelé si stěžují především na noční jízdy, hlasité výfuky nebo závodění v ulicích. V Ostravě policisté při třech speciálních akcích za poslední měsíc zkontrolovali přes čtyři sta vozidel a odhalili desítky přestupků. Praha zase po vzoru Olomouckého kraje pořídila mobilní hlukoměr, který má pomoci odhalovat vozy překračující povolené limity. Pokud se jeho využití v praxi osvědčí, dopravní policie by mohla pořídit další přístroje.
před 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.