Odpor k potratům spojuje křesťany, ultrapravici i ruské oligarchy, říká obhájce sexuálních práv Datta

Nahrávám video

Konzervativní hnutí brojící proti potratům jsou čím dál profesionálnější, řekl v Událostech, komentářích jejich ideový protivník Neil Datta, který vede síť evropských zákonodárců odhodlaných hájit práva žen na interrupci i zájmy sexuálních menšin. Upozornil na loňskou studii, podle níž plyne velká část financí do konzervativních spolků z Ruska.

„V posledních deseti letech se velmi konzervativní hnutí založená na náboženství zprofesionalizovala. Chtějí změnit společnost tak, aby více odpovídala jejich názorům,“ uvedl Datta.

Vznikly mezinárodní sítě, kde se tato hnutí potkávají a plánují společné strategie. „Například Aliance pro rodinu z České republiky má úzké vazby na polská hnutí. Můžeme tak vidět, co nás může čekat. Například polské názory na potraty a menšiny by se tímto kanálem mohly dostat i do Česka,“ upozornil. 

„Rozdmýchávání kulturních válek“ z velké části platí Rusko

Citoval loňskou studii, podle níž mezi lety 2009 a 2018 přišlo do konzervativních skupin více než 700 milionů eur (asi 17 miliard korun). „Když jsme se podívali na zdroje, tak asi 80 milionů pochází z USA a 180 milionů z Ruska,“ upřesnil. 

Upozornil na to, že několik ruských oligarchů vytvořilo „továrny na vliv“, které mají za úkol ovlivňovat veřejné mínění. „Zvou i lidi ze Západu a snaží se je využít pro svou konzervativní a proputinovskou agendu, která je proti právům LGBT nebo proti právům na potrat,“ uvedl Datta s tím, že zapojení do těchto „továren“ je možné pozorovat i z Česka. 

„Konzervativní organizace najdou v Rusku partnera, někoho, kdo jim rozumí, kdo je podporuje. Konečně mohou vzhlížet k někomu, kdo s nimi souzní. Tímto způsobem se Rusové snaží dostat k jednotlivým hráčům v USA i Evropě,“ řekl tajemník.

Datta zmínil například Světový kongres rodin, který je podle něj místem, kde je možné vidět americké křesťanské zástupce pravice, Evropskou ultrapravici, ruskou církev, ruské oligarchy i zástupce zmíněných hnutí. „Ti všichni se tam setkávají, fotí se spolu. Mají ten společný cíl,“ popsal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 1 hhodinou

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 8 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 11 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 12 hhodinami

Evropský pohled