Očkování menších dětí proti covidu-19 je podle politiků hlavně věcí rodičů, kteří by také měli zohlednit, co jim doporučí pediatr. Část lídrů kandidátek z Olomouckého kraje by však byla pro to, aby očkování dětí nebylo masové a vakcínu dostaly hlavně ty, které by mohl covid-19 vážně ohrozit. Hosty debaty krajských lídrů byli Radim Fiala (SPD), Ladislav Hynek (ČSSD), Marian Jurečka (SPOLU), Tomáš Müller (PirátiSTAN), Ladislav Okleštěk (ANO), Ludvík Šulda (KSČM) a Václav Vévoda (PŘÍSAHA). Debatu moderoval Jakub Železný.
O očkování dětí ať rozhodnou rodiče, říkají lídři z Olomouckého kraje
Volební lídři z Olomouckého kraje o očkování dětí proti covidu v předvolební debatě ČT24 (zdroj: ČT24)
Lídr krajské kandidátky SPD Radim Fiala zdůraznil, že jeho hnutí je proti tomu, aby se děti musely očkovat, i proti tomu, aby se musely na koronavirus testovat. „Myslíme si, že děti by měly jít do škol bez podmínek. Ale samozřejmě očkování by mělo být dobrovolné. I u dětí jsou jedinci, kteří mají problémy se zdravím, mají onemocnění, která je mohou ohrožovat na životě. V tom případě by očkování bylo dobré,“ dodal.
Ačkoli by měli mít u očkování hlavní slovo rodiče, mohlo by se stát, že se matka s otcem neshodnou. Kdyby byly jejich názory protichůdné a nesmiřitelné, musel by o případném očkování dítěte rozhodnout soud. Fiala by chtěl, aby u něj měl klíčové slovo názor odborníka. „Pokud dojde k soudu, tak si myslím, že nezastupitelnou roli by měl mít pediatr, který by posoudil stav dítěte. Na základě toho by se soudy mohly přiklonit k rozsudku,“ domnívá se.
Ladislav Hynek, který vede do voleb krajské kandidáty za ČSSD, akcentoval při volbě, zda dítě očkovat, svobodu rozhodnutí rodičů. „Jsem očkovaný a nenutil bych do toho ani dospělé. Nechal bych to na osobním rozhodnutí,“ podotkl. Obecně ale považuje vakcinaci za velice žádoucí. „Covid je potřeba co nejdříve utlumit, co nejdříve ho eliminovat,“ zdůraznil.
Je přesvědčen, že i u párů rozvedených či u partnerů, kteří se rozešli, by se měli být oba rodiče schopni na očkování dohodnout. „V tak zásadní věci by se měli rodičové, byť spolu nežijí, dohodnout. Pokud to bude ku prospěchu dítěte, je to jednoznačné,“ uvedl Hynek.
Marian Jurečka, jenž stanul v čele krajské kandidátky koalice SPOLU, ujistil, že se drží principu dobrovolného očkování. U dětí však chce, aby před začátkem očkování byla vakcína schválena Evropskou lékovou agenturou. „Dal bych i na konzultace a doporučení naší dětské lékařky. V okamžiku, kdy by bylo doporučení naprosto jasné, bylo by to schváleno, tak bychom to doma konzultovali, a pak bychom se rozhodli,“ shrnul.
I on vyslovil myšlenku, že rodiče, kteří se neshodnou, by měli dát na názor odborníka. „Byl bych velmi rád, kdyby na věcech, kde jde o zájem dítěte, se ti dva rodiče, i když už spolu netvoří pár, dohodli. Pokud jim to pediatr výrazně doporučí, tak si myslím, že rodiče by měli to doporučení brát vážně. V úplně absurdních situacích možná dojde k soudu, ale já bych si přál, aby tyto situace byly v naprosto minimálním zastoupení,“ poznamenal.
I krajský lídr kandidátky koalice PirátiSTAN Tomáš Müller chce u očkování dětí ve věku pět až jedenáct let v prvé řadě počkat, co k vakcíně pro děti řekne Evropská léková agentura. „Jsme pro očkování, ale ne povinné – nechceme ho nikomu nutit, ani u seniorů. U dětí víme, že je to vhodné od dvanácti let. Necháváme to na dobrovolnosti. Chtěl bych, aby se k tomu vyjádřili lékaři a každý případ posoudil pediatr a po konzultaci s rodiči ho nechal očkovat,“ řekl.
Toho, co by se mohlo stát v případě, že se rodiče na očkování neshodnou, se Müller obává. „Pokud to jinak nepůjde, bude se to muset řešit přes občanský zákoník. Což si myslím, že je velice smutné, když to dojde až tak daleko, protože zavalíme soudy a nebudeme dělat nic jiného,“ varoval.
Ladislav Okleštěk, který je jedničkou krajské kandidátky ANO, zdůraznil, že vláda již vakcíny pro děti nad pět let objednala, a tedy nelze očekávat nic jiného, než že se k jejich očkování přikloní – ale až po schválení. „Dokud nebudou schváleny, tak určitě neočkovat. Proto jsou také předobjednány, a nejsou ještě dovezeny. Nešel bych cestou očkování okamžitě jako na Slovensku. Na druhé straně, kdybych měl malé děti, tak bych určitě – po dohodě s manželkou – očkoval,“ avizoval. Apeloval i na to, aby rodiče zvážili zdravotní stav dětí.
Při případných sporech mezi rodiči – zejména rozvedenými či mezi páry, které nebyly sezdány a rozešly se – by dal na názor toho, kdo se o dítě stará. „Pokud jsou samoživitelky nebo samoživitelé, tak si myslím, že ten, kdo o dítě pečuje, by o tom také měl rozhodovat. Pokud by bylo potřeba rozhodnout jinak, tak jedině přes soud,“ uvedl Okleštěk.
Ludvík Šulda z čela krajské kandidátky KSČM řekl, že jeho strana odmítá povinnou vakcinaci proti covidu obecně. Děti by očkoval jen střídmě. „Děti by měly být očkovány jen ve vážných případech – na doporučení pediatrů či specialistů, protože většina dětí má silnou imunitu. Měli by to být pouze jedinci, kteří mají onemocnění, kdy by je ta nemoc mohla ohrozit na životě,“ řekl. Vyzval také, aby vláda nemotivovala k očkování dětí tím, že by díky vakcíně měly snazší přístup ke službám nebo jednodušší cestování, jak to učinila u dospělých. „Tak by to nemělo fungovat, že by rodiče nechali děti naočkovat kvůli tomu,“ dodal.
Šulda dal najevo, že princip očkovat jen děti, které to nutně potřebují, protože by je mohl covid-19 vážně ohrozit, by fakticky zamezil případným sporům mezi rodiči, zda dítě nechat očkovat, nebo ne. Když by ke sporu došlo, chtěl by, aby „pár sám našel shodu na tom nejlepším pro dítě“.
Lídr kandidátky hnutí PŘÍSAHA v Olomouckém kraji Václav Vévoda se rovněž přihlásil k tomu, aby se k očkování menších dětí před jeho zahájením nejprve vyslovila Evropská léková agentura. „Mělo by se vyčkat na to, co agentura uvede při testování tohoto přípravku. Mělo by se vyčkat, než Evropská komise vydá registraci. Mělo by se vyčkat i na to, co v České republice k tomu následně řekne odborná veřejnost. Určitě se rozpoutá velká diskuse o tom, co je to za látku, jaké má účinky a tak dále,“ míní.
Spory mezi rodiči budou mít podle něj jasné vyústění. „Myslí na to občanský zákoník ve svých ustanoveních. Nezbývá, když nedojde ke shodě rodičů, než aby o tom rozhodl soud, co je opravdu vhodné,“ uvedl Vévoda. Podotkl, že i pro soud ale bude velmi těžké rozhodnout, jaký bude nejlepší zájem dítěte.
V současnosti se v Česku může nechat očkovat každý ve věku od dvanácti let. S dítětem do patnácti let musí přijít na vakcinaci jeho zákonný zástupce. Děti ve věku pět až jedenáct let se zatím očkovat proti covidu nemohou, přestože Česko předobjednalo vakcíny pro 700 tisíc z nich. Čeká se ale na rozhodnutí Evropské lékové agentury. Společnosti Pfizer a BioNTech počátkem týdne oznámily, že požádají regulační orgány v USA, Evropské unii i dalších zemích o povolení k nasazení očkovací látky u dětí od pěti let. Výrobci vakcíny Comirnaty, která je v Česku nejrozšířenější, tvrdí, že děti vakcínu snášejí dobře a vyvolává u nich silnou imunitní odezvu.
Výběr uskupení zastoupených v debatě vychází z průzkumu volebního potenciálu od společností Kantar CZ a Data Collect pro ČT, dále z váhy kandidujících subjektů a jejich dlouhodobé podpory, zjištěné ve výzkumech volebních preferencí.
Volební potenciál ukazuje, jaký by mohl být maximální možný zisk politického subjektu, pokud by se k němu přiklonili všichni voliči, kteří ho zvažují. Respondenti mohou uvést více stran, mezi nimiž se teprve rozhodnou.
V průzkumu, který se konal mezi 19. srpnem a 3. zářím, se tazatelé ptali tří tisíc lidí. Statistická chyba je maximálně plus minus 1,9 procenta. Výsledky je třeba vždy vztahovat k termínu sběru dat a chápat je jako aktuální volební potenciál ve volbách do Poslanecké sněmovny. Nejedná se tedy v žádném případě o prognózu výsledků voleb.
Pozvánku do debaty dostali zástupci sedmi stran, hnutí a koalic, které se v průzkumu umístily nejvýše. Zástupci ostatních kandidujících subjektů dostali pozvání do Politického spektra a se všemi lídry kandidátek přináší ČT24 rozhovory v Událostech, komentářích.