Interní kontrola ministerstva obrany podle ministra Lubomíra Metnara (za ANO) nenalezla chyby v nákupu pasivních radarů Věra NG. Ministr zakázku od české firmy ERA za 1,5 miliardy korun hájil s náčelníkem generálního štábu Alešem Opatou a dalšími zástupci resortu obrany. Kritici ministerstvu vyčítají to, že je nákup radiolokátorů předražený. Poukazují na tendr Severoatlantické aliance, která si radary pořídila za 433 milionů korun bez DPH. Podle ministerstva obrany má ale NATO odlišný systém.
Nákup radarů je v pořádku, ukázala interní kontrola ministerstva. Metnar tendr dále hájí
Obrana chce od české firmy ERA pořídit dva komplety pasivních sledovacích systémů DPET, jejichž základem jsou radiolokátory Věra NG. Za komplety má zaplatit 1,245 miliardy korun bez DPH (asi 1,5 miliardy s DPH).
Když před rokem úřad informaci o zakázce předkládal vládě, uváděl jako předpokládanou cenu 780 milionů korun. Obrana už dříve uvedla, že tato částka vycházela ze starého průzkumu a neodpovídala reálné ceně. Na ministerstvu proto skončil jeden z úředníků.
Výslednou hodnotu zakázky ministerstvo opakovaně hájí tím, že ji ověřil znalecký posudek od ústavu CETAG, podle kterého je v čase a místě obvyklá.
Potíž starého posudku
Metnar na tiskové konferenci řekl, že nákup dvou kompletů DPET je v pořádku, a to z hlediska ceny i procesu pořízení. Akcentoval, že pokud má někdo důkazy o tom, že tomu tak není, měl by je předat policii. Jediným pochybením podle něj bylo, že vládě byl předložen starý posudek, který nezohlednil další části nakupovaného systému. „K budoucnu k tomu nesmí docházet,“ doplnil.
Ministr zdůraznil, že zakázku dvakrát jednomyslně schválilo kolegium ministra obrany, ve kterém zasedají i představitelé Vojenské policie a tajné služby Vojenské zpravodajství.
Úřad také musí zdůvodňovat, proč NATO před šesti lety pořídilo radary od firmy ERA jen za 433 milionů korun bez DPH. Podle ministerstva jsou nyní pořizované nejmodernější pasivní sledovací systémy, které jsou od dodávek Severoatlantické alianci odlišné. Opata vysvětlil, že armáda chce systém, který může být bojově nasazen ve vzduchu, na moři i na zemi. NATO poptávalo pouze systém pro přehled situace ve vzduchu.
Ředitel firmy ERA Viktor Sotona dodal, že se cena liší také kvůli požadované mobilní platformě. Další z kritizovaných položek, finanční rezervu na případné sankce ve výši 76 milionů korun, označil on i náměstek ministra obrany pro akvizice Filip Říha za běžnou obchodní praktiku.
Navíc podle ministerstva i armády nejsou součástí jen samotné radary, ale i řada dalšího zařízení včetně pancéřovaných vozidel. Samotná firma ERA tak podle náměstka Říhy získá 728 milionů bez DPH a dalších asi 518 milionů korun bez DPH půjde ostatním dodavatelům.
Ovšem v posledních dnech se objevily i pochybnosti o ceně dalších součástí setů, například o podvozcích Tatra. Říha uvedl, že jeden stál 24 milionů korun. Mluvčí Tatry Andrej Čírtek se zmínil o tom, že je to více, než činila původní nabídka. To obrana zdůvodnila dodatečným požadavkem na jejich lepší parametry – vysokou balistickou ochranu, řiditelnou každou nápravu nebo stabilizaci. To potvrdil i mluvčí Tatry.
Vysvětlit okolnosti zakázky požaduje premiér Andrej Babiš (ANO) i poslanci ze sněmovního branného výboru, který se zakázkou bude zabývat příští týden ve středu.
