Ministerstvo obrany navrhuje posílit pravomoci vlády, případně premiéra v době ohrožení státu na úkor parlamentu. Ministr Lubomír Metnar (za ANO) v předkládací zprávě počítá s tím, že v případě neakceschopného parlamentu by krizové rozhodování přešlo na vládu. A kdyby byla i ta nefunkční, rozhodoval by jen premiér. Iniciativu resortu obrany kritizují někteří opoziční politici. Ministerstvo obrany v úterý uvedlo, že oslabení parlamentu nechystalo.
Ministr obrany Metnar navrhl posílit v době ohrožení státu roli vlády
Stav ohrožení státu nebo válečný stav by mohla vyhlásit sama vláda nebo premiér, aniž by tento akt vyžadoval potvrzení parlamentem v pevném časovém limitu.
„V neodkladných situacích, za nichž by se nemohl/nestihl sejít Parlament České republiky, by mohl být vyhlášen stav ohrožení státu: vládou na návrh předsedy vlády, přičemž Parlament České republiky by toto rozhodnutí při nejbližší příležitosti potvrdil, nebo zrušil; v případě okolností opravňujících k vyhlášení stavu ohrožení státu by v neodkladné situaci tento stav mohl vyhlásit také předseda vlády, přičemž vláda by jeho rozhodnutí musela do 48 hodin schválit a Parlament České republiky by ho potvrdil, nebo zrušil s konečnou platností na nejbližší schůzi,“ citovali z dokumentu autoři článku v Aktuálně.cz a Respektu, kteří na problém upozornili. Už dřívě s celou věcí přišel v tiskové zprávě poslanec opozičních Pirátů Vojtěch Pikal.
Co přesně je „neodkladná situace“, se v dokumentu neupřesňuje. Metnar se odvolává na to, že věc předkládá na základě usnesení vlády z prosince 2015, kdy zemi vedl jako premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD a Andrej Babiš (ANO) byl ministrem financí. Navrhované zvýšení pravomocí vlády projednala Bezpečnostní rada státu letos 2. března. O deset dní později Babišův kabinet vyhlásil kvůli šíření koronavirové epidemie nouzový stav.
Události, komentáře: Zbyněk Stanjura, Jan Bartošek, Michal Šmarda a Cyril Svoboda k návrhu ministerstva obrany (zdroj: ČT24)
Ministerstvo: Je to pouze „úvahový dokument“
Ministerstvo obrany odmítlo, že by chystalo změnu zákona, která by oslabila roli parlamentu v době krize. Vláda měla podle mluvčího ministerstva Jana Pejška pouze dostat k informaci doporučení odborné skupiny složené ze zástupců resortů obrany, vnitra, zahraničních věcí, spravedlnosti a Úřadu vlády. Text byl kabinetu předložen pouze jako „úvahový dokument“. Tento úkol dostala obrana podle Pejška od vlády už v roce 2015.
Podle náměstka ministra obrany pro řízení sekce obranné politiky a strategie Radomíra Jahody odborníci zkoumali varianty, jak postupovat v krajní situaci, kdy nebude usnášeníschopná sněmovna nebo vláda. „Stát musí mít stanovené kompetence a být připraven na tyto hypotetické situace, které mohou nastat. Proto vznikl tento úvahový dokument, o kterém chceme dále diskutovat napříč politickým spektrem,“ dodal Jahoda.
Můžeme si sednout a vyřešit, jak postupovat v různých situacích. Ale obecně platí, že takové změny by neměl navrhovat ten, jemuž z nich plyne výhoda. Ten, kdo vyhlašuje výjimečný stav, by z něj neměl mít prospěch. Aby premiér a vláda sami sobě aktivovali nějakou nouzovou kompetenci, s tím nejsou dobré historické zkušenosti.
Ústavní právník Kysela: Změnu by neměl prosazovat ten, kdo z ní bude mít výhody (zdroj: ČT24)
Metnar navrhl obejít běžné připomínkové řízení
Servery Aktuálně a Respekt uvedly, že připomínkové řízení, v němž by se k návrhu mohla vyjádřit ministerstva a další instituce, navrhuje Metnar nahradit projednáním na schůzi Bezpečnostní rady státu kvůli „povaze a citlivosti předkládaného materiálu“.
Metnar v pondělí požádal o zařazení své zprávy i na program vlády, Babiš ale autorům článku řekl, že nic takového se nechystá a že o Metnarově aktivitě nic netuší. „Nic o tom nevím. Nebudeme to projednávat,“ uvedl premiér.
V úterý Metnar označil načasování předložení materiálu kabinetu, který ho měl vzít pouze na vědomí, v současné situaci za náhodné a nešťastné. Nad případnými změnami by podle něj musela být široká politická shoda.
Podle Babiše ani Hamáčka se o návrhu teď jednat nebude
Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) zdůraznil, že se materiál nebude projednávat nyní, když je v ČR nouzový stav. „Rozhodně nehrozí, že by se takto zásadní materiál projednával v nouzovém stavu. O celé problematice se diskutuje už rok a zkušenosti ze současné krize je potřeba do návrhu promítnout,“ uvedl na Twitteru Hamáček.
Materiál se nebude projednávat ani podle premiéra Babiše. „Absolutně s tím nesouhlasím, zastavil jsem to a projednávat to samozřejmě nebudeme,“ napsal na Twitteru Babiš. Dodal, že neví, proč ministerstvo obrany teď „vytáhlo“ dokument, který mu vláda zadala v roce 2015. „Tohle se kolegům fakt nepovedlo,“ dodal.
Opozice ze sněmovny i Senátu je proti
Vládní materiál ostře kritizuje opozice, která se obává oslabení role parlamentu, nelíbí se jí doba, kdy se dokument projednává. Například podle místopředsedy sněmovny Vojtěcha Pikala (Piráti) není k posílení role vlády a jejího předsedy důvod.
„I v případech, kdy se nemůže scházet Poslanecká sněmovna jako celek, stále existují varianty, kdy jejím jménem může vystupovat volený orgán sněmovny,“ podotkl. Návrh v současné situaci označil za ohrožení principů parlamentní demokracie a dělby moci.
Proti případné úpravě se postavil i šéf ODS a místopředseda sněmovny Petr Fiala, podle něhož je to změna nejen nešťastná, ale i nepřijatelná.
Úvahy ministerstva obrany odmítli i senátoři. „Ostře protestuji. Nejsme diktatura Andreje Babiše a není normalizace. Přestaňte přepisovat Ústavu. Premiér nesmí svévolně rozhodovat bez parlamentu,“ rozhořčil se předseda senátního výboru pro obranu a bezpečnost Pavel Fischer (nezávislý).