Ministerstvo zdravotnictví uvažuje o dalším omezení setkávání lidí na dva, řekl Arenberger

Nahrávám video

Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) bude rozhodovat, zda nevrátit omezení shromažďování lidí na dva. Stanovisko má padnout v sobotu, musela by ho schválit vláda. Řekl to v Interview ČT24. Za hlavní cíl nyní považuje co nejrychlejší proočkování populace. Dodal také, že udělá maximum pro to, aby mohla část žáků, která se vrátí v pondělí do lavic, zůstat ve školách už trvale.

Se začátkem týdne se otevřou některé obchody a lidé budou smět sportovat. Nesmí jich být ale víc než dvacet. Vnitřní sportoviště zůstávají zavřená. Epidemiologové ale říkají, že s nimi tato rozvolnění nikdo nekonzultoval. „Přemýšlíme o tom, že bychom se během víkendu vrátili ke stanovisku, které je z medicínského hlediska lepší a budeme respektovat to, co chce Mezioborová skupina pro epidemické situace. A to, že to bude tak, jak je to teď. To znamená dva lidi uvnitř, dva venku,“ řekl Arenberger s tím, že ani jemu se možnost setkávání dvaceti lidí venku a deset uvnitř nelíbí.

Stanovisko vzniklo v první polovině tohoto týdne a nový šéf resortu neměl možnost ho ovlivnit, na ministerský post nastoupil ve středu. Záležet bude na rozhodnutí právníků, to ale nechtěl předjímat. Pokud by se opatření měnilo, sdělil by to Arenberger v sobotu odpoledne. Podle pandemického zákona pak rozhodnutí musí do 48 hodin schválit vláda.

Omezení počtu lidí, kteří se mohou setkávat třeba na venkovních sportovištích, podle ministra nejspíš v pondělí ještě bude na 20. Podle pandemického zákona ale nelze omezovat lidi v tom, jestli jich pohromadě bude víc, nebo méně, podotkl Arenberger. „Nejde to. Lidé ale musí naše mimořádné opatření respektovat, dokud ho nezruší soud. On ho zrušit může,“ řekl. Připomněl, že ministerstvo už má v datové schránce předžalobní výzvu České komory fitness.

Šéf resortu zdravotnictví uvedl, že do budoucna považuje za důležitou lepší komunikaci s odbornými skupinami. „Nastavil jsem režim, že chceme komunikovat se všemi pracovními skupinami a ideálně ještě předtím, než dojde k nějakému našemu rozhodnutí,“ nastínil. Medicínská kritéria ale podle něj nejsou tím jediným, co je třeba zohledňovat.

Otevření škol pro část žáků má být definitivní

V pondělí se do škol a školek vrátí tisíce dětí. „My jsme se snažili, aby to bylo opravdu definitivní a abychom se nemuseli za velmi krátkou dobu zase vracet k tomu původnímu stavu. To znamená, že by byli (žáci – pozn. red.) doma. Takže ti, kteří budou ve škole, tak uděláme maximum pro to, aby v té škole už v tomto režimu, nebo možná ještě zlepšeném, mohli zůstat,“ řekl.

Děti budou muset podstoupit testování dvakrát týdně. Například zaměstnancům ve firmách ale stačí jeden test za sedm dní. Podle Arenbergera je testování žáků logisticky snazší, zatímco ve firmách není častější testování technicky snadno proveditelné. Do budoucna by podle něj bylo možné uvažovat i o systému, který by umožnil jejich testování doma.

Cílem je proočkovanost, míní Arenberger

O Arenbergerovi se zhruba od března 2021 hovořilo v souvislosti s úvahami o případném odvolání tehdejšího ministra zdravotnictví Jana Blatného. Jeho odvolání požadoval mimo jiné prezident Miloš Zeman v souvislosti s očkováním. Blatný nechtěl dát výjimku, která by umožnila očkovat ruskou a čínskou vakcínou proti koronaviru dříve, než je schválí Evropská léková agentura.

Arenberger připustil, že by zájemcům umožnil, aby se ruským Sputnikem V očkovali v rámci klinických zkoušek. Stačil by souhlas etické komise a Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Klinickou studii by podle něj mohly platit například podniky, které by o vakcínu měly zájem.

Arenberger o informace o Sputniku požádal Státní ústav pro kontrolu léčiv. Materiály se podle ministra nyní kompletují. Doplnil, že se kvůli podkladům ještě v pátek sejde s ředitelkou tohoto ústavu Irenou Storovou. „Nechci sem vozit něco, co nemá alespoň nějaké razítko nebo nějaký režim, který umožňuje česká a evropská legislativa,“ podotkl.

Uvedl, že za každou cenu do Česka ruskou vakcínu dostat nechce. „Chci sem dostat co nejvíce vakcín, nemusí to být Sputnik. Cílem je to, abychom byli co nejrychleji naočkování,“ řekl. Doplnil, že je nutné myslet do budoucna s ohledem na přeočkování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 4 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 5 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 10 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 11 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 11 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 12 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 12 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...