Při loňském zákroku v Teplicích, po němž zemřel muž, nespáchali policisté trestný čin. V tiskové zprávě to uvedla Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Podle ní se neprokázalo, že by zákrok s úmrtím muže souvisel, příčinou smrti byla intoxikace pervitinem.
GIBS: Při zákroku v Teplicích nespáchali policisté trestný čin
„Šetřením bylo zjištěno, že služební zákrok proti muži byl proveden standardním způsobem, za použití zákonných donucovacích prostředků, jejichž použití nemělo prokázanou příčinnou souvislost s následným úmrtím,“ uvedla mluvčí inspekce Ivana Nguyenová.
Policisté v Teplicích zasahovali loni v polovině června kvůli potyčce dvou mužů, kteří poškozovali cizí auta. Šestačtyřicetiletý muž zemřel v sanitce poté, co proti němu policisté použili donucovací prostředky. Z amatérského videozáběru je patrné, že policisté při zatýkání několik minut klečeli muži na krku.
Bezpečnostní složky vinu na mužově úmrtí opakovaně odmítly, muž byl podle nich vůči policistům agresivní, napadl je, a proto policisté použili donucovací prostředky.
GIBS už loni v létě uvedla, že nespatřuje v jednání policistů trestný čin, případ však i nadále prošetřovala. „Šetření probíhalo nadále a bylo ukončeno s výsledkem, že nebylo zjištěno, že by v souvislosti s provedením zákroku došlo ke spáchání trestného činu nebo jiného protiprávního jednání zasahujícími policisty,“ uvedla Nguyenová.
Inspekce nezjistila ani prodlevu při přivolání záchranné služby na místo zákroku. Podle mluvčí policisté se zajištěným mužem do příjezdu zdravotníků verbálně komunikovali. „Pouta byla muži sejmuta v sanitním voze až na žádost záchranářky, a to v době, kdy konstatovala kolaps. Do té doby hrozilo stále nebezpečí, že jmenovaný může pokračovat v sebepoškozování, napadání policistů nebo záchranářů,“ vysvětlila Nguyenová.
To, že policisté včas nezavolali záchrannou službu, loni v prosinci uvedla zástupkyně veřejného ochránce práv Monika Šimůnková. Podle ní policisté záchranáře volali až s tříminutovým zpožděním, ačkoli nutnost lékařského ošetření byla podle ní od počátku zjevná. Nikdo z policistů také podle Šimůnkové nemonitoroval zdravotní stav muže, vůči kterému zákrok směřoval. Včas se tak nezjistilo, že přestal vykazovat známky života. Další pochybění viděla Šimůnková právě i v tom, že po kolapsu dotyčného mu policisté nesejmuli pouta z rukou a nezahájili okamžitou resuscitaci vlastními silami.
