Skončil školní rok 2019/2020. Učitelé i žáci v jeho druhém pololetí zažili něco, co dosud nikdo jiný před nimi a co dost možná již nikdo jiný po nich. Z řad pedagogů zní po přestálém koronavirovém období kritika především vůči komunikaci ministerstva školství, studentům se zase nelíbilo to, že dlouho nevěděli, kdy a jakou formou proběhnou závěrečné a přijímací zkoušky. O uplynulém školním roce diskutovali v Událostech, komentářích ministr školství Robert Plaga (ANO), předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová a maturant Benedikt Albrecht.
Situace, která nastala letos v předjaří, byla bezprecedentní a zůstane neopakovatelná. I kdyby se opět objevila nebezpečná nemoc, kvůli které by vláda rozhodla o uzavření škol, všichni by již měli ponětí, jak na to. Letos v březnu však spadli do takřka neprozkoumaných vod výuky na dálku.
Podle předsedkyně Učitelské platformy Petry Mazancové situaci v prvních týdnech nepomohlo ministerstvo školství svým způsobem komunikace. „Bylo by potřeba celkově zlepšit komunikaci ministerstva vzhledem k učitelům. Často se to komunikuje navenek k veřejnosti, a teprve potom se to dozvídá resort,“ poukázala.
Ministr školství Robert Plaga však míní, že neměl na výběr. Musel totiž čekat, než vše definitivně schválí vláda, a potom již nebylo zbytí než novinky veřejně vyhlásit na tiskové konferenci po jednání kabinetu. „Kdybych rozeslal ředitelům materiály dříve, než vláda schválí definitivní podobu, také se mohlo stát, že dostanou mylnou informaci,“ podotkl.
Celkově Plaga hodnotí svoji práci a práci svých lidí v době pandemie covidu-19 příznivě. „Myslím, že jsme to nestandardní období prokličkovali docela dobře. Poděkoval bych rodičům, učitelům, ředitelům, ale i svým spolupracovníkům na ministerstvu školství,“ dodal.
Prominout maturity? Nebyl důvod, shodla se učitelka s ministrem
Výuka na dálku byla novinkou jak pro školy, tak pro žáky. Letošní maturant Benedikt Albrecht, který je zároveň iniciátorem petice Prominutí maturity 2020, je přesvědčen, že to přípravu zkomplikovalo. Byl by proto uvítal, kdyby maturitní zkoušky vůbec neproběhly. Taková možnost ostatně existovala – ministerstvo by po ní bylo sáhlo, kdyby se vůbec nepodařilo obnovit provoz škol.
„Vzhledem k událostem, jaké byly, jsme neměli srovnatelné podmínky s jinými ročníky k tomu složit maturitu. Bylo to velice náročné, protože jsme dostali málo informací, nevěděli jsme kdy a zda vůbec bude maturita. Byli jsme drženi v nejistotě. Dalším problémem bylo, že na on-line výuku jsme nebyli zvyklí, nebyli jsme připraveni,“ argumentoval Benedikt Albrecht.
Problém podle něj měli například uživatelé systému Moodle, ke kterému lze přistupovat pouze přes počítač, a nikoli z mobilního telefonu. „Vím, že mnoho studentů nemělo počítač, přes který se mohli přihlásit,“ uvedl maturant.
Dodal, že obzvláště znevýhodněni byli studenti středních odborných škol, kteří přišli o praxi. „Někteří maturanti třeba ze zdravotních škol po dobu situace, která byla, i vypomáhali v nemocnicích, někteří šili roušky,“ poukázal.
S tím, že byla příprava na závěrečné zkoušky na odborných školách velice ztížená, souhlasí i předsedkyně Učitelské platformy, nedomnívá se však, že by přerušení prezenční výuky ve školách mělo být omluvou pro úplné zrušení maturit. Výuka na dálku probíhala a maturanti se podle ní mohli více soustředit na předměty, ze kterých zkoušky skládali.
„Myslím, že jsme se maturantům věnovali nadstandardně. Měla jsem tolik lekcí jeden na jednoho, jako bych nikdy v běžném provozu neměla,“poznamenala pedagožka.
Také podle Roberta Plagy nebyl žádný důvod maturity rušit. Že budou a kdy budou, věděli včas, domnívá se. „Scénář jsme oznámili 14. dubna s tím, že se 11. 5. vrátí zpět a že termín maturity oznámím nejpozději do půlky května. Oznámil jsem ho 6. 5. a maturity odstartovaly na začátku června,“ shrnul ministr. Připomněl, že studenti měli částečnou úlevu, když nepsali písemné práce z českého a cizího jazyka.
