Ministr školství Robert Plaga (za ANO) chce rodinám ulehčit situaci školními skupinami. Ty by kromě výuky nabídly i provizorní školní družinu. Rodiče, kteří své děti do skupin pošlou, přijdou o nárok na ošetřovné. Navržený krok kritizují někteří ředitelé. Plaga také řekl, že se stanovením termínu přijímacích zkoušek je třeba počkat na epidemiologickou situaci. Letní tábory podle něj budou nejdříve v srpnu. Česká školní inspekce provedla šetření distančního vzdělávání. Školám doporučuje soustředit se na procvičování a nabádá, aby známkovali jen opatrně.
Se známkami velmi opatrně, nabádá inspekce. Letní tábory podle Plagy budou nejdřív v srpnu, pokud vůbec
Ministerstvo školství počítá s tím, že školní skupiny, které by měly začít fungovat od 25. května pro žáky prvních stupňů základních škol, nebudou v provozu pouze dopoledne, kdy se budou věnovat výuce, ale plynule se překlopí v jakousi školní družinu. Školní skupiny mají rodinám ulehčit situaci.
Měly by se v nich řešit úkoly, které dnes děti dostávají na dálku, tak aby se žák vrátil domů a nenesl si ze školy úkoly nové. U dětí by se mělo střídat minimum učitelů. Dopoledne by strávili třeba s učitelkou, odpoledne pak s vychovatelkou z družiny.
Ministr školství Robert Plaga upřesnil, že nebudou slučovány děti z různých skupin. Jeden kolektiv by měl mít maximálně patnáct dětí a neměl by se měnit. Školní skupiny mají především ulehčit situaci rodinám. „Hlavní linie bude stále výuka na dálku,“ řekl ministr. O nošení roušek v kolektivu by rozhodoval učitel, ve společných prostorech školy by zakrytá ústa a nos byla povinná, stejně tak jako při skupinové práci. Pokud by ale učitel pracoval s žáky individuálně nebo by přednášel u tabule, nemusely by mít děti roušky nasazené.
Harmonogram uvolňování opatření ve školství
Rodiče, kteří své děti do školy pošlou, budou muset podepsat čestné prohlášení, že ani dítě, ani nikdo z jeho společné domácnosti, nespadá do rizikové skupiny, u níž by případná nákaza a nemoc mohly mít závažný průběh.
Pokud rodiče umístí dítě do školní skupiny, neměli by mít podle Plagy nadále nárok na ošetřovné. Stát jej vyplácí rodičům dětí do 13 let věku. Vztahuje se na celou dobu uzavření škol, a to i zpětně. Úprava dočasně nahradila standardní dobu výplaty nejvýše devět dní, kdy děti navíc nesměly být starší deseti let.
Pro obnovení chodu školních jídelen bude hlavní hygienické hledisko, pokud je nebude možné přizpůsobit parametrům požadovaným epidemiology, bude lepší najít náhradní řešení, doplnil ministr. Do konce dubna podle Plagy vzniknou manuály, podle kterých by následně ředitelé měli otevření jídelen vyhodnotit.
Rizikové přijímací zkoušky
Epidemiologické situaci se podřídí i stanovení termínu přijímacích zkoušek na střední školy. Plaga slibuje, že ho vyhlásí v dostatečném předstihu, aby se studenti i školy dokázali nachystat.
Epidemiologové přijímací zkoušky vyhodnotili jako velmi rizikové, vysvětlil šéf resortu školství. „Já bych mohl vystřelit jakýkoli termín v červnu, ale bylo by to ode mě neférové. V tuto chvíli musíme počkat na jednotlivé vlny. Oznámím to v dostatečném předstihu, aby se školy stihly na přijímačky nachystat a studenti věděli, kdy budou,“ avizuje ministr.
Podle spolupracovníka EDUinu a analytika iniciativy KoroNERV-20 Bohumila Kartouse je také problematické, že se dětem z ohrožených sociálních skupin nedostane kvalitní distanční výuky. „Míra nerovnosti podmínek v přijímacím řízení na střední školy v tomto roce se dá očekávat, že bude vysoká,“ řekl Kartous. Školy by se proto podle něj měly zaměřit více na přípravu ohrožených žáků.
Podle průzkumu společnosti GTS Alive třetina ze zpovídaných bezmála 5300 studentů středních a vysokých škol vyjádřila obavy z toho, že se nestihne připravit na maturitní, přijímací či vysokoškolskou zkoušku. Dvě třetiny maturantů se přiklání k tomu, aby se závěrečná zkouška konala. Třetina by uvítala, kdyby maturitu nahradil průměr z vysvědčení.
Domácí samostudium nevyhovuje podle šetření 84 procentům studentů. „Podstatnou roli hraje i denní řád nebo sociální aspekt, přítomnost spolužáků a diskuse mezi nimi. Takové prostředí studenty více motivuje ke studiu,“ interpretuje výsledek výzkumu Jana Valušová z GTS Alive.
Nesmyslné, zmatečné a nekoncepční, hodnotí vládní postup ředitelé
Jako pomoc ekonomice vnímá rozhodnutí kabinetu ředitelka ZŠ Husova Blanka Lukeš Reindlová. S pomocí vychovatelek se její škola zvládne o děti ve skupinách postarat. „Neříkala bych ale tomu vrácení do školy a neříkala bych tomu vzdělávání,“ dodává. Podobně se k věci staví ředitel liberecké ZŠ Lesní Jiří Dvořák.
Schéma otevírání škol považuje za nesmyslné náměstek libereckého primátora Ivan Langr (Starostové pro Liberecký kraj). Obává se, že pro základní školy v Liberci bude problém splnit všechny pokyny. „Prostorově to jsou sice možná školy schopné nějak udělat, ale musíme k dětem přidělit nějaké učitele navíc. A ti by pak zase chyběli při výuce na dálku u prvostupňových dětí, které rodiče do školy nepošlou, a také u druhostupňových,“ vysvětluje náměstek.
Výuku si nedokáže představit ředitelka 2. Základní školy Rokycanova v Sokolově Petra Šišková. Vládní krok považuje za nekoncepční: „Je to tak, aby se vyhovělo všem, i těm, co podepisují petici. Ale je to takové šití horkou jehlou,“ soudí a doplňuje, že riziku nákazy nechce vystavit učitele a personál ve vyšším věku.
Dobrovolný nástup do školy, který plánuje ministerstvo, vnese do výuky zmatky a učitelům přibude práce, protože budou muset dále učit i distančně, upozorňují někteří další ředitelé. „Je to zmatečné. Měl být stanoven jasný termín, kdy děti nastoupí do školy a kdy začnou školy fungovat za normálního režimu,“ míní ředitel ZŠ Bezručova v Hradci králové František Obr.
Opozice podezírá, že za uvolněním opatření je snaha ušetřit na ošetřovném
Návrh podrobila kritice i opozice. Podle předsedy komunistické strany Vojtěcha Filipa může hrozit nedostatek učitelů, kteří by fungování skupin zajistili. Podle šéfa Pirátů Ivana Bartoše je zase sporná ztráta nároku na ošetřovné pro rodiče, kteří se rozhodnou školních skupin využít. Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka zase uvedl, že Plaga dostatečně nezdůvodnil, proč „preferuje dřívější rozjezd prvních stupňů, a nikoliv těch druhých.“ Může podle něj jít o snahu ušetřit právě na ošetřovném.
Plaga na to reagoval ve speciálu Událostí, komentářů. „Kdyby se chtěla vláda zbavit ošetřovného, tak děti jdou do povinné školní docházky, do školy musí docházet a končí nárok na ošetřovné,“ řekl. Už jen z prostorové kapacity škol podle něj nelze zajistit výuku v menších oddělených skupinách na všech stupních.
„Děti mladší jsou nejméně rizikovou skupinou. První stupně více potřebují dozor rodičů, zatímco druhý stupneň může být sám. Tady ten aspekt ekonomický u některých rodin může hrát roli a byl součástí rozhodování, ale nebyl to hlavní argument,“ uvedl Plaga. Starší žáci podle něj také lépe zvládají dálkovou výuku, což potvrdil i člen rady Asociace ředitelů základních škol ČR a ředitel ZŠ Pečky Luboš Zajíc. „Žáci nejsou ještě úplně schopni samostatně pracovat,“ uvedl.
Letní tábory v srpnu, pokud vůbec
Letní tábory by se letos mohly uskutečnit nejprve v druhé polovině prázdnin, pokud se epidemie koronaviru bude vyvíjet pozitivním směrem. „Pokud situace bude příznivá, tak bychom rádi nějaké vyrovnávací kurzy nebo letní kempy v našem systému viděli, ale až v průběhu srpna,“ předesílá ministr školství.
Podle epidemiologa Rastislava Maďara, jenž je členem expertního týmu ministerstva zdravotnictví, je ale s rozhodnutím o otevření táborů potřeba počkat na výsledky první vlny návratu k normálnímu životu v Česku.
„My bychom rádi tohle upřednostnili, na druhou stranu je tu riziko, že se tam sejdou děti z různých domácností z různých koutů země s různými riziky,“ zdůvodňuje Maďar a zdůrazňuje, že experti nyní nemohou dát jistotu, že se tábory skutečně v srpnu otevřou.
Valná většina žáků se do dálkové výuky zapojuje, zjistila inspekce
Školní inspekce v uplynulých týdnech zjišťovala, co a jak školy učí a s čím mají při výuce na dálku potíže. Inspektoři vedli rozhovory s téměř pěti tisíci řediteli základních a středních škol. „Cílení šetření bylo zaměřeno na obsah, formu a podobu distančního vzdělávání,“ upřesňuje ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.
Na prvních stupnních základních škol je 81 procent žáků zapojeno do distančního vzdělávání, na druhých stupních je to 72 procent a na středních školách téměř 80 procent. V přibližně tisícovce škol nekomunikuje s učiteli třetina žáků a v necelé stovce vzdělávacích institucí nepracuje více než polovina žáků.
Tisková konference České školní inspekce o mimořádných opatřeních (zdroj: ČT24)
„Příčinou nekomunikace žáků je buď nedostatek hardwarového vybavení žáků, nebo nedostatečné připojení,“ zdůvodňuje Zatloukal. Významným faktorem v nedostatečném zapojení je také nízká motivace žáků ke vzdělávání, nízké zapojení rodičů, kteří musí nyní řešit spoustu jiných věcí než jen výuku svých dětí, a sociální vyloučení, které se nejvíce projevuje na druhých stupních, doplňuje.
„Je potřeba velmi ocenit přístup škol, kde žáci nemají technické podmínky k tomu, aby mohli být v průběžném kontaktu se svými učiteli,“ konstatuje Zatloukal směrem ke školám, které umožňují například vyzvednutí studijních materiálů či podklady přímo zasílají.
Většina škol komunikuje e-mailem či přes sociální sítě, shrnuje inspektor. Mezi populární varianty patří Facebook, WhatsApp, Skype či systémy jako Bakaláři.
Důležité je procvičovat a opakovat
„Většina škol se snaží pokračovat v tématech, která by probírala s žáky ve standardní formě ve škole,“ hodnotí náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys. Inspekce ale eviduje i případy, kdy se školy či učitelé odchýlili od osnov a stanovili vlastní priority. „To je cesta, kterou lze doporučit, a věříme, že se jí bude vydávat větší počet škol,“ doplňuje náměstek.
Většina učitelů se podle něj soustředí na opakování a procvičování již probrané látky. To je způsob, který je zcela na místě, podotýká Andrys. „Existují velké podíly škol, které se i v tomto režimu snaží, aby se žáci naučili nové učivo. To může být komplikující pro ně i jejich rodiny,“ upozorňuje.
Hlavním cílem podle Andryse v současnosti není dobrat do konce školního roku veškeré učebnice, ale především v žácích a studentech udržet návyky ke školní práci, aby po návratu do lavic učitelé mohli navázat a pokračovat ve výuce. Zvládnout na dálku vše, co ve školních lavicích, považuje za nereálné také ministr školství.
Se známkami velmi opatrně, apeluje inspekce
Zásadní podle něj je, aby v současnosti děti dostávaly hodnocení své práce. „Není vhodné, aby se úkoly žákům pouze zadávaly, musí k tomu být i zpětná vazba,“ zdůrazňuje dále Andrys. Hodnocení výuky většinou probíhá konzultací, jsou ale i případy škol, které nadále standardně známkují. Známkovat by ale učitelé měli jen velmi opatrně, míní náměstek.
Zpětnou vazbu oproti známkám podporuje i Plaga. „Chceme umožnit ředitelům škol větší flexibilitu v hodnocení. Předpokládáme větší využití formativního hodnocení zpětnou vazbou,“ tvrdí ministr. „Školní řád v některých předmětech říká, kolik známek musí (žák) dostat, aby byl klasifikován. Tak ho takzvaně vypneme,“ dodal. Zohledňovat by se podle něj u žáků měly i sociální a ekonomické podmínky, které dálkovou výuku ovlivňují.
Dle Andrysových slov je velmi dobrou zprávou, že naprostá většina škol plánuje po návratu žáků do lavic promítnout do známkování spíše přístup a snahu při distančním vzdělávání, nikoliv známky.
Učitelům vzdělávání na dálku zvyšuje náročnost práce, dodává Zatloukal. Ředitelé škol vnímají současnou situaci jako příležitost. „Digitalizace vzdělávání bude jednou z možností, jak podpořit prezenční výuku a doplnit vzdělávání žáků, a učitelé jsou připraveni v ní dále pokračovat,“ kvituje inspektor.
Inspekce školám doporučuje, aby se orientovaly na profilové předměty a podstatná témata a soustředily se na znalosti, které již žáci během studia získali. „Rozvíjet aplikační znalostní složku, která je u českých žáků v mezinárodním srovnání podstatně slabší než úroveň znalostní,“ nabádá Zatloukal. Školy dle jeho slov mají také příležitost využít angažování rodičů.
V Česku je zhruba 4200 základních škol, které mají kolem 953 tisíc žáků. V přibližně 1300 středních školách je asi 424 tisíc studentů.