Žádná ze sněmovních stran nechce vetovat zrychlené projednání zákona, který by upravil práva Britů v Česku po případném brexitu bez dohody. Podle návrhu mají zůstat stejná až do konce roku 2020. Po schůzce se zástupci stran to řekl ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Počítá s tím, že stejně budou k Čechům přistupovat i Britové, jisté to však zatím není.
Hamáček předpokládá, že by poslanci mohli o návrhu hlasovat už příští týden, a to zrychleně. „Od žádné politické strany nezaznělo, že by se chystala uplatnit veto na paragraf 90. To znamená, že pokud se situace nezmění, tak bychom měli být schopni tento zákon projednat a schválit v Poslanecké sněmovně již v prvním čtení,“ řekl ministr.
Hamáček politikům z ostatních stran představil zákon na zhruba čtyřicetiminutovém jednání. Debaty se po dohodě neúčastnil zástupce hnutí ANO, Hamáček zastupoval celou vládu. Protože jde o vládní návrh, ministr neočekává, že by poslanci ANO hlasovali proti.
Zákon má upravit postavení občanů Velké Británie v Česku po brexitu, který by měl nastat letos 29. března. „V 18 oblastech zavádí přechodné období, kdy se na britské občany hledí jako na občany EU. A současně my očekáváme, že stejný model zvolí Velká Británie k našim občanům,“ vysvětlil Hamáček. Při psaní zákona podle něj byla vláda motivována snahou ochránit české občany.
Se stejným přístupem jako Česko podle Hamáčka počítá i předběžný britský návrh. „Velká Británie zatím nemá konkrétní paragrafovaný text, jak bude zacházet s občany EU. Existuje jen obecný dokument z prosince. V dokumentu je opatření velmi podobné, které navrhuje ČR vůči Britům. Přechodné období, které Britové zavádějí, se rovná tomu, co navrhujeme my – to znamená do konce roku 2020,“ uvedl ministr vnitra.
„Předpokládáme, že tak jak se my zachováme k Britům, tak se Britové zachovají k našim občanům. Vyjádření britského velvyslance, který označil náš postup za velkorysý, i to, co Britové formulovali ve svém dokumentu, ukazuje, že by reciprocita měla být,“ podotkl.
Britský velvyslanec v Česku Nick Archer na svém twitterovém účtu ujistil, že i britská vláda postavení českých občanů v zemi řeší.
Neobvyklá shoda politiků
Podporu zákonu vyjádřili i ostatní účastníci schůzky. „Jsem příjemně překvapen tím, že se čeští politici dokážou shodnout, že brexit je skutečně problém a že ho musíme řešit společně, abychom minimalizovali dopady na české občany a na české hospodářství,“ řekl místopředseda Pirátů Mikuláš Peksa.
Za zrychlené schválení zákona se jednoznačně postavili i zástupci ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. „Ministerstvo vnitra zareagovalo velice rychle, pokud mám správnou informaci tak jako první země Evropské unie,“ ocenil předseda poslaneckého klubu STAN Jan Farský.
Komunisté a SPD upozornili na to, že o konečném stanovisku musí ještě jednat jejich poslanecké kluby. Šéf klubu KSČM Pavel Kováčik však předpokládá, že jeho klub „nebude vetovat zrychlené projednávání v prvním čtení ani se k žádnému takovému návrhu veta nepřipojí.“
Komunisté podle něj mají zájem na tom, aby Česko bylo připravené na tvrdý brexit. „Je třeba návrh podpořit, protože to není jen o podmínkách Britů v České republice po brexitu, ale i o podmínkách Čechů ve Velké Británii po brexitu,“ poznamenal Kováčik.
Jedinou stranou, která měla před jednáním o vládním návrhu pochybnosti, byla SPD. Chtěla od ministra vnitra ujištění, že Velká Británie chystá podobné kroky i vůči českým občanům. To nakonec dostala. „Já budu určitě poslaneckému klubu (SPD) doporučovat, abychom nevetovali zrychlené projednávání a tuto normu podpořili,“ uvedl po jednání Hrnčíř.
Všechny sněmovní strany pak shodně očekávají, že podobně vstřícný zákon vůči českým občanům žijícím ve Velké Británii brzy schválí i kabinet Theresy Mayové. „Nejlepší způsob, jak vyzvat nebo zajistit, aby se britská strana chovala podobně, je, že my uděláme první vstřícný krok a budeme spoléhat na to, že Britové jsou džentlmeny,“ řekl šéf senátorského klubu ODS Miloš Vystrčil.
Stejně jako senátor Václav Hampl (za KDU-ČSL) předpokládají, že by i horní komora měla návrh hladce schválit. Vystrčil řekl, že se s Hamáčkem dohodl, že by Senát mohl pozměňovacím návrhem normu upravit v případě, že by se už ve sněmovně objevil ve vládním návrhu nějaký problém. Zrychlené schvalování v prvním čtení úpravy v normě ve sněmovně neumožňuje.
Britové mají mít stejné zacházení do konce roku 2020
Babišův kabinet poslal do sněmovny zákon upravující vztahy mezi Českem a Spojeným královstvím pro případ, že Británie vystoupí z EU bez dohody, před týdnem. Norma řeší skoro dvě desítky situací od samotného pobytu britských občanů, nabývání českého občanství, uzavírání manželství, nároku na sociální dávky nebo daně.
Zabývá se také uznáváním specializací pro lékaře a zdravotní sestry. Vstřícná bude česká vláda i k českým lékařům, kteří získali vzdělání v Británii. „Pokud by se ti lékaři vrátili do České republiky, tak jim bude standardně kvalifikace uznávána,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (nestr. za ANO).
Zákon počítá s přechodným obdobím do 31. prosince 2020, během něhož bude ve vybraných oblastech britským občanům zaručeno v Česku stejné zacházení, jako by nadále byli v postavení občanů EU.
Už se ale například nebudou moci účastnit komunálních voleb v Česku. Norma podle zástupců ministerstva vnitra také nemůže prodloužit bezvízový styk mezi Českem a Británií, protože to bude nutné vyřešit na úrovni EU.
„Kdyby nebyl tento zákon, tak momentem odchodu Velké Británie z EU by se (Britové) dostali do pozice občanů třetích zemí a potřebovali by pracovní povolení, víza a tak dále. Dáváme jim prostor aby si během toho přechodného období vyřešili svoje záležitosti a tak po konci roku 2020, kdy už se stanou občany třetích zemí, neměli žádné problémy,“ uvedl už dříve Hamáček.
Podoba brexitu však bude mít dopad i na Čechy žijící v Británii. Podle českého velvyslanectví v Londýně jich je zhruba 100 tisíc, britský statistický úřad uvádí 49 tisíc. V případě schválení brexitové dohody by se pro ně do konce roku 2020 nic nezměnilo, poté by museli zažádat o takzvaný status usedlíka.
Británie také patří mezi oblíbené cíle pro studium v zahraničí. V programu Erasmus+ tam na studijní programy a stáže ročně jezdí zhruba 600 studentů, uvedlo ministerstvo školství. Dalších asi 500 lidí ročně absolvuje studium na britských univerzitách. Podle ministerstva by ti, kteří nastoupí na britské vysoké školy letos na podzim, měli studovat ještě podle pravidel platných před brexitem.
