Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) se rozhodla podat kárnou žalobu na soudkyni brněnského krajského soudu Jaroslavu Bartošovou, a to v souvislosti s přerušením trestu lobbisty Romana Janouška. Uvedl to mluvčí ministerstva Vladimír Řepka. Benešová věc prošetřovala na základě interpelace poslance a předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky.
Janoušek si odpykává 4,5 roku vězení za to, že autem srazil ženu a od nehody ujel. Soud mu výkon trestu na jeho žádost opakovaně přerušoval ze zdravotních důvodů. Za mříže se muž vrátil letos v červenci poté, co olomoucký vrchní soud rozhodl, že Janouškův zdravotní stav nebrání jeho pobytu ve vězení.
„Ministerstvo spravedlnosti posoudilo informace týkající se uvedeného případu a paní ministryně se rozhodla podat návrh na zahájení kárného řízení proti JUDr. Jaroslavě Bartošové, soudkyni Krajského soudu v Brně,“ napsal Řepka. Ministryně žádá, aby kárný soud Bartošové na rok snížil plat o 20 procent.
„Důvodem je, že soudkyně při své rozhodovací činnosti v postavení předsedkyně senátu ve věci vedené u Krajského soudu v Brně postupovala v rozporu se zjištěným skutkovým stavem a v rozporu s trestním řádem a nijak nereflektovala na skutečnosti zjištěné například Vrchním soudem v Praze či Vrchním státním zastupitelstvím v Praze,“ sdělil Řepka k podání návrhu na zahájení kárného řízení.
Řepka dodal, že ministryně soudkyni vyčítá konkrétně to, že nevyhodnotila, zda nadále trvají důvody k přerušení Janouškova trestu, rovněž to, že přerušení trestu neodvolala, a také to, že trest znovu přerušila.
O kárné žalobě bude rozhodovat Nejvyšší správní soud. Zákon o soudcích definuje kárné provinění jako „zaviněné porušení povinností soudce, jakož i zaviněné chování nebo jednání, jímž soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů“.
Kárný senát může podle závažnosti provinění uložit důtku, snížení platu, odvolání z funkce předsedy senátu a v nejzávažnějších případech i odvolání z funkce soudce.
Janoušek v Alpách
Před přerušením výkonu trestu strávil Janoušek za mřížemi zhruba rok a čtvrt. Na svobodu mu dopomohly posudky a lékařské zprávy, podle nichž u muže existuje po operaci hlavy riziko těžkého poranění mozku a je u něj nutný neustálý doprovod a dohled poučené osoby, která by mu mohla poskytnout první pomoc.
Pražský vrchní soud ale následně nechal Janouška v létě 2019 sledovat a zjistil, že chodí bez doporučeného doprovodu na plovárnu, vyjel si na kole nebo navštívil galerii.
Letos v únoru pak server Seznam Zprávy zveřejnil fotografie s tím, že je na nich Janoušek trávící přelom let 2019 a 2020 v rakouských Alpách. Na snímcích měl muž na sobě lyžařské vybavení nebo táhl sáňky. Na základě těchto fotografií pak ministryni Benešovou interpeloval ve sněmovně poslanec a předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Ministryně mu odpověděla, že věc prošetří.
Krajský soud v Brně však na konci letošního dubna prodloužil Janouškovi přerušení výkonu trestu o další dva roky. Proti usnesení podal úspěšně stížnost státní zástupce. Vrchní soud v Olomouci poté rozhodl, že Janouškův zdravotní stav nebrání jeho pobytu ve vězení, a lobbista se v červenci vrátil za mříže.
