V Prezidentském duelu ČT se před druhým kolem voleb střetli Petr Pavel a Andrej Babiš (ANO). Přeli se ve věci předvolebních kampaní, ale také v otázkách ohledně Ukrajiny, armády i ekonomiky. Babiš mimo jiné v debatě řekl, že v teoretickém případě napadení Polska či pobaltských států by nevyslal české vojáky na pomoc. Pavel uvedl, že Česká republika má jako země NATO závazek přijít ostatním členským zemím v případě napadení na pomoc. Po debatě Babiš na Twitteru vyjádření korigoval. Babiš se duelu účastnil, i když dříve avizoval, že nedorazí. Debatu moderoval Martin Řezníček.
Babiš řekl, že by při napadení Polska vojáky neposlal, Pavel upozornil na závazek v NATO. Čtěte přepis Prezidentského duelu ČT
Prezidentský duel ČT (zdroj: ČT24)
Pane Babiši, o tom, že přijdete, vím několik desítek sekund (…), co vás přimělo rozhodnutí změnit?
Babiš: My jsme dneska byli na mši, kterou praktikoval kardinál (Jan) Graubner a vlastně nás vyzval a říkal, že i Ježíš vyzývá lidi – začněte myslet jinak. A mluvil o pravdě, lásce a spravedlnosti, takže jsem začal myslet jinak, změnil jsem názor.
Takže slova pana Graubnera vás přiměla přijít do debaty České televize?
Babiš: Ještě to dořeknu – odpouštím České televizi všechna ta léta různých informací o mně.
Promiňte, pane Babiši, nemáte ale co odpouštět České televizi.
Babiš: Nadsázka. Změnil jsem názor, a to je všechno.
Pane Pavle, jsme v polovině kampaně před druhým kolem, před volbami jste varoval před nefér hrou. Stalo se podle vás něco takového?
Pavel: Já si myslím, že každý si může udělat obrázek, jaká ta kampaň teď probíhá. Že to je v podstatě jeden nefér útok za druhým. Myslím, že si mnoho občanů oddychne, až to skončí.
Řekněte konkrétně, jaké nefér útoky máte za to, že se staly?
Pavel: Mám teď na mysli ty billboardy, které se objevily v posledních dnech, které varují před tím, že budu-li zvolen, tak zatáhnu zemi do války, protože jsem byl voják, což vytváří v občanech obavu, která samozřejmě není opodstatněná, ale je to kalkul na obavy, které lidi přirozeně mají. Tohle zneužití mně přijde opravdu nefér.
Volební kampaň musí být dle zákona o přímé volbě prezidenta čestná a poctivá, zejména se o kandidátech nesmí zveřejňovat nepravdivé údaje. Pokud si myslíte, nebo jste přesvědčen, že o vás byly zveřejněny nepravdivé údaje, budete se nějakým způsobem bránit?
Pavel: Ony to nejsou tak úplně nepravdivé jako spíš zavádějící údaje. Říct, že někdo, kdo byl voják, tak zavede zemi do války, je vlastně znevážení nejenom toho konkrétního vojáka, na kterého je to mířeno, ale vlastně všech, protože všichni vojáci si to berou za své. A já jsem zaznamenal mnoho reakcí vojáků včetně asociace vojenských veteránů, kteří se proti tomu ohrazují, protože to považují za podpásový úder. Myslím si, že by se tohle dít nemělo.
Petr Pavel v Prezidentském duelu ČT
Pane Babiši, máte příležitost se omluvit. Chcete toho využít, nebo ne?
Babiš: Já tedy nevidím důvod, proč bych se omlouval. Zaprvé o válce tady mluví vláda. Pan Pavel je provládní kandidát. Pan (Petr) Fiala o tom mluvil už před rokem, paní (Jana) Černochová, pan (Jan) Lipavský. A ten billboard vůbec není o panu Pavlovi. To je o tom, že já říkám: Nezavleču Českou republiku do války.
Pane Babiši, na tom billboardu je napsáno: „Generál nevěří v mír. Volte mír, volte Babiše“.
Babiš: To je jiný billboard.
Ale je to billboard, který se objevil po Česku. To znamená, že pan generál nevěří v mír? Myslíte si to vy?
Babiš: Dáte mi prostor mluvit? Já mluvím o tom prvním billboardu, vy mluvíte o tom druhém billboardu.
Jaký je mezi tím rozdíl?
Babiš: Je rozdíl. Já jsem mluvil o tom, a pan generál dokonce tweetoval v březnu minulého roku, že bychom měli vyslat vojáky na Ukrajinu.
Pavel: Že bychom měli vyslat vojáky na Ukrajinu?
Babiš: Ano, můžu vám to přečíst.
Pavel: Tak mě to přečtěte, to bude dobrý.
Babiš: Tady říká „jsme ve válce“ pan Fiala. Všichni říkají „jsme ve válce“. A pan Pavel má 8. března 2022: Nesmíme se bát udělat pro Ukrajinu víc, nabídnout například vojáky NATO a leteckou podporu, aby zabezpečili evakuační koridory a ochranu civilistů v nich.
Andrej Babiš v Prezidentském duelu ČT
Pavel: Ale to je něco jiného, ne?
Babiš: Ne, tak vy jste chtěl zkrátka vyslat vojáky NATO na Ukrajinu. Samozřejmě to je riziko a pan Pavel vlastně celý život mluví o válce.
Pane Babiši, není mým důvodem hájit kohokoliv z vás, nicméně jsem slyšel rozhovor s panem Pavlem, kde hovořil o tom, že právě vyslání vojáků na Ukrajinu by mohlo vést k rozšíření toho konfliktu, k eskalaci, takže k pravému opaku toho, co tvrdíte vy.
Babiš: Ale já jsem četl jeho tweet.
Pavel: Já bych na to s dovolením reagoval. Vy jste asi nepostřehl, že se tam píše o zajištění humanitárního koridoru. To je něco úplně jiného. To není vyslání bojových jednotek. To je o zajištění evakuace uprchlíků. A naopak transfer humanitární pomoci. Pokud by se k něčemu takovému NATO rozhodlo, pak to samozřejmě dává smysl. Ale nebyla by to bojová mise. To je něco úplně, úplně jiného. Takže vy jste jenom nepochopil obsah toho tweetu.
Babiš: Já jsem ho pochopil. Vy jste zkrátka chtěl vyslat naše vojáky na Ukrajinu, a je úplně jedno, s jakým cílem. Putin vraždí i civilisty a vraždí obyvatelstvo, vraždí vojáky. A vy jste zkrátka chtěl poslat naše vojáky na Ukrajinu, aby tam de facto mohli bojovat nebo chránit a mohli tam přijít o život. A já to nechci. A proto jsem mluvil o míru. Toto je samozřejmě manipulace s tím, že tady rok mluví vláda o válce, že jsme ve válce, tady jsou ty titulky. A já jsem mluvil o míru.
Pane Babiši, Petr Pavel v Superdebatě ČT, které vy jste se odmítl účastnit, řekl, že bude usilovat o to, aby nebyla válka. Vy máte přesto na těch billboardech napsáno to, co jsem řekl. To znamená, že generál nevěří v mír?
Babiš: Ano, generál nevěří v trvalý mír.
Proč lžete, pane Babiši?
Babiš: Na tom billboardu je to napsané. Proč bych lhal?
Co je tam napsané? Pan generál řekl, že nechce válku.
Babiš: Ne ne, pan generál řekl, že nevěří v trvalý mír, pane redaktore.
Pavel: Já jsem řekl, že trvalý mír je iluze. A trvalý mír skutečně je iluze, protože když se podíváte na historii, tak zjistíte, že lidská historie je historií konfliktů, a proto nemá smysl mluvit o něčem, jako je trvalý mír, což ale neznamená, že bychom o mír neměli vždycky usilovat. To se přece nijak nevylučuje. Vy jenom vytrháváte slovíčka z kontextu tak, jak se vám to hodí, a jenom matete pojmy.
Babiš: Ne, určitě ne, pane generále, vy jste v rámci toho výboru NATO také jednal s tím generálem, který dneska zabíjí lidi na Ukrajině. Valerijem Gerasimovem.
Pavel: A víte, z jakého důvodu?
Babiš: Můžu teda mluvit? Dokonce se chlubíte na Instagramu s jeho fotkou. Vy jste tam byl v roce 2015, pokud si pamatuji, 2017. A to bylo po anexi Krymu. Proč jste s ním jednal, když byla anexe Krymu? Proč jste s ním vůbec jednal?
Pavel: Vy jste se posledně chlubil, že víte, jak fungují organizace, třeba i NATO. Tak byste mohl vědět, že předseda vojenského výboru nemůže jednat sám o sobě, ale že k tomu má mandát všech třiceti členských zemí. Jestliže se členské země shodly na tom, že chtějí deeskalovat napětí s Ruskem, chtějí nastavit nová opatření na posílení vzájemné důvěry, tak to je docela silný mandát. To není nic o vyjednávání s válečným zločincem. To jste asi moc nepochopil, jak to funguje.
Babiš: Já jsem to pochopil, pane generále. Vy jste vždycky se vším rychle hotov. Vy jste s ním zkrátka jednal 2017, bavili jste se o tom, jak ty vojska by tam byla, a já to vůbec nechápu.
Pavel: Vy jste u toho byl?
Babiš: Tak já myslím, že to bylo v médiích. Z těch dostupných zdrojů vy jste takový mandát neměl. Dokonce, a já nevím, jestli to jsou fejky na sítích, jste dokonce navrhoval rozmístění jaderných zbraní.
Pavel: Pane Babiši, to je opět nefér.
Babiš: Já jen čerpám z toho, co bylo. Já se jen ptám, proč máte na Instagramu fotku člověka, který je dneska v čele ruské armády, která zabíjí lidi. A jednal jste po anexi Krymu, to je konstatování, je to fakt.
Pavel: Tak já vám to řeknu – bylo to právě proto, že mi jde o mír. V rozporu s tím, co říkáte. Protože vždycky je lepší jednat než válčit. Po anexi Krymu nastalo dvouleté období, ve kterém NATO s Ruskem v podstatě nekomunikovalo. A bylo nám všem jasné, že nekomunikovat znamená prohlubovat vzájemné neporozumění a dovést možná nějakou banální situaci ke konfliktu. Takže z pověření třiceti zemí jsem jednal s generálem Gerasimovem. Samozřejmě ta moje příprava probíhala i v Severoatlantické radě a byla posvěcena všemi třiceti členskými státy, jinak bych tam ani jednat nemohl.
Jednání s Foldynou a Skálou
Pane Babiši, když už jsme u toho, kdo s kým jedná, tak vy jste v uplynulém týdnu od prvního kola voleb jednal s Jaroslavem Foldynou (SPD), který tady vítá ruské (Noční) vlky, mluvil jste s Josefem Skálou z KSČM, stalinistou, který schvaloval invazi okupačních sovětských vojsk. Proč s nimi jednáte?
Babiš: Určitě. Já jsem s nimi nejednal.
Jak to, že jste s nimi nejednal? Pan Foldyna byl u vás v době vyhlášení výsledků prvního kola voleb, hned ten den, a teď jste se v Děčíně, pokud se nepletu, setkal s panem Skálou.
Babiš: Já vám rád odpovím – takže po prvním kole prezidentských voleb mne volily téměř dva miliony lidí.
Proč jste jednal s Jaroslavem Foldynou?
Babiš: Já vám to chci vysvětlit. Dva miliony lidí. Pan premiér i pan Pavel říkají, že to jsou vlastně nedemokratičtí voliči. Že to je nějaká spodina. To je ten hrozný venkov, jak to říkají Pražáci.
Pavel: Už zase překrucujete, nikdo nic takového neřekl.
Babiš: Tak já nevím, vy mi skáčete do řeči, pan moderátor mě nenechá mluvit.
Pavel: Když nebudete lhát, tak vám nebude nikdo skákat do řeči.
Babiš: Já nelžu. Pan premiér to jasně řekl. A já bych chtěl, pane redaktore, vám říct, že ve sněmovních volbách volily tři miliony voličů. Tři miliony. Z toho dva miliony mají zastoupení ve sněmovně.
Pane Babiši, promiňte, ale stále jste mi neodpověděl na úplně základní otázku. Proč jste jednal s panem Foldynou, proč jste jednal s panem Skálou?
Babiš: Já kandiduji proto, abych zastupoval všechny občany České republiky.
Jsou to i lidé, kteří smýšlí prorusky?
Babiš: Vůbec jsme se o tom nebavili.
A o čem jste se bavili s panem Skálou? Na to se ptám celou dobu. Proč jste jednal s panem Skálou a s panem Foldynou.
Babiš: Můžu odpovědět? Pan Skála vítal invazi vojsk Varšavské smlouvy stejně tak, jako to má napsané pan generál v životopise.
Pavel: To také není pravda.
Babiš: Je to pravda.
Pavel: Ale není to pravda.
V těch sedmi letech, myslíte?
Babiš: Tak já nevím, jestli tady můžu mluvit, nebo nemůžu.
Pavel: Zkuste někdy mluvit pravdu a bude to fajn.
Babiš: No ne, tak prosím vás, když se vás na to ptali na Seznamu, je to jasné, četli ten váš životopis, váš táta vás přesvědčil, že sovětská invaze byla dobrá.
Pavel: Ne, vy jste si to zase špatně přečetl.
Babiš: Nepřečetl.
Pavel: Ale jo, já vám to příště přinesu.
Babiš: My jsme to slyšeli. Takže já budu jednat s každým občanem České republiky. A to neznamená, že souhlasím s jeho názory.
I například s panem (Ladislavem) Vrabelem, který vám vyjádřil podporu?
Babiš: Ale já budu zastupovat všechny. Já pana Vrabela neznám. Nebo myslíte, že jsou nějací občané, kteří jsou vlastně nepřijatelní, kteří jsou méněcenní?
Já se jenom ptám, proč jste jednal s těmito politiky, to je všechno.
Babiš: Jednal jsem s panem Foldynou, protože je poslanec. Já nevím, jestli je na tom něco špatné, když jednám s poslancem. A co se týká pana Skály, tak ten tam přišel, v Děčíně, má nějaký podcast, vůbec jsme se nebavili. A jenom říkám, že není rozdíl mezi panem Skálou a panem generálem. Oba vítali invazi sovětských vojsk v roce 1968.
Není rozdíl mezi panem generálem a stalinistou Skálou?
Babiš: Ne ne, oba vítali ten vstup. A ty vojska zabíjela naše lidi.
Pavel: Ne, já opravdu nevím, na tohle se nedá moc reagovat. Vy opravdu lžete, kudy chodíte. Tohle přece není normální. Zkuste aspoň někdy říkat pravdu. Vy jste ten můj životopis možná četl, ale…
Babiš: Takže vy jste nebyl v podcastu na Seznamu, kde se vás na to ptali a četli vám to?
Pavel: Ano, ale vy jste si to špatně přečetl.
Babiš: A vy jste na to odpověděl, že to necháme být.
Pavel: Ne, ne.
Babiš: To je vaše odpověď. Vy totiž na nic neodpovídáte.
Pavel: To není pravda. Mne se na to Veronika Sedláčková ptala a překrucovala to podobně jako vy.
Babiš: Ona to četla, z vašeho životopisu.
Pavel: Ne, právě, že ne. Ona to interpretovala, to je trochu rozdíl. V tom životopise je napsáno, že jsme tady tehdy měli na návštěvě přátele ze Sovětského svazu a na nich že mi táta vysvětlit, jak se na to dívat. Ne na tu invazi, ale na to, jak se tady tehdy obracela nálada proti všem Rusům. Táta se mi snažil jako malému klukovi vysvětlit, že nenávist vůči Rusům nemusí být univerzální, protože mnoho z nich tu invazi ani nechtělo a rozhodně si nezaslouží takové odsouzení. Na tom není vůbec nic špatného a takhle to bylo. Já jsem se nikdy v životě nemusel vyjadřovat k invazi roku 1968, nikdy jsem ji nevítal a v žádném mém životopise nic takového nenajdete, takže si nevymýšlejte. A jestli mě chcete srovnávat s panem Skálou, tak jste si asi nevšiml, že já jsem byl členem KSČ do roku 1989 podobně jako vy, ale hlásil jsem se k tomu a řekl jsem, že je to moje chyba. Pan Skála je komunistou a stalinistou dodnes, což jste si možná nevšiml tohoto rozdílu.
Babiš: Můžu reagovat? Já bych chtěl také dostat prostor. Chápu, že Česká televize už má vybraného kandidáta, ale když jste tedy nezávislá televize, tak mě na to laskavě nechte reagovat. Pane Pavle, není tedy pravda, jak to zveřejnil pan (Pavel) Beneš, že když jste byli v hospodě a vaši spolužáci odsuzovali invazi a vy jste je potom udal jako předseda ZO (Základní organizace) KSČ, jako nomenklaturní kádr jste je potom tam zkoušel. Takže to není také pravda? Pan Beneš také lže? Všichni lžou, jenom vy jste svatý.
Pavel: Toto je naprostá lež.
Babiš: Jasně, já myslím, že všichni to viděli, všichni to četli.
Prezidentský duel ČT
Zemanův nástupce
Prezident (Miloš) Zeman v závěru funkčního období udělil milost Janě Nečasové, zároveň se objevila informace, že chtěl zastavit vyšetřování svých nejbližších spolupracovníků abolicí, a to ve věci skartace tajné zprávy o zapojení Rusů do výbuchu ve Vrběticích a v případu důstojníka BIS, který vynášel zprávy o odposleších Zemanova okolí, což podle informací, které máme k dispozici, premiér Fiala odmítl kontrasignovat. Pokud byste se dostali do prezidentského úřadu, hodláte v této věci něco podniknout?
Pavel: Já musím říct, že tyhle informace považuji za další z výsměchů prezidenta Zemana právu a nezávislosti soudů, protože prezident by se v žádném případě neměl stavět nad soudy a neměl by vstupovat do procesů, kdy je to vnímáno jako politické rozhodnutí. Pokud by něco takového udělal, pak by to určitě stálo za podnět Ústavnímu soudu nebo Nejvyššímu správnímu soudu, aby posoudil správnost takového rozhodnutí.
Tenhle podnět byste podal?
Pavel: Já bych ho určitě inicioval, protože bych to opravdu považoval za výsměch spravedlnosti.
Chtěl byste si pozvat úředníky? Prověřit nakládání s dokumenty na Hradě?
Pavel: Když se podíváte na informace, které mám já z médií asi jako všichni, tak bylo skartováno asi 38 tajných zpráv v rozporu s pravidly. Běžně by za tohle člověk, který to rozhodl, přišel o prověrku, a tím pádem o práci. Pokud se nic takového nestalo a byla tam vyměřena jenom nějaká správní pokuta, tak je to opět porušení pravidel. Myslím, že to je právě na tom to špatné, že tady pravidla pro někoho platí a pro někoho ne.
Pane Babiši, pokud byste byl v sobotu zvolen prezidentem a nastoupil na Pražský hrad, jak byste se v této věci zachoval vy? Inicioval byste něco?
Babiš: Ne, já bych to vůbec neřešil.
Proč ne?
Babiš: Proč bych to měl řešit?
Podezření z nakládání s dokumenty, s kvalitou, jak se s nimi nakládalo…
Babiš: Vy myslíte ten audit? Já jsem myslel tu milost. Tak určitě bych udělal audit.
Audit čeho?
Babiš: Všeho. Audit smluv, audit všech věcí. Klasický audit.
Prezident Zeman po tomto útoku (ve Vrběticích) prohlásil, že je více vyšetřovacích verzí. Váš protikandidát, pane Pavle, tehdy premiér řekl, že šlo o útok na zboží, respektive materiál – pak se za tu formulaci se zbožím omluvil. Co se podle vašeho názoru stalo ve Vrběticích? Vy jste byl v tu dobu náčelník generálního štábu.
Pavel: Ano, já jsem to komentoval jako akt terorismu. Protože to byli pracovníci vojenské zpravodajské služby, které vydávají příkazy nejvyšší politická místa, tak lze s jistotou říct, že to byl akt státního terorismu Ruska proti České republice. A to jsem říkal už tehdy.
Pane Babiši, souhlasíte?
Babiš: Byl to určitě teroristický akt. Hlavní chyba byla v tom, že armáda neměla nikdy ty sklady pronajmout soukromé firmě, která obchodovala s vojenským materiálem.
Není problém v tom, že tady zaútočili dva členové ruské zpravodajské služby?
Babiš: Samozřejmě, ale kdyby to nepronajali, tak by nikdo neútočil. Ale určitě je to špatně, já jsem to odsoudil, stálo nás to miliardu, vojáci pomáhali rok. Tomu předcházelo to, že se to nemělo pronajmout.
Takže za to mohl někdo jiný?
Babiš: Já neříkám, že za to mohl někdo jiný. Byl to akt terorismu a my jsme to řešili, takže mě z toho nemusíte zkoušet. My jsme vypověděli desítky ruských diplomatů a jednali jsme velice rychle. Je to věc, která se stala před šesti a půl lety, a otázka je, proč tomu vůbec naše služby nezabránily.
Prezidentský kandidát Andrej Babiš s manželkou Monikou
Prezident a vláda
Vláda ustála hlasování o vyslovení nedůvěry, ale kdyby důvěru Fialův kabinet nedostal, jak byste takovou situaci řešili, pokud byste byli prezidentem?
Pavel: Tato vláda má 108 poslanců, takže je nepravděpodobné, že by důvěru nezískala, i kdyby bylo vyvoláno ještě další jednání.
Ale stát se může cokoliv.
Pavel: Pokud by důvěru nezískala, pak vláda bez důvěry nemůže vládnout. Pak by asi muselo dojít k tomu, že budou předčasné volby.
Pověřil byste někoho sestavením vlády, pokoušel byste se o to?
Pavel: Muselo by dojít k předčasným volbám, pak bych pověřil toho, kdo bude mít největší šanci sestavit funkční vládu s důvěrou.
Pane Babiši, koho byste pověřil sestavením vlády vy?
Babiš: Je to jenom hypotéza.
Vláda může padnout.
Babiš: Nemůže, protože my tady máme pětikoalici, která ovládá Senát, (Poslaneckou) sněmovnu, vládu, tady má kandidáta na Hrad, takže budou ovládat všechno.
Naznačujete, že je to hypotéza, ale vy sám jste to hlasování o nedůvěře vyvolal…
Babiš: Já určitě ne. Teď jste zase řekl nepravdu, protože já jsem to ani nepodepsal, ani se nezúčastnil, takže neříkejte, že já jsem to vyvolal.
Proč jste se nezúčastnil, na to se zeptáme za chvilku, ale hnutí ANO…
Babiš: Ale já nejsem hnutí ANO. Já jsem Andrej Babiš.
Takže to šlo mimo vás?
Babiš: Já jsem prezidentský kandidát. Vy jste se snažili podsouvat, že to má něco společného s prezidentskou kampaní. Nemá.
Vy jste předseda hnutí, pane Babiši.
Babiš: Ano, ale já jsem jeden poslanec a tady rozhodli naši poslanci. My jsme demokratické hnutí a bylo to rozhodnutí hnutí.
Byl to i váš názor? Chtěl jste to hlasování o důvěře?
Babiš: Já jsem se v tom vůbec neangažoval. Ani jsem nepodepsal, ani jsem tam nebyl, ani jsem nevystupoval.
Koho byste tedy pověřil sestavením vlády vy?
Babiš: To je nesmyslná otázka, protože dneska sto osmička, pětikoalice, válcuje všechno.
Ale je to jedna z těch klíčových pravomocí prezidenta, proto se na to ptám.
Babiš: Určitě bych pověřil toho, kdo má sto osmičku, takže pana Fialu. Logicky. Nechápu tu debatu.
V tom případě ale nechápu ten váš billboard, kde máte napsáno, že zastavíte vládu.
Babiš: Ano, když budu prezident, tak se určitě budu snažit zastavit vládu v její asociální politice, navyšování daní, v Green Dealu a v dalších věcech, protože tato vláda je asociální a nepomáhá. V momentě, když pan Pavel bude prezident, tak on je de facto jenom představitel vlády, navíc té problematice samozřejmě vůbec nerozumí, takže je vymalováno. Blížíme se tady k tomu, že dva miliony tři sta tisíc voličů ovládne celou zemi a tři miliony, které jsou v opozici, nebo se tam nedostali, zůstanou… a ta společnost zůstane rozdělena.
Pane Babiši, tomu se říká demokratické volby. Byl svobodně zvolen Senát, byla svobodně zvolena Poslanecká sněmovna, a tak bude zvolen prezident, buď vy, nebo pan Pavel. Není namístě respektovat vůli voličů?
Babiš: Určitě, ale já potom nechápu, proč pan Fiala říká, že naši voliči jsou nedemokratičtí. Já s vámi souhlasím, že jsou demokratické volby.
Prezidentský kandidát Petr Pavel s manželkou Evou
Pane Pavle, ukázala tato situace, že prezident může být ve složité situaci, když je zároveň šéfem nejsilnější strany ve sněmovně?
Pavel: Já bych se na úvod trochu ohradil vůči tomu, že jsem vládním kandidátem. Zaprvé vláda je složená z trojkoalice a ještě potom Piráti a STAN. Dostal jsem podporu od trojkoalice, tedy SPOLU, takže to není celá vláda. Navíc pokud vás někdo podpoří, tak nejste jejich kandidátem. Vy jste stranický kandidát, podpořil vás prezident Zeman, podpořila vás KSČM a také o vás neříkám, že jste kandidátem KSČM. Takže kdybych použil tu vaši logiku, tak bych to asi také mohl říkat. Myslím, že tohle můžete klidně nechat, protože tomu tak není. Jsem přesvědčen o tom, že stranický kandidát samozřejmě může být legitimně prezidentem, na druhou stranu, když někdo kandiduje jako nezávislý, opře se ne o hlasy svých poslanců, ale o hlasy občanů, tak je opravdu nezávislým kandidátem. Já nejsem vládním kandidátem a vládu jsem v řadě případů kritizoval. Myslím, že tohle byste klidně mohl nechat, protože je to nefér.
Babiš: Pane Pavle, já vás obdivuji, oni vás tak vycvičili jako toho rozvědčíka, že vy tak brutálně lžete. Takže vás nepodpořil sekretariát TOP 09, Pirátů, STAN, SPOLU? Pan Fiala vás nepodpořil? Ani paní Černochová? Nedělají vám kampaň? Všichni ministři vám dělají kampaň. Tak proč, proboha, lžete? Vždyť ti lidé si to všude najdou. To je skutečně výsměch. Dokonce vám dodali příští kancléřku, tu velice kontroverzní paní od předsedy Senátu (Miloše) Vystrčila, která zadávala zakázky nějakým podivným způsobem. Vždyť vy jste kandidát vlády. Všichni to vědí, tak to snad už nepopřete.
Pavel: Když to chcete takhle, tak dobře. Vy jste použil v předchozí debatě, že pokud bude Pavel zvolen, tak tady nastane nová totalita. Já bych se možná vrátil trochu zpátky, když jste ještě nedávno mluvil o tom, že byste chtěl řídit stát jako firmu. Vy k tomu směřujete. Opravdu. Pokud byste se stal prezidentem, tak budete mít příští vládu, protože byste určitě pomohl hnutí ANO, aby v případě, že vyhraje volby, tak bylo tou vládní stranou. Pak byste opravdu ten stát mohl řídit jako svoji firmu, protože pak by se celá Česká republika stala vaším Agrofertem. Nezlobte se na mě, ale já rozhodně nejsem takto závislým kandidátem a v případě, že bych byl zvolen, tak rozhodně žádná nová totalita nehrozí. To je jenom vaše další strašení lidí. Já myslím, že už byste toho mohl nechat a začít se bavit jako dospělý člověk.
Babiš: Můžu se k tomu vyjádřit? Vy máte heslo klid a řád, ne? To jsme měli za totality, kdy vás cvičili.
Pavel: A vy vidíte něco špatného na tom, že tady bude pořádek?
Babiš: Určitě, lidi nechtějí mít řád, lidi nechtějí mít ten systém, co tady byl před listopadem (1989).
Pavel: O tom ale nebyla řeč.
Babiš: O klidu mluvil (Miloš) Jakeš. Vy jste voják.
Pavel: Já jsem byl voják.
Babiš: Vy v podstatě od roku 2015 neděláte nic, protože vy jste šel do NATO a pro Českou republiku jste neudělal vůbec nic.
Pavel: Takže v NATO jsem neudělal nic?
Babiš: Vy jste se vrátil v roce 2018, jako ve výslužbě.
Pavel: Myslím, že jste se spletl, protože já jsem od roku 2015 do roku 2018 dělal v NATO zapisovatele, tak jak jste říkal, že jo.
Babiš: Vy jste se vrátil a v podstatě pro naši zemi jste neudělal vůbec nic, začal jste se připravovat na prezidentskou kandidaturu. Vy jste kandidát pětikoalice, a pokud dojde k tomu, že budete prezident, tak samozřejmě půjdete na ruku vládě a lidi, které bych chtěl já reprezentovat a chtěl bych jim pomáhat a vysvětlovat vládě, co dělá špatně, si nenajdou zastání. Nebudou mít žádnou naději, protože každý ví, že to zkrátka tímto skončilo. To, že je dneska na Úřadě vlády jeden pán, který se snaží omezovat svobodu slova, tak to je evidentní.
Pavel: Vy jste tady použil slovo, že těm našim lidem chcete pomáhat. Vy jste jim pomáhal tím, že jste jim rozdával cukrátka a zadlužil jste tuhle zemi nejvíc v její historii. Takže to neříkejte, že jste jim pomohl. Vy jste jim možná rozdal něco, co se jim líbí, ale už jste jim neřekl, že ty dluhy, které jste nadělal, bude muset někdo zaplatit. A ten někdo budou nejspíš děti těch lidí, které vy jste si takhle kupoval. Neříkejte, co jste pro tuto zemi udělal. Vy jste jí uškodil.
Babiš: Pane Pavle, prosím vás, tohle, co jste řekl – vy ani nevíte, co jste řekl, protože to vás naučili, vy to stále opakujete.
Pavel: Takže to není pravda, že jste zadlužil tuhle zemi?
Babiš: Já se omlouvám, můžete mě nechat mluvit?
Pavel: No tak zkuste říct pravdu a pak se budeme bavit úplně v pohodě.
Babiš: Tak mi prosím neskákejte do řeči. Dluh koncem roku 2021 byl nižší, než jsem se stal ministrem financí v roce 2014, kdy končila vaše vláda ODS.
Pavel: Já jsem žádnou vládu neměl.
Babiš: Vy jste reprezentant ODS, vlády ODS, takže vy nemluvíte pravdu. Ano, já jsem navyšoval lidem důchody a platy a snižoval daně, proto lidem stouply úspory o 900 miliard.
Pavel: Ale za jakou cenu, pane poslanče?
Babiš: Vy jste se něco naučil, nevíte ani, o čem mluvíte. Jsme šestá nejméně zadlužená země v Evropské unii.
Pavel: Ale tempo zadlužování je největší v celé Evropské unii. Moc dobře to víte.
Babiš: Není to pravda.
Pane Babiši, je pravda, že Česko patří mezi jednu z nejrychleji se zadlužujících zemí v Evropské unii. Podívejte se do statistik, je to všem dostupné, černé na bílém.
Babiš: Není to pravda, protože paní (Alena) Schillerová si půjčovala do zásoby, dopředu. A jsme stále šestá nejméně zadlužená země v Evropské unii.
Půjčovat si do zásoby dopředu ale znamená prodlužovat dluh.
Babiš: Výhodně. Dopředu. Podle trhu. Tak se podívejte, jak je teď rating, za kolik si teď půjčují. Takže ano, my jsme konsolidovali a my jsme hlavně dali peníze lidem. Všichni to dostali. A pokud pan Pavel má problém, že důchodci dostali víc peněz, nebo že vojáci dostali víc peněz, nebo hasiči, policisté, lékaři, všichni dostali víc peněz, snižovali jsme daně, tak já jsem na to pyšný.
Pavel: Každý soudný člověk v této zemi moc dobře ví, že s rodinným rozpočtem musí zacházet zodpovědně. A s tím státním je to úplně stejné. Nemůžu utratit víc, než si vydělám. A to je přesně to, co vy jste dělal. Vy jste rozdával lidem, ale na úkor budoucnosti, protože ten dluh, který jste vytvořil, těch 420 miliard, ten každá následující vláda, možná ještě po několik vlád, bude muset snižovat. Takže prosím neříkejte, co dobrého jste udělal pro tuto zemi, protože vy jste si pouze kupoval přízeň lidí.
Pojďme se posunout dál, jinak se budeme stále cyklit.
Babiš: Ne, já bych na to rád reagoval.
Prosím, pane Babiši, dovolte abych vám položil otázku. Dostanete prostor.
Babiš: Já bych chtěl jen vysvětlit. To je přesně jako ta minulá debata, jak v komunálních volbách, jste mi nedal zase slovo.
Ale dostáváte slovo, pane Babiši, záleží, jak s ním naložíte. Měl jste ho už xkrát, já jsem vám do toho neskákal.
Babiš: Můžu vysvětlit něco? Můžu reagovat na to, nebo nemůžu reagovat?
Mimochodem, v té debatě o komunálních volbách jste měl nejvíc promluv. To jenom pro statistiku, pro záznam.
Babiš: Můžu reagovat?
Velmi krátce, protože pak se skutečně nedostaneme k těm důležitým tématům.
Babiš: Škoda, že tady nemáte časomíru, abychom věděli, kdo jak dlouho mluvil.
To by pro vás nedopadlo úplně výhodně.
Babiš: Pane generále, abyste se něco naučil, v rozpočtu se rozpočtou hlavně výdaje a příjmy se odhadují a v domácnosti a ve firmách je to naopak. Tak se to zkuste naučit.
Prezidentští kandidáti Andrej Babiš a Petr Pavel v předvolebním duelu ČT
Jedno nejdůležitější téma
My bychom byli rádi, kdybyste oba kandidáti, pane Babiši a pane Pavle, v téhle debatě nastolili jedno téma, které považujete za důležité, možná nejdůležitější. Jaké téma byste zvolili a proč? A pak vás nechám navzájem reagovat. Pane Pavle, prosím.
Pavel: Asi to nejurgentnější v dnešní době – inflace. Dostat zase pod kontrolu inflaci, kdybych měl jmenovat jenom jedno.
Jak byste k tomu přistupoval jako prezident, který má omezené pravomoci?
Pavel: Prezident v omezování inflace opravdu nemá velké pravomoci, protože je to především věcí centrální banky, a potom tomu může přispět svojí zodpovědnou politikou i vláda tím, že bude snižovat deficit státního rozpočtu.
Takže byste apeloval na vládu, aby snižovala rozpočet, lépe řečeno deficit?
Pavel: S vládou bych samozřejmě mohl jednat asi více než s českou centrální bankou.
Pane Babiši, vaše jedno velké téma, které byste rád nastolil?
Babiš: Výkup akcií ČEZu, získání stoprocentní kontroly a snížení ceny elektřiny na 1500 korun za megawatt pro firmy, pro všechny občany.
Co byste v tom dělal jako prezident?
Babiš: Já bych přesvědčoval pana premiéra a pana Stanjuru, aby svolali mimořádnou valnou hromadu ČEZu, aby nabídli výkup minoritním akcionářům. Je tam dvě stě miliard nerozděleného zisku. Dneska se ČEZ topí v zisku a občané mají nejdražší elektřinu v Evropě, a přitom vyrábíme velice levně.
V čem by ovšem ta pozice prezidenta, pokud byste byl zvolen, byla odlišná od toho, když hovoříte s premiérem jako šéf opoziční strany?
Babiš: Pan premiér nemluví s nikým, nemluví s opozicí, nemluví s občany. Tak kdybych se stal prezidentem, tak by snad se mnou mluvil.
Minulost kandidátů
Tak pojďme k dalšímu velkému tématu, a to je minulost. Vy jste v té tiskové konferenci, která se konala v návaznosti na vyhlášení výsledků prvního kola voleb, zdůrazňoval komunistickou minulost zde přítomného pana Pavla. Ovšem, když se na to podíváme v tomto směru, nemáte si úplně co vyčítat. Jak byste vysvětlil mladým lidem, že je rozdíl mezi StB, kde jste evidován jako agent, a zároveň komunistickou vojenskou rozvědkou, jejímž příslušníkem a potom jejíž zpravodajský kurz absolvoval pan Pavel. Pane Babiši, prosím.
Babiš: Vojenská rozvědka není pod lustračním zákonem. Takže ti agenti, kteří byli cvičení, pro Varšavskou smlouvu, tak potom plynule prošli do jiného systému. A pane redaktore, rád bych vám odevzdal tady, protože vy to stále opakujete, to StB, a manipulujete lidi, a já jsem ten soud třikrát vyhrál, tady máte k tomu materiály a tady máte, jak soud rozhodl, že Andrej Babiš je neoprávněně evidovaný v registračních protokolech bývalé Státní bezpečnosti. Mě estébáci terorizovali, nás hlídali, abychom nekradli, ano, takže já jsem nikdy nespolupracoval. Na rozdíl od pana Pavla, kterého jméno je všude, moje jméno není nikde. V registrační kartě, kterou podepsal nějaký estébák jako Bureš, takže tady to máte, si to vemte a zkuste to dát do redakce České televize, abyste nemanipulovali lidi, nebyl jsem estébák.
Pane Babiši, prosím Vás, vy tu stále opakujete tu mantru, že jste vyhrál tři soudy.
Babiš: Ano, ano.
Tak já vám řeknu, že neexistuje žádný výrok, který by zpochybňoval to, že jste stále evidován jako agent Státní bezpečnosti. Navíc vaše jméno se vyskytuje v několika různých dokumentech, je jich deset nebo dvanáct.
Babiš: Není to pravda.
Ano, je to tak.
Babiš: Andrej Babiš?
Ano, vaše jméno Andrej Babiš.
Babiš: Lžete, pane redaktore.
Je prakticky nemožné, aby si tohle někdo vymyslel. Navíc vy jste i v Show Jana Krause kdysi, rok 2011, pokud se nepletu, hovořil o tom, že StB ekonomická, teď budu citovat: chránila ekonomické zájmy Československa, to nebyla ta hnusná. To jsou vaše slova, ta hnusná StB, která potlačovala lidi, že nemohli studovat, cestovat, to byla normální StB, to jsou všechno vaše slova. Tam chodili vždycky, když jsem potkal cizince, hlásit zprávy, to bylo normální. To jsou vaše slova, pane Babiši.
Babiš: Nejsou, není to…
Jsou to vaše slova. Jsou dohledatelná kdekoliv na internetu.
Babiš: Je to manipulace.
Citoval jsem úplně přesně slovo od slova.
Babiš: Dobře, takže ještě jednou. Vyhrál jsem třikrát soud, nespolupracoval jsem, není moje jméno… Kde je moje jméno? Na evidenční kartě a někdo to podepsal jako Bureš, bez mého vědomí.
To znamená, že jste pracoval pod tu hodnou, nebo zlou StB?
Babiš: Já jsem nepracoval pro nikoho, já jsem byl zaměstnanec zahraničního obchodu.
Vy jste o té spolupráci sám hovořil.
Babiš: Pan Pavel byl nomenklaturní kandidát. Já jsem byl zaměstnanec podniku zahraničního obchodu, akciové společnosti. A estébáci nás hlídali, abychom nekradli, a mě terorizovali, abych kupoval syrské fosfáty, takže já nevím, z čeho vy vycházíte, a je to nepravda.
Je to veřejně dohledatelné.
Babiš: Ne, není to veřejně dohledatelné. Já jsem to dal na sítě a vy manipulujete a neříkáte pravdu, tak si to vezměte do redakce, abyste se to už konečně naučili.
Předvolební duel ČT v prostorách Národního muzea
Tak pane Pavle, stejná otázka, jak byste vysvětlil ten rozdíl mezi vaší komunistickou minulostí a komunistickou minulostí zde přítomného pana Babiše?
Pavel: Já jsem ji vysvětloval mnohokrát a stavil jsem se k tomu vždycky tak, že jsem říkal, jak věci byly. To znamená, že mezi roky 1985 až 1989 jsem byl členem KSČ. V roce 1989 jsem vystoupil. Poslední rok – v roce 1988 až 1989 jsem byl v kurzu vojenského zpravodajství, do kterého jsem nastoupil v létě 1988, a v tom kurzu jsem byl předsedou té základní organizace, té naší malé studentské skupiny. Obsahem prvního roku byla francouzština, kterou jsem se učil na Vojenské akademii v Brně, a nikdy jsem práci vojenského zpravodajce v komunistickém režimu nevykonával, takže jakékoliv obviňování z toho, že jsem byl komunistický rozvědčík, je nesmysl, protože to prostě ani časově nevychází.
Voliči vybírají mezi dvěma kandidáty, kteří oba mají komunistickou minulost. Oba musíte přesvědčit lidi, kteří nechtějí například v čele státu bývalého komunistu, že mají jít volit. Pane Babiši, jak byste přesvědčil…
Babiš: Můžu tedy ještě něco říct? Pane redaktore, když teda chcete vést tu debatu korektně, tak vy víte, jaký je rozdíl mezi obyčejným členem KSČ a předsedou Základní organizace KSČ? To byl nomenklaturní kádr. Chápete ten rozdíl?
Pavel: Pane Babiši, předseda základní organizace nebyl nomenklaturní kádr.
Babiš: Chápete ten rozdíl mezi předsedou KSČ a členem KSČ? A vy to naschvál neříkáte.
Já se vás ptám, pane Babiši, jak byste lidem, kteří nechtějí v čele státu komunistu, vysvětlil, že vás mají volit?
Babiš: Já jim to vysvětlím. 17. listopadu 2019 tady na tomto místě jsem měl projev, kde jsem se omluvil za to, že jsem byl obyčejný člen KSČ a že jsem nebyl hrdina, který bojoval proti režimu, a zároveň jsem řekl, že zkrátka estébák jsem nebyl. A vy, pokud nechápete rozdíl mezi trénovaným rozvědčíkem, a to trénovala KGB, a je zajímavé, že na ty rozvědčíky nebyl lustrační zákon, proč asi? Protože ti agenti jednou zkrátka byli pro Varšavskou smlouvu a teďka jsou pro NATO. Jaký je v tom rozdíl? Agent je vždycky dobrý, akorát změní ten dres a tu vlajku.
Pane Babiši, vy sám sebe označujete za řadového komunistu, narozdíl od ostatních, od většiny v zemi jste mohl cestovat, strávil jste x let v zahraničí, například v Maroku.
Babiš: Ano, to byla naše práce. To byla naše práce.
Ale to asi nesvědčí o tom, že jste byl jen řadový komunista.
Babiš: Byl jsem řadový člen, a to nemá nic společného, protože jsem pracoval v podniku zahraničního obchodu. A takových byly desetitisíce.
Pane Pavle, jak byste vy přesvědčil lidi, kteří mají problém s vaší komunistickou minulostí. Lidi, kteří trpěli za komunistického režimu, jejichž rodiny nemohly cestovat, nemohly studovat, nemohly pracovat, vykonávat práci, kterou chtěly, kteří říkají, že je to prostě pro ně příliš citlivé téma.
Pavel: Já jsem s takovými mluvil, a s mnoha. Musím říct, že vnímám to, že pro ně je to téma velice citlivé, protože jim režim opravdu ublížil. Já jsem se jim za to omluvil, ale zároveň říkám, že nemám důvod se omlouvat komukoliv dalšímu individuálně, protože nikoho jsem nepoškodil, nikomu jsem neublížil a mojí omluvou zbytku společnosti bylo těch 33 let od listopadu 1989, kdy jsem dostal šanci podílet se na budování demokratické a bezpečné České republiky. Myslím si, že když si člověk porovná to období před 1989, ke kterému se hlásím, a řekl jsem, že to bylo mojí chybou, protože jsem se v tom narodil, byl jsem vychováván, s tím obdobím po roce 1989, tak si může udělat obrázek a porovnat si, jestli jsem nebo nejsem člověk, který by mohl aspirovat na jistou míru odpuštění. Mnoho lidí, kteří režimem opravdu perzekvováni byli, tak na to takhle nahlíží a vyjádřili mi dnes svoji podporu.
Ale předpokládám, že s panem Skálou byste se asi nepotkal.
Pavel: Pan Skála tím komunistou zůstal dodnes. Já jsem se s tím rozešel v roce 1989.
Další věc, která by mě zajímala, kterou navazujeme na komunistický režim, lépe řečeno na to období, které následovalo potom. Andrej Babiš označuje to období za polistopadový kartel, přitom jste se v té době stal jedním z nejbohatších lidí v zemi. Vy jste, pane Pavle, zase vystoupal v tom vojenském žebříčku úplně nejvýše. Jaké chyby vy vidíte – pak dáme prostor panu Babišovi – v tom polistopadovém vývoji?
Pavel: Já bych asi řekl, i na základě průzkumu, který dělal Český rozhlas ke 30. výroří listopadu 1989, že jsme asi ze všeho nejvíce podcenili hodnotovou výchovu, protože není určitě dobře, když mladá generace byla vychovávána v tom, že úspěch je základním kritériem bez ohledu na tom, jakými cestami je dosažen. To si myslím, že je špatně a teď se nám to trochu i vrací. Nakonec, když tedy použiju terminologii pana poslance Babiše, že jsem já vládním kandidátem, tak on je kandidátem Hradu a Miloš Zeman mnohokrát řekl, že jen závistivci Andreji Babišovi neustále hážou klacky pod nohy, protože mu závidí to, že byl úspěšný. Je jedno, jakými způsoby, podstatný je ten úspěch.
Pane Babiši, kde vy vidíte chyby v polistopadovém vývoji?
Babiš: Já určitě nejsem kandidát Hradu, pane Pavle. Já jsem předseda hnutí ANO a já kandiduji za hnutí ANO.
Pavel: Tak proč říkáte, že já jsem kandidátem vlády? Vás také podpořil Miloš Zeman.
Babiš: Protože zkrátka vám dělají kampaň všichni ministři.
Pavel: Miloš Zeman vám nedělá kampaň?
Pane Babiši, promiňte, ale před chvílí jste hovořil o tom, že nemáte s hnutím ANO nic společného. Tak jste kandidát hnutí ANO.
Babiš: Ale pane redaktore.
To byla jiná situace?
Babiš: Je potřeba rozlišovat. Já jsem předseda hnutí ANO a neorganizoval jsem mimořádnou schůzi. Nepodepsal jsem ji, takže prosím vás, zase nemanipulujte ty věci.
Já se na to ptám, protože to jsou věci, které říkáte. Já se je snažím dávat do souvislostí, ptát se.
Babiš: Vy se snažíte to zase nějak převracet.
Pojďme k té mé otázce. Kde vidíte chyby v tom polistopadovém vývoji?
Babiš: Tak já jsem o tom napsal knížku – O čem sním, když náhodou spím – a to je podle Jana Antonína Bati. To je vize České republiky do roku 2035.
Tak mi řekněte hlavní dvě tři věci.
Babiš: No hlavně kuponka (kuponová privatizace, pozn. red.), místo toho, aby šli do Singapuru se naučit, jak funguje fond, tak místo toho se všechno rozprodalo. Zničily se banky. Potom přišla ČSSD, ta to prodala pod cenou. Měli jsme tady lehké topné oleje, a tak dále. Takže proto dneska odchází do ciziny 280 miliard dividend, protože už nám tady nic nepatří a jediné, co nám zůstalo, je 70 procent v ČEZu. A to mají šanci teď reprivatizovat, takže všechno je pryč a nebyla tady žádná strategie a byla tu obrovská korupce a já jsem založil protikorupční hnutí. Pokud mluvíte o mém podnikání, tak bych vás rád upozornil, že Agrofert není kuponka, není kuponová privatizace, a já jsem Agrofert vybudoval na podpoře Citibank, to je americká banka, protože v tom čase, když tu celou zemi ovládal Chemapol a další struktury, tak nebylo možné dostat úvěr, takže asi tak.
Prezidentští kandidáti Andrej Babiš a Petr Pavel v předvolebním duelu ČT
Válka na Ukrajině
Ke vzniku Agrofertu bychom měli přirozeně spoustu otázek, ale tohle není téma prezidentské debaty. Tak jestli dovolíte, pojďme se přesunout dále a možná se vrátit k válce na Ukrajině. Jako velkému tématu dneška. Už téměř rok, bude to za chvilku, žijeme v úplně nové realitě. V Evropě zuří válka, kterou Rusko rozpoutalo na Ukrajině. Mají mít Ukrajina a její obyvatelé podporu Česka, i kdyby to znamenalo snížení komfortu pro Čechy? Pane Babiši.
Babiš: Ale oni mají tu podporu. Problém je, že naše vláda zapomíná na české občany a dělá pro ně málo a pozdě a jen pod tlakem opozice. Takže problém je, že my jsme se postarali o ukrajinské uprchlíky. Pan premiér sliboval, že vyřídí nějaké peníze v Evropské unii. Nevyřídil ani euro, musel si půjčit deset miliard. Mohl to vyřídit, měl předsednictví, i pro Polsko…
Chápu to správně, že byste omezil podporu Ukrajiny, nebo ne?
Babiš: Ne, ale podpora Ukrajiny má být koordinovaná a je koordinovaná přes EU. Tam byl schválen úvěr nebo půjčka nebo dar 18 miliard eur.
A já se ptám na to, jestli ta podpora má Ukrajině i jejím obyvatelům pokračovat, kdyby to mělo znamenat snížení komfortu mezi českými obyvateli.
Babiš: Není důvod snižovat komfort českých občanů. To dělá vláda. Tahle asociální vláda, která zinkasovala 137 miliard inflační daně, protože nechtějí s inflací nic dělat. Takže není důvod, aby čeští občané měli problém. Problém je ta vláda.
Pane Pavle, prosím.
Pavel: Já jsem rád, že pan poslanec zmínil tu svoji knihu O čem sním, když náhodou spím, protože tam krásně dokresluje tu roli mírotvorce, do které se teď pasoval. Protože v té knize hovoří o tom, že by se NATO mělo změnit z obranného na útočný pakt, takže já myslím, že tady je celkem jasné, že vy jste se moc nezabýval tím, k čemu NATO vlastně slouží. A pokud jde o Ukrajinu. To je věc, která je vám také asi cizí, a to je solidarita. A solidarita by měla fungovat i za cenu toho, že si dočasně snížíme vlastní komfort.
Válka na Ukrajině je i naší válkou, protože se nás týká. To, že nejsme součástí fyzických bojů, ještě neznamená, že ta válka není naše. Je to válka o budoucnost mezinárodních vztahů, o budoucnost bezpečné Evropy, a v tomto případě to, že budeme částečně omezovat naše pohodlí, je ta nejmenší oběť, kterou pro ten výsledek můžeme přinést. Nám nikdo nezabíjí tisíce lidí. Nám nikdo neničí celá města. A pokud nechceme, aby se to, co dnešní Rusko reprezentuje, stalo naší hrozbou do budoucna, tak prostě tuhle válku musíme dovést do úspěšného konce. A ten úspěch není v tom, že přestaneme podporovat Ukrajinu, ale že se Rusko stáhne a Ukrajina obnoví svou suverenitu, to je úspěch.
Pane Babiši, chcete reagovat?
Babiš: K tomu NATO, pane Pavle. Já jsem to říkal v nějakém kontextu. Vy hodnotíte účast NATO v Afghánistánu jako úspěšnou? Já jsem říkal, že zkrátka NATO by mohlo v některých případech být útočný pakt proti pašerákům. Já jsem byl na té operaci Sofie – ilegální migrace.
Pavel: Ale operace Sofie byla operace Evropské unie, víte.
Babiš: Ano, vím, byla, nechte mě mluvit, prosím vás. Já vás nechávám mluvit, vy mi stále do toho skáčete. Takže to byl můj názor, že NATO by mohlo být v nějakých případech jako útočný pakt proti pašerákům nebo proti teroristům v Afghánistánu. A ohledně té pomoci, tak prosím vás, vy asi nevíte, že na úřadech práce dneska lidi, kteří dostávají sociální dávky, tak čekají na ty peníze několik měsíců. Samoživitelky, které jsou v nájmu a ten majitel bytu nechce počkat. Víte, já mám nadaci, která rozdala lidem už 800 milionů a rozdá miliardu a dvě stě padesát milionů. Vy o tom vůbec nic nevíte.
Takže já nevidím důvod, proč by naši lidi měli mít horší životní úroveň. Za nás jsme měli vyšší životní úroveň než Itálie a Španělsko. Tahle vláda nedělá pro lidi nic a já s tím zkrátka nesouhlasím, a to nemá nic společného s pomocí Ukrajině. Ukrajině pomáháme, ano, je jich tady 470 tisíc a je škoda, že pan premiér nevyřídil ty peníze, ale mají pomáhat českým občanům, a to se neděje. Máme čtyřikrát vyšší cenu na elektřinu než Slováci, přitom ji vyrábíme velice levně a exportujeme, takže bohužel s vámi nesouhlasím. Snížily se reálné mzdy českých občanů o 10,5 procenta, nejvíce v Evropské unii, a je to chyba vlády a vy jste její kandidát.
Pane Pavle, prosím, tady těch témat byla celá řada.
Pavel: Je to především vinou inflace, za kterou nenese vinu tahle vláda. To zase pan Babiš překrucuje. Ono je opravdu jednoduché neustále to točit na těch emotivních tématech, že samoživitelky nedostávají včas dávky, s tím naprosto souhlasím a mnohokrát jsem i já kritizoval vládu za to, že její pomoc není dostatečně adresná a že nepřichází včas. Ale to neznamená, že bychom neměli zároveň s tím řešit pomoc Ukrajině. A skutečně naše pomoc Ukrajině má v důsledku alespoň částečné snížení komfortu života pro nás, a není to vinou naší pomoci Ukrajině. Je to vinou války, kterou na Ukrajině vede Rusko. Ta má za následek nejen inflaci, ale má za následek i to, že život u nás není tak jednoduchý, jako byl za vaší vlády. To zřejmě asi uznáte.
Babiš: Ještě jednou, můžu teda? Ještě jednou vám to vysvětlím. Ukrajině pomáhá EU a NATO – 18 miliard eur dostali.
Pavel: A jednotlivé členské země ještě, bilaterálně.
Babiš: Jasně, a našim občanům zkrátka tato vláda nepomáhá. Vy mluvíte o inflaci a vůbec nevíte, co to je.
Pavel: Aha.
Babiš: Moje vláda snížila v listopadu a v prosinci 2021 DPH na elektřinu, teplo a plyn, 21 procent na nulu, proto byla inflace v prosinci 5,3 procenta. Pan Fiala to dotáhl na 17,2. Inkasuje díky inflaci velké peníze a nevrací to lidem. Já nevím, jestli tomu rozumíte, ale asi tomu nerozumíte.
Já bych se rád vrátil k Ukrajině, pánové, jestli dovolíte. Pane Babiši, má Česko poslat vojáky do otevřeného konfliktu v případě útoku na Polsko nebo pobaltské státy?
Babiš: Kam myslíte? Do války? Určitě ne.
Do otevřeného konfliktu v případě napadení.
Babiš: A proč bychom měli mít otevřený konflikt?
Pokud by nastal, byl byste vrchním velitelem ozbrojených sil.
Babiš: Já chci mír.
Moje otázka zní, pokud by bylo napadeno Polsko nebo pobaltské státy, zda bychom měli splnit svoje spojenecké závazky a poslat tam vojáky.
Babiš: Já jsem nebyl vrchním velitelem ozbrojených sil. Jo pokud bych byl…
Ano, pokud byste byl, a ne že jste byl.
Babiš: Určitě ne, určitě ne a já si myslím, že je potřeba mluvit o míru. Pan generál mluví o válce. Vláda mluví o válce.
Počkejte, zpátky, to jsou ale spojenecké závazky.
Babiš: Ano, ale já nechci válku.
Dobře, nikdo asi nechce válku. Nikdo rozumný nechce válku…
Babiš: Tak něco pro to udělejme.
Počkejte, moje otázka zní, zda pokud by bylo napadeno Polsko nebo pobaltské státy…
Babiš: Proč by bylo napadeno?
Ne…pokud…pokud…zda by Česko mělo poslat vojáky na obranu těchto spojenců?
Babiš: Já říkám, že to je čistě teorie. Já říkám, že světoví lídři, a kdybych byl já prezident a už jsem to vysvětloval xkrát… Já jsem mimochodem navštívil…
Pane Babiši, odpověď na otázku…
Babiš: Já vám to vysvětlím. Ne, určitě ne. Já chci mír, nechci válku. A v žádném případě bych neposílal naše děti a děti našich žen do války.
Ale víte, na čem je založená kolektivní obrana NATO. Jeden pomáhá druhému v případě, že je napaden.
Babiš: Já vím, ale my máme zabránit válce. Vy chcete válku? To vypadá, že vy dva chcete válku. Já nechci válku. Já chci mír.
Já se ptám, pokud, opět opakuji, pokud by bylo napadeno Polsko nebo pobaltské státy, to je jednoduchá otázka.
Babiš: Nebude napadeno, musíme tomu zabránit.
Pane Pavle, prosím, pokud by bylo napadeno Polsko nebo pobaltské státy, měli bychom poslat vojáky?
Pavel: Pan Babiš asi žije v jiném světě. My jsme se stali členem NATO právě proto, abychom zajistili mír, protože NATO je dnes nejsilnější obrannou, ne útočnou organizací ve světě. Jeho členské státy představuji 50 procent světového HDP, a pokud tedy jste říkal, že o těch organizacích něco víte, tak asi víte i to, že základním principem fungování NATO je odstrašení, nebo také bychom mohli použít lepší český výraz odrazení od války. Takže to, že my se připravujeme na možný konflikt, není proto, že bychom do něho chtěli jít, ale abychom odradili kohokoli zaútočit na kteroukoli členskou zemi. Takhle NATO funguje, ale zároveň funguje tak, je-li kterýkoliv ze členů napaden, tak ti ostatní mu přijdou na pomoc. To je ten článek 5. A když už teda jsme členem nějaké takové organizace, tak nejenom, že z toho těžíme v rámci té kolektivní bezpečnosti, ale také do toho něco dáváme, a to je ten náš závazek účastnit se společně, když bude napaden někdo jiný. Já chápu, že vám je to cizí, ale takhle ta organizace prostě funguje.
Babiš: Můžu teda, tak pane Pavle, prosím vás, já jsem zastupoval pana prezidenta na NATO…
Pavel: Vy jste tam byl jednou, tak o tom neříkejte…
Babiš: (Obrací se na moderátora) Mohl byste to nějak moderovat… jako aby to bylo nějak, že můžu mluvit.
Milerád, milerád… pokračujte.
Babiš: Tak by bylo dobré, protože pan Pavel mi stále skáče do řeči. Vy jste tam dělal ten zápis a já jsem tam vysvětloval (Donaldu) Trumpovi, že ne všichni mají HDP jak Spojené státy a já o tom vím, ale po druhé světové válce vznikla Organizace spojených národů. Proč vzniklo NATO a EU? Aby nebyla válka. A ti světoví lídři mají zabránit válce, a co říká pan redaktor, je úplně absurdní. Na Polsko padla nějaká raketa a paní Černochová, (Danuše) Nerudová už šly do války. Nechci válku, já chci mír, a když budu prezident, tak mám jasný plán, jak tomu zabránit. Já jsem byl u (Volodymyra) Zelenského v listopadu 2019 a odsoudil jsem Krym a vy jste 2017 jednal s Gerasimovem. Bylo po anexi Krymu a vy jste si tam povídali a hráli jste tu válku.
Pane Babiši, říkáte, že máte plán, jak tomu zabránit. Svět nenašel ale recept na to, jak zabránit téhle válce, lépe řečeno jejímu pokračování. Moje otázka úplně konkrétní, byť hypotetická, přiznávám. Kdyby vám kancléř, nebo někdo z vašeho okolí, pokud byste byl prezidentem, přinesl zprávu o tom, že ruští vojáci zaútočili na nějakou členskou zemi Aliance, komu prvnímu byste zavolal, co byste udělal?
Babiš: My máme bezpečností radu státu, které jsem předsedal, dokonce jsem řídil záchranu našich lidí z Afghánistánu…
Co byste udělal?
Babiš: Tak samozřejmě bych okamžitě kontaktoval předsedu bezpečnostní rady státu, pana Fialu.
Volal byste někomu, nějakém evropskému lídrovi?
Babiš: Ale samozřejmě, tak já myslím, že máme dobré zpravodajské služby, NATO má své zpravodajské služby, takže toto vy tady děláte jako nějaké teorie, které jsou úplně nesmyslné.
To si možná myslel někdo o ruském postupu na Ukrajině také.
Babiš: A proč tomu nezabránil pan Pavel, když tam jednal roku 2017? Proč teda došlo k napadení Ukrajiny? Proč si tam povídal s tím Gerasimovem, který zabíjí teď ty lidi na Ukrajině?
Myslíte, že pan Pavel může za válku na Ukrajině?
Babiš: Ne, já neříkám, ale když to byl takový významný zastupitel NATO, tak on si povídal s Gerasimovem, dal si ho na Instagram a stále mluví o válce, tak měl tomu zabránit, ne?
Pane Pavle, prosím.
Pavel: Vy jste neuvěřitelný manipulátor, opravdu. Já to nebudu komentovat, abych vám zase nevracel stejnou mincí. Důležité je, abychom v takové situaci zajistili koordinaci s našimi spojenci, takže určitě by bylo důležité zavolat na jedno z prvních míst – našemu velvyslanci při NATO, abych znal do detailu situaci, jak to v NATO zrovna vypadá, jak se k tomu spojenci staví, protože jedna věc je článek 5, druhá věc je, jestli a za jakých okolností bude přijato rozhodnutí ten článek 5 aktivovat. Protože on není aktivován automaticky, ale většinou k takové situaci nedochází z čistého nebe, má to nějakou genezi, takže určitě bychom měli dopředu zprávy nejen našich zpravodajských služeb, ale i spojeneckých, na základě kterých bychom mohli vyhodnocovat, jestli taková situace je pravděpodobná, nebo není.
Pane Babiši, chcete reagovat na pana Pavla?
Babiš: Ale já tomu rozumím, tak samozřejmě, NATO a Evropská rada. Takže na Evropské radě sedí premiéři, prezidenti, a to je exekutiva, takže samozřejmě i NATO, tam se může střídat prezident nebo premiér, takže tam je jasná koordinace a zahraniční politika prezidenta a vlády je jednotná.
Pavel: A mohl bych jenom… Vy říkáte Evropská unie, ale EU nemá žádný mandát ke kolektivní obraně.
Babiš: Ale já nemluvím o kolektivní obraně, já mluvím o osobách, které tam sedí, takže tady sedí Emmanuel Macron, tady sedí Fiala. Emmanuel Macron je prezident, má nějaké kompetence a většina, ty největší kompetence jsou z hlediska funkcí na Evropské radě…
Pavel: Ale ne, pokud jde o obranu…
Babiš: A ty, které jsou na Evropské radě, chodí zároveň na NATO. To jsem chtěl vysvětlit.
Pavel: No ale členské země NATO a EU, to není stejná skupina…
Babiš: Já vím, pane Pavle, nemusíte mě učit. Já vím, že Rakousko tam není a další země. Já jsem tam byl čtyři roky, takže to znám.
Pavel: Takže moc dobře víte, že Evropská rada, pokud jde o kolektivní obranu, nemá naprosto žádnou roli.
Babiš: Vím, já mluvím o osobách – prezidentech a předsedech vlády.
Prezidentský kandidát Petr Pavel před předvolebním duelem v Národním muzeu
Pane Pavle, v čem by se vaše praxe, praxe člověka, který velel armádě, projevila v roli vrchního velitele ozbrojených sil, pokud byste se stal prezidentem. V čem by to bylo jiné od situace, kdy by se tím prezidentem stal, v uvozovkách, civil?
Pavel: Role prezidenta ve vztahu k ozbrojeným silám jako vrchního velitele není v žádném řízení. Vrchní velitel, i když se jmenuje velitel, tak nevelí, ale je tím, kdo jmenuje generály, kdo podepisuje základní řády, uděluje čestné prapory, ale není to ten, kdo by schvaloval armádní plány. Od zajištění obrany máme vládu a samozřejmě ministra obrany a náčelníka generálního štábu, ale kromě toho jsme také členy NATO, kde máme jasné spojenecké vazby, a v případě, že se budeme bavit o zajištění kolektivní obrany, tak většina těch opatření už je dopředu předjednaných. Má i politické schválení tak, aby se mohla činnost zajištění obrany rozjet bez toho, že se budou muset svolávat nějaká politická jednání. Myslím si, že v tomto ohledu je sice dobře, když prezident armádě rozumí, ale není to naprosto nezbytný předpoklad.
Pane Babiši, jak byste funkci vrchního velitele ozbrojených sil vykonával vy?
Babiš: Já bych chtěl říct, že my máme náčelníka generálního štábu pana (Karla) Řehku a nepotřebujeme mít za prezidenta druhého náčelníka generálního štábu. Pan Pavel rozumí armádě, to je tak všechno. A my potřebujeme prezidenta, který rozumí lidem, který rozumí sociálnímu systému, zdravotnictví, který rozumí veškeré problematice vlády. Takže máme tam velice aktivní ministryni obrany. Ta by asi nejraději válčila se všemi, hned zítra, takže to bude mít pan Pavel, pokud bude na Hradě, dost těžké, protože už tady máme tuto strukturu, takže my určitě nepotřebujeme mít vojáka na Hradě. Potřebujeme mít člověka, který rozumí lidem, pomáhá lidem a naslouchá jim a bude pro ně k dispozici a bude je zastupovat a bude prezentovat vládě jejich zájmy, jejich názory…
Pane Babiši, víte, jak zněla moje otázka?
Babiš: Ano, že jste se ptal, bavíme se o tom, jestli…
Já jsem se ptal, pokud byste byl prezidentem, jak byste k funkci vrchního velitele ozbrojených sil přistupoval vy?
Babiš: Tam je vojenská kancelář. Tam je koordinace, já paní Černochovou znám dlouho, tak bychom to řešili společně. Já si myslím, že za naší vlády, respektive od vstupu do vlády, se navýšil rozpočet obrany ze 42 miliard na 85 miliard. A pokud pan Pavel vždycky mluvil o nějakém chaosu, tak uráží Armádu České republiky. Armáda České republiky řešila covid, řešila tornádo a Afghánistán a pan Pavel v tom období byl už v důchodu nebo byl v NATO, on nebyl u toho. Pořád se snaží prodávat nějaké tyhle věci, a pokud mluví o chaosu, tak uráží generála Procházku, generála Šnajdárka a další lidi, kteří tady s námi bojovali s covidem, a já jim za to moc děkuji.
Pane Pavle, prosím.
Pavel: Je to další z hromady nesmyslů, které tady dnes slyšíme. Já jsem nikdy neřekl, že armáda rovná se chaos. Chaos, to jste vy, pane Babiši, protože vy jste chaotický mikromanažer a bohužel mnoho z toho, co jste tady říkal, tak padá na vaši hlavu, protože když jste zmiňoval generála Šnajdárka, Procházku, tak pokud by resort zdravotnictví fungoval tak, jak měl, tak ho nemusela zachraňovat armáda. To jste nezařídil vy.
Babiš: To jsem zařídil já.
Pavel: Vy jste zařídil ten chaos, to ano, a armáda vás potom z toho vytáhla, to máte pravdu. A teďka jí to vracíte tím, že říkáte, že zatahuje zemi do války.
Babiš: Není to pravda, lžete, já jsem ji oslovil a můžete si to klidně ověřit. Vy jste byl v Bruselu a my jsme tady bojovali. Vy jste už byl důchodu, vy jste u toho vůbec nebyl.
Pavel: Ale vy jste nebojoval…
Babiš: Společně, ano, my jsme jeli 24/7, když byl covid.
Pavel: Vy jste vítal čínské roušky na letišti, to máte pravdu…
Babiš: Ale všichni vítali čínské roušky, všichni… naše armáda nám pomáhala.
Pane Pavle chcete k tomu ještě něco, k tomuto tématu?
Pavel: Ne, já myslím, že na nehoráznosti se nedá reagovat.
Babiš: Pan Pavel od roku 2015 neudělal pro tuto zemi vůbec nic. To je dohledatelné a je to pravda a tady dehonestuje naši armádu, když mluví o chaosu…
Pavel: Já nemluvím o armádě, já mluvím o vás…
Babiš: Já jsem je oslovil, my jsme spolupracovali…
Pánové, prosím vás.
Babiš: …a vy jste od roku 2015 odešel do Bruselu…
To jste řekl, ano, teď jste to zopakoval. Pane Pavle, prosím, krátce reagovat a půjdeme dál.
Pavel: Já bych rozhodně neřekl slovo špatně o armádě a vy to moc dobře víte, proto se snažíte to takhle překroutit. Já, když mluvím o chaotickém řízení, tak mluvím o vás jako o osobě…
Babiš: Ale vy jste u toho nebyl.
Pavel: …Vůbec ne o armádě…
Babiš: Vy jste u toho nebyl, vy jste byl u NATO.
Manželky kandidátů na prezidenta Monika Babišová a Eva Pavlová
Ekonomika
Tak, pánové. Posuneme se dál. Pojďme k ekonomice jako dalšímu velkému tématu. Chápu, že pravomoci prezidenta jsou v mnohých oblastech omezené, nicméně mě stejně zajímají vaše názory, protože byste pravděpodobně přicházeli do styku s vládou v téhle věci. Hospodaření státu v ideální kondici není. Bez zvyšování daní, říkají mnozí, to možná nepůjde. Prezident toho moc ovlivnit nemůže, ale silný hlas z titulu své funkce má. Kdyby vláda přišla s návrhem na zvýšení daně z příjmů lidí nebo firem, jak vysoké navýšení by ještě mělo vaši podporu, pane Pavle?
Pavel: Já bych to takhle vůbec neviděl. Já bych chtěl vědět, jak budou koncipovat celý systém daní, protože to není jenom o jednotlivých daních. A zajímalo by mě, jak bude ten systém vyvážený, protože zvýšit jenom některou daň nedává moc smysl, protože ten řetěz důsledků by potom mohl vyvolat víc špatného než dobrého.
Ale v principu nevylučujete podporu zvýšení daní. Chápu to správně? Pokud by to bylo součástí nějakého komplexního opatření.
Pavel: Ono, když se na to podíváme, tak pokud vláda nebude mít dostatečný příjem, tak nebude schopná zajistit fungování státu. A v dnešní době i ta výše deficitů ukazuje, že asi musíme hledat zdroje. Pokud je nenajdeme na straně výdajů státu na vlastní chod, tak se asi budeme muset podívat na celý systém daní.
Pane Babiši, jednoduchá otázka. Mělo by zvýšení daní příjmů lidí i firem vaši podporu, a pokud ano, tak jak velkou?
Babiš: Určitě ne. Za působení ve vládě jsme snížili daně o pět set miliard a pan Pavel se v rozhovoru pro FinMag vyjádřil, že chce navyšovat majetkové daně. To znamená, že všichni občané České republiky budou platit vyšší daně pro byty, zahrady, chaty, rodinné domy. Takže proto on je kandidát vlády, protože o tom začal mluvit už pan (Zbyněk) Stanjura. Který chce…
Jak byste ty několikasetmiliardové schodky řešil vy? Zvýšení daní nepřichází v úvahu? Chápu to správě?
Babiš: Tahle vláda nechápe, a stejně pan kandidát nechápe, že jsou i příjmy. Víte? Příjmy. A my jsme vybojovali v Evropské unii evropské fondy, téměř tisíc miliard. Modernizační fond šest set miliard. Nerozdělený zisk ČEZu je dvě stě miliard, ano. EET zrušili, to bylo čtrnáct miliard ročně. Takže ta vláda vůbec příjmy neřeší, nestará se o čerpání evropský fondů, protože ty se zálohově financují. Takže není důvod na zvyšování daní, my jsme je snížili…
Ano. K tomu se dostaneme právě teď. Vy jste snížili s podporou ODS před časem, zrušili lépe řečeno, superhrubou mzdu, čímž stát přišel zhruba o sto miliard korun. Prezident Zeman tehdejší daňovou novelu podepsal ovšem po slibu, že bude platit jenom dva roky. To je právě teď. Pokud byste se stal prezidentem, trval byste na splnění tohoto slibu? To znamená, měla by současná vláda ten tehdejší slib dodržet?
Babiš: Určitě ne, protože je jiná situace a díky bohu, že jsme to udělali. Ne, že stát přišel. Lidi dostali peníze, pane redaktore. Lidi dostali peníze.
Počkejte. Tady byl nějaký slib. Který jste tehdy prezidentovi dali. Takže ten slib vy byste nedodrželi?
Babiš: Já jsem to vysvětloval panu prezidentovi. Určitě bych ho nedodržel, protože máme teďka válku na Ukrajině.
K čemu potom je ten slib, když se nedodržuje?
Babiš: Můžu to říct?
Když odpovíte na otázku, tak ano.
Babiš: Já bych chtěl.
Prosím.
Babiš: Takže začala válka a explodovaly ceny energií, a je dobře, že ty lidi, že jsme jim snížili daně a že mají úspory. A z toho dneska můžou platit ty zálohy.
Mají úspory i vzhledem k tomu, že to vedlo k tak vysoké inflaci? Byl to jeden z faktorů, který určitě tu inflaci navýšil. To znamená, že z těch úspor, lépe řečeno, z toho, co jim zbylo…
Babiš: Takže podle vás, když mají lidé devět set miliard úspor v bance, tak to navyšuje inflaci? Vy tomu asi rozumíte stejně jako pan Pavel.
Ne, já se bavím o zrušení superhrubé mzdy. Já se bavím o té superhrubé mzdě stále dokola.
Babiš: Ano, takže my jsme zrušili superhrubou mzdu. Lidi dostali sedm procent, všichni zaměstnanci plus, a dali to do bank, protože úspory za naší vlády se zvýšily o devět set miliard. Takže je nesmysl tvrdit, že lidi běželi do obchodu a způsobili inflaci. Není to pravda.
Je to daleko komplikovanější, pane Babiši, a vy to víte…
Babiš: Je to jednoduché.
Ta výše zrušené superhrubé mzdy byla sto miliard. Těch ostatních…
Babiš: Osmdesát pět.
Dobře, ale rozhodně to nebylo těch devět set miliard, které měli v bankách. To jsou jablka a hrušky.
Babiš: Nejsou to jablka a hrušky. Já se omlouvám. Já jsem byl ministr financí. Já se omlouvám. Vy tady opakujete nějaké věci. Znovu opakuji. Snížili jsme daně. Lidi dostali víc peněz, nezpůsobili inflaci, dali si to na úspory. Dá se to dohledat. Jsou to čísla Českého statistického úřadu.
Pane Pavle, zpátky k tomu slibu, který tehdy padl. Pokud byste byl prezidentem, tlačil byste na splnění tohoto slibu? To znamená, že superhrubá mzda, lépe řečeno její zrušení, má být časově určené? Omezené, lépe řečeno.
Pavel: Já myslím, že superhrubá mzda byla anomálie. Byli jsme vlastně asi jedinou zemí v Evropě, která ji měla. Velice to deformovalo i vnímání nebo porovnávání mezd a daní s našimi partnery v Evropské unii. Takže jako nesystémový krok její zrušení vítám a myslím si, že by neměla být obnovena, protože by to opět vneslo komplikaci do našeho systému.
Bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok prorokuje Česku dlouhé období vysoké inflace. Souhlasíte s protiinflační politikou nynějšího vedení centrální banky, kde má prezident jistou míru kompetencí ve jmenování bankovní rady?
Pavel: Pouze ve jmenování bankovní rady, ale ne v tom, jak bude rozhodovat. Já si myslím, že tak jak jsem měl možnost se o tom bavit s řadou ekonomů, kteří tomu rozhodně rozumí více než já nebo pan Babiš, tak ti říkají, že léčba inflace u nás dnes musí proběhnout velice rychle a razantním způsobem. A navrhují, byť dočasné, zvýšení úrokových sazeb. Je to doporučení nejenom našich ekonomů, ale doporučení i ekonomů z měnového fondu a také z Evropské centrální banky. Tady dnešní vedení České národní banky sleduje úplně opačný kurz.
Pane Babiši, vy jste několikrát kritizoval vysoké úroky. Tak jak byste s inflací chtěl bojovat vy? Lépe řečeno, bojovat z pozice prezidenta omezeně, ale co byste navrhoval?
Babiš: Já jsem teda ekonom a také jsem byl ministr financí a já bych jmenoval do bankovní rady samozřejmě lidi, kteří by dělali úplně jinou politiku, než dělal pan (Jiří) Rusnok, který tady zničil hypoteční trh, který zavedl základní sazbu sedm procent, takže české firmy, které nemají euro úvěry, mají nejvyšší základní sazbu, průměr je sedm procent. Zato Evropská centrální banka má dvě, dvě a půl procenta. Takže naše firmy, které nemůžou mít euro, úvěry mají třikrát vyšší. Občané, samozřejmě, si musí půjčovat draze, takže všechno špatně. Pan Rusnok si myslel, že porazí ropný kartel nebo lipskou burzu nebo emisní povolenky nebo stanovení ceny plynu na burzách. Nesmysl. Neporazil, nevyšlo to a lidi to všechno musí zaplatit.
Dobře, ale já jsem se ptal na ten váš návrh. Pokud odmítáte vysoké úroky, tak jak byste s tou inflací bojoval? Vy jste zmínil, že na…
Babiš: Já jsem vám vysvětlil, že jsme ji srazili minulý rok snížením DPH a hlavní problém je elektřina. Zastropováním. Výkup, ČEZ. Zastropováním ceny elektřiny na 1500 korunách.
I k tomuhle bych měl spoustu dalších otázek…
Babiš: Ale já vám to můžu vysvětlit.
To je v pořádku.
Babiš: Já jsem se to snažil vysvětlit a vy jste to nepochopil. Je tam 200 miliard nerozděleného zisku.
Předvolební duel ČT v prostorách Národního muzea
Mladí voliči
Pojďme k mladým voličům jako velkému tématu těchto voleb. Vy jste, pane Pavle, Danuši Nerudové a jejím voličům slíbil, že budete zvedat i témata mladých lidí. Co konkrétně tím máte na mysli?
Pavel: Když jsem měl možnost s nimi mluvit, nejenom v poslední fázi kampaně, ale i před tím, tak to, co jim asi chybí nejvíc, je reforma vzdělávacího systému, protože vnímají naše školství jako dost rigidní a setrvávající ve starých schématech. Pak je samozřejmě trápí otázky menšin, životního prostředí a možná i to, že se necítí být součástí toho, co se děje.
A co s tím chcete jako prezident udělat?
Pavel: Já si myslím, že to nejjednodušší, co se pro to dá dělat, je mladé lidi k tomu přizvat. A to nejenom tím, že bude Hrad i komunikačně otevřen, nejenom fyzicky, a že bude komunikovat způsobem, který bude pro mladé lidi přitažlivý a srozumitelný, že bude organizovat akce, na kterých se mohou mladí lidé podílet. Ať už to jsou třeba dny otevřených dveří, nebo stáže. Nejenom u prezidentské kanceláře, ale i u jiných ústavních institucích. Že se budou účastnit seminářů a těch akcí, které studenti dělají, jako jsou různé studentské parlamenty, simulace organizací jako Evropská unie, NATO, OSN. Třeba pod záštitou prezidenta, který se toho sám zúčastní. To jsou všechno věci, které mladé lidi k tomu mohou přitáhnout, a budou se cítit nejenom součástí řešení toho problému, ale nakonec i širší diskuse.
Pane Babiši, nejmladší voliči nezažili jiné prezidenty než pány Zemana a (Václava) Klause. Vy oba jste šedesátníci. V čem by pro mladé voliče, které předpokládám chcete oslovit také, měl být prezident symbolem budoucnosti?
Babiš: Já bych pro mladou generaci zaprvé prosazoval kvalitní vzdělávání, kvalitní zaměstnání, bydlení, dostatečné kapacity mateřských škol a základních škol, to jsem dělal jako ministr financí, aby matky mohly pracovat na poloviční úvazek, aby nebyly handicapované. No a samozřejmě porodnost. My potřebujeme navýšit porodnost. Takže mladé rodiny musí být motivovány, aby měly děti. Takže to jsou ty základní věci, které bych já prosazoval. A samozřejmě to bydlení, kdy vláda teď zbourala stavební zákon, který my jsme vybojovali. Je to velká škoda. Takže to jsou všechno věci, které jsou strašně důležité.
Nicméně tohle by možná znělo lépe před parlamentními volbami. Mě zajímá, co byste z pozice prezidenta v těchto věcech chtěl učinit?
Babiš: To, co vám říkám. Že bych přesvědčoval pana premiéra Fialu, aby to řešil, aby to prosazoval. A podle paragrafu 64 Ústavy má prezident právo vyžadovat informace od ministrů a vlastně s nimi jednat, takže bych se snažil je přesvědčit. Hlavní problém je tady samozřejmě zdravotnictví, sociální služby, reforma psychiatrické péče, nedostatek léků, národní boj proti rakovině. To jsou všechno naše projekty pro lidi.
Vy jste, pane Babiši, kdysi dávno hovořil o tom, že prezidenta dělat nechcete. Mě by jenom zajímalo, co byste v téhle věci chtěl pro mladé lidi udělat. Jak byste je chtěl oslovit? Že říkáte, budu jednat s premiérem a tak dále… Fajn, to je jedna část. Ale mě by zajímalo, jak chcete přimět mladé voliče, aby vám teď v sobotu dali hlas, abyste byl prezidentem?
Babiš: Já bych mladým vysvětloval, vlastně, co by měli studovat. Protože tady je nějaká poptávka naší společnosti. Například zdravotnictví, nejsou zubaři, nejsou radiologové, nejsou pediatři, nejsou psychiatři. A další věci. Průmyslové školy bychom měli vzít pod ministerstvo průmyslu. Střední zdravotní by měly být pod ministerstvem zdravotnictví. A hlavně, když se vyjednávalo o rozpočtu, tak ty vysoké školy, ano, chtějí peníze, ale ten stát nemá možnost mít vliv na to, kterou profesi my potřebujeme. My jsme v roce 2018 prosadili, když jsem se dozvěděl, že dva a půl tisíce studentů udělá přijímačky na lékařské fakulty a nedostanou se, protože nebyli pedagogové, tak jsme udělali program sedm miliard na deset let. A povedlo se. O třicet procent stoupla kapacita přijímání na lékařské fakulty.
Tohle, co jste všechno zmínil, jsou věci, které bych očekával od premiéra. Případně od toho, kdo premiérem bude chtít být. Mě zajímá, jak ten úřad možná zcivilnit, jak ho přiblížit mladým. Jak, když přijdete do školy, a byl jste i během kampaně ve škole, jak těm lidem vysvětlíte, že vy jste ten správný kandidát pro ně, že budete pracovat pro ně, že se mají vůbec zajímat o politiku.
Babiš: Já jim to vysvětlím tak, aby si o těch kandidátech zjistili, co mají za sebou a hlavně co udělali od vzniku samostatné České republiky. Takže 25. ledna je třicet let od vzniku Agrofertu. Čtyři lidi, sto tisíc korun. Dneska zaměstnává čtyřicet tisíc rodin. Jedna z největších firem v české ekonomice, registrovaná v Čechách. Vybudoval jsem hnutí. Já jsem šel do politiky, protože tradiční demokratické strany s bohatou korupční historií selhaly. Jinak bych do politiky nešel. Takže já myslím, že mám mladým co vysvětlovat a rád to udělám. A taky jim budu vysvětlovat, když jste se ptal po revoluci. Měli jsme jít do Finska se zeptat, jak to tam funguje. A co je vlastně role školy? Role školy je rozpoznat, na co má nadání to dítě, ten žák. To je důležité.
Pane Pavle, pojďme se podívat na další velké téma, a to je zastoupení žen ve vedení firem, v politice, nižší ohodnocení spojené s kariérou, mateřstvím a tak dále. Bude vaším cílem, aby například podstatnou část vyznamenaných byly ženy? Budete mít třeba nějaký instrument, jak mezi ženami vyhledávat úspěšné a ty, které něčeho dosáhly, aby se o nich mluvilo?
Pavel: Prezident může mnoho věcí ovlivnit už jenom tím, že jim bude věnovat pozornost, že bude přibližovat dobré příklady. A tady se bavíme nejenom o firmách, ale samozřejmě i o ženách. Aby se jejich role ve společnosti zvýšila alespoň na ten evropský průměr, protože ve většině ukazatelů jsme zhruba tak na polovině. Ale určitě bych to neviděl formou nějaké kvóty. To si myslím, že by bylo špatně. Ty kvóty nepomáhají, spíše škodí. A prezident samozřejmě může zviditelnit ty ženy, které úspěšné jsou, a myslím si, že jich máme celou řadu. A tím, že jim bude dávat prostor, tak může to téma hodně zviditelnit a může se tím i dost věcí zlepšit.
Pane Babiši, jak pro vás je důležitá otázka žen, jejich většího zastoupení ve vedení firem, v politice a podobně?
Babiš: Určitě. Vždycky jsem to dělal. I ve firmě i teď v politice mám všude ženy. V Evropském parlamentu, ve vládě. Paní Schillerová, paní (Klára) Dostálová, paní (Jana Mračková) Vildumetzová, paní (Jana) Pastuchová a další. Já se ženami dělám rád. Musíme si jich vážit, protože se starají o naše děti, a ještě pracují, a ještě pracují v politice. Takže určitě já mám pozitivní vztah k ženám a nikdy jsem nedělal rozdíl mezi mužem a ženou. Naopak se ženami jsem pracoval raději než s muži.
Znamená to, že byste byl pro to, aby polovina mezi vyznamenanými byly ženy?
Babiš: Ale samozřejmě. To není o tom, určitě nechci žádné kvóty, ale je to o těch zásluhách. A ženy určitě i v rámci covidu, ty sestřičky a lékařky, určitě si zasloužily absolutní absolutorium.
Jedno z témat, o kterém v kampani mluvila žena, která vám (Pavlovi) vyslovila podporu a objevuje se s vámi na mítincích, Danuše Nerudová, je domácí násilí. Podle statistik je v Česku každé čtvrté dítě vystaveno násilí, ať už se přímo páchá na něm, anebo je toho svědkem například v rodině nebo v domácnosti. Prezident jmenuje soudce včetně těch ústavních, takže jistá pravomoc, jistá vazba tady být může. Budete tohle téma zvedat?
Pavel: Problematika domácího násilí je i obsahem Istanbulské deklarace, a tu jsme zatím stále ještě neratifikovali. A já si myslím, že tady by mohl být učiněn první krok. Abychom tu úmluvu přijali a ratifikovali, protože není důvod se tomu nějak vyhýbat. A zatím k tomu vlády nenašly odvahu. Já si myslím, že bychom to měli udělat, protože to samo o sobě bude znamenat větší ochranu nejenom žen, ale samozřejmě i dětí v rámci domácího násilí. A pak je další věc: věnovat těm věcem pozornost prostřednictvím různých mediačních a sociálních služeb tak, aby na ty případy bylo vidět. Protože mnoho z nich se vlastně nedostane na veřejnost, protože ti, kdo jsou oběťmi domácího násilí, většinou nemají odvahu se s tím podělit s dalšími. Takže vytvářet takovou atmosféru, která těm lidem dá možnost se ozvat a zároveň jim bude schopná pomoci. V tom si myslím, že prezident může udělat poměrně dost.
Apeloval byste na soudce například v téhle věci také?
Pavel: Soudci by měli být nezávislí v tomto ohledu, ale ratifikace je především věcí vlády a parlamentu. A potom je to především problematika organizací v rámci sociální péče. Aby tomu věnovaly větší pozornost, aby zároveň některé ty případy byly medializovány, byť třeba modelově, abychom viděli, že to není nic, co by bylo skryto někde pod povrchem, ale že to problém v naší společnosti opravdu je.
Pane Babiši, jak důležité je toto téma pro vás?
Babiš: Je to moje velké téma. Istanbulská úmluva je nesmysl. My máme zákony. Já jsem byl předseda genderové komise. U nás je devadesát procent znásilnění, které ženy nenahlásí, protože se bojí. Bojí se té traumy. Já jsem nedávno psal dopis ministru spravedlnosti (Pavlu) Blažkovi, aby okamžitě předložil návrh novely zákona, která jasně definuje, co je to násilí. Protože násilí je často i v rámci manželských svazků. Takže v tom jsem se angažoval. Další věc je sexuální násilí na dětech. My tady máme absurdní situaci, když někdo spáchá tenhle odporný čin a potom mu vymažou trest, tak může znovu pracovat s dětmi. Absolutně nepřijatelné. Takže to jsem psal panu ministru Blažkovi. Aby zkrátka změnil ten zákon. A pokud ho nezmění, tak já to jako poslanec navrhnu, aby někdo, kdo zneužil děti, už nikdy s nimi nemohl pracovat.
A proč jste to neudělali vy, když jste byli tehdy ve vládě?
Babiš: My jsme to dělali tehdy. Protože se to neprosadilo v parlamentu, protože jsme byli menšinová vláda. A teď to prosazujeme. To není jednoduché. Teďka je tam 108 a já myslím, že na tom by mohla být shoda i v tom výboru, kterému předsedá paní (Taťána) Malá, tak je na tom shoda. No a další věc je, že samozřejmě je problém na sítích. Že dvacet procent našich dětí jde na schůzku na základě nějakého seznámení na sítích a z toho je také samozřejmě strašně moc problémů. Takže to je problematika, kterou dobře znám, kde jsem se angažoval a budu se angažovat.
Pane Babiši, podepsal byste změnu trestního zákoníku, pokud by úžeji vymezoval pojem znásilnění? To znamená, že by trestný byl, když to řeknu velmi zjednodušeně, i skutek s absencí souhlasu?
Babiš: Je potřeba definovat to znásilnění a na to my potřebujeme debatu odborníků a expertů, kde je zapojeno samozřejmě justice, státní zastupitelství a všichni tihle odborníci. A to probíhá.
Definoval byste to znásilnění tedy jinak?
Babiš: Ale je ho potřeba definovat jinak, protože je definováno špatně. Je ho potřeba precizovat.
Jakým způsobem?
Babiš: Ale já to nevím. Na to jsou ti odborníci. A víme, že je to špatně, protože zkrátka devadesát procent žen má problém, bojí se to nahlásit.
Pokud by vláda přišla s novelou trestního zákoníku a tam to bylo nějak definováno, tak by to mělo automaticky váš souhlas?
Babiš: Musíme o tom debatovat. Tady je shoda napříč celou sněmovnou.
Pane Pavle, jenom vaše reakce na tuhle konkrétní věc. Nový trestní zákoník, pokud by obsahoval úžeji definovanou skutkovou podstatu znásilnění, otázka absence souhlasu. Mělo by to vaši podporu?
Pavel: Já bych takovou novelu podepsal.
Miloš Zeman
Pokud by skutečně Miloš Zeman jmenoval nového předsedu Ústavního soudu, byť mu v mandátu končícího prezidenta ten mandát ještě nevyprší, jak byste reagovali?
Pavel: Já to vnímám v podstatě jako vykrádání působnosti a pravomocí nového prezidenta, protože funkční období stávajícího předsedy Ústavního soudu končí v srpnu, tedy pět měsíců po inauguraci nového prezidenta, a rozhodně neodpovídá jakýmkoliv zvyklostem, aby prezident jmenoval někoho takhle dlouho dopředu. Pokud by to Miloš Zeman opravdu udělal, tak si myslím, že by to bylo důvodem podnětu buď k Ústavnímu soudu, nebo Nejvyššímu správnímu soudu, aby správnost takového aktu přezkoumal a navrhl možnou nápravu.
Dělala by to ale ta instituce, jejíhož šéfa by prezident předčasně jmenoval.
Pavel: Tak by to mohl udělat Nejvyšší správní soud.
Pane Babiši, jak byste postupoval vy?
Babiš: Já doufám, že se to nestane. S panem prezidentem jsem o tom mluvil a on mi řekl, že to není na pořadu dne, takže já doufám, že se to nestane, protože by to bylo nevhodné.
A pokud by se tak stalo?
Babiš: Pokud by se tak stalo, tak bych se samozřejmě poradil s odborníky, jakým způsobem to řešit.
Co byste vy, pane Babiši, Miloši Zemanovi vyčetl nejvíce, za posledních deset let?
Babiš: To není na mně. Myslím, že ho zhodnotí historici. Já si nedovolím hodnotit prezidenta.
Jste výrazná politická osobnost a chcete být v úřadě, který zastává teď on.
Babiš: Ale to nemá nic společného. Já určitě budu jiný prezident. Nechci hodnotit ani pana Klause, ani pana Zemana.
Ale chcete je nahradit v této funkci. Pravděpodobně jsou věci, které byste chtěl dělat jinak, stejně jako věci, které byste dělal stejně.
Babiš: Určitě, všechno bych dělal jinak.
Není nic, kde byste chtěl na Miloše Zemana navázat?
Babiš: Ale určitě. Miloš Zeman dělal ekonomickou diplomacii, navštěvoval regiony, určitě je geniální rétor. Takže ano, v tomhle směru si myslím, že je třeba ho ocenit.
Miloš Zeman a Václav Klaus, je to polistopadový kartel, abych to chápal správně?
Babiš: Pojem polistopadového kartelu použil režisér (David) Martinek 10. října 2021. Já jsem vždycky mluvil o tradičních demokratických stranách s bohatou korupční historií.
Mě zajímá, jestli tihle dva pánové u vás splňují definici polistopadového kartelu.
Babiš: Ale já znovu opakuji, že ano, oni udělali opoziční smlouvu, to byl vlastně podvod na voličích. A ODS, ta de facto v rámci kuponky tady všechno zničila a potom to ČSSD zprivatizovala. Takže to nebylo dobré období pro naši zemi.
Hovoříte tady o jasné kritice na oba pány, proč mi nechcete odpovědět na to, jaký byl Miloš Zeman prezident, případně co mu vyčítáte za těch deset let jeho prezidentování?
Babiš: Ale já si nemyslím, že je vhodné, abych já hodnotil prezidenty. Nejsem dlouho v politice a oni tady přece jenom určovali směr politiky. ODS a ČSSD, to byly dvě nejvýznamnější strany, které se nakonec domluvily a společně tady vládly.
Pane Pavle, co vy byste vyčetl Miloši Zemanovi za uplynulých deset let?
Pavel: To, že nás jako republiku diskreditoval navenek svými výraznými proruskými a pročínskými stanovisky. Tím, že tuhle zemi vnitřně rozdělil. A zdiskreditoval vážnost prezidentského úřadu. Nejenom on sám, ale i lidé, které si do čela tohoto úřadu vybral.
Co se z toho dá napravit a jak byste to učinil?
Pavel: Od základů změnit fungování kanceláře prezidenta tak, aby se opět stal úřadem, který bude fungovat profesionálně, otevřeně, a to nejen ve vztahu k veřejnosti, ale i k médiím. A pak také osobním příkladem. Tím, že se prezident bude chovat opět důstojně, nebude rozdělovat a bude zastávat zahraničněpolitická stanoviska, která budou úzce koordinovaná s vládou a parlamentem.
Moderátor Martin Řezníček v předvolebním duelu ČT
Rozdělená společnost
Když jste hovořil o té rozdělené společnosti, podle sociologického průzkumu by 57 procent lidí dalo přednost vládě pevné ruky – hodnotový žebříček lidí se evidentně mění. Pane Babiši, jak se k tomu postavíte?
Babiš: Mě fascinuje, jak pan Pavel mluví o tom rozdělení. On sám mluví, že tady jsou nějaké dva světy. A já si myslím, že my žijeme v České republice a tady žije 10,8 milionu občanů a kdo tady rozděluje tu společnost? Když by se stal pan Pavel prezidentem, tak ano, to by se potvrdilo, že společnost bude rozdělená, protože pan Pavel mluví o voličích, kteří volí mě, velice negativně. Že jsou nedemokratičtí. Takže pokud by pan Pavel chtěl něco udělat pro tuto zemi, tak by se měl vzdát kandidatury a měl by to místo nechat pro mě, který by reprezentoval ty tři miliony lidí, a pan Fiala reprezentuje tu druhou polovinu. Potom by mohlo nastat to, že společnost přestane být rozdělená. Pokud se já nestanu prezidentem, tak ti lidé nebudou mít žádné zastání, nebudou mít žádnou naději, že se někdo o toto bude snažit. Ta pětikoalice tím ovládne všechno a bude to mít zkrátka tendenci té nové totality.
O tom jsme hovořili už na začátku, že tato vláda a tito poslanci byli zvoleni v demokratických volbách, je to vůle lidu. Když hovoříte o voličích, které měl údajně kritizovat pan Pavel, vy jste nazval voliče PirStan a koalice SPOLU nacisty a fašisty. Tohle je způsob, jak přispět ke spojování?
Babiš: Pane redaktore, použil jste zase nefér příklad. Dobře víte, že to je nefér z vaší strany.
Řekl jste to, nebo neřekl?
Babiš: Já vám to vysvětlím. Je to nefér, protože jsem se odkazoval na článek v Právu, a pokud přijdete do prostředí, kde jsem byl včera já s manželkou v Jablonci, kde nás téměř fyzicky napadali a uráželi a domačkali a mysleli jsme si, že tam zůstaneme, tak samozřejmě jsem v nějaké situaci zapomněl odkázat na ten článek. Omluvil jsem se za to čtyřikrát. Vy to víte.
Já vím, že jste se za to omluvil, to je pravda, nicméně jste to vyřkl.
Babiš: Ano, vyřkl jsem to v nějaké situaci, omluvil jsem se za to.
To, že jste se za to omluvil, smývá vinu za to, že jste to vyřkl? Bavíme se tady o jedné věci – o rozdělení společnosti, kterou vy chcete spojovat. Mě by zajímalo, co jsou ty momenty, kde chcete spojovat společnost.
Babiš: Ten moment je, že jsem kandidát těch třech milionů lidí, kteří volili opozici a strany, které se nedostaly do sněmovny. Pan Pavel je kandidát pětikoalice, která získala 2,3 milionu hlasů, takže méně než ty tři miliony, ovládá všechno. A pokud se pan Pavel stane prezidentem, tak ta pětikoalice ovládne všechno. Ústavní soud, antimonopolní úřad, určitě pan Neruda poradí panu Pavlovi, co má dělat. Zkrátka ty tři miliony lidí nebudou mít zastání. Pokud bych tam byl já, tak to spojování může nastat komunikací mezi prezidentem – a já bych chtěl být prezidentem všech občanů České republiky – a vládou, která nekomunikuje s nikým.
Pane Pavle, předpokládám, že budete chtít reagovat, tak prosím.
Pavel: Pan Babiš tady mluví o tom, že by chtěl být prezidentem všech, ale šedesát procent občanů této země by vás za žádných okolností nevolilo. To vy moc dobře víte, že to tak je. Vy, kdybyste se stal prezidentem, tak máte okamžitě proti sobě většinu národa, takže byste asi těžko mohl být prezidentem všech. Navíc si myslím, že to, co jste řekl, že někdo označil vaše voliče jako nedemokratické, to jenom vkládáte do úst – nic takového nikdo neřekl. Já určitě ne, když budu mluvit za sebe. Jestli tady někdo rozděloval společnost, tak to děláte v poslední době především vy. Tím, jak se snažíte zneužívat strachu, jak se snažíte poukazovat na to, že by někdo zavedl tuto zemi do války a že vy jediný jste ten mírotvůrce, který tomu dokáže zabránit. Nezlobte se na mě, ale právě tohle je to, co společnost rozděluje. Když se tady budeme bavit o tom, jestli má někdo potenciál společnost spojovat, tak vy to určitě nejste.
Pane Babiši, prosím.
Babiš: Takže vy nazýváte naše voliče, i pan Fiala, že jsou to nedemokratičtí, že nemají právo…
Pavel: To říkáte vy. Já vám znovu říkám, že jsem nikdy toto označení nepoužil.
Babiš: Řekl jste to vy. Mluvíte o dvou světech, že v České republice máme dva světy. Ten váš, ten hodnotový, vy jste ten zářný příklad toho, že vy jste ta hodnota. Jaké jste měl hodnoty, když jste vstupoval do kurzu rozvědčíka vedeného KGB? Jaké jste měl hodnoty, když jste vstupoval do NATO? Byly stejné? Takže vy to rozdělujete. Samozřejmě máte obrovskou podporu médií, už se cítíte být vítězem, už dělají výběrové řízení v Senátu na tu vaši kancléřku. Ano, všechna média jsou pro vás. A je to vidět i na vedení této debaty.
Pavel: Kromě těch vašich ale.
Babiš: Podívejte se na video paní (Lenky) Zlámalové, která to potvrzuje. Většina pražských redakcí médií volí Pavla, dokonce i iDnes, svěřenský fond. Doporučuji se podívat na to, co řekla paní Zlámalová na CNN Prima. Všechna média jsou s vámi, pětikoalice, takže pokud vy budete prezident, tak zkrátka společnost zůstane rozdělená. Já, kdybych byl prezident, tak bych zkusil s panem Fialou komunikovat a vysvětlit mu, že bychom to přece mohli zkusit propojit.
Pavel: A vy si myslíte, že vaše komunikace s panem Fialou by byla harmoničtější a klidnější, než by tomu bylo se mnou. Vy celou dobu říkáte, že půjdete této vládě po krku, v době, kdy potřebujeme řešit spoustu problémů, byste chtěl odvolat tuhle vládu. Nezlobte se na mě, ale to není řešení.
Babiš: Nechtěl jsem odvolat, prosím vás, neříkejte nepravdy.
Pavel: A proč jste tedy jako hnutí iniciovali hlasování o důvěře vládě?
Babiš: Protože vláda za rok ani jednou nepředstoupila před občany a nevyhodnotila programové prohlášení vlády, které se liší od volebního programu.
Pavel: To je docela logické, když mezitím začala válka, že ano?
Babiš: Ale pane Pavle, prosím vás, tato pětikoalice svolávala mimořádnou schůzi nebo nedůvěru vládě dvakrát kvůli Čapímu hnízdu, což bylo šest let vymyšlené, účelové, politické trestní stíhání. Já jsem za panem premiérem, když on byl v opozici, byl jako premiér třikrát. A nikdo to ani nevěděl. Takže my jsme měli komunikaci, on teď nechce komunikovat a já si myslím, že pokud vy tam budete, tak není co. Vy budete plnit příkazy vlády. Když tam budu já, tak můžu zkusit, abychom se společnost snažili nějakým způsobem propojit.
Pavel: Na to se nedá reagovat jinak než úsměvem, protože zatímco v popisu mojí práce bylo svádět lidi a národy dohromady a dojednávat konsensus, tak vy jste společnost rozděloval. Já když jsem pracoval v NATO, tak mojí prací bylo zajistit to, že se třicet suverénních zemí dohodne na něčem společném. Nevykládejte mi tady takové nesmysly, že já bych společnost rozděloval. Já jsem měl naopak vždycky snahu hledat řešení. To se nedá říct o vás, nezlobte se na mě.
Babiš: Takže tím, že já jsem navyšoval důchody, platy, že jsme podporovali sociální péči, že jsme podporovali zdravotnictví…
Pavel: Ale na úkor zadluženi země.
Babiš: Naše země není zadlužená, přestaňte opakovat lži této vlády. Není to pravda. Kvůli inflaci mají 137 miliard navíc. Takže vy jste se něco naučil, ani nechápete, co říkáte, a nemáte žádné zkušenosti. Já znovu opakuji, že pokud pětikoalice ovládne všechno, prezidenta, Ústavní soud, antimonopolní úřad, tak 46 procent voličů ovládne celou zemi a ty tři miliony lidí zkrátka nebudou mít žádné zastání, žádnou naději. Takže společnost zůstane rozdělená, protože na Hradě nebudete hrát žádnou roli, protože jste jenom loutka vlády. To je všechno.
Pavel: To bych mohl říct úplně stejně, že vy budete loutkou KSČM, případně Přísahy, kteří se rozhodli vás podpořit, ale já tyhle podpásovky nedělám. Pokud bych byl zvolen já, tak rozhodně nebudu plnit příkazy vlády, protože já tuto roli vnímám jako nezávislou. Nezávislý jsem vždycky byl. Můžete se spolehnout na to, že i když bych byl nezávislý, tak budu jednat i s vládou, ale i s opozicí. A to je asi ten princip.
Babiš: Proto vám vybrala ODS kancléřku a proto dělají všichni ministři kromě Blažka, čest výjimkám, pro vás kampaň.
Pavel: Já vám, pane poslanče, ještě něco připomenu. V době, kdy jste byl premiérem, tak jste v době covidové krize tak dlouho odmítal jednání s opozicí, až když vám začalo téct do bot, tak teprve tehdy jste ho inicioval, a to už bylo jenom proto, že jste chtěl rozložit odpovědnost za to, co se dělo. Vezměte si, jak vám trvalo dlouho, než jste aktivoval Ústřední krizový štáb, a v té době jste ještě tvrdil, proč bych měl aktivovat Ústřední krizový štáb.
Babiš: Pane Pavle, vy jste u toho nebyl, vy jste byl v důchodu, takže neříkejte věci, které neznáte.
Pavel: Sledoval jsem to velice zblízka, dokonce jsem vám připravil doporučení, na které jste neměli čas, což jsem docela chápal.
Babiš: Vy jste dal doporučení, protože vůbec neznáte, jak funguje stát, ani ministerstva. Nemáte o tom ani nejmenší znalosti.
Pavel: Já jsem dal doporučení ke krizovému systému a krizový systém znám mnohem lépe než vy.
Babiš: To jste dělal s tím lobbistou (Petrem) Kolářem, v té vaší skupině, protože jste se už připravoval na toho prezidenta. Vždyť to dobře víte, tak přestaňte lhát.
Pane Babiši, pokud byste vyhrál prezidentské volby teď v pátek a v sobotu, jakým gestem, symbolem nebo akcí byste dal najevo voličům protikandidáta, že jste tady i pro ně?
Babiš: Řekl bych jim, ať mi dají šanci jim ukázat, že se mýlí. A že tu mediální masáž, kterou o mě slyší deset let, že jim dokážu, že je nepravdivá.
Zajímá mě to gesto, akce, konkrétní čin. Co byste udělal?
Babiš: Znovu bych zkrátka jezdil do regionů, mluvil bych s nimi, komunikoval bych a samozřejmě nejdůležitější je, aby se s tím pětikoalice ztotožnila. To jsou jejich voliči. Zatím to tak vypadá, že na meetingy pana Pavla v Ústí nad Labem naši voliči nechodí, oni nenarušují.
Řekněte mi něco konkrétního, co byste voličům protikandidáta řekl, jak byste si chtěl získat jejich srdce?
Babiš: Aby mi dali šanci ukázat, že budu dobrý prezident.
Hovoříte, že byste od nich chtěl šanci. Mě zajímá, co byste udělal, co byste jim řekl.
Babiš: Vždyť vám to říkám. Že bych jim řekl, ať mi dají šanci je přesvědčit, že se mýlili.
Pane Pavle, co byste udělal vy v případě, že byste vyhrál tyto volby? Jaké gesto, čin byste udělal, abyste se pokusil získat voliče Andreje Babiše?
Pavel: Sešel bych se s vládními stranami i s opozicí, abych jim dal jasně najevo, že mi jde o řešení problémů této země. Bez ohledu na to, jestli jsou v opozici, nebo ve vládě. A že budu komunikovat se všemi, kdo budou mít nějaký rozumný, konstruktivní návrh.
Týkalo by se to i skupin, případně stran, které jsou označovány za krajní nebo extremistické? Říkám to proto, že Václav Havel například nemluvil s komunisty, Václavu Klausovi naopak pomohli při volbě prezidenta. Zajímalo by mě, zda dostanou prostor na Hradě, pokud vy byste byl prezidentem. Budete se s nimi bavit?
Pavel: Musím říct, že to vnímám tak, že nakonec i z komunistické strany může vypadnout dobrý nápad. Za předpokladu, že budou mít opravdu věcné řešení nebo věcnou výhradu, věcný návrh, jak kteroukoliv oblast zlepšit, tak si je rád vyslechnu.
A zval byste je na Hrad? Měl byste nějaké kolečko komunikace s různými stranami, kde by i oni měli svoje místo? Teď mi jde hlavně o extremisty obecně.
Pavel: Tak extremisty, ty většinou v parlamentu nemáme, i když některé strany, které se tam dostanou, čas od času vyjadřují některá extrémní stanoviska, ale to ještě neznamená, že s nimi nemá smysl komunikovat, protože reprezentují nějakou podporu voličů, a asi by měli být také vyslyšeni.
Pane Babiši, byl by někdo, kdo by pozvánku nedostal?
Babiš: My tady máme demokracii a voliči rozhodují, kdo sedí ve sněmovně a kdo se tam dostane, nebo ne. Jejich hlas je rozhodující.
Mně jde o to, jestli byste se bavili s různými extremistickými elementy. Zda by oni měli vstup na Hrad otevřený?
Babiš: Já neznám ty extremistické elementy.
Neznáte žádné extremistické elementy?
Babiš: Nevím, neznám.
Nečetl jste jako premiér zprávy od tajných služeb?
Babiš: Vím, že na Václavák chodí lidi, kteří jsou zoufalí, protože mají obavy o budoucnost a nevědí, co bude, protože vláda se o ně moc nestará, a určitě je potřeba s těmi lidmi mluvit. Na pódiu asi chodí nějací lidé, kteří tam něco říkají, ale je potřeba komunikovat se všemi, já bych komunikoval se všemi.
Když jste byl premiér, četl jste zprávy BIS o extremismu?
Babiš: Ani si nevzpomínám. Mě zajímaly spíš ty zprávy, kde je korupce a kde se krade. To jsem tam psal těm ministrům, co mají dělat.
Pane Pavle, chcete reagovat?
Pavel: My tady samozřejmě máme extremistická hnutí, máme tady i skupiny, které se jednoznačně vyjadřují protisystémově. Vůči těm je třeba zaujmout celkem jednoznačný postoj, protože demokracie není anarchie a musí se umět bránit. Pokud nebude schopna se bránit, tak umožní, aby byla rozleptávána zevnitř. To si myslím, že nikdo z nás nechce.
Pane Babiši, pan (Martin) Stropnický přijal nedávno jako velvyslanec v Izraeli jednoho člověka, který je označován jako proruský element. Jak byste k němu v této situaci přistupoval jako prezident?
Babiš: Tak to je otázka na pana Lipavského.
Já vím, mě zajímá váš názor jako potenciálního prezidenta.
Babiš: Ale prezident s tím nemá nic společného, to musí řešit pan Lipavský a pravděpodobně by to měl řešit.
Váš komentář, vaše reakce? Přece jen jde o člověka vám blízkého.
Babiš: Asi to není dobře. Vím o tom a pan Lipavský to má v kompetenci.
Hovořil jste od té doby s panem Stropnickým?
Babiš: Ne, proč bych s ním hovořil?
Tak je to člověk, o kterém se dlouho uvažovalo jako o kandidátovi na prezidenta.
Babiš: Ale já jsem s ním nemluvil ani nepamatuji. Mluvili s ním kolegové a od 14. října už ani oni s ním nemluví.
Pane Pavle, jak byste reagoval vy jako prezident na něco, co udělal pan Stropnický.
Pavel: Prezident jmenuje velvyslance, tím vlastně nese spoluzodpovědnost za to, jak se ti velvyslanci chovají. A pokud dojde k tak závažnému narušení pravidel jako teď, tak by určitě měl konzultovat s ministrem zahraničí, jak tu situaci bude řešit.
Zahraniční cesty
Když už jsme u té zahraniční politiky, chápu správě, že byste oba zamířili na první zahraniční cestu na Slovensko?
Pavel: U mě ano.
Babiš: Určitě, je to tradice.
A druhá země, pane Babiši?
Babiš: Asi Francie, Německo a mimo Evropu Vietnam.
A z jakého důvodu?
Babiš: Francie je jediná jaderná velmoc v rámci Evropské unie. A Německo je náš nejbližší ekonomický partner.
Pane Pavle, druhá země u vás?
Pavel: Já bych rád zároveň se Slovenskem absolvoval i cestu na Ukrajinu a dál potom naši sousedi – na prvním místě s Německem.
Jestli se nemýlím, oba jezdíte vozy německé výroby, v prezidentské funkci byste těmito vozy jezdili anebo byste zvolili – tak jako Miloš Zeman – české vozy?
Babiš: Já mám i Škodu Enyaq.
Takže byste jezdil vozem české výroby jako prezident?
Babiš: Určitě.
Pavel: Já mám vůz německé výroby pro soukromé používání. Pokud jsem měl služební auto, tak mi bylo celkem jedno, jaké to bylo. V tomto případě si myslím, že by to byly zřejmě vozy české výroby, tak jako to bylo vždycky.
Jak byste jako prezidenti podporovali český průmysl při cestách do zahraničí, pokud vůbec?
Pavel: Musím říct, že kromě toho, že by měl prezident samozřejmě sehrát roli v ekonomické diplomacii, tak by také měl podporovat něco, co se dá nazvat vyzvedáváním šikovných firem, start-upů, které se dokázaly v krátké době prosadit i na světové úrovni. Bylo by asi dobré, aby podporoval nejenom ty velké podniky, které samozřejmě jsou pilířem národní ekonomiky, ale aby také pamatoval na ty malé, střední, případně i na ty úplně nejmenší.
Pane Babiši, vím, že jste několikrát hovořil o tom, že jste se snažil podporovat české podniky v rámci ekonomické diplomacie jako premiér. Co byste dělal případně jinak nebo byste v tom pokračoval jako prezident?
Babiš: Pokračoval bych v tom. Já jsem dělal ekonomické mise: Singapur, Thajsko, Indie, Turecko, Maroko a tak dále. Naše firmy vyváží 87 procent zboží do Evropské unie, tady nás moc nepotřebují, jenom když je nějaká státní zakázka, tak může premiér nebo prezident lobbovat. Soustředil bych se hlavně na Asii a Afriku.
Pane Babiši, blížíme se k závěru, pokud byste jako kandidát neuspěl a nestal se prezidentem, co budete dělat?
Babiš: Zůstanu předsedou hnutí do příštího sněmu.
Uvažoval jste, že byste se zbavil předsednictví v hnutí ještě před výsledkem voleb, nebo ne?
Babiš: A proč?
Já se ptám.
Babiš: Pane redaktore, znovu opakuji, já jsem říkal, že pětikoalice, když se chce zbavit Babiše, tak ať mě zvolí prezidentem. Protože hnutí ANO v roce 2025 volby znovu vyhraje.
Pane Pavle, pokud byste vy neuspěl v tomto souboji o prezidentský post, co budou vaše první kroky?
Pavel: Vrátím se do řad angažovaných občanů.
A co konkrétně byste dělal?
Pavel: Dělal bych to, co bych považoval za správné. Určitě bych nezůstal sedět doma, ale snažil bych se pomoci tam, kde bych mohl.
Pánové, děkuji vám za debatu, teď máte každý třicet sekund na to oslovit své voliče, případně ty, kteří vás dosud v prvním kolem nevolili.
Babiš: Vážení spoluobčané, chtěl bych vás poprosit, abyste mi dali váš hlas. Jsem nezávislý kandidát, kandiduji s programem „pomáhat lidem“. Vždy jsem lidem pomáhal, budu pomáhat a je důležité, aby na Hradě byl zástupce jiný než z pětikoalice, která tady vlastně de facto buduje monopol na všechny ústavní funkce. Budu usilovat o mír, udělám všechno pro to, aby nebyla válka, takže vás prosím, je to velice důležité, abych uspěl.
Pavel: Tyto volby budou nejenom o nástupnictví Miloše Zemana, ale budou také o tom, jaký svět si vybereme. Jestli budeme žít ve světě, kde se uplatňují lži, ve kterém vládne v řízení chaos, kde se straší občané různými hrozbami, nebo jestli budeme žít ve světě, kde se ctí pravidla, kde se ctí čest a kde se také říká pravda, i když se to nehodí. Já jsem přesvědčen o tom, že naprostá většina lidí chce žít v tom druhém světě. Proto přijďte k volbám a dejte mi svůj hlas.