Brikety můžete vyrábět z mangových pecek, radí brněnští odborníci v Kambodži

Odborníci z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně pomáhají využívat odpad ze zpracování ovoce a zároveň tak snižovat spotřebu palivového dříví v Kambodži. Z mangových pecek vyrábějí palivové brikety pro využití v domácnostech i zpracovatelských podnicích.

Mango je v Kambodži jedním z nejdůležitějších zemědělských produktů. „Dříve byla většina vyvážena v čerstvém stavu do zahraničí, ale také se ho velké množství při sezonní nadprodukci zkazilo. Nyní stále více zpracovatelů vyrábí sušené mango, které se nekazí a dá se prodat i mimo sezonu. Tím ale začal vznikat nový problém, kdy se při zpracování ovoce ve větším množství hromadí odpad, hlavně mangové pecky,“ vysvětlil Petr Němec z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

Brněnští vědci vyrobili ve spolupráci s Laboratoří biopaliv Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze brikety z mangových pecek, které dále analyzovali. Materiál má dobré vlastnosti, jako je mechanická odolnost, vysoká výhřevnost, nízké emise oxidů dusíku a uhlíku a nízký obsah popele. Brikety lze spalovat v kamnech i kotlích na dřevo.

Ochrana lesů

„Na místě spolupracujeme s firmou Kirirom Food Production, která vyrábí sušené mango. V hlavní sezoně zpracuje dvě stě tun manga denně, z čehož denně putuje asi šedesát tun pecek na smetiště. Zde pecky hnijí a znečišťují podzemní vodu, případně jsou pomalu nedokonale spalovány, což silně znečišťuje okolní ovzduší,“ popsal Němec. Jako paradox označil to, že firma zároveň využívá k vytápění sušíren palivové dříví, na což doplácí okolní lesní porosty, které trpí nadměrnou těžbou.

„Podle našich výpočtů může podnik ze svých pecek denně vyrobit asi dvanáct tun kvalitního paliva, čímž nahradí více než čtyřicet procent své spotřeby dřeva. Jádra oddělená od pecky lze navíc zpeněžit jako zdroj mangového másla využitelného v potravinářství i kosmetice. Výlisky z jader po oddělení oleje poslouží jako složka do krmných směsí pro dobytek,“ doplnil Němec.

Odborníci z Česka také pomohli místním s výběrem mechanizace pro zpracování pecek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
před 10 hhodinami

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
včera v 09:00

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026
Načítání...