Česko získá nové oči ve vesmíru, spustí dvě nové kosmické mise

Ministerstvo dopravy ve čtvrtek oznámilo, že Česká republika spustí dvě nové kosmické mise – AMBIC a QUVIK. Oba projekty vede Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLÚ). O výběru projektů rozhodl výbor, který řídí Rámcový projekt k implementaci podpory udílené Evropskou kosmickou agenturou.

„Rozhodnutí výboru vnímám jako ocenění dlouhodobé a tvrdé práce VZLÚ v oblasti komplexní družicové techniky. Se vší odpovědností přijímáme závazek spočívající v úspěšném splnění projektů AMBIC a QUVIK. V České republice dosud nebyly řešeny takto rozsáhlé projekty založené na široké spolupráci firem a univerzitních pracovišť. Je nám ctí, že můžeme tyto projekty vést,“ komentoval oznámení generální ředitel VZLÚ Josef Kašpar.

„Rád bych všem, kteří se na přípravě projektů AMBIC a QUVIK podíleli, poděkoval. Tyto projekty jsou šancí pro celou Českou republiku prosadit se v technicky náročném odvětví, které v současnosti radikálně roste a je plné obchodních příležitostí.“

České oči v kosmu

Cílem družice AMBIC (Ambicious Czech Satellite) je poskytovat obrazová data území České republiky z vesmíru a zajistit tak nezávislost České republiky na informacích z komerčních satelitů. Družice by měla sloužit jako „oči Česka ve vesmíru.“ Vědci plánují, že by se dala data z ní využívat například pro sledování skládek, monitorování krizových situací, ale třeba i pozorování koridorů určených pro budoucí výstavbu dálnic.

AMBIC
Zdroj: AMBIC

Cílem projektu družice QUVIK (Quick Ultra-Violet Kilonovae Serveyor) je připravit první český vesmírný dalekohled, který má sledovat srážky neutronových hvězd, případně neutronové hvězdy a černé díry. Dalekohled také umožní pozorování exoplanet, tedy planet, které obíhají kolem jiných hvězd, než je Slunce. V kombinaci s dalšími pozorováními z jiných observatoří tak vědci mohou zjistit, jak právě tyto planety ztrácejí své atmosféry.

Bude možné také pozorovat velmi horké hvězdy, supernovy, hvězdokupy, záření z jader galaxií, kdy super masivní černá díra roztrhne ve středu galaxie hvězdu. Pozorování mohou prozradit mimo jiné mnoho o vzniku prvků těžších než železo, které při srážkách vznikají. Mezi ně patří například zlato nebo platina. 

QUVIK
Zdroj: QUVIK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 9 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 10 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 12 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 13 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 13 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 15 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...