Mořští ptáci trpí nemocí způsobenou plasty, mají zjizvený travicí trakt

U mořských ptáků vědci objevili novou nemoc, kterou způsobují výhradě plasty. Ptáci, u kterých se takzvaná plastikóza projevila, měli od spolykaného odpadu zjizvený trávicí trakt, píše britský The Guardian s odvoláním na badatele z londýnského Přírodovědného muzea. Jde o první doložený příklad fibrózy vyvolané výhradě plasty.

Podle zprávy zveřejněné v Časopisu pro nebezpečné látky se stává znečištění plasty natolik rozšířeným, že se zjizvení objevuje u různých věkových skupin ptáků. Tímto onemocněním trpí už mladí ptáci a vědci předpokládají, že je to kvůli tomu, že je rodiče krmí potravou znečištěnou plasty.

Vědci zjistili, že když ptáci polykají malé kousky plastů, vzniká jim zánět v trávicím traktu. Časem tento chronický zánět vede ke zjizvení a deformaci tkání, což se pak podepíše na tom, jak ptáci tráví potravu, rostou a jakou mají šanci na přežití. Přírodní materiály jako třeba kousky pemzy ptákům tyto problémy nezpůsobují.

Ptačí tkáně poškozené plasty
Zdroj: Journal of Hazardous Materials

Jizvy v žaludku

Vědci se zaměřili na buřňáky světlonohé žijící na australském Ostrově lorda Howea v jižním Pacifiku a zjišťovali souvislost mezi množstvím spolykaného plastu a stavem první části ptačího žaludku, proventrikulu.

Zjistili, že čím více plastů do sebe ptáci dostali, tím zjizvenější tkáň byla. Plastikóza může vést k postupnému poškození žláz v proventrikulu a ptáci mohou být v důsledku toho náchylnější k infekcím, parazitárním onemocněním a může se jim zhoršit schopnost trávit potravu a vstřebávat některé vitamíny.

Vědci záměrně pojmenovali onemocnění plastikóza, aby bylo jasné, že ho způsobuje umělá hmota nacházející se v přirozeném prostředí ptáků.

Podle portálu německého deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung upozornil Alex Bond z Přírodovědného muzea, že je možné, že plastikózou trpí i jiné živočišné druhy a nevylučuje, že polykání částic plastu může mít dopad i na zdraví člověka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
před 31 mminutami

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
před 4 hhodinami

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
před 8 hhodinami

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
před 9 hhodinami

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
včera v 10:00

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než dříve. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026
Načítání...