Trojitá konjunkce na středečním nebi. Pokud nebudou mraky, uvidí lidé tělesa kousek od sebe

Ve středu se k sobě na večerní obloze přiblíží planety Venuše a Jupiter s Měsícem. Takzvaná konjunkce nastává v momentě, kdy se k sobě objekty na obloze přiblíží z pozice pozorovatele. Tato trojitá konjunkce bude viditelná už za soumraku po 17:00 nízko nad západo-jihozápadním obzorem.

Venuše a Jupiter jsou podle Planetária Praha nejjasnějšími planetami, lidé mohou jejich konjunkci pozorovat zhruba jednou či dvakrát ročně. Při středečním blízkém setkání se mezi ně podle ústavu promítne Měsíc v téměř rovnoramenném trojúhelníku.

Nejlepší podívanou nabídne pravidelný vesmírný útvar v 18:00 velmi nízko nad západem. V té době však budou tělesa klesat k obzoru, Fyzikální ústav v Opavě proto doporučuje, aby zájemci sledovali trojitou konjunkci z vyvýšeného místa.

Konjunkce 22. února 2023
Zdroj: Petr Horálek/ Fyzikální ústav v Opavě

Blízké setkání Venuše a Jupitera budou moct lidé spatřit i na začátku března. Podle Planetária Praha budou konjunkce nejlépe viditelné ve středu 1. a ve čtvrtek 2. března. V těchto dnech proto Štefánikova hvězdárna v Praze a Hvězdárna Ďáblice v Praze mimořádně prodlouží svou otevírací dobu od 18:00 do 19:00.

Zatím není jasné, jaké bude počasí, Český hydrometeorologický ústav předpovídá zataženo až oblačno, ale přes den by se postupně mělo měnit na polojasné.

Konjunkce 22. února 2023
Zdroj: Petr Horálek/ Fyzikální ústav v Opavě

V minulosti připisovali lidé konjunkcím planet velký význam. Například v roce sedm před naším letopočtem nastala vzácná trojnásobná konjunkce planet Jupitera a Saturna, která někdy bývá spojována s Betlémskou hvězdou. Dva roky před naším letopočtem se k sobě planety Venuše a Jupiter přiblížily natolik, že je nebylo možné rozlišit pouhým okem, a tak na pohled splynuly v jednu výraznou „hvězdu“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
před 32 mminutami

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
před 4 hhodinami

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
před 8 hhodinami

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
před 9 hhodinami

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
včera v 10:00

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než dříve. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026
Načítání...