Trojitá konjunkce na středečním nebi. Pokud nebudou mraky, uvidí lidé tělesa kousek od sebe

Ve středu se k sobě na večerní obloze přiblíží planety Venuše a Jupiter s Měsícem. Takzvaná konjunkce nastává v momentě, kdy se k sobě objekty na obloze přiblíží z pozice pozorovatele. Tato trojitá konjunkce bude viditelná už za soumraku po 17:00 nízko nad západo-jihozápadním obzorem.

Venuše a Jupiter jsou podle Planetária Praha nejjasnějšími planetami, lidé mohou jejich konjunkci pozorovat zhruba jednou či dvakrát ročně. Při středečním blízkém setkání se mezi ně podle ústavu promítne Měsíc v téměř rovnoramenném trojúhelníku.

Nejlepší podívanou nabídne pravidelný vesmírný útvar v 18:00 velmi nízko nad západem. V té době však budou tělesa klesat k obzoru, Fyzikální ústav v Opavě proto doporučuje, aby zájemci sledovali trojitou konjunkci z vyvýšeného místa.

Konjunkce 22. února 2023
Zdroj: Petr Horálek/ Fyzikální ústav v Opavě

Blízké setkání Venuše a Jupitera budou moct lidé spatřit i na začátku března. Podle Planetária Praha budou konjunkce nejlépe viditelné ve středu 1. a ve čtvrtek 2. března. V těchto dnech proto Štefánikova hvězdárna v Praze a Hvězdárna Ďáblice v Praze mimořádně prodlouží svou otevírací dobu od 18:00 do 19:00.

Zatím není jasné, jaké bude počasí, Český hydrometeorologický ústav předpovídá zataženo až oblačno, ale přes den by se postupně mělo měnit na polojasné.

Konjunkce 22. února 2023
Zdroj: Petr Horálek/ Fyzikální ústav v Opavě

V minulosti připisovali lidé konjunkcím planet velký význam. Například v roce sedm před naším letopočtem nastala vzácná trojnásobná konjunkce planet Jupitera a Saturna, která někdy bývá spojována s Betlémskou hvězdou. Dva roky před naším letopočtem se k sobě planety Venuše a Jupiter přiblížily natolik, že je nebylo možné rozlišit pouhým okem, a tak na pohled splynuly v jednu výraznou „hvězdu“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 3 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 5 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 7 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...