Expedice s českou účastí našla v Maroku půl miliardy let staré členovce

Vědci v Maroku objevili zkameněliny rozmanitých druhů živočichů podobných krevetám. Nálezy pochází z období prvohor, jsou tedy staré 470 milionů let. V oblasti Tajšút v jihovýchodním Maroku působil mezinárodní tým, v němž byl i Lukáš Laibl z Geologického ústavu Akademie věd. Výsledky výzkumu vyšly v žurnálu Scientific Reports.

V období, kdy tito živočichové žili, pobývala většina organismů na dně moří. Teď ale výzkumníci zjistili, že velcí členovci mohli plavat i nad mořským dnem, protože je chránily pevné krunýře. Ve vzácných případech navíc právě takové robustní krunýře, schránky nebo kostry ukrývají měkké části těl živočichů, například vnitřní orgány nebo končetiny.

V minulosti mohli tito živočichové měřit až dva metry. Jejich nynějšími vzdálenými příbuznými jsou krevety, pavouci a hmyz.

Pravěcí členovci nalezení v Maroku
Zdroj: Scientific Reports

Vědci plánují své nálezy zkoumat i nadále. Předpokládají totiž, že zkameněliny odhalí i dosud neznámé druhy živočichů. „Na této lokalitě je všechno nové – sedimentologie, paleontologie, a dokonce i zachování fosilií – což ještě více podtrhuje význam marockých nalezišť pro doplnění našich znalostí o minulém životě na Zemi,“ nastínil hlavní autor studie Farid Saleh z Lausannské a Jün-nanské univerzity.

„Oblast Tajšút je důležitá nejen díky dominanci velkých členovců. Našli jsme zde i dosud neznámé druhy trilobitů,“ doplňuje Lukáš Laibl. „Naleziště Tajšút nám otevírá nové cesty výzkumu.“

Maroko je místem velkého množství nalezišť, a to od trilobitů po dinosaury. V roce 2003 byl například v jihozápadním Maroku objeven zhruba 180 milionů let starý předchůdce diplodoka. V loňském roce zase výzkumníci v pobřežním městě Temara odhalili předměty, které nasvědčovaly tomu, že si lidé vyráběli oděvy už před 120 tisíci lety.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na letošní sucho v Evropě má zásadní vliv změna klimatu, tvrdí studie

Nová studie popsala, že změna klimatu zhoršuje sucho v Evropě. Dlouhodobé srážky se v různých částech kontinentu vyvíjí odlišně, ale všude rostoucí teploty urychlují odpařování vody z krajiny, informovali vědci z organizace World Weather Attribution (WWA).
23. 7. 2026

Zlaté ze tří olympiád. Čeští studenti zazářili na prestižních soutěžích

Mladí studenti z tuzemska patří na světových vědeckých soutěžích dlouhodobě mezi špičku. Letos se jim podařilo „ulovit“ rovnou hattrick, když získali zlaté medaile na fyzikální, biologické i chemické olympiádě.
23. 7. 2026

Slovenští archeologové odkryli římský legionářský tábor. Zaskočilo je množství koster

Vědci z Archeologického ústavu Slovenské akademie věd (SAV) odkryli římský vojenský tábor z druhé poloviny druhého století, pravděpodobně z období markomanských válek (166 až 180 našeho letopočtu). Polní pochodový tábor objevili vědci v jižní části budoucího průmyslového parku Šurany, zabírá přibližně 7,4 hektaru.
23. 7. 2026

Bonobové dosahují míru pomocí mazlení a polibků

Doteky, objetí a polibky před stresujícími událostmi mohou být prastarým způsobem budování důvěry, domnívají se vědci, kteří studují velké primáty z řad nejbližších příbuzných lidí. Výzkumníci z Durhamské univerzity sledovali šimpanze učenlivé a šimpanze bonobo, jak se navzájem uklidňují fyzickým kontaktem.
23. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.